pluto

New Horizons u Pluta

pavelkabrt Vesmír, astronomie Napsat komentář

Jason Lisle, Ph. D.

(Z www.icr.org přeložil M. T., editace Pavel Kábrt – 8/2015 – pavelkabrt@seznam.cz.)

Gratulujeme týmu New Horizons k pozoruhodnému výkonu – vyslání kosmické sondy k Plutu. Mise zaznamenala stoprocentní úspěch a radujeme se ze snímků s vysokým rozlišením, na kterých jsou dosud nespatřené terénní útvary tohoto vzdáleného malého světa. Nad těmito obrázky zůstává rozum stát a už začínají být výzvou pro světské myšlení.

70. a 80. léta minulého století byla pro astronomické nadšence vzrušující dobou. Dostali jsme možnost poprvé spatřit podrobné snímky vnějších planet naší sluneční soustavy. Předtím jsme měli jen neostré a relativně malé obrázky těchto obřích planet pořízené pozemskými dalekohledy. To se všechno změnilo s výpravami sond Pioneer 10, Pioneer 11, Voyager 1 a Voyager 2. Poprvé v dějinách postavili lidé stroje, které mohly cestovat k jiným planetám, pořídit fotografie s vysokým rozlišením a odeslat je zpět na Zemi. Do roku 1989 byly všechny klasické planety navštíveny a vyfotografovány kosmickými sondami bez lidské posádky – kromě Pluta.

Pluto objevil roku 1930 Clyde Tombaugh. Vypadal jako skvrnka na pozadí nesčíslných hvězd, rozlišitelný pouze proto, že měnil místo. Pluto má v průměru jen něco přes dva tisíce kilometrů – asi dvě třetiny velikosti našeho Měsíce.1 Je vzdálený průměrně skoro pět a půl miliardy kilometrů od Slunce, takže útvary na jeho povrchu nelze rozlišit ani těmi největšími pozemskými dalekohledy a Hubblovým vesmírným dalekohledem jsou vidět jen tak tak. Jediný způsob, jak se dovědět hodně o Plutu, je se tam vypravit. A tak tam byla vyslána sonda New Horizons.

Kosmická sonda New Horizons je opravdu úžasný přístroj. Je to relativně malá družice, zhruba o velikosti koncertního křídla, a nese sedm vědeckých přístrojů.2 Byla vypuštěna 19. ledna 2006 a cestovala rychlostí přes 48 000 kilometrů za hodinu. Cesta k Plutu jí trvala devět let. New Horizons je konstruována ke sběru dat vysokou rychlostí, shromážděná data pak předává zpět na Zem mnohem nižší rychlostí. Takže i když byla sonda blízko Pluta jen pár hodin, zabere mnoho měsíců, než dostaneme všechny snímky a jiná data.

Video NASA ze snímků New Horizons – přelet nad Plutem

Již můžeme vidět, že Pluto je světem nesmírně pestrým. Jeho barva je narudlá a má nečekanou topografii včetně rozsáhlého útvaru ve tvaru srdce, kterému dal tým New Horizons přezdívku Tombaugh Regio na počest objevitele Pluta. Pluto má hory, které jsou co do velikosti srovnatelné se Skalistými horami na západě Spojených států. Avšak soudí se, že hory na Plutu jsou tvořeny v první řadě vodním ledem, který je při nízkých teplotách panujících na této planetě tvrdý jako skála. Tombaugh Regio je rozsáhlá planina a vykazuje porézní vzor připomínající zrnění na slunci. S takovým terénem připomínajícím mnohoúhelníky se nesetkáváme na žádné jiné planetě naší sluneční soustavy.

Potěšitelným objevem je, že Pluto má daleko méně impaktních kráterů, než se očekávalo.3 To je vážná výzva pro sekulární myšlení, protože jakýkoli povrch v naší sluneční soustavě, který je starý několik miliard let, by měl být poznamenán mnoha, mnoha impakty. Skutečnost, že povrch Pluta není poset velkým množstvím kráterů, naznačuje, že je tento povrch relativně mladý. Což biblické kreacionisty nikterak nepřekvapuje.

Existují významné důkazy o probíhající geologické aktivitě na Plutu, která zahladila mnoho bývalých kráterů. To vytváří další problém pro materialisty. Pluto je daleko od slunce a je to dosti malá planeta, takže je těžké si představit, jak by si mohla udržet teplo po miliardy let. Radioaktivní prvky jako uran vytvářejí teplo – ale jsou to prvky těžké. Vzhledem k odhadované nižší hustotě musí být Pluto tvořen v první řadě lehčími prvky.

Slapové ohřívání se běžně postuluje jako vysvětlení toho, jak může malé těleso ve vnější části sluneční soustavy vytvořit vnitřní teplo. Ale u Pluta nepůsobí žádné významné slapové síly, protože je uzavřen do synchronní rotace se svým největším měsícem, Charonem. To znamená, že jak Pluto tak Charon jsou k sobě obráceni stále stejnou stranou, jak se otáčejí kolem společného těžiště. Samozřejmě z biblické perspektivy může asi Pluto mít nějaké vnitřní teplo, protože neměl dostatek času (6 000 let), aby ho ztratil. Bibličtí kreacionisté proto nejsou překvapeni, že nalézají důkazy geologické aktivity na Plutu.4

pluto-charon_system

Synchronní rotace Pluto – Charon. Zdroj: wikiwand.com

New Horizons nám také předala skvělé, podrobné snímky Plutova největšího měsíce Charona. Také on vykazuje známky geologické aktivity. Charon má rozsedliny, útesy a velmi málo kráterů. Polokoule tohoto měsíčku obrácená k Plutu má dlouhatánský řetězec útesů a příkopových propadlin, který má téměř stejný průměr jako Charon sám. Charon má také na severním pólu tmavou oblast – jedinečný útvar v celé sluneční soustavě.

Samotný Charon lze z materialistického stanoviska jen těžko vysvětlit. Má poloviční průměr a desetinu hmotnosti Pluta. Vytvoření tak velkého měsíce tak blízko Pluta odporuje sekulárním modelům. Proto se většina světských astronomů uchyluje k hypotéze postranní srážky nějakého tělesa s Plutem, při které vznikly úlomky rotující kolem něho, které se pak shlukly a vytvořily Charon. V tomto příběhu by však rychlá rotace Pluta v oné době způsobila jeho kondenzaci ve zploštělou kouli („rozmáčknutý“ druh koule), která poté zmrzla. Otáčení se pak prý postupně zpomalovalo, až se stal Pluto slapově uzavřeným s Charonem. Ale tým New Horizons zjistil, že je Pluto velmi zakulacený.5

Dychtivě očekáváme další objevy na Plutu, jak budou přicházet další data, a těšíme se, že uvidíme ještě další příklady Pánovy tvořivosti.

Odkazy

  1. How Big Is Pluto? New Horizons Settles Decades-Long Debate. News Center. Posted on jhuapl.edu on July 13, 2015, accessed August 3, 2015.
  2. New Horizons, NASA’s Mission to Pluto: Mission, Spacecraft, Payload. Posted on jhuapl.edu, accessed August 3, 2015.
  3. Feltman, R. Pluto’s surface surprisingly full of mountains and lacking craters. The Washington Post. Posted on washingtonpost.com July 15, 2015, accessed August 3, 2015.
  4. Hebert, J. 2015. New Horizons, Pluto, and the Age of the Solar System. Creation Science Update. Posted on icr.org July 14, 2015, accessed August 3, 2015.
  5. New Horizons, NASA’s Mission to Pluto: Media Briefing July 24, 2015. Posted on jhuapl.edu on July 24, 2015, accessed August 3, 2015.

Podobné články v angličtině

Most of Venus‘ History Is Missing?
Water in Rocks May Support Moon’s Bible Origins
Youthful Solar System Bodies Puzzle Evolutionary Scientists
New Comet Origins Idea Adds New Problems
Methane on Mars: The Stuff of Life?
Harsh Unfriendly Mars
Life on Mars?
Discovery: Volcanoes on Venus
Saturn’s Magnetic Field Auroras: Evidence for Creation
Three’s Company, but Two’s a Cloud?
Black Rocks Red-Flag Uniformitarian Flaws
Asteroid Medley Challenges Naturalistic Origins

Komentujte

Please Přihlásit to comment
  Subscribe  
Upozornit na