Máte rádi med?

Máte rádi med? Mnozí z vás ano, protože je sladký. Mnozí z vás proto, že je zdravý. A proč je med zdravy? Protože obsahuje stovky enzymů. Jak prokazuje lékařská věda, enzymy posilují a podporují imunitní systém člověka a tím pomáhají předcházet příčinám vzniku chorob. Léky však řeší až choroby, jako následek nedostatečnosti imunitního systému.

Je každý med zdravý? Ne! Pouze Pravý Včelí Med.  Když jsem známým nabídl k ochutnání svůj první vytočený med, dozvěděl jsem se, že oni také mají svůj med. „Jak to, vždyť nemáte včely?“  „To se natrhá asi 300 pampeliškových květů, povaří, scedí, zahustí cukrem a nechá vychladnout“, s radostí se rozdělili o recept na výrobu medu. Takový výrobek však neobsahuje lehce stravitelné cukry – glukózu a fruktózu, nýbrž cukr složitý – sacharózu. Kromě toho neobsahuje žádný enzym, i kdyby je 30 květů pampelišek nabízelo. Enzymy se totiž při teplotě nad 45 stupňů nezvratně zničí. A navíc, pro zpracování 1 kg medu musí včely navštívit tisíce květů, nikoliv pouhých 300. V obchodní síti lze pod názvy Med, Včelí med, zakoupit výrobky, ve kterých je Pravý Včelí Med jenom součástí výroby. Nejenže jsou tyto výrobky chemií ochucovány a obarvovány, ale teplota při zpracování spolehlivě ničí enzymy, pro které je med právem pokládán za zdraví podporující pochutinu. Pravý včelí med v jeho originalitě dokáže zachovat – nikoliv vyrobit, pouze včelař.

A kdo je ten brouček, který dovede vyrobit takový nenapodobitelný originál, jakým pravý včelí med je? Mnozí z vás odpoví, že je to včela. Ovšem není to pravda. Alespoň ne úplná pravda. Chcete znát pravdu? Pak musíte nahlédnout až do úlu a pozorovat život včelstva. Bezpečnější však pro vás bude, když si o událostech a souvislostech života v úlu necháte vyprávět. Mnohaleté soužití se včelami, provázené trpělivým přijímáním žihadel mně odkrylo tajemství, o které se s vámi chci rozdělit.

Včela žije ve společenství, kterému obvykle říkáme včelstvo. Přestože je včelstvo tvořeno značným množstvím jednotlivců, je nezbytné, pokládat jej za samostatnou bytost – živočicha. Každé včelstvo má totiž svůj charakter a osobité projevy života. V měsících květen a červen dosahuje počtu i 80000 jedinců. Během zimních měsíců zůstává ve včelstvu pouze kolem 18000 jedinců. V plné síle je tvořeno jednou dokonalou samičkou – matkou, několika stovkami samečků – trubců a desetitisíci nedokonalými samičkami – dělnicemi.

Matka, trubec a dělnice jsou v zásadě odlišní. Společné mají pouze to, že jsou na sobě existenčně závislí. Žádný z nich by bez těch druhých dvou nepřežil ani pouhých několik týdnů. Pokud by ve včelstvu nebyli trubci, nekladla by matka oplozená vajíčka a nemohly by se líhnout dělnice. Pokud by ve včelstvu nebyla matka, včelstvo by ztratilo schopnost obměny jednotlivců a uhynulo by. Pokud by ve včelstvu nebyly dělnice, nebyla by ve včelstvu potrava, protože pouze dělnice jsou schopny nektar, vodu a pyl do včelstva přinášet. A nejen to, musí krmit nejen larvičky, ale i matku a trubce.

Musí? Ano musí. Protože trubec se sám nenapapá a matka papá pouze mateří kašičku, vytvořenou v hltanových žlázách, které mají pouze dělnice.

Začíná to být zajímavé. A není to ještě všechno.

Matka, dokonalá samička, má sosáček krátký, pouze k přijímání mateří kašičky, nabízené dělnicemi.  Má funkční vaječné rourky, produkující vajíčka. Nemá  jedový váček a místo žihadla má kladélko, kterým pokládá vajíčka na dno buněk plástu. Má semenný váček, ve kterém uchovává spermie několika trubců, se kterými se spářila při snubním proletu. O oplození vajíčka rozhoduje matka a sama vajíčko i oplodní. Z neoplozených vajíček se líhnou výhradně samečci – trubci. Z oplozených vajíček se líhnou samičky.

Dělnice svým způsobem krmení rozhodují, zda se z oplozeného vajíčka vylíhne matka či dělnice. Třetí den od položení se vajíčko mění v larvičku, kterou dělnice krmí šest dní a devátý den od položení vajíčka buňku zavíčkují. Pokud je larvička krmena výhradně mateří kašičkou, vylíhne se dokonalá samička – matka. Pokud je larvička krmena tři dny mateří  kašičkou a tři dny medem, vylíhne se nedokonalá samička – dělnice. Ta nemá kladélko, ale žihadlo a jedový váček. Voskovými žlázami produkuje vosk. Hltanovými žlázami zpracovává nektar na med a mateří kašičku. V medovém váčku donáší do včelstva nektar a vodu. Ke sběru používá sosáček, který je delší oproti sosáčku matky a kterým je dělnice schopna proniknout do nektárií skrze malé otvory v květech rostlin. Na třetím páru nohou má košíčky, ve kterých přináší pyl.

Trubec nemá žihadlo ani sosáček, ale pouze ústa, kterými je krmen dělnicemi. Produkuje spermie.

Snad nejzajímavější je rozdíl v délce života. Matka může žít až pět let. Trubci žijí ve včelstvu od března do konce července, kdy je dělnice doslova vyhánějí a navracející se trubce do včelstva nepouštějí. Dělnice, které přes zimu existenci  včelstva zachovávají, žijí až osm měsíců. Na konci května z nich ve včelstvu není ani jedna. Jsou nahrazeny novou generací dělnic, o jejichž věku rozhoduje množství vykonané práce. Dá se říci, že se upracují k úmrtí. Generace těchto dělnic se v sezóně několikrát obmění, takže v podletí má matka kolem sebe zcela jiné dcery, než kterými byla krmena v květnu.

Není náročné uvěřit evoluční teorii na základě pozorování velikosti zobáků pěnkav na Galapágách.

Je náročné uvěřit evoluční teorii na základě pozorování života včelstva. Otázku vývoje dělnic, trubců a matky z jakéhokoliv společného předka nelze skrýt za milióny let vývoje. Pokud uvěříte v evoluční vývoj včelstva, je vaše víra silná natolik, že je škoda takovou vírou plýtvat. Nejen snadnější, ale též užitečnější je, věnovat takový dar víry ve stvoření včelstva a existenci jediného mocně inteligentního Stvořitele.

Ať to přijmout dokážem je pak jediným problémem při volbě mezi kreací a evoluční teorií.

 

 

Na Krétě, 01.10.07                                               Václav Uher                      v.uher@mybox.cz