eyes

Může evoluce vytvořit oko? Bez šance!

Jakub Haver Genetika-teorie informace 22 Koment.

Dr. David Menton

(na stránkách Answers in Genesis zveřejněno 19/08/2017, přeložil Jakub Haver – 8/2017)

Poznámka redakce: Poprvé publikováno v St. Louis MetroVoice 4, č. 4 (duben 1994).

Lidský mozek se skládá přibližně z 12 miliard buněk a vytváří 120 biliónů propojení. Světelně citlivá sítnice (která je reálnou součástí mozku) obsahuje více než 10 milionů fotoreceptorových buněk. Tyto buňky zachycují světelný obraz upravený čočkou a přeměňují jej na složité elektrické signály. Ty jsou poté odesílány do zvláštní oblasti mozku, kde se přeměňují na vjem, kterému říkáme vidění.

V článku časopisu Byte (duben 1985) John Stevens porovnává schopnost zpracování signálů buňkami v sítnici s tím nejmodernějším počítačem navrženým člověkem, superpočítačem Cray:

„I když dnes máme úchvatnou výpočetní techniku, je jasné, že výkon lidské sítnice v reálném čase zůstává bezkonkurenční. Ve skutečnosti simulace 10 milisekund (jedna setina vteřiny) úplného zpracování byť jen jedné nervové buňky sítnice by vyžadovalo 100násobné řešení asi 500 souběžných, nelineárních diferenciálních rovnic a superpočítač Cray by na zpracování tohoto úkolu potřeboval alespoň několik minut. Vzhledem k tomu, že existuje 10 milionů nebo i více takových buněk, které spolu vzájemně složitým způsobem komunikují, trvalo by to superpočítači Cray minimálně 100 let, aby zpracoval to, co se děje ve vašem oku mnohokrát za sekundu.“

Je-li superpočítač zjevně dílem inteligentního plánu, jak mnohem zjevněji je dílem inteligentního plánu oko? Přesto evolucionisté stále smrtelně vážně tvrdí, že lidské oko (a vše ostatní v přírodě) vzniklo čistě náhodou a vlastními schopnostmi přírody! Občas ale i evolucionisté přiznávají, že dokonce i pro ně je obtížné takovým věcem věřit. Například Ernst Mayr připustil, že:

„Důvěřivost člověka musí být pěkně namáhána, pokud se domnívá, že jemně vyvážené systémy, jako jsou některé smyslové orgány (oko obratlovců aj.), mohly být vyvinuty náhodnými mutacemi.“ (Systematics and the Origins of Species, s. 296)

Evolucionisté se jen zřídka pokoušejí o výpočet pravděpodobnosti svých domnělých scénářů. I když neexistuje způsob, jak měřit pravděpodobnost náhodného výskytu u něčeho tak složitého, jako je oko, existují způsoby, jak vypočítat pravděpodobnost náhodného výskytu jednotlivých proteinových molekul, které jsou pro život nezbytné. V lidském těle bylo identifikováno více než 100 000 různých druhů proteinů, z nichž každý má své jedinečné chemické složení, nezbytné pro vlastní funkci.

Proteiny jsou polymery, jejichž chemické složení závisí na uspořádání mnoha menších součástí, které nazýváme aminokyseliny. Existuje 20 různých druhů aminokyselin, které se používají ke konstrukci proteinů všech živých organismů, včetně člověka. Tyto aminokyseliny jsou spojeny dohromady svými konci (jako řetězec korálků), aby vznikla jediná makromolekula proteinu. Průměrný protein se skládá z řetězce 500 aminokyselin. Celkový počet kombinací 20 různých aminokyselin v takovém řetězci je prakticky neomezený. Každý protein v našem těle však musí obsahovat specifickou sekvenci aminokyselin, má-li správně fungovat. To je právě úkolem genetického systému v našich buňkách, zkompletovat aminokyseliny do přesné sekvence pro každý protein.

Proteiny byly nazvány informačními makromolekulami, protože jejich sekvence aminokyselin vyjadřuje informaci – podobně jako písmena abecedy mohou být uspořádány tak, aby tvořily větu nebo odstavce. Nepravděpodobnost náhodného sestavení jedné ze základních bílkovin života si můžeme odvodit srovnáním s pravděpodobností náhodného sestavení písmen abecedy tak, abychom vytvořili byť jen jednoduchou větu v angličtině.

Představte si, že bychom se pokusili vysvětlit 23 písmen a mezer ve slovním spojení „THE THEORY OF EVOLUTION“ [evoluční teorie] pomocí evolučního principu náhody. Mohli bychom to zkusit náhodným vypsáním znaků ze hry „Scrabble“ sestávající z 26 písmen abecedy plus jedné mezery (takže celkem 27 znaků). Pravděpodobnost umístění každého konkrétního písmene a mezery v naší větě za použití této metody by byla jedna z 27 (vyjádřeno jako 1/27). Pravděpodobnost umístění všech 23 písmen a mezer v pořadí požadovaném pro naši větu lze vypočítat vynásobením pravděpodobnosti umístění každého písmene a mezery (1/27 × 1/27 × 1/27 – celkem 23krát). Tento výpočet ukazuje, že úspěšné sestavení naší věty náhodným výběrem bychom mohli očekávat přibližně jednou v osmi stech miliónech biliónech biliónech pokusů! Pokud bychom tento proces uspíšili a vytahovali písmena rychlostí 1 miliardy za sekundu, mohli bychom očekávat, že naši jednoduchou větu vyslovíme jednou za 26 tisíc biliónů let! Ale i to je jen „virtuální jistota“ ve srovnání s pravděpodobností správného sestavení kteréhokoliv ze známých biologických proteinů pomocí náhody!

500 aminokyselin, které tvoří průměrně velkou bílkovinu, lze uspořádat více než 1 × 10600 různými způsoby (to je číslo JEDNA následované 600 nulami)! Toto číslo je mnohem větší než celkový počet atomových částic, které by mohly být vtěsnány do známého vesmíru. Kdybychom měli počítač, který by mohl měnit uspořádání 500 aminokyselin určitého proteinu rychlostí miliardy kombinací za sekundu, neměli bychom v podstatě žádnou šanci dosáhnout správné kombinace během 14 miliard let, což je doba, o které evolucionisté tvrdí, že tak starý je vesmír. Dokonce i kdyby náš vysokorychlostní počítač byl zmenšen na velikost elektronu a my jsme jich měli tolik, že bychom jimi zaplnili místnost o rozměrech 10 miliard krychlových světelných let (asi 1 × 10150 počítačů!), bylo by stále vysoce nepravděpodobné, že by bylo dosaženo správné kombinace. Taková „místnost“ plná počítačů by mohla uspořádat jen zhruba 1 x 10180 kombinací za 300 miliard let. Ve skutečnosti i kdyby všechny proteiny, které kdy existovaly na Zemi, byly všechny zcela rozdílné, naše „místnost“ plná počítačů by byla mimořádně nezpůsobilá dosáhnout správné kombinace kteréhokoliv jediného z nich za pouhých 300 miliard let!

Evolucionisté celý argument pravděpodobnosti vyvracejí a říkají, že je irelevantní, protože evoluce je naprosto bezúčelná, a nikdy se nepokouší dělat cokoli konkrétního! Navíc tvrdí, že „přirozený výběr“ činí nemožné možným. Ale evolucionisté s tímto tvrzením byli tvrdě odmítnuti matematiky na sympoziu, které se konalo na Technologickém institutu v Massachusetts (sborník prací byl publikován v knize „Mathematical Challenges to the Neo-Darwinian Interpretation of Evolution“).

Murray Eden, profesor inženýrství na M.I.T., řekl:

„Náhodný vznik člověka je stejně pravděpodobný jako sepsání smysluplné knihovny o tisících svazcích pomocí tohoto postupu: Začněte nějakou smysluplnou větou, přepište ji s několika chybami a prodlužte ji přidáním písmen; Pak se podívejte na výsledek, zda je nová věta smysluplná. Tento proces opakujte, dokud nebude knihovna dokončena.“

Ponechám na čtenáři samotném posouzení, jak dalece je pravděpodobné, že inteligentní Designér a Konstruktér pomocí svojí inteligence navrhne a vytvoří oko.

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page

Komentujte

22 Komentáře zapnuto "Může evoluce vytvořit oko? Bez šance!"

Upozornit na
Róbert
Treviso Pochopil. Nemáte důkazy. No nepochopil! Tento článok sám obsahuje dôkaz, že neprebehla evolúcia, ale sme boli stvorení! Existuje aj nepriamy dôkaz. Podstata je v tom, že dokazujete, že neplatí negácia tvrdenia, ktoré chcete dokázať. Tým dokážete, že platí vaše tvrdenie. Ak teda dokážem, že živé organizmy nemohli vzniknúť náhodnými procesmi, zároveň som dokázal, že ich musel niekto cielene zostrojiť (stvoriť). Tretia možnosť neexistuje!!! Ak má pravdepodobnosť náhodného usporiadania aminokyselín jednej bielkoviny hodnotu 1:1 × 10 na 600, pre každého normálne uvažujúceho človeka je to dôkaz, že bielkovina náhodne nevznikla.… Číst vice »
Route 66

po chvíli zamyslelo,

ééééééééééééééééééééééééééééééééééé

těžko….

jhk - vlasta

Pan Kábrt – Admin – to, co říkáte, je bezva. Jen tak dál – ale s jiným člověkem. Třeba to více ocení. Zdraví Vlasta.

Treviso

po chvíli zamyslelo,

😀

vydalo přísné fyzikální zákony

😀

aplikovalo je na sebe sama ve stanoveném řádu

😀

admin

Treviso
Typickým příkladem, který dokazuje opak, jsou krystaly.

Jediné, co váš komentář dokazuje, je opět naprosté nepochopení. A to se nezmění, pokud nevystoupíte z nalinkovaného scénáře, který vás učí vrchní Déčkař:

Z ničeho, co bylo před velkým práskem, se zázračně vytvořilo „Něco“, co se po chvíli zamyslelo, vydalo přísné fyzikální zákony a aplikovalo je na sebe sama ve stanoveném řádu. A zase po chvíli sebou „něco“ začalo molekulárně tak silně házet, až ze sebe vytřáslo první, živou buňku.

Treviso, začněte přemýšlet.

Treviso

za složitými uspořádáními neživých prvků (vesmír, sluneční soustava, Země, buňka, příroda) MUSÍ BÝT plán, inteligence, programátor a nemohou být jejich příčinou jen samovolné děje

Toto je pro kreacionismus klíčové tvrzení. Ale není správné. Typickým příkladem, který dokazuje opak, jsou krystaly.

pavelkabrt
Doplnil bych admina: Kreacionsmus je (na základě řady racionálních důvodů) přesvědčení, že vesmír a živé organismy byly stvořeny Bohem tak, jak je to zaznamenáno v Bibli. Kreacionisté sice používají pro příčinu světa pro někoho odporné slovo Bůh, nicméně netvrdí, že tento náboženský termín vyplývá ze zkoumání paleontologie, genetiky či obecné biologie atd. a už vůbec ne, že lze z vědy zjistit jméno Boha či pravého náboženství/uctívání. Co ale tvrdí vehementně, a čemu evolucionisté NECHTĚJÍ ROZUMĚT, je, že za složitými uspořádáními neživých prvků (vesmír, sluneční soustava, Země, buňka, příroda) MUSÍ BÝT… Číst vice »
Treviso

Není tedy vědou ve vašem pojetí, ale je „vědecký“

Zkráceně NE. Děkuji

admin

Trevis
Kreacionsmus to o sobě takhle ani netvrdí – je to (na základě řady racionálních důvodů) přesvědčení, že vesmír a živé organismy byly stvořeny Bohem tak, jak je to zaznamenáno v Bibli. Je zřetelně kompatibilní s vědeckými argumenty. Existuje řada průkazných vědeckých faktů, které jsou s kreacionismem v naprosté shodě. Není tedy vědou ve vašem pojetí, ale je „vědecký“, protože v dané míře podléhá vědeckým metodám objevování.

Treviso

Je kreacionismus věda admine?

admin

Treviso
Takže nepochopil. Mimochodem, důkazy striktně vyžaduje věda, nikoli víra – a to nikoli slepá. Je nepřeberné množství racionálních důvodů, abyhom věřili raději ve Stvořitele.

Vy věříte tak do očí bijícm báchorkám o zcela nereálných a navíc neprokázaných náhodách, hrdě tomu říkáte věda (srov.např. zde) a současně s klidem kašlete na její základní postuláty, které si sami vědci stanovili: vše musí být ověřitelné, jinak to není věda, ale dojmologie. Myslím, že níže vám taky výstižně odpověděl jhk-vlasta.

Treviso

Fakt jste nic nepochopil z toho, co jsem vám napsal?

Pochopil. Nemáte důkazy.

admin

Treviso
Stejná kniha, stejná strana, stejný odstavec

Fakt jste nic nepochopil z toho, co jsem vám napsal?

Treviso

„Důvěřivost člověka musí být pěkně namáhána, pokud se domnívá, že jemně vyvážené systémy, jako jsou některé smyslové orgány (oko obratlovců aj.), mohly být vyvinuty náhodnými mutacemi. … Nicméně, odpůrci náhodných mutací dosud nebyli schopní předložit žádné alternativní vysvětlení, které by bylo podloženo solidními důkazy.

(Systematics and the Origins of Species, s. 296)

Stejná kniha, stejná strana, stejný odstavec. To jsou slova Ernsta Mayra.

jhk - vlasta
… Nicméně, odpůrci náhodných mutací dosud nebyli schopní předložit žádné alternativní vysvětlení, které by bylo podloženo solidními důkazy. – solidní důkazy jsou takové, které člověk mající rozum nebude mít problém přijmout, aniž by musel do kolonek „prozatímních problémů“ – sázet jednu domněnku za druhou. Nbli. – pokud je něco, co spíše vypadá na výtvor – nebudu z toho dělat důsledek evoluce – která počítá s pro mě nesrozumitelnou náhodou. Jak mohu vědět, proč by měla být náhoda správně specifikována právě lidmi, kteří jí tolik ku svému účelu potřebují…. když pro… Číst vice »
admin
Treviso Systematics and the Origins of Species, s. 296 Asi jste přehlédl, že v tomu uvedeném místě vůbec není řeč o nějakém dokazování, ale že autor chtěl čistě poukázat jen na to, že evolucionisté nemají zase až tak klidné spaní. To, co jste dodal, to už se pak samozřejmě říci muselo, přece „co by tomu řekli kolegové, nechci přijít o teplé místečko“ … A když už jste to zmínil, tak na dokazování tady v tomto případě vůbec nejsou kreacionisté, ale přesně naopak – tvrdí-li někdo, že bláto se samo zorganizovalo… Číst vice »
Treviso

„Důvěřivost člověka musí být pěkně namáhána, pokud se domnívá, že jemně vyvážené systémy, jako jsou některé smyslové orgány (oko obratlovců aj.), mohly být vyvinuty náhodnými mutacemi.

… Nicméně, odpůrci náhodných mutací dosud nebyli schopní předložit žádné alternativní vysvětlení, které by bylo podloženo solidními důkazy.

“ (Systematics and the Origins of Species, s. 296)

jhk - vlasta
RE: – Admin…. jen si nechtějí připustit, že to tvrdí – tak nějak to vidím také. Ale spíše v tom smyslu – že říkají – my netvrdíme, že to je tak, jak říkáme, ale zatím jsme na nic jiného „faktičtěšího“ nepřišli – tudíž ale zase tím pádem není možné, aby to mohlo být jinak. Podle našich definic to vychází takto. Samozřejmě ten, kdo by chtěl nějak změnit definice bude z vědecké obce vyhoštěn, protože „pouze ty naše definice jsou správné/chápej – vědecky správné/.“ Že všechny definice – ať jsou jakékoli… Číst vice »
admin
jhk – vlasta než očekávat, že nějaký neživý kámen utvoří sám se sebou něco rozumného Hned jsem si připomněl citát Pavla Kábrta „Kámen politý vodou oživl, když na něj zasvítilo sluníčko a zafoukal větříček“ 🙂 Evolucionisté se rádi ohrazují tím, že nic takového oni netvrdí, ale je to jinak: jen si nechtějí připustit, že to tvrdí. Protože kdyby to připustili, pohádková říše, stavěná ovšem až od písmene „D“ by se rozplynula jako pára. Dosud odmítají vědět cokoliv o tom, že existují také písmena „A až C“. Proto „Déčkaři“ (že by… Číst vice »
pavelkabrt
V dějinách lidského myšlení neexistuje tak směšná a nepravděpodobná teorie, jako je evoluční fantazmagorie. Je to jen další střípek ve skládačce, kterou Bible předpovídá pro časy konce: „Přijde totiž doba, kdy lidé nestrpí zdravé učení, ale budou se podle vlastních chutí obklopovat učiteli, kteří jim budou lechtat sluch. Odvrátí uši od pravdy a uchýlí se k bájím.“ (2 Timoteovi 4:3 ) K mnoha současným zemětřesením a dalším úkazům blízkého druhého příchodu Pána Ježíše Krista, jako jsou masový odklon od náboženství, všeobecná vysoká kriminalita, nemoce, četné války a jiné události (viz… Číst vice »
Kristův učedník

Hezká přirovnání. 10 miliard krychlových světelných let si ani nedovedu představit.

A „čirou náhodou“ přišel člověk Ježíš Kristus považovaný za Božího Syna, který moudře učil lásce a pravdě, potvrdil i Starý zákon, kde je vysvětleno, jak vše vzniklo a oznámil i konec a možnost záchrany před spravedlivým trestem.

jhk - vlasta

RE: – čistá logika….

Ponechám na čtenáři samotném posouzení, jak dalece je pravděpodobné, že inteligentní Designér a Konstruktér pomocí svojí inteligence navrhne a vytvoří oko.

– je mnohem rozumnější očekávat, že nějaká inteligence utvoří něco smysluplného, než očekávat, že nějaký neživý kámen utvoří sám se sebou něco rozumného. A protože se živá příroda skládá z neživých součástí – nelze to očekávat ani od této – ačkoli jistě podivuhodné přírody.

Evolucionističtí vědci nemohou překonat barieru, i kdyby měli moc touto barierou protunelovat. Ocitnou se pouze na jiném místě – se stejnými problémy.

wpDiscuz