1. Informace o přednáškách
2. Informace o Pavlovi Kábrtovi

1. Informace o přednáškách

• Motto:
  OBJEKTIVNÍ NÁZOR NA ŽIVOT VYŽADUJE DOSTATEK INFORMACÍ

Témata přednášek

• Vznik života: chemická evoluce buňky: stále vyučována, přestože nebyla nikdy prokázána, ale právě naopak: všechny laboratorní pokusy i nálezy z terénu tuto možnost vylučují
• Původ člověka: antropologie – zmatky a svévole v antropologických hypotézách, stále se měnící příběhy, nejde o vědu, ale o výrobu pohádek pod pláštíkem vědy – fakta se v evolučních pohádkách musejí podrobit mylnému dogmatu, že člověk pochází ze zvířat!
• Celosvětová potopa: průběh potopy, vznik sedimentů, zkameněliny, fosilní paliva, šokující nálezy v geologických vrstvách
• Stáří Země a vesmíru: datovací metody, výběr jen evolučně vhodných výsledků měření, vše nehodící se ignoruje nebo „odvysvětlí“.
• Darwinovy tragické omyly: Seznam všech hlavních Darwinových chybných tvrzení, počátky mylného evolučního pohledu na přírodu, Mendel, mutace – tato přednáška je obecná a zahrnuje části ostatních speciálních přednášek
• Tragické dopady evoluční teorie na 20. století a současnost: Důsledkem Darwinovy teorie byl nacismus a komunismus, dále rozšíření ateismu a materialismu a velké prohloubení rasismu, který v teorii evoluce dostal zdánlivý biologický základ (Darwin sám byl zcela jasný rasista), dále můžeme darwinismus vinit z naprosté ztráty hodnot a víry ve smysl života, což pozorujeme u mnoha lidí současnosti a velký chaos v hlavách mladé generace.

Příbuzná témata, obsažená v přednáškách

• Stálost druhů
• Variabilita není evoluce
• Vše složité začíná programem/informací
• Nálezy, které nezapadají do teorie a jsou ignorovány, zesměšňovány a bagatelizovány.

Co můžete očekávat

Cílem přednášek je především ukázat, v čem spočívá objektivita vědeckého pohledu na původ živých organizmů na Zemi. Také je velmi podstatné pochopit rozdíl mezi experimentální vědou (někdy se nazývá operační) a vědou historickou, čili dějepisem. Přednášky ukazují, ve kterých aspektech se zmýlil Darwin a proč přesto nebyla myšlenka evoluce opuštěna, jak se to dělá v každé dobré vědě, když se zjistí, že daná hypotéza je založena na omylech (nevylepšuje se, ale opustí, nahradí jinou); jak lze i mylnou hypotézu vědecky rozpracovat a dlouhodobě udržovat při životě. Na promítaných obrázcích je také vidět, jak rozdílně lze datovat geologické formace.

V přednáškách najdeme příklady zaměňování variability v přírodě za důkaz evoluce, ukázky stálosti druhů, omyly v interpretaci antropologických fosilních nálezů a další málo známé skutečnosti, které učebnice neuvádějí. Kreační či kreacionistický pohled (tj. vidění původu světa a života z vědecké pozice, která obhajuje nutnost inteligence na počátku na základě zjištěných přírodovědeckých faktů) na vznik živých forem má pevnou oporu v řadě přírodovědeckých oborů – termodynamice, chemii, biologii, teorii informací, paleontologii, genetice, geologii aj. (samozřejmě i v zapsané historii lidstva a archeologii)

Doporučeno

Svojí náročností se toto téma hodí spíše pro střední a vyšší stupeň škol, nebo zainteresovanou veřejnost. Měl jsem však už přednášky i pro nejmenší děti nebo základní školy, a pozornost byla velmi slušná. Přednášku pro veřejnost je třeba předem oznámit na více místech (nabídkové letáky), aby co nejvíce lidí mohlo přijít a využít této jedinečné příležitosti osvobodit se z pout evoluční demagogie. Je nutné zvážit, zda má být přednáška pouze všeobecná, tedy vědecky populární, nebo odborná, např. pro vysokoškoláky, učitele a pod. Rozsah tématu vyžaduje alespoň hodinu času, lepší je 90 minut. Není-li však tolik času k dispozici (např. ve školách), je to možné domluvit předem.

Rozvrh přednášky

1. výchozí uvedení do problematiky dvou základních vědeckých interpretací původu našeho světa
2. promítání obrázků s komentáři (z notebooku přes dataprojektor)
3. závěrečné slovo
4. diskuze

O přednášku možno požádat emailem: kreacionismus@email.cz

Reakce na přednášky, webové stránky, publikace i názory Pavla Kábrta

Během přednášek lze vypozorovat tři základní druhy reakcí, např. u studentů, ale i obecně u veřejnosti:

1. velký zájem (ochota věcně diskutovat)
2. lhostejnost (nezájem)
3. zuřivý odpor

Jednak existují ti, kteří mají o dané téma velký zájem a bez předpojatosti o nových informacích přemýšlejí; potom ti, kterým je zcela lhostejné, jestli svět vznikl evolucí nebo inteligentním záměrem; a třetí kategorii tvoří lidé, které přednáška rozzlobí, někdy jsou posměšní a naštvaní, že si někdo dovolí tvrdit a dokonce pomocí faktů argumentovat, že darwinismus je přírodovědecký omyl. Je kuriózní, jak někteří, mnohdy mladí lidé, nemají sice žádné protiargumenty, ale horlivě svoji víru v evoluci brání – nejen ateisté, ale i popletení věřící! Je to však pochopitelné, máme-li na mysli současnou dogmatickou propagaci evoluční teorie médii a skutečnost, že je vyučována již od základní školy ve většině průmyslových zemí pod nálepkou „vědecká teorie“ a nabízena jako jediný nejlépe prokázaný (sic) názor na původ našeho světa – což je samozřejmě lež, protože jsou dnes tisíce vědců a desítky vědeckých organizací po celém světě, které proti evoluční teorii a darwinismu aktivně vystupují.

Pozoruhodné a často velmi kuriózní jsou také postoje učitelů a profesorů: až na vzácné výjimky většinou mlčí, někdy říkají „něco přece učit musíme, a v osnovách máme darwinismus“. Někteří učitelé moji přednášku vítají a říkají: „ať si studenti vyberou z více názorů“. Jiní říkají: „ne, žádnou přednášku proti evoluční teorii nechceme, nebudeme plést studentům hlavy“. Většina evolučních ideologů, i těch, kteří se mají za vědce, jsou v jádru velmi popletení a často neinformovaní až hloupí lidé. Tak i biolog profesor Stanislav Komárek z Univerzity Karlovy, při veřejné disputaci s Pavlem Kábrtem na téma evoluce-kreace, na většinu argumentů proti evoluční teorii jednoduše nereagoval. A na otázku, proč je nedostatek spojovacích fosilních forem, odpověděl: „asi byly křehčí a nezachovaly se“… To je ovšem (od profesionálního biologa) zcela nepravdivá ba směšná odpověď, protože mezičlánky měly být dle evoluční teorie naopak silnější a zdatnější než jejich předchůdci, a to druhé a hlavní: proces fosilizace (zkamenění) závisí na vnějších podmínkách, nikoli na „kondici“ daného organizmu, jestli byl křehký či robustní. Navíc mezery ve fosilních nálezech jsou systematické, rozložení mezičlánků by mělo být pravidelné a stupňovité, což nejenže nenalézáme, ale bylo by vědecky směšné obhajovat to nějakou křehkostí organizmů!

A toto není jediný případ, kdy i profesionální biolog tvrdí naprosté nesmysly. Na jednom gymnáziu v Chomutově jsem zažil velký odpor během přednášky, jak od studentů, tak od přítomného profesora biologie. Všichni se překřikovali a nemohl jsem přednášku ani dokončit. Kuriózní bylo, že pan profesor tvrdil, že ve zkamenělinách jasně pozorujeme sapientaci, a jak se mozek lidských předchůdců stále zvětšoval. Na moji otázku, jak velikost mozku souvisí s inteligencí (např. Neandertálci měli v průměru větší mozkovny než my dnes – a co sviňuchy, sloni či velryby?) neuměl odpovědět ani dát jasné příklady. Vlastně tvrdil něco, co s evolucí nemá moc společného. Ani velikost těla, výška organizmu či velikost jeho mozku nejsou žádné důkazy evoluce (viz dinosauři).

Z toho vidíme, jak se evoluční teorie stala společenským klišé, vědeckým dogmatem, moderní ideologií či náhradním náboženstvím – kterému se prostě jen slepě věří, aniž většina lidí vůbec tuší, na jak vratkých tvrzeních tato bizarní a realitě odporující hypotéza stojí, a jak masivní fakta jsou s ní v rozporu. Velmi kuriózní je, že ani výše vzdělání zde nerozhoduje: velmi moudré a střízlivé názory mohou mít i lidé bez vzdělání, a velmi hloupé a zcela chaotické názory (zmatek v hlavě) mají dost často lidé s vysokým vzděláním – a naopak. Svlékneme-li evoluční teorii „do naha“ (Existuje kniha s protievoluční tématikou s názvem „Císařovy nové šaty“), tedy když evoluční teorii zbavíme často neprůhledné komplikovanosti, sugestivných výrazů a fantastických malůvek, mlžného oparu typu „milióny let to dokázaly“ a stále se měnících příběhů, zůstane nám jen holá směšná pravda: evoluční teorie není žádná věda, ale jen vědou zamlžovaný zoufalý lidský pokus odmítnout stvořitele za každou cenu, i za cenu obětovat fakta; je to snaha prokázat, že se hromada kamení může proměnit na lidi a živé organizmy, když se namočí do vody a vystaví hodně dlouho sluníčku – tak se to prý kdysi dávno stalo na jedné z planet, a proto jsme zde. Informace a inteligence prý není k tomu potřeba. Tak tento nesmyl je evoluční dějepis v kostce!

Evoluční návod na vznik přírody je totiž tento: Mějme několik mrtvých a právě vychladlých planet, na jejichž povrchu je jen kamení a láva, přidejte vodu a atmosféru, vystavte sluníčku a dalšímu záření, bombardujte meteority a nechte vybuchovat vulkány a: čekejte, čekejte a hodně dlouho čekejte: za několik miliard let najdete na některé z těchto planet chodit lidi, nad hlavou jim budou létat ptáci, kolem nich porostou rostliny, ve vodách se budou prohánět ryby a na souši zvířata. Jak prosté – a jak naivní – a jak nevědecké!! Za celou historii veškerého lidského myšlení nenajdeme větší hloupost než je evoluční teorie. Není až tak velkou záhadou lidského myšlení, že evoluční nesmysl spatřil světlo světa (hlouposti napadnou asi každého člověka), záhadou je, jak mohou milióny tuto hloupost zvažovat déle jak jednu minutu!

2. Informace o Pavlovi Kábrtovi

(SPŠE Praha, nar. 1949) se zabývá tematikou kreace-evoluce již přes 40 let. Je členem CRS – Creation Research Society (Sustaining member) v USA. Kromě publikační činnosti již od roku 1988 přednáší studentům vysokých a středních škol i veřejnosti. Řadu pozvání vysvětlit omyly darwinismu a evoluční teorie přijal také od různých rozhlasových a televizních stanic. V roce 2001 absolvoval sérii přednášek v Chorvatsku.

Mnoho informací a materiálů pochází, kromě z CRS, též od vědců ze skupiny Intelligent Design (ID, Discovery Institut), z Institute for Creation Research (ICR), z Answers in Genesis (AiG) a od německé společnosti Wort und Wissen (W&W). Některé obrazové dokumenty jsou darem švýcarského kreacionisty Richarda Wiskina, který v ČR také přednášel.

Další informace pocházejí z osobního přátelství s americkým biochemikem Dr. Charlesem Thaxtonem, jedním ze tří autorů knihy The Mystery of Life´s Origin (Tajemství vzniku života) a organizátorem první kreační konference v ČR (Praha, 22. října 2005. Knihu Tajemství vzniku života bývalý předseda AV ČR, prof. Václav Pačes, odmítl vydat pod záštitou Akademie věd. Zřejmým důvodem jsou velmi pádné argumenty proti chemické evoluci života v knize uvedené, které by ohrozily myšlení české evoluční komunity a mohly naštvat naši evolučně smýšlející inteligenci.