Nové Pluto

pavelkabrt Vesmír, astronomie Napsat komentář

Je čas porovnat předpovědi vědců s tím, co skutečně našli (a co se jistě zapíše do historie) při nedávném obletu Pluta.

Z creation.com/the-new-pluto přeložil Václav Dostál, editace Pavel Kábrt – pavelkabrt@seznam.cz – 11/2015. Permition granted by Creation.com – Přeloženo s povolením od Creation.com.

Článek vyšel v časopisu Creation 38(1):12-13 v lednu 2016. Anglickou verzi časopisu je možné si objednat zde. Na stránkách CMI jsou i další české články zde.

CMI – Creation Ministries International /Mezinárodní kreacionistická služba/ je celosvětovou organizací, která se řadí ke kreacionistickým organizacím mladé Země a doslovného výkladu Bible /jako jsou např. ICR, CRS, AiG aj./. Zabývá se rozšiřováním vědecké pravdy o stvoření světa Bohem v protikladu k evolucionistickým báchorkám, jak svět stvořil sám sebe.

Nasa-Pluto

NASA pořídila tento snímek Pluta o vysokém rozlišení s rozšířenou barevností svojí sondou Nové horizonty 14. července 2015.

Přišel čas porovnat předpovědi vědců s tím, co skutečně našli (a co se jistě zapíše do historie) při nedávném obletu Pluta.

Pro starší občany, kteří sledovali zrod vesmírného programu v roce 1957, bylo zadostiučiněním sledovat konečný úsek letu při vesmírném průzkumu naší sluneční soustavy. Je pravdou, že Pluto bylo degradováno na ‘trpasličí planetu’, ale pro většinu starších studentů bylo devátou planetou – nikdy dosud nenavštívenou kosmickou sondou. To vše se změnilo 14. června 2015 s neobyčejně úspěšným obletem Pluta a jeho měsíců kosmickou sondou Nové horizonty.

Měli bychom tuto příležitost využít k poděkování mnoha inženýrům a vědcům, kteří zprostředkovali našemu světu dostat se do těchto vzdálených končin sluneční soustavy. Vyžádalo si to velké množství inteligentních projektů, vybavit toto kosmické plavidlo k takovému ‘letu’, aby na první výstřel bylo řízení sondy, letící 9,5 roku, úspěšné.

Data z tohoto setkání budou dál proudit k Zemi po následující měsíce, ale už to množství, které přišlo, přináší velké novinky. Vysvětlit tyto údaje je něco úplně jiného než je získat.

Co vědci očekávali? A proč byli překvapeni “skutečným” Plutem, jeho velkým měsícem Charonem a následně objevenými malými souputníky jménem Nix, Styx, Hydra a Kerberos?

‘Míru překvapení’ můžeme odhalit porovnáním se zápisy z 90. let. Největší dosavadní učebnice planetární vědy od vůdčích planetologů, Nová sluneční soustava,1 má kapitolu “Triton, Pluto a Charon” od Dale P. Cruikshanka. Triton (velký Neptunův měsíc) navštívila sonda Voyager 2 v r. 1989. Vědci měli důvod očekávat, že bude mít Pluto podobné charakteristiky, protože obě tělesa byla klasifikována jako objekty Kuiperova pásu.

Pluto-mountain

Oblast zahrnující neformálně pojmenovanou ledovou planinu Sputnik, která je součástí oblasti Rombaugh.

Triton však šokoval vědce svým úkazem nedávné aktivity a ‘vodního vulkanismu’. K vysvětlení této aktivity navrhli vědci možný zdroj tepla: milióny let trvající slapové síly od Neptunu (i když Triton má dnes téměř přesnou kruhovou oběžnou dráhu a je to jediný velký měsíc, který obíhá v protisměru k rotaci Neptunu). U Pluta — s výjimkou malých interakcí s Charonem — žádný takový zdroj tepla neexistuje. [Slapové síly u Země se projevují jako příliv a odliv moří, ale podobné změny nastávají u zemské atmosféry a dokonce u zemských pevnin – pozn. V. D.]

V r. 1998 vědci znali světlé a temné oblasti na Plutu ze snímků z Hubbleova dalekohledu. Kolem Pluta odhalili atmosféru [která neunikla do prostoru během miliard let, ačkoli ji vázala jen slabá gravitace! – pozn. V. D.] obsahující dusík, metan, oxid uhličitý a některé uhlovodíky. To věděli i o Charonu, ale byli překvapeni, že jeho povrch je zcela odlišný od Pluta a složený převážně z vodního ledu. Protože badatel Cruikshank věděl, že Pluto prošel perihéliem [nejbližším bodem své oběžné dráhy kolem Slunce – pozn. V. D.] v r. 1990 a od Slunce se vzdaloval, spekuloval, že atmosféra může zkolabovat během několika desetiletí: “Možná se celá planeta stane jednolitě bílou a už tak uboze tenká atmosféra zkolabuje v globálním vymražení!!” Sedmnáct let po této předpovědi, jak můžeme vidět, atmosféra zůstává překvapivě dynamickou.

Jak se Pluto vytvořilo? Cruikshank citoval mínění teoretiků, kteří se později stali vedoucími vědci v projektu sondy Nové horizonty. “Nejpravděpodobnější” scénář byl tento:

  • Alan Stern, William McKinnon a Jonathan Lunine uvažovali, že se Pluto vytvořilo na téměř kruhové oběžné dráze kolem Slunce s nízkým sklonem, pravděpodobně za oběžnou drahou Neptunu. Velké množství ostatních ledových planetezimál [předchůdců planet – pozn. V. D.] také vzniklo akrecí [srůstem] ve sluneční mlhovině za Neptunem a stalo se původní populací Kuiperova pásu. Gravitace Neptunu narušila tato tělesa při jejich akumulaci, což způsobilo jejich četné vzájemné srážky. Nakonec Pluto nashromáždilo dostatečnou hmotnost. Později silný dopad dosti velké planetezimály na Pluto vytvořil Charona. Tento hypotetický dopad může také vysvětlit, proč je rotační osa Pluta tak extrémně nakloněna.2

Nyní, díky Novým horizontům, můžeme vidět skutečnou soustavu Pluta. A můžeme slyšet reakce týchž vědců po jejich dlouhém čekání na velkou pravdu. “Kdo by byl předpokládal takovou složitost?”3 poznamenal vedoucí vědec Alan Stern po prvních snímcích, které přišly. Povrch Pluta je “každým kouskem tak složitý jako u Marsu,”4 řekl jeden. Někteří komentovali, že se některé rysy povrchu Pluta podobají těm pozemským. A jedna věc je nade vše jasná všem: Pluto vypadá mladě!

Charon

‘Nepravé barvy’: Obrázek kombinuje modré, červené a infračervené pohledy, aby co nejlépe vynikly kontúry povrchu.

Časopis National Geographic napsal, že snímky povrchu ohromily vědce důkazy o ledovcích, gejzírech a ledových horách vysokých 3 350 m, což soupeří se Skalistými horami /Kanada/.5 Krajina “vyhlíží poměrně mladě— ve skutečnosti tak mladě, že to naznačuje, že planeta je stále ještě geologicky aktivní.” Lze vidět velké oblasti bez kráterů, což by znamenalo nedávné přeformování povrchu. Geolog Nových horizontů poznamenal, “Objev rozsáhlých, velmi mladých planin na Plutu, přesahuje všechna očekávání před přeletem.”6

Podle sekulárních vědců bylo Pluto po miliardy let bombardováno7 ostatními objekty z Kuiperova pásu. Tou “nejsenzačnější věcí” z prvního snímku jihovýchodního kvadrantu Pluta je, že nebyl nalezen ani jediný impaktní kráter. “To znamená, že to je velmi mladý povrch,” řekl člen týmu John Spencer. Jak mladý? On odhaduje, že „je starý méně než sto miliónů let, což je malý zlomek čtyři a půl miliardy let věku sluneční soustavy” (je to 1/45 celého času). Ve skutečnosti, “by mohl být aktivní právě teď,” dodal. “Bez kráterů prostě nemůžete stanovit žádnou nižší mez jeho možné aktivity.”8

Atmosféra je také mladá. Vědci naměřili únikový poměr dusíku na 500 tun za hodinu. To je 500násobek míry u Marsu. Veškerý dusík Pluta už měl být odstraněn před věky. To je takový problém, že vědci navrhují, že nový dusík dodávají komety, ale všechny předpokládané zdroje se jeví jako nepřiměřené. [Počet dopadlých komet na povrch bude velmi mizivý – pozn. V. D.]9

Charon je také mladý! Vykazuje známky přeformování povrchu a dává na odiv kaňony9 hluboké od pěti do deseti kilometrů. “Jak může být takto malé těleso, o ¼ průměru Pluta, aktivní? To se nečekalo, protože mnozí mysleli, že zdroj vnitřního tepla v Plutu a Charonu je pozůstatek po jejich vzniku nárazem před miliardami let, a to už by mělo být teplo dávno rozptýleno,” napsal Eric Hand pro Science.10 “ [P]ůvodně jsem si myslel, že Charon bude mít starodávný povrch pokrytý krátery,” řekl zástupce vědeckého projektu Cathy Olkin na tiskové konferenci11 den po obletu. “A mnozí z týmu si mysleli, že takhle to bude.” Mýlili se.

Kdyby opustili předpoklad miliard let, problémy by se vyřešily. Kreacionisté jsou potěšeni, nikoli překvapeni, když vidí mladé povrchy na planetách, protože věří Božímu slovu. Stvořitel Ježíš Kristus (Židům 1:2) řekl o Bohu: „V tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky.“ (Matouš 19:4) Za dva normální dny po stvoření sluneční soustavy stvořil také muže a ženu (Genesis 1:14-27). Nové horizonty poskytly důkaz, že sluneční soustava nemůže být stará miliardy let, ale jen tisíce – jak říká Bible.

Podobné články v angličtině:

Planet definitions and the Creator
A lesson from Pluto
Kuiper Belt Objects: solution to short-period comets?

Pro další četbu v angličtině:

The “tenth planet” is discovered

Odkazy a poznámky

  1. Beatty, J.K., Petersen, C.C., and Chaikin, A. (Eds.), The New Solar System, 4th edn, Cambridge University Press, 1999. Zpět
  2. See Beatty, J.K., ref. 1, p. 295. Zpět
  3. Wall, M., Mysterious ice plains spotted on Pluto, space.com, 17 July 2015. Zpět
  4. Talbert, T. (Ed.), New Pluto images from NASA’s New Horizons: It’s complicated, nasa.gov, 10 September 2015. Zpět
  5. Drake, N., First Pluto flyby pictures are ‘complicated and fascinating’: Pluto’s surface looks young, and its large moon Charon offers a few surprises of its own, news.nationalgeographic.com, 15 July 2015. Zpět
  6. Loff, S., (Ed.), Frozen plains in the heart of Pluto’s ‘heart’, nasa.gov, 17 July 2015. Zpět
  7. See Drake, N., ref. 5. Zpět
  8. Brown, D., NASA Offi ce of Communications, Seeing Pluto in a new light, youtube.com, 15 July 2015. Zpět
  9. Wall, M., ref. 3. 10. Hand, E., Potential geysers spotted on Pluto, Science, 17 July 2015 | doi:10.1126/science.aac8875. Zpět
  10. See Brown, D., ref. 8. Zpět

Komentujte

Please Přihlásit to comment
  Subscribe  
Upozornit na