DNA

Mýtus 1%

pavelkabrt Genetika-teorie informace 15 Koment.

Poznámka redakce: Články na webu kreacionismus.cz jsou vydávány bez přestávky od roku 2003. Občas publikujeme z našeho archivu některé starší, ale zajímavé články, jako je právě tento. Pro získání nejaktuálnějších poznatků za účelem výuky a sdílení informací doporučujeme našim čtenářům, aby si k takovému staršímu článku prohlédli ještě sekci „Články podle témat“.

Lidská a šimpanzí DNA jsou velmi rozdílné

Don Batten

Z článku na CMI přeložil Pavel Kábrt (česká verze také na CMI)

Mytus 1%

Pořád dokola vidíme výroky, že lidská a šimpanzí DNA jsou ´téměř identické´, snad jen s 1 % rozdílem, tak se to pořád tvrdí. Například v roce 2012 vyšla zpráva o sekvenování (tj. čtení) dalšího šimpanzího druhu, bonobo:

„Od té doby, kdy vědci sekvenovali šimpanzí genom v roce 2005, vědí, že lidé sdílí okolo 99 % své DNA se šimpanzi, což z nich dělá naše nejbližší živé příbuzné.“1 [Česká Wikipedie uvádí 98,4 % – pozn. PK]

Tento údaj nepochází z nějakého obskurního zdroje, ale od vydavatelů Science, který je vydáván Americkou asociací pro pokrok vědy. Science je pokládán za jeden ze dvou špičkových vědeckých časopisů na světě (druhým je Nature vydávaný ve Spojeném království).

Nejsme identičtí z 99%; nic takového.

Původních 1 % se traduje zpět až k roku 1975.2To bylo dlouho předtím, než bylo možné srovnání jednotlivých ´písmen´ (párů bází) DNA člověka a šimpanze – první hrubý koncept lidské DNA nebyl publikován až do roku 2001 a šimpanzí DNA až do roku 2005. To číslo z roku 1975 vyšlo z hrubého srovnávání velmi omezených úseků lidské a šimpanzí DNA, které byly předem vybrány tak, aby se vzájemně podobaly. Poté byly tyto úseky řetězců šimpanzí a lidské DNA testovány, jak hodně se přilepí jeden ke druhému – to je metoda, které se říká hybridizace DNA.

I kdyby to bylo jen 1 % rozdílu, bylo by to ´téměř identické´?

Lidský genom má kolem 3 000 miliónů ´písmen´. I kdyby bylo číslo 1 % správné, byl by to rozdíl ve 30 miliónech písmen, což by v tiskárně bylo asi 10 knih o rozsahu Bible. Je to 50x tolik DNA, kolik má nejjednodušší bakterie.3 To je ovšem tak ohromný rozdíl, že to překonává i ty nejoptimističtější evoluční tvůrčí scénáře, a to i za pomoci údajných miliónů let.4

Jaký je však skutečný rozdíl?

Zveřejnění sekvencí lidské a šimpanzí DNA dalo možnost srovnávat. I zde je však problém, protože šimpanzí genom nebyl vytvořen z bodu nula. Nejprve byly sekvenovány malé úseky šimpanzí DNA; jinak řečeno, použitím chemických procedur v laboratořích bylo stanoveno pořadí chemických písmen. Poté byly tyto malé řetězce ´písmen´ přiřazeny k lidskému genomu na těch místech, kde si evolucionisté mysleli, že je to vhodné (za použití počítačů ke srovnávání a umisťování jednotlivých segmentů). Poté byl lidský genom odstraněn a zůstal jen pseudošimpanzí genom, který předjímal společného předka (evoluci), čímž vznikla nereálná hybridní sekvence typu kočkopes. Je to jen onen předpoklad evoluce při konstrukci šimpanzího genomu tímto způsobem, co způsobuje, že tento genom vypadá podobný lidskému genomu víc, než ve skutečnosti je. Ale i při této evolucionistické zaslepenosti je skutečný rozdíl mnohem větší než 1%.

V roce 2007 Science otiskl článek o podobnosti lidské a šimpanzí DNA s titulkem „Relativní rozdíly: mýtus 1 %“.2 Autor Jon Cohen kladl otazník nad pokračujícím užíváním čísla 1 % a citoval porovnávání, která následovala po zveřejnění toho původního nárysu sekvence šimpanzí DNA, ve kterých je uváděn rozdíl 5 %. A přesto je 1 % omíláno ještě i v roce 2012 v tom samém časopisu.

Abychom ukázali, jak špatné toto je, zmiňme rok 2012, ve kterém dr. Jeffrey Tomkins a dr. Jerry Bergman revidovali publikované studie porovnávající lidskou a šimpanzí DNA.5 Jestliže je vzata v potaz celá DNA, a ne jen její předem vybrané části, zjistili, že

„Je naprosto bezpečné udělat závěr, že podobnost genomu člověka s genomem šimpanze není více identická než z ~87 %, a možná ne více jak z 81 %.“

Jinými slovy, rozdíly jsou obrovské, zřejmě větší než 19 %. Vždyť dr. Tomkins udělal svoje vlastní důkladné srovnání a zjistil, že rozdíl bude ~30 %.6 Už samy Y chromozómy, které mají jen samci, jsou zcela radikálně rozdílné v protikladu k evolučním očekáváním.7

Tento velký rozdíl /v genomech/ nesouhlasí s evolucionistickými očekáváními, ale je naprosto shodný s tím, že jsme byli stvořeni odděleně od zvířat.

Je docela obtížné porovnávat tyto dva složité genomy. Musí se dělat předběžné úvahy o důležitosti různých částí DNA a významu různých typů rozdílů. Tak například, jak se postavíte k těm genům, které má člověk, ale nemá je šimpanz a naopak? Existuje sklon toto ignorovat a porovnávat jen podobné geny.

Mnohá porovnávání zahrnovala jen ty geny, které kódují proteiny (což je pouhých 1,2 % DNA a mnoho společných genů, které kódují proteiny, je skutečně hodně podobných8), protože se předpokládalo, že zbytek DNA ´není důležitý´ nebo je to dokonce jen ´odpad´ (junk). Jenže tohle hledisko je nyní neudržitelné; téměř veškerá DNA má zřejmě funkci, a opět znovu v rozporu s evolucionistickými očekáváními.9 Ale i kdyby ´odpadní´DNA neměla žádnou funkci, rozdíly jsou zde mnohem, mnohem větší než v oblastech genů, které kódují proteiny a je nutností je vzít v úvahu, když se stanovují rozdíly. Nejsme identičtí z 99 %; nic takového.

Co tedy dokazuje nějaká procentuální podobnost?

Ani evolucionisté ani kreacionisté nemohou dělat žádné předpovědi procentuální podobnosti dřív než se to dá spočítat. Jinými slovy, ať už je to 99 %, 95 %, 70 % nebo cokoliv, evolucionisti budou i nadále tvrdit, že máme společného předka a my kreacionisté v tom budeme vidět společný plán. Máme-li skutečně porozumět významu těchto údajů, pak je třeba vědět, že nejde o tvrdou vědu prokazovanou experimenty; každý si odvozuje smysl těchto dat na základě svého osobního světonázoru.

Nicméně čím je rozdíl mezi opicemi a lidmi větší, tím větší problém je ve snaze vysvětlit to v mezích evolučního časového rámce, proto mají evolucionisté velmi dobrý důvod, proč se snaží rozdíly zamést pod koberec.

Mýtus tvrdošíjně přetrvává

Přestože srovnávání celých genomů ukázala mnohem větší rozdíl než 1 %, mýtus 1 % tvrdošíjně přetrvává. Proč? Proč Science tvrdošíjně zopakovala tento mýtus ještě v roce 2012? V roce 2007 Cohen citoval genetika Svante Pääbo, člena asociace pro sekvenování šimpanzího genomu v německém Institutu Maxe Plancka pro Evoluční antropologii, který řekl: „Konec konců jde o politickou a sociální a kulturní věc, jak nahlížíme na naše rozdíly.“2

Je snad možné, že evolucionisté mýtus 1 % padnout nenechají, když jim to slouží k politickým, sociálním a kulturním účelům? Jaký jiný důvod by mohlo mít popírání jasných výsledků srovnávacích studií DNA, ze kterých plyne, že jsme velmi rozdílní od šimpanzů? Mýtus podobnosti je využíván k podpoře tvrzení, že lidé nemají žádné zvláštní místo na tomto světě, a dokonce, že by se šimpanzům měla přidělit lidská práva.10

Tento velký rozdíl /v genomech/ nesouhlasí s evolucionistickými očekáváními, ale je naprosto shodný s tím, že jsme byli stvořeni odděleně od zvířat. Bůh vytvořil prvního muže z prachu země (Genesis 2:7) a první ženu z jeho žebra (Genesis 2:22), a ne z nějakého opici podobného stvoření. A lidé, na rozdíl od ostatního stvoření, byli učiněni k Božímu obrazu (Genesis 1:26,27), jako naprosto zvláštní stvoření. Tento obraz nebyl ztracen, ale pokažen Pádem, neboť Bůh do lidí vložil zvláštní účel pro tento život i pro věčnost.

Podobné články (v angličtině)

Odkazy a poznámky

  1. Gibbons, A., Bonobové jsou spolu se šimpanzy nejbližšími lidskými příbuznými, Science Now,13 June 2012; news.sciencemag.org. Zpět na text. Zpět
  2. Cohen, J., Relative differences: the myth of 1%, Science 316(5833):1836, 2007; doi: 10.1126/science.316.5833.1836. Zpět na text. Zpět
  3. The parasite Mycoplasma genitalium contains 521 genes (including 482 protein encoding genes) comprising 582,970 ‘letters’; Fraser, C.M. et al., The minimal gene complement of Mycoplasma genitalium, Science 270(5235):397–403, 1995; doi:10.1126/science.270.5235.397. Zpět na text. Zpět
  4. Batten, D., Haldane’s dilemma has not been solved, J. Creation 19(1):20–21, 2005; creation.com/haldane. Zpět na text. Zpět
  5. Tomkins, J. and Bergman, J., Genomic monkey business—estimates of nearly identical human-chimp DNA similarity re-evaluated using omitted data, J. Creation 26(1):94–100, April 2012; creation.com/chimp. Zpět na text. Zpět
  6. Tomkins, J., Obsáhlé analýzy šimpanzích a lidských chromozómů dávají průměrnou podobnost v DNA 70 %, Answers Research Journal 6(1):63–69, Feb. 2013; answersingenesis.org. Zpět na text. Zpět
  7. Catchpoole, D., Y chromosome shock, Creation 33(2):56, 2011; creation.com/chimp-y. Zpět na text. Zpět
  8. Mnoho proteinů je velmi podobných u široké škály druhů, a tím pádem srovnáváním jen a pouze té DNA, která kóduje proteiny, má tendenci zdůraznit podobnost. Histony, které se nacházejí ve struktuře chromozómů, a osteokalcin, což je protein kostí, jsou téměř identickými napříč mnoha tvorů. Rozdíly mezi druhy se jeví spíše u té DNA, která nekóduje proteiny, ale která řídí kdy a kolik proteinu má být vyprodukováno. Viz Carter, R., Splicing and dicing the human genome, 1 July 2010; creation.com/splicing. Zpět na text. Zpět
  9. Batten, D., Dazzling DNA, Creation 35(1):38, January 2013. Zpět na text. Zpět
  10. Cosner, L., Going ape about human rights: Are monkeys people, too? creation.com/goingape, 9 July 2008. Zpět na text. Zpět
  11. Cosner, L., Broken images, Creation 34(4):46–48, 2012. Zpět na text. Zpět

 

 

15
Komentujte

Please Přihlásit to comment
15 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
4 Comment authors
znamy neznamyfiloušbiotypjhkjhk Recent comment authors
  Subscribe  
Upozornit na
Petr Kalkant
Petr Kalkant

Biotype, pravda je člověku dostupná na hladině ducha, o které pravděpodobně nemáte ani ponětí. Všechno to vězí ve vůli chtít jí. Na jednu straně mě těší, že sem po dlouhé době opět přispěl jeden evolucionista, když jsem podlehl iluzorní představě, že se tak udrží určitá zdravá míra napětí, po hlubší úvaze je ale člověku jasné, že to stejně nedává naději na zajímavou výměnu názorů. Ta by se v tento moment mohla rozvinout např. pátráním po všech vědeckých zdrojích, které se k údajné procentuální shodě genofondu opičáků a lidí seriózně vyjadřují.… Číst vice »

filouš
filouš

Pěkný článek, pane Kábrte. U nás v Ostravě jsou takové billboardy s reklamou na ZOO Ostrava, na které je obrázek opice a vedle ní je napsáno: „jen 2% a do ZOO bych chodil s vámi“. Jenže já vím, že to je jen reklama a evolucionistická propaganda, ale takhle balamutit lidí je nehorázné! Bydlím kousek za ZOO a v létě jsou tam plné parkoviště a město z nich má prachy. Dokonce se tam pavilon opic jmenuje „Pavilon evoluce“. A o dírách v ET se tam nepochlubí.(ET= evoluční teorie). Co pro prachy… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Pro biotyp

Vlasto, ty tím nechceš říct nic,

– výborně biotype.

biotyp
biotyp

Co tím chci říci?

Vlasto, ty tím nechceš říct nic, ty chceš hlavně něco říkat, cokoliv, prostě žvanit. Aby sis náhodou nemusel odpovídat na otázku, proč věříš ostatním žvanilům. Ale děláš tu práci za ně dobře. Být na jejich místě tak ti zaplatím za tvé věrné služby.

P.S Co kdyby ses podíval o čem byl článek… ale neboj tvé příspěvky nikdo nesmaže, na to kopeš za ten správnej tým…

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Věda příspěvek č.4 Vemme si jednu věc. Dejme tomu, že by to nebylo pravda a Izraelce z Egypta nevyvedl Mojžíš s Boží pomocí. Jakou šanci by měl s takovou řečí v zemi, kde se toto vědění předávalo po všechna pokolení? Jakou šanci by měl na to, aby mohl tento národ povzbudit, nebo jim něco ukázat, aby pochopili? Myslím, že žádnou. V tom lepším případě by se mu prostě jen vysmáli. Proč nejen že měl šanci, ale proč se mu nevysmáli? Protože je to prostě jen proto, že to, co připomínal… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Věda příspěvek č.4 Vemme si jednu věc. Dejme tomu, že by to nebylo pravda a Izraelce z Egypta nevyvedl Mojžíš s Boží pomocí. Jakou šanci by měl s takovou řečí v zemi, kde se toto vědění předávalo po všechna pokolení? Jakou šanci by měl na to, aby mohl tento národ povzbudit, nebo jim něco ukázat, aby pochopili? Myslím, že žádnou. V tom lepším případě by se mu prostě jen vysmáli. Proč nejen že měl šanci, ale proč se mu nevysmáli? Protože je to prostě jen proto, že to, co připomínal… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Věda příspěvek č.3. Z toho plyne jedna důležitá věc. Existují jisté záznamy. Nebudu rozebírat záznamy Egyptské, ani Sumerské, ani žádné další. Za prvé je neznám a ani pro mě nejsou te´d podstatné pro to, co chci říci. Budu rozebírat záznamy Biblické. Momentálně Starý zákon. Starý zákon je sbírka různých knih, které psali různí lidé. Těch lidí nebylo zas tak moc, ale bylo opravdu hodně těch, kteří buď tyto záznamy osobně psali, nebo kteří zaznamenané – přepisovali pro další pokolení, aby, jak jsem již psal – měli možnost si připomenout to,… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Věda příspěvek č.2 Co tím chci říci? Chci tím říci to, že od té chvíle, co člověk byl člověkem, začal to vše, co ve svém životě zažil – nějakým způsobem „zaznamenávat“ – a to ať už formou sdělení, ústní tradice – nebo formou zápisu – papyrus, rytiny do stromu, skály, kamene, hliněné desky… a další dle schopností a obrazotvornosti toho určitého člověka. Tzn. Máme tu tedy nějakou interpretaci lidského pozorování , která se předávala z otce na syna po mnoho generací. Co s jistotou víme je to, že jakýmisi „arbitry“… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Věda příspěvek č.1. Někteří lidé – v podstatě lze říci, že jsou to vědci – si osobují právo na jednu věc. Říkat ostatním, že jen oni mají ty pravé nástroje na to, určovat co je a co není pravdivé a co je a co není pravdivé poznání. Říkají tomu věda. K tomu, aby to tak mohli všem říkat – mají různé „nástroje“. Např. 1.Pozorování a popis skutečnosti (vjemů, poznatků). 2.Formulace problému… 3.Příprava hypotéz (návrh vysvětlení s obecnou platností, logická indukce) 4.Předvídání (logická dedukce z hypotéz) 5.Ověření souladu skutečnosti s předpovědí… Číst vice »

jhk - vlasta

RE: – biotyp.

– která z těch mých otázek je důvodem?

biotyp
biotyp

otázkou je ale stále proč? Proč Tě něco dokáže tak vytočit. Důvod? To je dost zvláštní otázka, Proč tebe nevytočí, že ti lžou, že s tebou manipulují a využívají tě jako hlásnou troubu svých pochybných názorů. To by tě mělo sakra vytočit. PROČ TĚ TO NEVYTOČÍ? Ale jestli se ptáš, proč mně vadí že lžou TOBĚ (jako že by mně to vadit nemělo?), pak mohu říct pouze tolik, že jsem nenapravitelný idealista. Skutečně nevidím, co bych měl mít z toho, že někdo věří pravdě na základě lživých argumentů. V tomhle… Číst vice »

jhk - vlasta

RE: – biotyp Protože mně prostě sεrε, když lidi jako Kábrt, nebo Batten dělají z lidí dεbyly a ještě víc mě sεrε, že si to necháte líbit… – otázkou je ale stále proč? Proč Tě něco dokáže tak vytočit. Důvod? – snad to, že někdo neříká pravdu? – snad to, že je pravda pouze taková, za co ji člověk považuje u sebe? – snad pro to, že si myslí, že ví? – snad pro to, že si myslí, že věda je arbitrem pravdy? – snad pro to, že by pravda… Číst vice »

biotyp
biotyp

nechápu, proč mi tady píšeš tak sáhodlouhé příspěvky,

Ano to je jediná rozumná věc, kterou jsi tady napsal. Proč. Protože mně prostě sεrε, když lidi jako Kábrt, nebo Batten dělají z lidí dεbyly a ještě víc mě sεrε, že si to necháte líbit…

jhk - vlasta

Když si v exclu uděláme graf vývoje cen – např. benzínu, můžeme to udělat spousty způsoby. Můžeme použít různé grafy, kruhový, spojitý, možná ještě v principu nějaký jiný – nevím, asi jo, ale ten spojitý je docela dobrý příklad. Spojitý graf nám totiž může znázornit určitou analogii rozdílu. Ten graf totiž může i při minimálním rozdílu cen ukázat určité věci. Když si dáme do svislé osy cenu benzínu, – tak si program automaticky určí měřítko, které bude zohledňovat rozsah cen a to tak, aby se to „vešlo“ na obrazovku. Tzn.… Číst vice »

jhk - vlasta

Pro biotyp.

Stejně jako nezajímá tebe!

Ano, přesně tak biotype. Nezajímá mě – podle Tebe. Když mě tedy nezajímá, nechápu, proč mi tady píšeš tak sáhodlouhé příspěvky, abys to ukončil tím, čím Jsi to ukončil.? Asi mě chceš akorát tak naštvat. Nu dobře.