listopad

Na podzim listy neopadávají (náhodou)

pavelkabrt Evoluce organizmů Napsat komentář

Poznámka redakce: Články na webu kreacionismus.cz jsou vydávány bez přestávky od roku 2003. Občas publikujeme z našeho archivu některé starší, ale zajímavé články, jako je právě tento. Pro získání nejaktuálnějších poznatků za účelem výuky a sdílení informací doporučujeme našim čtenářům, aby si k takovému staršímu článku prohlédli ještě sekci „Články podle témat“.

David Catchpoole

(Přeloženo z časopisu Creation (34)4, str. 12, 13. Přeložil M. T. – 11/2012.)

Opadavé stromy (1) na podzim neztrácejí listí – uvolňují je.

Jde o poslední krok vysoce uspořádaného a pečlivě kontrolovaného procesu přípravy na období odpočinku (zimu) v nadzemních částech stromu.

Předem připravená „AZ“ (abscize)

*Místo, kde se list (2) odděluje (kde dochází k abscizi) od stromu se většinou nachází v paždí řapíku (petiolu). Nazýváme ho zóna abscize (AZ). AZ není náhodným bodem zlomu, nýbrž je ve skutečnosti takto vestavěno, „předem připraveno“, už během tvorby listu. V knize vydané univerzitou státu Georgia (USA) se o tom píše: „Počítá se s tím, že listy jednou opadnou“ (3).

Jakmile se ve vzduchu objeví první náznaku chladu oznamujícího konec léta, ještě dříve, než zima nastoupí svou vládu, zahájí stromy „období stárnutí“ (2), kdy se snaží systematicky odčerpat z listů zdroje, které pak mohou na jaře znovu použít. Jakmile tento proces začne a je odbouráván zelený pigment chlorofylu i dalších částí komplexu shromažďujícího světlo (fotosyntetického) (4), list změní barvu.

Za prvé, začnou vystupovat dříve skryté karotenoidní pigmenty (např. žluté xantofyly a oranžové beta-karoteny), které propůjčí listům oranžovo-žlutý odstín, přičemž běžně dominantní zelený chlorofyl se vytrácí.

Poté, co byla odbourána zhruba polovina chlorofylu a klesá hladina fosfátů v listu, vzroste produkce anthocyaninových pigmentů. Anthocyaniny zbarví podzimní listy do rudé a purpurové a mísí se s karotenoidy, což způsobí ono úžasně krásné sytě oranžové a ohnivě rudé zbarvení, za kterým jezdí turisté až z dalekých zemí, aby si je vyfotografovali.

Uskladňování na zimu

Cenné materiály, které strom odčerpá z listů předtím, než opadnou, jsou skladovány během zimy v jeho kořenech, kmeni i větvích do příštího jara, kdy jsou „recyklovány“, aby se strom znovu zazelenal listy. To vše musí proběhnout během teplejších podzimních dnů, protože jakmile udeří „paní Zima“, už strom z listů žádné užitečné látky neodčerpá. I jediný mrazík či noc, ve které klesne teplota pod nulu, mohou rychle poškodit živé tkáně v listech i řapících. A jakmile jsou listové buňky usmrceny, už z nich nelze odčerpat žádné zdroje (5). Když však byly z listů během podzimu před jejich opadáním tyto později mobilizovatelné zdroje zachráněny, jsou jak ony tak strom bezpečně připraveny na zimu.

AZ je aktivována

Když skončilo odčerpávání zdrojů z listů, začne zóna abscize oplývat aktivitou, ve třech směrech:

  • v oblasti odbourávání buněčných stěn;
  • v oblasti generování odstřihové síly, a
  • v zóně ochrany stromu.

Aby bylo úspěšně shozeno listí a strom úspěšně přežil, musí spolupracovat všechny tři oblasti.

Oslabování buněčných stěn

Poté, co řada chemických signálů (včetně, jak se má za to, etylénu produkovaného procesem vnitřního čištění listů) spustila proces abscize, začnou buňky AZ vylučovat enzymy (6). Ty rozpouštějí „lepidlo“ (7), které drží buňky pohromadě, a odbourávají primární stěnu mezi buňkami. Ostatní buňky AZ průběžně aktivně produkují potřebné abscizní materiály; tj. zůstávají naživu a aktivní tak dlouho, dokud není list shozen.

Vytvoření zlomové linie

I když může být AZ široká 5-40 buněk, jen svazeček široký 1-3 buňky v této zóně se rozpojí a vytvoří zlomovou linii. Oslabení stěn těchto buněk spolu se vzrůstajícím tlakem vody uvnitř buněk způsobí, že buňky nabobtnají. Tohle rozpínání vygeneruje nesmírně mocné odstřihové síly, které roztahují okolní buněčné stěny tak dlouho, až se mezi nimi mechanicky otevřou zlomové linie. Vítr rvoucí listy pak tyto linie dále rozevírá, stejně jako zemská přitažlivost, srážky i činnost zvířat.

Zapečetění zlomové linie

Poté, co buněčné stěny prasknou a rozevře se zlomová linie, buňky AZ na stromové straně uzavřou zející ránu navršením ochranných materiálů jako jsou tylózy, suberin a lignin. Tato silná ochranná hraniční zóna zapečetí listovou jizvu, a zabrání tak proniknutí chladu jakož i chorob a hmyzích škůdců ke stromu.

Genetická kaskáda za kaskádou podzimního listí

I když je okolo abscize ještě mnoho otazníků, vidíme, že padání listí neprobíhá jen tak halabala, nýbrž je spíše pečlivě koordinovanou řadou složitých chemických procesů – které jsou zřejmě kontrolovány rostlinnými geny. Badatelé již zmapovali genetickou cestu čili „signalizační kaskádu“ řídící abscizi běžné laboratorní rostliny Arabidopsis (huseníček). Zjistili, že existuje klíčová síť genů kódujících proteiny jeden po druhém. Každý krok kumulativních procesů, které kaskádu tvoří, závisí na kroku předešlém.

To představuje námitku pro evoluční paradigma – protože kdyby chyběl jen jediný z těchto kroků v signalizační kaskádě, celý proces abscize by přestal fungovat. (A navíc, jak evoluce vytvořila geny, které kódují enzymy, které mohou pohltit samy sebe?)

Genetické kaskády typu „všechno nebo nic“ nejsou v souladu s údajným evolučním příběhem vývoje krok za krokem, ale spíše s biblickou zprávou o tom, že rostliny byly naplánovány superinteligentním stvořitelem – Bohem. Vytvořil je tak, aby mohly žít v různých ročních obdobích, která také stvořil (Genesis 1:14, 8:22; Deuteronomium 11:14). Podzim se svou barevnou kaskádou listí není dílem náhody!

*

Příloha Velikost
00553-4.10.2012-na_podzim_listy_neopadavaji_nahodou-1-creation.doc 867.5 KB

Komentujte

Please Přihlásit to comment
  Subscribe  
Upozornit na