O evoluci tak, jak ji neznáte

Pavel Kábrt
27.3. 2009

Je tomu zhruba l00 let, co se v dějinách lidstva rozšířil neuvěřitelný názor, že náš svět nemá žádnou inteligentní příčinu. Některé státy toto tvrzení dokonce vyhlásily jako svoji oficiální ideologii. Za komunismu stačilo přečíst z Bible: „Blázen říká v srdci svém, není Boha“, a už si pro vás mohli přijet. Protože soudruh prezident „dobře věděl“, že Bůh není, a nazývat ho za to bláznem, je urážka státu i Strany.

Ateizmus se šíří světem jen díky náhradnímu náboženství, protože každý člověk, má-li žít, musí něčemu hluboce věřit. Tímto náhradním náboženstvím je pro mnohé lidi víra v evoluci, učení o vývoji. Tato víra má tři základní články:

1. Vše na světě je, ve svém základu i původu, pouze hmotné povahy. Ostatní věci jsou pouze vedlejší projevy hmoty – tedy i radost, smutek, soucit, … láska.
2. Vše na světě je v procesu dlouhodobého sebezdokonalování. Hmota je schopna, i bez konstruktéra, programu či informace, sama od sebe, shodou okolností, dosáhnout té nejvyšší organizace, jakou známe – vytvořit člověka. V průběhu času tak hmota ožila a začala myslet, cítit a … milovat.
3. Vše na světě je relativní, tedy i mravní zásady a zákony. Protože neexistuje žádná nadřazená forma života, má člověk jedinou odpovědnost za své myšlení a jednání jen vůči společenským dohodám a svému vlastnímu svědomí. A to je také relativní.

Tyto tři body evoluční víry dnes přijímají miliony lidí. Miliony slušných lidí se opírají o teorii, kterou vyznávali také ti nejmasovější vrazi v dějinách lidstva.

Darwinův nápad, že člověk je jen o něco více vyvinuté zvíře, podnítil ve dvacátém století mnohé vylepšovatele lidského rodu k tomu, aby tomuto vývoji pomohli ve výběru té lepší rasy, nebo pokrokovější společenské třídy. Komunismus a fašismus by bez evoluční teorie nemohly existovat (viz Hitlerův „Main Kampf“ nebo Engelsovo „Podíl práce na polidštění opice“). Tito bojovníci za evoluční víru za sebou v tomto století zanechali tolik mrtvých (asi jako polovina populace USA), že v porovnání s nimi je inkvizice a křižácké války asi jako váš plat ku HDP Evropské unie.

Evoluční víra je vírou v ty nejfantastičtější zázraky, jaké se nedějí ani v pohádkách a bájích. Jsou to totiž zázraky, které nikdo nepůsobí, které se dějí jen tak samy od sebe.

Při každém normálním zázraku totiž stojí v pozadí někdo, kdo má tajemnou moc. Žábu promění v prince kouzelník či víla se svojí magickou hůlkou. V evoluci se přeměna žáby v prince (tedy obojživelníka v člověka) koná bez kohokoli. To je ale nejen proti všem pravidlům každé slušné pohádky, ale také proti všem pravidlům vědy.

V reálné vědě je onou magickou hůlkou a mocí informace. Informace získaná, informace vložená do fyzikálního děje. Informace má ve vědě tu moc měnit hmotu. Vzpomeňme např. Haisenbergovy relace neurčitosti, kdy buď známe polohu částice nebo její hybnost. Nikdy ne však obojí. Uvažujme částici o které víme jakou má hybnost a chceme zjistit její polohu. Potom už jen tím, že se na ní „podíváme“ ji ovlivníme natolik, že získaný údaj o hybnosti je zcela bezcenný. A naopak.

Čistě technicky vzato jsou všechny dílny, školy, vědecké ústavy a laboratoře důkazem toho, že má-li něco složitějšího vzniknout, musí se na to předem myslet, a pak tuto myšlenku hmotě vtisknout, vnutit.

Ale má evoluce nějaké vědecké základy a důkazy?

Jsou asi tak tyto:

• důkaz přechodu neživé hmoty v živou – nenalezen, nemožné.
• důkaz přeměny jednobuněčných živočichů na mnohobuněčné – nenalezen žádný doklad ve zkamenělinách,
• důkaz přeměny ryb v obojživelníky – nenalezen žádný doklad ve zkamenělinách,
• důkaz přeměny obojživelníků v plazy – nenalezen žádný doklad ve zkamenělinách,
• důkaz přeměny plazů v ptáky – nenalezen žádný doklad ve zkamenělinách,
• důkaz přeměny plazů v savce – nenalezen žádný doklad ve zkamenělinách,
• důkaz přeměny nižších savců ve vyšší savce – nenalezen žádný doklad ve zkamenělinách,
• důkaz přeměny vyšších savců v člověka – nenalezen žádný doklad ve zkamenělinách –
  tak přiznávají sami evolucionisté.

Ostatně, dejme prostor jim samotným:

RNDr. Zbyněk Roček, CSc.: „Evoluce Obratlovců“ (Academia Praha 1985) píše: „… Avšak přímý paleontologický doklad přechodu mezi plazí šupinou a perem chybí.“ Nicméně…“se nepochybuje o tom, že pero vzniklo přeměnou plazí šupiny.“ (str. 146, l47).

RNDr. Petr Švec napsal: „ … podobně nejasným a částečně i tajemným i když řadou hypotéz vysvětlovaným, zůstává nadále původ ptáků “. (Vesmír 2/l983, str. 48)

RNDr. Josef Klembara, odborník na evoluční přerod obojživelníků v plazy: „Současná analýza nových nálezů karbonských antrakosaurů a zlepšení preparačních technik při studiu fosilních forem však zřetelně dokazují, že nejranější a nejprimitivnější plazi jsou jasně odlišní nejen od antrakosaurů, ale i od všech známých prvohorních obojživelníků, a že tedy specifický původ plazů je doposud neznámý “ (Vesmír 3/1985, str. 150).

A takto by se dalo pokračovat dále. K čemu tedy stručně přirovnat evoluci? To bylo tak:
Jednou se takhle vrátíte domů po velmi, ale velmi dlouhé době. Váš byt naleznete uklizený, vše čistě umyté, na stole čerstvě napečené buchty a nikde ani zmínka, kdo to vše způsobil. Řeknete si:

• „Kdo (ne co) to zde asi byl?“
• „Komu (ne: čemu) mám poděkovat?“
• “Komu se revanšovat?”

Zkrátka budete se poohlížet po někom, kdo to všechno připravil.
Naproti tomu jiný člověk na to půjde vědecky. Nejprve vyloučí všechny „metafyzické“ výklady spojené s jinou osobou – to se ve vědě netoleruje. Nikdo jiný než on přece nemá klíče od bytu. A tak bude uvažovat jen tzv. přirozené procesy, výchozí materiál a hodně času, kdy v bytě nebyl. Stanoví si předem tři základní předpoklady:

1. Vše, co jsem nalezl ve svém bytě, je pouze hmotné povahy, ve svém základu i původu.
2. Vše je v dlouhodobém sebezdokonalování a vytvoření pořádku, napečení buchet atd. je pouze výsledkem činnosti dlouhodobého pohybu hmoty a různých hmotných činitelů v mém bytě.
3. Vše je relativní, i smysl toho, proč k tomu došlo i to, jak si s tím mám počínat. Je to jen moje záležitost.

Vyzbrojen těmito „vědeckými“ předpoklady dále uvažuje: Můj byt, to je termodynamicky otevřená soustava, do které může z venku proudit energie v rozličných formách. Je to tedy jasné:

• Nezajištěným oknem začal do bytu vnikat vzduch a voda; došlo k turbulentnímu proudění molekul s vysokou kinetickou energií, které strhly prach ze skříní i podlah. A zanesly jej do vzdálenějších míst s vyšším koeficientem adheze (laik by řekl: průvan to tu zametl).
• Tlaková níže nad naším dvorkem pak přirozeně vysála vše ven.
• Zatékající voda vymyla všechnu zbývající špínu a v dlouhém časovém úseku mé nepřítomnosti strhla s sebou též mouku a další komponenty, které nalézám po svém důkladném chemicko-technologickém rozboru buchet.
• Jak voda postupně vysychala (ustupovala) , vytvořily se pre-buchtové těstové folianty, do kterých se v neustále se měnícím prostředí (otevřené soustavě mého bytu) přimísila povidla.
• Během další erupce, pohybů, přesmyků a přesunů došlo k zákonitému vytvoření předposlední fáze, kterou my vědci nazýváme „eobuchtos nonthermos “ (buchty nepečené) – amatéři tomu pochopitelně moc nerozumí, dokonce i pro vědce je to obtížné…
• Zbývá už jen jednoduchý proces propékání „eobuchet“ do zlatova, což je jednoduché, neboť v létě je v mém bytě vždycky jak v peci.

Skvěle propracovaná teorie je na světě. Škoda, že zazvoní telefon a tam se ozve: „Ahoj Františku, tady máma. Už jsi doma? Během té doby, co jsi byl pryč, jsem ti přišla uklidit a napekla buchty, vždycky jsi je měl moc rád. To víš, stále ještě mám klíče z doby, kdy jsme ten tvůj byt pro tebe s tátou dávali dohromady.

Ouvej! Jaké faux-pax – jaký trapas. A přitom vědecky bylo všechno tak jasné! I jiní tomu uvěřili!

Základní premisou evoluce je: Protože není Bůh, musí být pravdou evoluce. A evoluční návod na vznik člověka a přírody? Sedni si na nějakou planetu, kde je jen kamení a holé skály, a čekej a čekej a čekej a čekej. Za dostatečně dlouhý čas budou kolem tebe chodit lidé, ve vzduchu létat ptáci a ve vodě plavat ryby. Už nebudeš sedět na holé skále, ale pěkně na travičce a kolem tebe budou stromy s chutným ovocem. Tak toto je evoluční návod na vznik nejsložitěji uspořádané hmoty na světě: živé buňky a mnohobuněčných organizmů.

Sir Arthur Keith řekl:

• „Evoluce je nedokázaná a nedokazatelná, věříme jí proto, že jediná druhá možnost je specielní stvoření, a to je nemyslitelné.“

Jeden pisatel k tomu již před 2 000 lety napsal:

• „Přemýšlejí-li lidé o Bohu, nemají výmluvu …“

Nehrozí současným vědcům a lidem, kteří jim naletěli, také takový trapas? Máme oči jen proto, že světlo dráždilo miliony let živou hmotu, nebo proto, že někdo rozumí optice? Jíme banány proto, že kdysi dávno došlo k příznivým „banánovým mutacím“, nebo proto, že někdo nás má rád? Zkusme si získat solidní informace dřív než odpovíme a ustrneme na chybném názoru.

Případným zájemcům poskytnu zdarma informace a literaturu. Možnost přednášek s s promítáním obrazové dokumentace.

Několik vědeckých citátů k tématu:

Dr.Denton: „Vznikla široce rozšířená iluze, že evoluční teorie byla dokázána již před sto lety a že všechen následující biologický výzkum poskytuje stále rostoucí důkazy pro Darwinovu ideu. Nic není vzdálenějšího pravdě než toto… Jeho teorie, že všechen život na Zemi se vyvinul následkem postupného hromadění náhodných mutací, je stále – jako v době Darwinově – jen vysoce spekulativní hypotézou bez přímé faktické podpory.”

Dr. George Wald, nob. cena 1967: „Když přijde na původ života na Zemi, jsou zde jen dvě možnosti: stvoření nebo spontánní plození (evoluce). Není žádná třetí možnost. Spontánní plození bylo popřeno před 100 lety, ale to nás vede jen k jednomu dalšímu závěru: nadpřirozené stvoření. My to nemůžeme přijmout z filozofických důvodů (osobní důvody); a tak volíme víru v nemožné: že život povstal spontánně náhodou.” (Amer. biochemik a fyziolog, 1906-1997, Nob.cena za objevy v oblasti primárních fyziol. a chem. pochodů v procesu vidění, spolu se dvěma dalšími vědci).

Prof. Bruno Vollmert, makromolekulární chemik: „Všeobecně rozšířené úvahy o chemické evoluci, která měla předcházet evoluci biologickou, postrádají jakékoliv vědecké opodstatnění.”

Dr.Denton, molekulární biolog, Evoluce, teorie v krizi: „Není pochybností, že kdyby molekulární důkazy byly k dispozici o jedno století dříve, idea organické evoluce by nikdy nemohla být přijata.”

Pat Shipman: „…nevíme, kdo pochází z koho; víme jen, kdo z koho nepochází…“ . „…nemáme vůbec žádné důkazy, odkud pochází Homo a můžeme všechny členy rodu Australopithecus vyřadit z hominidní čeledi.“ (CRSQ 3/88)

Mary Leakey, 12/1996: „Všechny ty stromy života s jejich větvemi našich předků, to je kupa nesmyslů.” A+F,9/97 – Přední světová paleoantropoložka a archeoložka.(Impact)

Ernst Kahan: „Je absurdní a absolutně nemyslitelné věřit, že živá buňka vznikla sama od sebe. Avšak věřím tomu přece, protože jinak si to neumím představit.“

Biolog, prof. Conklin z university Princenton: „Pravděpodobnost, že život vznikl náhodou, je srovnatelná s pravděpodob-ností, že dokonalý slovník je výsledkem exploze v tiskárně.“

Francouzský botanik A. Wigand: „Darwinismus není ani teorií, ale náladou, která uchvátila mysl lidí. Je vědou asi tak, jako je pohádka dějepisem.“

Izaac Newton: „Nádherné uspořádání a harmonie vesmíru mohly vzniknout jen podle plánu všemohoucí bytosti. To je a zůstane mým posledním poznatkem.“

Antony van Leeuwenhock: „Rozhodl jsem se, že nebudu zarputile lpět na svých názorech, nýbrž je opustím a přejdu k jiným, když mi někdo ukáže rozumné důvody, kterých bych se mohl chopit. Nemám totiž jiný cíl, než se přiblížit k pravdě.“