Měli by si darwinisti zahrávat s vládou?

pavelkabrt Důsledky evoluční ideologie 0 Koment.

Měli by si darwinisti zahrávat s vládou?
Datum vydání: 1. 7. 2009
Zdroj: http://creationsafaris.com/crev200901.htm#20090115a
Přeložil ing. Ivo Kraus, prosinec 2009

Už celé roky se evoluční biologové zaměstnávají „teorií her“ ve snaze pochopit společenské chování lidí. Předpokládá se, že teorie her platí stejně pro roboty jako pro mravence, a tak tedy i pro lidi – pro jakoukoliv populaci, kde se celkový prospěch odvíjí od kolektivního chování jednotlivců.

Měli by si darwinisti zahrávat s vládou.jpg

Nedávný příklad evoluční teorie her byl publikován v časopise Nature v posledním červnovém týdnu (1). Dva japonští vědci s Martinem Nowakem z Harvardu se snažili dokázat, že „nákladný trest“ je neefektivní:

Nepřímá reciprocita /tj. nepřímé vzájemné vyrovnávání se – poz. edit./ je hlavním mechanismem pro vývoj lidské spolupráce. Naše chování k ostatním lidem záleží nejen na tom, co udělali nám, ale i na tom, co udělali jiným. Nepřímá reciprocita funguje skrze reputaci. Standardní model nepřímé reciprocity nabízí dvojí volbu: lidé buď mohou spolupracovat nebo si škodit. Spolupráce znamená náklady pro dárce a přínos pro příjemce. Nespolupráce nemá žádné náklady ani výnosy nebo výhody.

V současné době je značný zájem o studium vlivu nákladného (nebo altruistického) trestu na lidské chování. Trestání znamená náklady na potrestání osoby. Nákladný trest znamená, že potrestaný také platí náklady. Předpokládalo se, že nákladný trest mezi jednotlivci může podpořit spolupráci. Zde studujeme roli nákladného trestu v explicitním modelu nepřímé reciprocity. Analyzujeme všechny společenské normy, které jsou závislé na činnosti dárce a na pověsti příjemce. Počítáme s chybami při určování dané pověsti člověka a studujeme pomluvy jako mechanismus pro stanovení soudržnosti. Charakterizujeme všechny strategie, které umožňují evoluční stabilitu spolupráce. Některé z těchto strategií využívají nákladný trest, jiné ne. Zjišťujeme, že trestné strategie obvykle snižují průměrný přínos v populaci. V důsledku toho existuje pouze malá oblast, kde nákladný trest vede k efektivní rovnováze. Ve většině případů se populace lepší tím, že nepoužívá nákladných trestů. Účinnou strategií pro nepřímou reciprocitu je odepřít pomoc provinilcům, raději než je potrestat.

Napřed v této studii uvedli, že „Lidské společnosti jsou organizovány v rámci spolupracujících vztahů.“ A potom se divili: „Ale proč by přirozený výběr vybavil egoistické jedince altruistickými sklony?“ a dodali: „Tato otázka fascinovala evoluční biology desítky let.“ Ostatní evolucionisté použili teorii her ke studiu evoluce náboženství(3,4), vývoje odpovědnosti(5), vývoje vlastenectví(6) a evoluce altruismu(7); dokonce i takových podivných věcí jako je evoluce hněvu(Cool. Altruismus nebyl v této studii řešen. Namísto toho se zaměřili na to, zda nákladný trest je účinný. Byla provedena revize dřívějšího výzkumu, jako např. Vězňova dilematu, který znázorňuje výsledky spolupráce a trestu mezi jednotlivci /v teorii her jde o hru s nenulovým součtem/. Po mnoha popsaných stranách neplodných rovnic a diagramů se rozhodli, že trestání je špatná strategie: „Vývoj zdokonalujících mechanismů nepřímé reciprocity vede ke společnostem, v nichž nákladné tresty mezi jednotlivci nejsou efektivní pro podporu spolupráce. „To má přímý vliv na to, zda by vlády měly ukládat nákladné tresty (např. uvěznění) pro přestupníky zákona nebo jim jen odepřít pomoc.

A co si myslí jejich kolegové o této analýze? Ekonom a evoluční ekolog z Německa zpracoval písemně přehled s názvem: „Teorie her: Jak zacházet s těmi, kteří mají špatnou pověst?“ (2) Vysvětlil role hráčů ve hře (při tom přemýšlejte nad podobenstvím o dobrém Samaritánu):

Když potkáte někoho, kdo potřebuje pomoc, můžete mu pomoct (spolupráce), nebo ho odmítnout (utéci /dezertovat/ od problému), anebo nejen odmítnout pomoc potřebné osobě, ale navíc mu ještě zhoršit jeho ekonomickou situaci (potrestat ho). Obojí, spolupráce i trestání, jsou pro vás nákladné, ale nakonec vytvoří větší přínos nebo větší ztrátu pro osoby potřebující pomoc. Odvrácení se (lhostejnost, dezerce) je z hlediska nákladů neutrální.

Dobrý Samaritán je tedy spolupracovníkem, lupiči jsou těmi, kteří trestají, kněz a Levíta od problému utíkají, dezertují. Ale role by mohly být rozděleny jinak ve vládě, fotbalovém týmu, u lidí bojujících za parkovací místo nebo v jakékoli jiné situaci, kde jednotlivci na sebe vzájemně působí. Osm „pravidel akce“ v hrách také počítá s pověstí účastníků a s tím, zda hráči tyto pověsti znají nebo ne. Patrně to zahrnuje znalosti o tom, zda ostatní jsou upřímní a důvěryhodní.

Recenzenti /tj. hodnotitelé této studie/ svými vlastními pokusy však došli k poněkud odlišným výsledkům: lidé dávají přednost žít ve společnosti, ve které se většinou spolupracuje a může dezertovat (tj. ignorují se mírné přestupky), ale kde se také trestají ti nehorší pachatelé. Jinak se jim ale ta studie líbila. „V zásadě studie společného vývoje společenských norem a pravidel chování v přirozených mezích je cílem pro budoucnost,“ zakončili. „Ohtsuki a kol. připravili půdu pro toto úsilí.“

Chraňte se před dnem, kdy darwinisté předloží soubor pravidel Ministerstvu spravedlnosti. Pokud jste si mysleli, že sociální darwinismus vyšel z módy v roce 1940, poté, kdy miliony lidí zahynuly kvůli tomuto strašnému dědictví(9), tak vám řeknu, jak se věci skutečně mají: je tu zpátky v nových šatech. Jeho praktikanti se jeví jako méně rasističtí a aktivní, ale jsou stejně nebezpeční. Proč? Protože jejich názory jsou zcela amorální. Neexistuje ani náznak o správnosti nebo nesprávnosti jejich přístupu. Hovoří jen o „výsledcích“, a takto hrají hry s lidskou duší. Jejich slovník je morálně neplodný: preference, rovnováha, strategie, vzájemnost, interakce, spolupráce, selhání, trest, náklady. Lidské bytosti jsou pěšáci na jejich šachovnici. V jejich představách je to „vědecký“ způsob jak zhodnotit evoluci lidského sociálního chování.

Ale je to opravdu morálně neutrální? Je to vědecké? V žádném případě. Všimněte si závěrečné věty dokumentu: „Vývoj zlepšených mechanismů nepřímé reciprocity vede tudíž ke společnostem, v nichž nákladný trest mezi jednotlivci není efektivní pro podporu spolupráce.“ Pochopili jste výzvy z tohoto závěru? Pokud by to bylo vědecky objektivní a morálně neutrální, tak by museli odmítnout představy o zlepšování a podpoře jakýchsi výsledků. V evoluci totiž, ať se stane cokoli, tak se to prostě stane. Není to černé ani bílé. Jestliže lidská společnost zkolabuje na jedné velké krvavé hromadě mrtvých těl, budiž. Zapište si to do pracovního notebooku a vydejte se k další práci třeba na mravenčí farmu.

Celkově se jejich přístup snaží mít právo na veškeré znalosti společenského chování. Nemá na to žádný vliv, zda jde o laboratoř Hamasu nebo Mayflower Compact /první vládní dokument sepsaný plymouthskými Poutníky/. Gaza, když na to přijde, má své spolupracovníky (teroristy Hamasu a sebevražedné atentátníky), také má svou trestající složku (vedení Hamásu), no a má také svoje dezertéry (Baptisté v Gaze). Ti, kteří studii vyhodnocovali, by usoudili, že v této ideální společnosti by bylo nejlepší ocenit teroristy a potrestat Baptisty. Neodpovídá to jejich oficiálnímu cíli? – „Studie společného vývoje společenských norem a pravidel v rámci přírodního výběru,“ říkají, cokoliv je přirozené, to se stane, morálka je mrtvá. Tak ať se hodnotitelé přestěhují do Gazy. To je pro ně ideální společnost. Říkají přece, že lidé raději žijí tam, kde je spolupráce odměňována a nejhorší pachatelé jsou potrestáni.

Nenechte se ošálit uvažováním, že tento amorální přístup k lidské společnosti je jaksi vědecký. Zaprvé, vědci mezi sebou o to vedou pře. Jejich nerozhodný výsledek musí však mít alespoň slibný tón: „Studie společného vývoje společenských norem a pravidel v rámci přírodního výběru je cíl pro budoucnost “ (jako všechno v evoluční teorii). Zadruhé, jde o falešnou představu s chováním laboratorních krys – zacházejí se složitými lidskými bytostmi jako s laboratorními krysami. Zatřetí, odhaluje se tu jejich duševní choroba známá jako Yoda komplex – myslet si o sobě, že jsem na vyšší úrovni než ostatní lidé. A za čtvrté, oni na jedné straně napodobují a na druhé popírají existenci nejdůležitějšího slova lidských vlád a sociálních vztahů: SPRAVEDLNOST.

Američtí otcové-zakladatelé nebyli jen hráči her. Věděli, že máme všichni „lidskou přirozenost“, ale také, že naše podstata není přírodní: je morální. Máme pokleslé povahy, sobecký charakter, vůli vykonávat osobní svobody na úkor druhých. Soudní moc stanovuje odměny a tresty ne proto, že to je nejlepší strategie, ale protože je to nutnost pro morálně sobecké jedince, kterým jsou však dána jejich Stvořitelem určitá nezcizitelná práva: život, svoboda a hledání štěstí (eudaimonia, zodpovědné uspokojení hodnotných záměrů). Někdo může občas najít shodné myšlenky jak v darwinistických studiích tak v protestantské etice, jak je uvedeno ve II Tesalonickým 3:10, „Kdo nechce pracovat, ať nejí!“ (tj. odepřít pomoc lenochům), ale ze zcela odlišných důvodů. Křesťané chtějí, aby se přestupníci styděli za svůj nedostatek morální odpovědnosti, zatímco darwinisté napodobují křesťanskou morálku s předpokladem, že když je pomoc odepřena přestupníkovi, tak je výsledek pro společnost „lepší“ /výhodnější/.

Tento rozdíl v motivaci vlastně vytváří všechny podstatné rozdíly na světě. Navzdory občasnému překrývání výsledků sleduje křesťan jiný cíl, protože věří v morální hodnoty: dobro existuje a mělo by být odměněno, zlo existuje a musí být potrestáno, ať jsou strategie nákladné nebo ne. Darwinistická strategie vede k morální nerozlišenosti, protože morálka je dle jejich pohledu na svět pouze sociální konstrukce. Evoluční teorie her nemůže například vynášet morální soudy v současném konfliktu mezi Hamasem a Izraelem, ale pouze určuje, co je „lepší“ /výhodnější/ výsledek. Nicméně, pojem lepší v sobě nese morální náboj.

Výsledek je patrně „lepší“, když je méně nákladný. Podle měřítek koho? Všimněte si, jak předpokládají, že nákladné strategie jsou špatné, a vylepšené strategie jsou dobré. Takže nakonec pouze napodobují a překrucují křesťanské hodnoty. V praxi darwinisté obvykle končí jako levicoví liberálové vynášející morální soudy (např. odsoudili Izrael za odplatu raketových útoků Hamasu), ale na základě morálky, kterou z jejich vlastního pohledu na svět nelze odvodit.

Špatné myšlenky předcházejí špatné politice. Vzhledem k tomu, že darwinisté dezertovali od spravedlnosti, jsou nebezpeční a měli by být potrestáni. Takže nabízíme strategii výhra-výhra /tj. v teorii her, když všichni zúčastnění budou nějak uspokojeni, nikdo neprohraje/. Vzhledem k tomu, že si darwinisti rádi hrají, a aby jejich hra měla punc empirické vědy, dáme jim laboratoř k práci: tou bude vězení. Nejlepší laboratoř pro hraní Vězňova dilematu je koneckonců reálné vězení. Kdo se chce dostat ven, musí „spolupracovat“ s „trestajícími“, kteří mají pravomoc stanovit pravidla (pamatujte, že pravidla jsou podle vlastní definice Darwinovy party morálně zcela neutrální, takže si nemohou stěžovat v případě, že budou vtaženi mezi prohrávající stranu). „Prováděcím zákonem“ této hry je Slib věrnosti vlajce Spojených států amerických: „Přísahám věrnost vlajce Spojených států amerických a republice, kterou představuje: jednomu nedělitelnému národu, před Bohem, ve SVOBODĚ a SPRAVEDLNOSTI pro všechny.“ A pak si darwinisty pořádně pohlídejte, nedovolte jim, aby se z toho vykroutili, leda že by křičeli SPRAVEDLNOST s patřičným důrazem. A výsledek? Stejně se z toho vykroutí, stejně budou nakonec svoje závěry publikovat v Nature, a tak tedy všichni vyhrají. Dezertují, ztrestají a budou to opakovat, jak dlouho bude třeba.

Odkazy

1. Ohtsuki, Iwasa and Nowak, “Indirect reciprocity provides only a narrow margin of efficiency for costly punishment,” Nature 457, 79-82 (1 January 2009) | doi:10.1038/nature07601; Received 11 June 2008; Accepted 3 November 2008.

2. Bettina Rockenbach and Manfred Milinski, “Game theory: How to treat those of ill repute,” Nature 457, 39-40 (1 January 2009) | doi:10.1038/457039a; Published online 31 December 2008.

3. http://creationsafaris.com/crev200609.htm#20060925a

4. http://creationsafaris.com/crev200805.htm#20080527a

5. http://creationsafaris.com/crev200811.htm#20081122a

6. http://creationsafaris.com/crev200511.htm#20051120c

7. http://creationsafaris.com/crev200503.htm#darwin537

8. http://creationsafaris.com/crev200601.htm#20060121a

9. http://creationsafaris.com/crev200511.htm#20051130b

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
wpDiscuz