Matka všech lidí žila před 6 000 lety

pavelkabrt Stáří Země a vesmíru 0 Koment.

Brian Thomas, M.S.

(Z www.icr.org/article/5657/ přeložil Pavel Kábrt – 9/2010)

V mitochondriích, které jsou uvnitř lidských buněk – mitochondrie jsou malé organely poskytující energii – se nachází malinký a velmi unikátní chromozóm. Tato smyčka DNA je předávána z matky na dítě v každé generaci, a poskytuje úchvatný zdroj informací o lidské minulosti. Genetikové používají tyto informace ve snaze rozhodnout, kdy „matka“ všech lidí žila.

Práce na mitochondriální DNA, čili mtDNA, vzbuzují řadu otázek. Za prvé, dala by se rekonstruovat sekvence první domnělé matky? A pokud ano, jak tato sekvence dopadne při porovnání s moderními lidmi, jejími mnoha potomky? A dále, je v současné mtDNA dost informací k dedukci, kdy ona obrazná matka – jménem „Mitochondriální Eva“ – žila?

Když před několika desetiletími začalo zkoumání těchto otázek, panoval velký optimizmus, že bude možno stanovit stáří první matky. Ale další studie ukázaly, že k zodpovězení této otázky není dostatek údajů. Jsou vyžadovány určité vstupní předpoklady, a když vědci tyto různé předpoklady uplatnili, dostali pro „stáří“ Mitochondriální Evy rozličné výsledky. Přehled těchto dřívějších výpočtů, publikovaný v časopisu Science v roce 1998, ukázal, že:

Nehledě na příčinu, evolucionisté se velmi soustředili na účinek rychlejších mutací. Například vědci vypočítali, že „mitochondriální Eva“ – žena, jejíž mtDNA předcházela mtDNA všech živých lidí – žila mezi 100 000 a 200 000 lety v Africe. Když ale použili nové hodiny, tak to vyšlo na stáří pouhých 6 000 let. Nikdo si nemyslí, že toto je možné, nicméně v jakém bodě by se měly modely z jedné časové zóny mtDNA změnit na jinou? (1)

Aby tak sladili stáří se současnou evoluční teorií o lidském původu, musely další výpočty začít předpokladem, který zajišťoval, že Mitochondriální Eva žila před více jak 100 000 lety. A tak evoluce inspirovala výzkum Mitochondriální Evy a vedla k uvažování v kruhu: evoluční předpoklady dlouhého času jsou interpretačním filtrem, který (a tomu se není třeba divit) vyprodukuje výsledky s dlouhým časem.

To se stalo nadmíru jasné v tiskovém vydání Rice Univerzity (USA), kde se pojednávalo o nejposlednějším pokusu určit, kdy Mitochondriální Eva žila. Badatelé použili novou statistickou metodu, která údajně potvrdila, že „Matka všech lidí žila před 200 000 lety.“ (2)

Když ale vědci vysvětlovali, jak k tomuto číslu došli, bezděčně připustili, že jejich předpojatost částečně rozhodla o výsledku dřív, než začali vůbec počítat. Tisková zpráva popsala některé kroky nutné k vysvětlení rozdílů bází DNA, jako kroky učiněné vzhledem „k rozsahu času.“ (2)

„A jak se během času vyvíjeli, to závisí od evolučního modelu, který použili“ (2), dočteme se ve studii, na které spolupracoval Krzysztof Cyran z Polského institutu informatiky při Slezské technické univerzitě. Pochopitelně, když na začátku stojí evoluční model, budeme také očekávat evoluční výsledky.

Každý ten model uplatnil koeficienty, které představují číselné odpovědi ke klíčovým otázkám, jako je rychlost změn bází DNA, účinek mutačních horkých míst (hot spots), kterou DNA je třeba použít pro porovnání (což je pro evolucionisty často DNA šimpanze) a časové rozpětí mezi každou generací. (3) Ale řada z těchto čísel byly jen předpoklady:

Každý model měl svoje vlastní předpoklady, a každý předpoklad má svoje matematické důsledky. A aby věci byly ještě spletitější, některé tyto předpoklady se nedají použít pro lidskou populaci. Kupříkladu některé tyto modely předpokládají, že se velikost lidské populace nikdy nemění. (2)

Ale ty nejdostupnější údaje jsou stále nejlépe slučitelné s dřívějšími studiemi, které ukázaly, že stáří Mitochondriální Evy velice dobře souhlasí s biblickým věkem historické Evy.

Například studie mitochondriálního chromozómu z roku 2008 zjistila, že „v průměru se jedinci v našem datovém souboru lišili běžně od Evy v 21,6 nukleotidech.“ (4) Výzkumníci neočekávali, že najdou tak málo rozdílů mezi více jak 800 vzorky moderní DNA a vykalkulovanou sekvencí pro „Evu“.

A tak tedy, když je to tak malé číslo – jen 21,6 nukleotidů ze 16 569 nukleotidů – a když se rozdíly v DNA naakumulovaly rychlostmi blízkými těm naměřeným, pak musel uplynout mnohem kratší čas než oněch „200 000 let“ od doby, co se na scéně objevila Mitochondriální Eva.

Aby se tak málo změn v DNA dalo roztáhnout na potřebný dlouhý evoluční čas, je zapotřebí velkého cvičebního žonglování s koeficienty používanými v různých modelech, a je potřeba také použít biologicky velmi nerealistickou, ohromně nízkou míru mutačních rychlostí. Aby měření zapadla do dlouhých časových úseků, musí se použít uvažování v kruhu na základě rozbitých evolučních „hodin“.

Odkazy

1. Gibbons, A. 1998. Calibrating the Mitochondrial Clock. Science. 279 (5347):28-29.

2. Mother of all humans lived 200,000 years ago. Rice University press release, August 17, 2010, reporting on research published in Cyran, K. A. and M. Kimmel. Alternatives to the Wright-Fisher model: The robustness of mitochondrial Eve dating. Theoretical Population Biology. Published online ahead of print June 19, 2010.

3. Mutational hot spots are areas in the mitochondrial chromosome that experience base changes between generations so rapidly that all four DNA bases may have cycled through in only thousands of years, thus skewing attempts at reconstructing mitochondrial DNA clocks. See Galtier, N. et al. 2006. Mutation hot spots in mammalian mitochondrial DNA. Genome Research. 16 (2): 215-222.

4. Carter, R. W., D. Criswell, J. and Sanford. 2008. The „Eve“ Mitochondrial Consensus Sequence. In Proceedings of the Sixth International Conference on Creationism. Snelling, A. A, ed. Pittsburgh, PA: Creation Science Fellowship and Dallas, TX: Institute for Creation Research, 111-116.

Příloha Velikost
Matka všech lidí žila před 6 000 lety.doc 156 KB
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
wpDiscuz