Přednášky

• „Tento překrásný Sluneční systém, planety a komety, mohl vzejít pouze z rady a vlády inteligentní Bytosti… tato Bytost vládne vším, ne jako duše pozemská, ale jakožto Pán nade vším.“ — Sir Isaac Newton

Témata přednášek

• Vznik života: chemická evoluce buňky: stále vyučována, přestože nebyla nikdy prokázána, ale právě naopak: všechny laboratorní pokusy i nálezy z terénu tuto možnost vylučují
• Původ člověka: antropologie – zmatky a svévole v antropologických hypotézách, stále se měnící příběhy, nejde o vědu, ale o výrobu pohádek pod pláštíkem vědy – fakta se v evolučních pohádkách musejí podrobit mylnému dogmatu, že člověk pochází ze zvířat!
• Celosvětová potopa: průběh potopy, vznik sedimentů, zkameněliny, fosilní paliva, šokující nálezy v geologických vrstvách
• Stáří Země a vesmíru: datovací metody, výběr jen evolučně vhodných výsledků měření, vše nehodící se ignoruje nebo „evolučně“ vysvětlí.
• Darwinovy tragické omyly: Přehled hlavních Darwinových chybných tvrzení, počátky mylného evolučního pohledu na přírodu, Mendel, mutace…
• Tragické dopady evoluční teorie na 20. století a současnost: Důsledkem Darwinovy teorie byl nacismus a komunismus, dále rozšíření ateismu a materialismu a velké prohloubení rasismu, který v teorii evoluce dostal zdánlivě biologický základ; dále můžeme darwinismus vinit z naprosté ztráty hodnot a víry ve smysl života, což pozorujeme u mnoha lidí současnosti a velký chaos v hlavách mladé generace.

Příbuzná témata, obsažená v přednáškách

• Stálost druhů
• Variabilita není evoluce
• Vše složité začíná programem/informací
• Nálezy, které nezapadají do teorie a jsou ignorovány, zesměšňovány a bagatelizovány.

Rozvrh přednášky

1. výchozí uvedení do problematiky dvou základních vědeckých interpretací původu našeho světa
2. promítání obrázků s komentáři (z notebooku přes dataprojektor)
3. závěrečné slovo
4. diskuze

Co můžete očekávat

Cílem přednášek je především ukázat, v čem spočívá objektivita vědeckého pohledu na původ živých organizmů na Zemi. Také je velmi podstatné pochopit rozdíl mezi experimentální vědou (někdy se nazývá operační) a vědou historickou, čili dějepisem. Přednášky ukazují, ve kterých aspektech se zmýlil Darwin a proč přesto nebyla myšlenka evoluce opuštěna, jak se to dělá v každé dobré vědě, když se zjistí, že daná hypotéza je založena na omylech (nevylepšuje se, ale opustí, nahradí jinou); jak lze i mylnou hypotézu vědecky rozpracovat a dlouhodobě udržovat při životě. Na promítaných obrázcích je také vidět, jak rozdílně lze datovat geologické formace.

V přednáškách uvidíte příklady zaměňování variability v přírodě za důkaz evoluce, ukázky stálosti druhů, omyly v interpretaci antropologických fosilních nálezů a další málo známé skutečnosti, které učebnice neuvádějí. Kreační či kreacionistický pohled (tj. vidění původu světa a života z vědecké pozice, která obhajuje nutnost inteligence na počátku na základě zjištěných přírodovědeckých faktů) na vznik živých forem má pevnou oporu v řadě přírodovědeckých oborů – termodynamice, chemii, biologii, teorii informací, paleontologii, genetice, geologii aj. (samozřejmě i v zapsané historii lidstva a archeologii)

Doporučení

Přednášku pro veřejnost je třeba předem oznámit na více místech (nabídkové letáky), aby co nejvíce lidí mohlo přijít a využít této  příležitosti osvobodit se z pout evoluční demagogie. Je nutné zvážit, pro jakou cílovou skupinu se bude přednáška konat, a podle toho bude přizpůsobena také náročnost výkladu. Časový rozsah přednášky doporučujeme alespoň hodinu, lepší je 90 minut, což je dobré domluvit předem.

Z postřehů Pavla Kábrta

Během přednášek lze samozřejmě vypozorovat obecně tři základní druhy reakcí:

1. velký zájem (ochota věcně diskutovat)
2. lhostejnost (nezájem)
3. zuřivý odpor

Jednak existují ti, kteří mají o dané téma velký zájem a bez předpojatosti o nových informacích přemýšlejí; potom ti, kterým je zcela lhostejné, jestli svět vznikl evolucí nebo inteligentním záměrem; a třetí kategorii tvoří lidé, které přednáška rozzlobí, někdy jsou posměšní a naštvaní, že si někdo dovolí tvrdit a dokonce pomocí faktů argumentovat, že darwinismus je přírodovědecký omyl.

Je kuriózní, jak někteří, mnohdy mladí lidé, nemají sice žádné protiargumenty, ale horlivě svoji víru v evoluci brání – nejen ateisté, ale i popletení věřící! Je to však pochopitelné, máme-li na mysli současnou dogmatickou propagaci evoluční teorie médii a skutečnost, že je vyučována již od základní školy ve většině průmyslových zemí pod nálepkou „vědecká teorie“ a nabízena jako jediný nejlépe prokázaný (sic) názor na původ našeho světa.

Nicméně existují dnes tisíce vědců a desítky vědeckých organizací po celém světě, které proti evoluční teorii a darwinismu aktivně vystupují.

Pozoruhodné a často velmi kuriózní jsou také postoje učitelů a profesorů: až na vzácné výjimky většinou mlčí, někdy říkají „něco přece učit musíme, a v osnovách máme darwinismus“. Někteří učitelé přednášku vítají a říkají: „ať si studenti vyberou z více názorů“. Jiní říkají: „ne, žádnou přednášku proti evoluční teorii nechceme, nebudeme plést studentům hlavy“.

Na jednom gymnáziu v Chomutově jsem zažil velký odpor během přednášky, jak od studentů, tak od přítomného profesora biologie. Všichni se překřikovali a nemohl jsem přednášku ani dokončit. Kuriózní bylo, že pan profesor tvrdil, že ve zkamenělinách jasně pozorujeme vývoj od zvířat k člověku, a jak se mozek lidských předchůdců stále zvětšoval. Na moji otázku, jak velikost mozku souvisí s inteligencí (např. Neandertálci měli v průměru větší mozkovny než my dnes – a co sviňuchy, sloni či velryby?) neuměl odpovědět ani dát jasné příklady. Vlastně tvrdil něco, co s evolucí nemá moc společného. Ani velikost těla, výška organizmu či velikost jeho mozku nejsou žádné důkazy evoluce (viz dinosauři).

Z toho vidíme, jak se evoluční teorie stala společenským klišé, vědeckým dogmatem, moderní ideologií či náhradním náboženstvím – kterému se prostě jen slepě věří, aniž většina lidí vůbec tuší, na jak vratkých tvrzeních tato hypotéza stojí, a jak masivní fakta jsou s ní v rozporu. Velmi kuriózní je, že ani dosažené vzdělání není rozhodující: velmi moudré a střízlivé názory mohou mít i lidé bez vzdělání, a velmi hloupé a zcela chaotické názory mohou mít lidé s vysokým vzděláním. Zbavíme-li evoluci často neprůhledné komplikovanosti, sugestivních výrazů a fantastických malůvek, mlžení typu „milióny let to dokázaly“ a stále se měnících příběhů, zůstane nám jen nevábná skutečnost: evoluční teorie není věda, ale jen zoufalý lidský pokus odmítnout Stvořitele i za cenu obětovat fakta.

Pavel Kábrt

Pavel Kábrt

(SPŠE Praha, nar. 1949) se zabývá tematikou kreace-evoluce již přes 40 let. Je členem CRS – Creation Research Society (Sustaining member) v USA. Kromě publikační činnosti již od roku 1988 přednáší studentům vysokých a středních škol i veřejnosti. Řadu pozvání vysvětlit omyly darwinismu a evoluční teorie přijal také od různých rozhlasových a televizních stanic. V roce 2001 absolvoval sérii přednášek v Chorvatsku.

Mnoho informací a materiálů pochází, kromě z CRS, též od vědců ze skupiny Intelligent Design (ID, Discovery Institut), z Institute for Creation Research (ICR), z Answers in Genesis (AiG) a od německé společnosti Wort und Wissen (W&W). Některé obrazové dokumenty jsou darem švýcarského kreacionisty Richarda Wiskina, který v ČR také přednášel.

Další informace pocházejí z osobního přátelství s americkým biochemikem Dr. Charlesem Thaxtonem, jedním ze tří autorů knihy The Mystery of Life´s Origin (Tajemství vzniku života) a organizátorem první kreační konference v ČR (Praha, 22. října 2005. Knihu Tajemství vzniku života bývalý předseda AV ČR, prof. Václav Pačes, odmítl vydat pod záštitou Akademie věd. Zřejmým důvodem jsou velmi pádné argumenty proti chemické evoluci života v knize uvedené, které by ohrozily myšlení české evoluční komunity a mohly naštvat naši evolučně smýšlející inteligenci.