Úžasná skupina ryb, paryb a úhořů

Úžasná skupina ryb, paryb a úhořů
Frank Sherwin, M. A.
(Přeložil M. T. z časopisu Acts & Facts, roč. 38, č. 4 – duben 2009, str. 17, přeloženo 9/2009)
(http://www.icr.org/article/shocking-group-fish-eels)

Představte si, že byste zašli k doktorovi s rozvinutou dnou či migrénou. K vašemu úžasu vám lékař klidně nařídí, abyste sáhli do akvária a sevřeli elektrickou rybu. Tak to předepisoval římský lékař Scribonius Largus ve svých Compositiones Mediacae a opravdu to fungovalo.

asná skupina ryb, paryb a úhořů.jpg

Některé z velmi zajímavých ryb jsou ty, které umí vyrábět elektřinu. Jihoamerický elektrický paúhoř rodu Electrophorus umí vyrobit skoro 600 voltů, což stačí k omráčení člověka a dokonce to srazí na kolena i koně. Podobně jako stimulátor v pacientově srdci využívají tito tvorové bioelektrické generátory k vytvoření a pak rychlému vybití elektrického šoku. Z elektromotorových neuronů (nervových buněk) se uvolní neurotransmiter acetylcholin do úhořových úhledně navršených elektrocytů (buněk vyrábějících napětí) a prásk!

Neurotransmiter = přenašeč nervových vzruchů (pozn. překl.).

Pacifický elektrický parejnok (Torpedo) umí také dát ránu, je-li podrážděn. A severoamerická ryba rodu Astroscopus čeledi Uranoscopidae (nebehledovití), s hranatou, velkou hlavou, leží v souladu se svou přirozeností nehybně na dně, dokud kolem nepluje oběť. Poté je kořist omráčena 50 voltovým výbojem a pozřena.

Vědci již dlouho vědí, že tihle vodní tvorové mají svazky svalových vláken, která fungují do značné míry jako baterie v automobilu. Tahle vlákna jsou vysoce účinná, schopná vytvořit výboje několiksetkrát za sekundu o různém napětí v souladu s potřebami zvířete. Jak vyrábějí elektrické ryby a úhoři električtí své náboje a jak je využívají pro široké spektrum účelů? Existuje pro to průkazné a přesvědčivé evoluční vysvětlení?

Roku 2004 objevili britští a francouzští vědci, že slabě elektrické ryby v Africe a Jižní Americe vysílají elektrické impulzy respektive vlny. To je úžasné, protože loví nepatrné larvy v noci, kdy jim oči nejsou k ničemu. A tak jim Stvořitel dal oči elektrické. Neurolog Curtis Bell z oregonské univerzity zdraví a vědy popsal, jak mohou rybky „vidět třírozměrný elektrický svět“ (1).

Christian Graff z laboratoře biologie chování v Grenoblu, Francie a tři další vědci užili termínu „elektropercepce“ k popisu toho, jak ryby rozeznávají vzdálenosti, tvary, pohyby i struktury (2). Každý objekt, který ryby potká, má vlastní elektrický podpis. Ryba pozná onen podpis díky zvláštním nervovým strukturám v kůži, které fungují jako sítnice, ačkoli jsou tahle čidla vyladěna na elektřinu spíše než na světlo. Záplava přijímaných informací je pak zkoordinována a zobrazena tak, že vytvoří barevný trojrozměrný obraz.

Vlastnosti úhořů elektrických zaujaly odborníky na lékařské implantáty. Zdá se, že badatelé z univerzity v Yale a z Národního institutu pro normalizaci a technologie si uvědomili, že zde hraje roli perfektní plán, ne-li jasné působení nejvyššího Plánovače:

Používajíce moderní nástroje strojírenského plánování tvrdí, že by mohli vyvinout umělé buňky, které by nejen napodobovaly elektrotechnické chování buněk úhořů elektrických, nýbrž dokonce ještě jejich vlastnosti vylepšili (3).

Technik NIST (Národního institutu pro normalizaci a technologie) David LaVan použil též tento stvořitelský jazyk, když mluvil o modelových buňkách úhořů elektrických:

Rozumíme dostatečně dobře tomu, jak buňka vyrábí elektřinu, abychom podobnou buňku navrhli – a co nejvíce onen plán rozvinuli? (4)

Jestliže se lidé jako inteligentní bytosti pořádně zapotí, snaží-li se napodobit biologické mechanizmy jako jsou tyhle orgány vyrábějící elektřinu, pak je jen logické se domnívat, že příroda jako neinteligentní hybná síla nebyla odpovědná za počáteční plán. Jakkoli se tahle myšlenka může vyznavačům přírody zdát šokující, veškerá naše úcta patří Stvořiteli.

Poznámka k článku:
Musím přiznat určité rozpaky, když čtu v kreacionistické literatuře o úžasných mechanizmech pro zabíjení druhých tvorů. Chápu, že autor takového článku je nadšen technickým provedením, třeba generujícím silný elektrický náboj, nicméně se trochu ošívám, když je zcela bez vysvětlení toto zařízení připsáno milujícímu Bohu.

Snad by se mělo vždy alespoň jen krátce dodat, že samozřejmě tyto biologické mechanizmy nemohla vytvořit nemyslící evoluce, tak jako lidské zbraně nejsou výtvorem náhody; ale jejich současné použití je výsledkem zhroucení původně stvořeného ekosystému.

Schopnost některých organizmů produkovat elektřinu nevznikla jako evoluční zbraň, ani nebyla projektována stvořitelem, aby v dokonalých předpotopních rajských podmínkách jedna ryba zabíjela jinou rybu, ale použití a využití elektřiny bylo původně jiné, sloužilo jinému účelu, např. navigaci. Změna účelu vznikla zhroucením původně stvořeného světa následkem neposlušnosti Božích zákonů - jak na duchovní úrovni, tak i na fyzické.
Pavel Kábrt

Odkazy:

1. Greene, K. Electric Sense Sharper Than Thought. Science Daily News. Posted on sciencenow.sciencemag.org May 5, 2004, accessed March 5, 2009.

2. Graff, C. et al. 2004. Fish Perform Spatial Pattern Recognition and Abstraction by Exclusive Use of Active Electrolocation. Current Biology. 14 (9): 818-823.

3. Xu, J. and D. A. Lavan. 2008. Designing artificial cells to harness the biological ion concentration gradient. Nature Nanotechnology. 3 (11): 666-670.

4. Models of Eel Cells Suggest Electrifying Possibilities. National Institute of Standards and Technology press release, October 1, 2008.

Autor článku pan Sherwin je hlavním vědeckým lektorem.

PřílohaVelikost
asná skupina ryb, paryb a úhořů.doc301.5 KB

Ale kde je ten předpotopní

Ale kde je ten předpotopní svět. Nalezli jsme po 1700 let v popelu "zakonzervované" Pompeje, ale nenašlo se nic lidského z doby před potopou i když byla před pouhými 4500 lety.
Apropo dopadl vlastně vůbec někdy nějaký asteroid do mexického zálivu. A pokud dopadl bylo to před potopou nebo po potopě. Předpokládám, že bezesporná kreacionistická věda má i na tuto otázku vědecky podloženou odpověď.

Evoluční oči

Zdravím evoluční partu a její banální příběhy o minulosti.

Jasně, má-li člověk evoluční oči a srdce, vidí evoluci všude, trochu to připomíná Krylovu písničku, že nadrženej chlap vidí vaginu i v kousku chleba. Zanícený evolucionista vidí všude evoluci. Bůh ví, kde vidí pařáty a drápy a tesáky a jedové žlázy (alespoň rudimenty) u evoluční koruny všech tvorů, člověka - no, asi to bude nějaký příběh zase, jako obvykle. Drápy a jedové žlázy nahradil mozek - já ty Vaše pohádky znám."Dávno tomu, dávno, bylo nebylo, kdy za devatero horami a devatero řekami, se bahno začalo měnit na člověka....a to je věda a vše ostatní jsou náboženské řeči fanatiků...". Máš oči - evoluce. Nemáš oči - taky evoluce. Máš křídla - evoluce. Nemáš křídla - taky evoluce. Jsi živej - evoluce. Jsi mrtvej - taky evoluce. Atd., až do úplného zmagoření.

Otázky jsou to jistě zajímavé, proč má jelen parohy, které mu jsou evolučně jen na obtíž v boji o život, nebo páv krásné peří - odpovědi do minulosti však nemůže dát nikdo - myslím ty nefalzifikovatelné. Kreacionisté jsou tvrdí realisté, vycházejí z poznaného, evolucionisté jsou snílci a pohádkáři, vyrábějící příběhy do minulosti především na základě neznalosti. Evolucionista často spoléhá na to, že publikum nemá vědecké vzdělání a baští mu každý přihlouplý příběh.

Proměna živočichů k zabíjení je z hlediska kreacionismu úpadek, ne vývoj. Je to adaptace na změnu prostředí. Někteří pavouci (z čeledi křižákovitých) se živí pylem zachyceným v jejich sítích a je možné, že dříve k jejich potravě patřila i semena přenášená větrem. Jed pavouků mohl vzniknout neevolučně, protože je jen modifikací sekretů žláz a mohl vzniknout z trávicích proteinů.

Po potopě se velmi drasticky změnily podmínky pro možnosti stravování - a protože Bůh není evoluce, ale plánovač, už při stvoření tato alternativa byla ve stvořených organizmech vytvořena jako záložní možnost (jako třeba srážlivost krve). Změna prostředí, jak je dnes známo, často donutí živočicha využívat prostředky obživy, které by jinak nevyužil (anebo vyhyne, když alternativu nenajde).

Komáří samičky sají krev - stejné sací ústrojí používají samečci k sání nektaru - takže žádná evoluce orgánů. Samičce zřejmě rostlinné šťávy už neposkytují dostatek energie na dozrávání vajíček. Před potopou byl nektar vydatnější (možná i z jiných rostlin) a sát krev nebylo potřeba (když se ptali jednoho biologa, jak je možné, že v obrovském akváriu má společně dravé i mírumilovné ryby, odpověděl, že když jsou ryby dostatečně krmeny, nepožírají se.)

Včelí žihadlo je jen změněné ústrojí pro kladení vajíček. Že je změna ve včelím genomu možná ukazuje to, že se ze včelího vajíčka vyvine jednou královna a jindy dělnice následkem toho, čím je krmena.

Parazitizmus jednobuněčných i vícebuněčných může být jen změnou prostředí. Velmi potřebné bakterie na jednom místě trávicího traktu mohou být pohromou, změní-li své stanoviště. Parazitující červi mají degenerované orgány a tasemnice či hlísti se jen reprodukují. Korýš kořenohlavec Sacculina nemá trávicí ústrojí, i když jeho larva má stále volně plovouci formu, nedospěje však v korýše, ale v krabu (hostiteli) se změní na hromadu vláken. Ztráta orgánů není evoluční vývoj, ale deaktivace systémů, které nejsou v nových podmínkách třeba. Je to spíše opak evoluce, degenerace.

Hrozné "evoluční" zbraně masožravců - toť jen evoluční zanícený pohled na svět (stejný měl Darwin i Hitler, všude viděli jen boj a zabíjení). Panda je řazena mezi masožravce, kvůli silným zubům, ale živí se bambusem. Její zuby vypadají na "trhání masa", ale neslouží k tomu účelu. Totéž platí o medvědech: většina se živí rostlinami (lesní plody, bobule). Rádi si dají i rybu, ale na otevřených pláních hledají potravu společně s bizony.

Masožravci mají kratší trávicí trakt - nic evolučně slavného. Střevo má schopnost dorůstat do obrovské délky, např. po jeho operačním zkrácení. Je velmi dobře známo, že masožravci jsou schopni přejít na rostlinnou stravu a zůstat u ní. Lvi často nejprve ze své oběti vyžerou rostlinnou stravu v žaludku (fermentované rostlinné produkty bachoru), což je možná právě atavismus z předpotopní doby. Jsou známy příklady lvů i jiných masožravců odchovaných na rostlinné potravě a navždy pak už odmítajících maso. Kočky a psi odchovaní na vegetariánské stravě jsou méně agresivní a žijí déle. Zuby mají silné, ale paleontologické důkazy ukazují, že dříve žilo mnohem více druhů rostlin než dnes, které mohly být těmito zuby drceny. Neučili nás snad ve škole, že dříve rostly rostliny mnohem větší než dnes?

Čipmankové (veverky) se obvykle živí semeny, ale vylepší si občas stravu mrtvými těly živočichů. Novozélandským papouškům (kea)ubývá potrava (kořeny i vrchní části rostlin)a začínají se vrhat na ovce. Své ostré pařáty a zobáky pak použijí k roztržení kůže na zádech ovce a vyžrání tuku kolem ledvin. Mají-li dost své původní rostlinné potravy, ovcí si ani nevšimnou. Podobně upíří pěnkava, původně pták-vegetarián na Galapágách, začala z nedostatku potravy (např. v období sucha)sát krev hnízdících terejů. Milionů let k této změně nebylo třeba a evoluce už vůbec ne.

Agresivita je přechodný jev - jinak by nebylo možné vyšlechtit tolik mírumilovných psích miláčků z původní, zřejmě vlčí rasy. A naopak: vyšlechtit lze i zuřivé psí zabijáky. S evolucí to má málo společné. Šlechtěním lišek se podařilo už v šesté generaci získat mírumilovné, kňučící a pečovatele olizující lišky. Tyto změny byly doprovázeny i fyziologickými změnami. Snížením sekrece adrenalinu a zvýšením seratoninu.

Existují důkazy, že předkové piraní se živili rostlinami. Mnoho druhů jihoamerických ryb pacú (Pieractus a Colossoma), blízcí příbuzní piraní, mají ostré a silné zuby - ale trhají jimi rostliny a plody, které spadnou do vody. I pirani se občas živí rostlinami. Dokonce se mnoho druhů vegetariánských a masožravých ryb mezi sebou kříží. I žraloci mají býložravé příbuzné.

Podobně u rostlin, trny a ostny jsou modifikovanými větvemi a listy, došlo jen k expresi jiných genů, ne k nové informaci.

Je smutné, že evoluční parta si namlouvá, že bojem o život vznikají nové geny a nové programy - jev to nikde v současnosti nepozorovaný, jen existující ve virtuální realitě evoluční komunity.
Pavel Kábrt
(Z velké části informace čerpány z: Genesis Konflikt, prof. Walter Veith)

:)

Ten samotný článek je vcelku banální a nemám potřebu ho komentovat. Údiv nad tím, jaké úžasné mechanismy v přírodě existují, a závěr že za tím nemůže být nic jiného než existence Stvořitele, ponechávám lidem kterým takové "vysvětlení" stačí.

Mnohem víc mě zaujal komentář pana Kábrta.

Pane Kábrte, čím se živili pavouci, v době když byli ještě býložraví? K čemu mají kusadla s jedem a s enzymy k rozpouštění vnitřností kořisti? A k čemu tkají pavučiny? K čemu mají hadi jed? K lovu ho podle vás nemají, ... tak snad k obraně? Ale před kým? A k čemu původně měli rozpojovací čelisti, sloužící jim nyní k žraní i mnohem větších ZVÍŘAT než jsou sami - snad k žraní melounů? K čemu mají šelmy (např. tygr) takové tesáky? Proč má kráva zuby, které jsou evidentně designovány k žraní trávy, zatímco tygr má tesáky, které jsou naopak evidentně navrženy k trhání masa? Proč ten rozdíl, když OBA BYLI BÝLOŽRAVCI? Proč má tygr tělo samý sval, neuvěřitelně silné pracky s vytahovacími drápy, uzpůsobenými k zasazování smrtelných ran své kořisti - a krávy a ostatní býložravci je nemají? Proč má orel zrovna takové pařáty, silný zoban, "orlí oči", ... když k zobání semen stačí design jako má třeba špaček?

Obrázek uživatele vitas

Mírumilovné superzabijácké nástroje

Zdravím Pavla Kábrta,

Takže všechny ty zabijácké mechanismy, které v přírodě můžeme pozorovat se vyvinuly, nebo přeorientovali za nějakých 6000 let?

Přijde mi, že tím nastavujete rychlost evoluce na docela slušné obrátky.

A ještě trochu slovíčkaření: když Bůh vyháněl Adama s Evou dal jim kus kůže na zakrytí své nahot, Gen3:21. Já asi nedokáži posoudit, jestli tohle není nějaká nepřesnost překladu, ale jinak mi přijde, že nějaké tehdy mírumilovné zvíře přišlo o svou kůži, úplně těsně po prvotním hříchu a to asi rukou Boha.

S pozdravem

viťas
@;;