Debata mezi Pavlem Kábrtem a prof. Janem Zrzavým, která vyšla v Literárních novinách i na netu:

 http://www.literarky.cz/index.php?p=clanek&id=703, diskuze k tomu je: http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_data&forum_ID=7674&auth=4zFDpHM21Tdz (nalistovat: 27.09.05)

 CIVILIZACE - SPOR

PAVEL KÁBRT, JAN ZRZAVÝ

Je kreacionismus vědeckou alternativou evolucionismu?

Letos v říjnu proběhne v Praze konference vědců z oboru, který v českých zemích neexistuje. Konference nese název Kreacionismus a teorie inteligentního plánu. O kreacionismu často hovoří George W. Bush jako o alternativě k Darwinově teorii O původu druhů. Jedním z mála kreacionistů v Česku je Pavel Kábrt. V našem sporu je jeho oponentem prof. Jan Zrzavý, evoluční biolog. Více o chystané konferenci na www.darwinanddesign.org.

Vážený pane Zrzavý,

kreacionismus, ke kterému se občas řadí i ID (Intelligent Design), je dnes ve světě zastáván tisíci vědci. Existuje i jejich seznam, včetně příkladů šikany od evoluční komunity. Na říjnové konferenci uslyšíme jejich přírodovědecké námitky proti teorii evoluce.

Na otázku, zda a proč je kreacionismus a ID vědeckou alternativou evoluční teorie, lze odpovědět velmi snadno: není jen alternativou k evoluční hypotéze, je realističtějším a rigoróznějším přístupem ke světu, hlavně při popisu přírodních procesů a všech faktorů nutných ke vzniku složitě uspořádaných hmotných soustav, např. buňky a mnohobuněčných organismů. Kreacionismus totiž neignoruje velmi důležitou vědeckou veličinu, a tou je informace. Evoluční vysvětlování dávného prvního vzniku složité uspořádanosti neživých prvků (např. proteinů, organel, buněk atd.) nedovoluje tomuto procesu časově předřadit informaci čili program, ve které by vznik této soustavy složitě intereagujících prvků byl předem nakódován – tedy jak je tomu dnes např. v DNA. To je pro evolucionisty už od dob Darwina přísně zakázáno. Kreační teorie reflektuje všechny faktory při vznikání živých bytostí dnes, proto je blíž realitě!

Ignorování informace a inteligence jako nezbytných příčin našeho světa vede logicky do neustálého chaosu, ve které se evoluční teorie zmítá už sto padesát let. Vždyť program či design je nezbytným předpokladem vzniku nejen lidských výrobků, ale i každého organismu a orgánu, nezřídka se podobajícímu lidským produktům. Otevřete si některou encyklopedii třeba u hesla „srdce“ a možná už v první druhé větě se dočtete, že srdce pracuje jako čerpadlo. A pak si zajděte do obchodu pro čerpadlo, jehož vzniku nepředcházel ID. Pro kreacionistu je tato analogie nejen pravdivá, ale má i značnou vysvětlovací sílu. Pro evolucionistu však vědec, který přistupuje ke světu tak, že umělé i přirozené srdce vzniklo na základě inteligentního plánu, patří buď s vírou do kostela nebo s pomatením smyslů do blázince.

Kam potom ale patří mluvčí anglické evoluční komunity profesor Richard Dawkins, který nedávno přiznal: „Věřím, ale nemohu dokázat, že veškerý život, všechna inteligence, všechna kreativita a veškerý ‚design‘ kdekoliv ve vesmíru je přímý či nepřímý produkt darwinovského přírodního výběru.“ Odpovídá zde na otázku, kterou dostalo celkem sto sedmnáct vědců a různých myslitelů: „Čemu věříte, že je to pravda, přestože to nemůžete prokázat?“ (The Daily Telegraph, článek Science´s Scourge of Believers Declares His Faith in Darwin). A zde je jádro problému: o minulosti se dá jen spekulovat, na minulost se dá jen věřit. Věřit více či méně v souladu s realitou.

Dnes křídlo ptáka nevzniká tak, že by tvorové bez křídel skákali se stromů, ani rybám lezoucím na souš nevznikají tak nohy. Tam evoluční komunita nahrazuje stvořitele kouzelným proutkem milionů let. Uhlí nevzniká postupným prouhelňováním dřeva v lese ani nenajdeme uhelnou pánev, kde by tento proces byl zakonzervován. V laboratořích, kde se dnes snaží prokázat, jak se mrtvá hmota sama kdysi oživila, všechny výsledky ukazují na nutnost ID: výsledkem simulací samovolných procesů v redukční atmosféře je jen lepkavý, dehtu podobný povlak na vnitřní straně laboratorních skel, ne živá buňka! Kreacionisté nevysvětlují všechny tyto složité věci kouzelným proutkem stvoření, ale ukazují, kde „příroda sama umí“, kde kauzalita je dostatečným vysvětlením pro vznik nových struktur a kde by šlo bez inteligence jen o nesmyslnou, realitě odporující pohádku. Možná líbivou, ale pohádku.

PAVEL KÁBRT

 Sčítat vědce nemá smysl

Vážený pane Kábrte,

spor darwinismus versus kreacionismus (můžeme tomu říkat takhle, protože nedarwinovští evolucionisté se v dnešní vědě dají na prstech spočítat, a ID je takový kreacionismus s lidskou tváří, určený pro zákazníky, kteří na svět starý několik tisíc let a předpotopního lva spořádaně požírajícího salát těžko uvěří) lze nahlížet z několika úhlů.

Za prvé: každému o něco jde, a i když všichni tvrdí, že jim jde o nezaujaté poznání pravdy, právě tato motivace zní velmi nevěrohodně. Za rozvojem kreacionismu v Americe (jinde to s ním není tak žhavé) stojí myšlenkové kruhy reprezentující fakt, že evoluce se někdy opravdu skoro zastaví, totiž evangelikální křesťané s názory evropských sektářů 17. století. Počítat mezi nimi jedince s doktorským titulem nemá žádný smysl. Jistě tam jsou, ale značná část doktorů obecně ničemu nerozumí a v přírodních vědách zvláště, specializace je tu velmi úzká a to, že je někdo kupříkladu biochemik, vůbec neznamená, že je autoritou kdekoli za hranicemi své specializace. Takže sčítání kreacionistických vědců nechme, stejně bych to vyhrál, nás je víc.

Druhá otázka zní, zda je víra v evoluci také jenom víra. Ano, je. Cokoli na světě mohlo vzniknout selekcí dle Darwina, stejně jako cokoli na světě mohl stvořit inteligentní designér. Evoluce je jeden z příběhů, které jsme si vymysleli, abychom vysvětlili to, co pozorujeme. Věda je postavena na spoustě nevyslovených předpokladů, které by se zatraceně těžko dokazovaly (všeliké víry v čas, prostor, hmotu apod.), což jí ovšem nebrání být velmi úspěšnou v popisování a vysvětlování světa. S evolucí je to zrovna tak.

Ta pravá otázka tedy zní, k čemu by nám mohl být kreacionismus dobrý, kdybychom jej přijali? Tady je nutno zdůraznit, že všechno, co kreacionisté říkají, je buď založeno na nepochopení darwinismu (žádný darwinista nikdy netvrdil, že složité věci vznikají „náhodou“, protože vznikají „nenáhodným“ přirozeným výběrem) a přírodních věd vůbec („informace“ není zpráva ani návod), na podezřelé neochotě rozlišit popularizační metafory od technických analýz (které kreacionisté nečtou, poněvadž by tomu nerozuměli), na naivním slovíčkaření (viz „srdce jako čerpadlo“, „kupte si v obchodě samovolně vzniklé čerpadlo“) a především na vyhledávání jevů, které evoluční biologie nedokáže vysvětlit.

Bez problémů přiznávám, že takových míst je mnoho. No a co? Naše ignorance není důkazem vůbec ničeho. Navíc spousta údajných problémů, s nimiž kreacionisté přicházejí, buď skutečnými problémy nikdy nebyly, neboť nové biologické druhy vznikají před očima, fosilní záznam je plný „přechodných článků“ atd., anebo jimi právě v této době přestávají být: rozvoj genomiky, molekulární fylogenetiky a evoluční embryologie každým dnem zaplňuje další a další mezery, až se jeden skoro bojí. Až je člověku těch nešťastníků líto: zase si zakládají na příští porážky, až věda, potvora, vysvětlí něco nevysvětlitelného, jako už tolikrát. Neznám jediný případ, kdy by měla evoluční biologie s něčím problémy, ale ID to vyřešil. ID dokáže jenom mlhavě naznačovat, že všecko mohlo být i jinak. No a co?

Darwinista věří, že se věci vyvinuly samy od sebe, tedy věří, že se mu pod rukama neplete žádná tajemná síla, definovaná tím, že si může dělat, co se jí zamane. Kreacionista je povinen v podobné síly věřit, a právě proto nám nemůže nikdy nic opravdu vysvětlit. Prostě se to stalo, protože vyšší síly tomu tak chtěly. Když jim to stačí, když je to baví.

Věda je jako detektivka. Chceme vědět, jak to bylo. Když se v závěru detektivky dozvíme, že pachatelem není domovník, nýbrž satan, cítíme se oprávněně podvedeni, protože takového pachatele jsme prostě detektivními (vědeckými) metodami odhalit nemohli. Může to být pěkné počtení, ale detektivka to už není, satanský horor je jiný žánr. Právě tak kreacionismus není věda, a to ani ve své soft verzi. Nebýt vědou není jistě žádný hřích; kostely, parlamenty, operní scény i nevěstince fungují a jsou v mnohém užitečné, i když se tam nedělá věda, ale je dobré to o nich vědět.

JAN ZRZAVÝ

 Darwin měl zůstat u pušky

Vážený pane Zrzavý,

umí někdo reagovat na větu „No a co?“ Jeden člověk často říkal: „Mně to nevadí.“ Dáš si kafe? Mně to nevadí. Chceš cukr? Mně to nevadí. Byl ale miloučkej a pěkně maloval kvartýry. Evoluční pohled na minulost mi vadí. Hebrejské slovo pro hřích (chattá) značí „sejít s pravé cesty, šlápnout vedle, minout cíl, třeba při střelbě“. (Biblický slovník, Adolf Novotný, 1992).

Darwin miloval pušku víc než vědu. Škoda že u ní nezůstal, udělal by střílením míň škody než třeba bláboly o tom, že buňka je jednoduchý chomáček chemikálií a snadno vznikne v teplé kaluži. Tohle vtloukají evolucionisté do hlav studentům dodnes – přece nebudeme věřit ve stvořitele, že? K čemu by to bylo dobré? Nebo že když si chlap uřízne malíček, jeho děti je budou mít kratší. Představa o světě bez Boha tak nabrala ten pravý spád a dostala, jak nás výše informujete, ty pravé vědecké základy. Pyramidy evolučně vysvětlovat nebudeme, ale velblouda vedle nich – hurá do toho?

„Chci se zde přiznat i k tomu, že jako malý chlapec jsem velmi tíhl k tomu vynalézat nepravdivé historky, a sice vždy za tím účelem, abych vzbudil pozornost.“- píše o sobě upřímně Darwin ve vlastních výrocích a obrazových dokumentech. A tak na nadhozenou otázku, k čemu by nám mohl být kreacionismus dobrý, odpovídám:

1. Třeba k tomu, abychom starou mylnou hypotézu nemuseli pořád dokola trapně obhajovat.

2. Aby se nemuselo vyvracet to, co nikdo netvrdil, totiž že složité věci vznikají v evoluci náhodou – kdopak to tvrdil, kromě evolucionistů samých, ještě před nedávnem? Například Jacques Monod?

3. Abychom nemuseli tajně z učebnic likvidovat závěry profesor Pasteura a nahrazovat je dávno vyvrácenou představou o samoplození a podvádět tak studenty i veřejnost.

4. Abychom mohli pravdivě pojmenovat Darwinovy omyly a nesmysly, na kterých celou tu frašku postavil.

5. Abychom mohli říct studentům, že z Darwinova rasismu vyšly Hitlerovy a Stalinovy koncentráky a že každý špatný pohled na svět není „No a co?“ ale plodí utrpení

6. No a ještě třeba abychom nemuseli věřit tomu nesmyslu, že nedávno nalezené měkké krevní cévy (po natažení se smrští zpět) uvnitř zkamenělé stehenní kosti Tyrannosaura rex ve formaci Hell Creek ve východní Montaně musí, prostě musí být staré sedmdesát milionů let a basta, protože to naše zamilovaná evoluční teorie vyžaduje. Je dobré rozumět onomu exaktnímu evolučnímu myšlení.

PAVEL KÁBRT

 Mezery zaplnil Bůh

Vážený pane Kábrte,

postupně se, jak vidno, dostáváme na novou úroveň sporu. Ignorance jsou obecně vzato dvě. Za prvé je to „ignorance obecná“ – něco prostě nevíme a moje otázka „No a co?“ se týkala právě jí. Kreacionismus je podbíhání laťky: aniž by čekal, jestli se s nějakou otevřenou otázkou náhodou nedá hnout, servíruje hotovou odpověď. Bohužel pořád stejnou, proto je tak neinspirativní; navíc tím, že nabízí řešení bez práce, svádí dítky k zahálce. „Inteligentní designér“ je odsuzován do politováníhodné role instantního vysvětlovadla toho, čemu zrovna nerozumíme. Vědě tím hrozí petrifikace nevědomosti (mezeru, kterou jsme ucpali Bohem, už nemá smysl zkoumat), náboženství další zklamání, zjistíme-li jednou, že ani k ucpání této škvíry Boha vlastně nebylo třeba. Teologové tomu říkají „Bůh mezer“, a mohu-li soudit, velmi to nemají rádi.

Pak je ještě „ignorance zvláštní“, když jedinec něco neví a ostatní ano. Myslím, můj vážený kolego, že pěkně ukazujete právě tuto variantu. Buňka není jednoduchý chomáček chemikálií a nevzniká snadno v teplé vodě; když si uříznete prst, vaši potomci to nezdědí; je otázka, zda mutace vznikají či nevznikají „náhodně“, ale přirozený výběr z definice náhodný není atd. Tento druh ignorance samozřejmě kreacionistům velmi usnadňuje polemiky.

Rád vidím, že vracíte, pane kolego Kábrte, spor tam, kam patří, totiž do oblasti ideologicko-politické a osobně-psychologické. Argumentace koncentráky je vždycky působivá, ale původnímu jádru sporu, je-li kreacionismus vědeckou alternativou, se tu trochu vzdalujeme. Nechce se mi věřit, že by vědeckost kreacionismu nějak přímo vyplývala z faktu, že Hitler a Stalin byli tuze zlí lidé. To, že vám evoluční pohled na minulost vadí, pak svádí k opakování otázky: No a co? Mně to vadí, pane.

Takže ještě jednou: věda spoustu věcí neví, ale kreacionismus nám v poznávání světa nemůže pomoci proto, že on to všechno ví už dávno, takže se ani nemusí pokoušet, aby něčemu rozuměl. Však také ničemu nerozumí.

JAN ZRZAVÝ

 Mezery zaplníme evolucí

Vážený pane profesore,

čtete, co píšu? Pro boha milostivého, já nikde neuvedl, že evoluce pracuje náhodně, s tím jste si začal vy. A učila to vaše evoluční komunita ještě ve druhé polovině dvacátého století – pane Zrzavý, čtete prosím, co zde píšu, nebo to ignorujete? Někde ve Vesmíru, nemýlím-li se, jste na kritiku kolegů napsal, že po sobě už nic nečtete. Nemohl byste pro jednou udělat výjimku? Že buňka je jednoduchá a somatické změny dědičné věřil váš vousatý praotec Darwin, proč jste to připsal mně a kreacionistům? Mohu prosit o vysvětlení?

Bůh mezer, ohraná písnička. Tedy zaplníme mezery za každou cenu evolucí. Takže znovu: inteligentní činitel zasahující do hmotných soustav v minulosti není vědecky popřen – to jste sám připustil. Proč tedy, pro boha živého, za každou cenu chcete všechno vyplnit evolucí? I tam, kde třeba předcházel ID? Můžete mi říct jediný oprávněný důvod, proč v jednadvacátém století, po tisících pokusech ukazujících už od Pasteura, že život pochází jen ze živého, stále ještě vnucujete studentům a nám všem, že to pravda není? Že se neživý vesmír kdysi sám oživil a basta! A my to prostě vysvětlíme blesky a třesky a padáním meteoritů a Boha nám do toho tahat nebudete. Věda, nebo svévole? Rozumíte otázce, pane profesore? Odkud máte to oprávnění jít proti všem výzkumům experimentální vědy a nerespektovat výsledky tisíců laboratorních pokusů, výpočtů i staleté lidské zkušenosti jen proto, že jste si zamiloval/i nějakou představu? Umíte na toto odpovědět? Proč vrahem musí být domovník, přestože má dokonalé alibi stejně jako všichni ostatní kolem?

A aby se vám tuto neoprávněnou demagogii dařilo udržet v rozporu s realitou, musíte se pak dopouštět bonmotů typu: žádná kambrijská exploze neexistuje, mezičlánků je víc jak dost, naše nové obory přinášejí nové a nové doklady pro evoluci a zaplňují mezery, „až se jeden skoro bojí“. Pane, naivně srovnávat čerpadlo se srdcem člověka, to dělají encyklopedie, ne Kábrt. Ale srovnávat kosti opičáků a sekvence nukleotidů s lidskými – to naivní není. Věřit, že se se rybí ploutve přeměnily v končetiny jen proto, že je tam částečná podobnost, to je ovšem ryzí, nefalšovaná věda, ne evoluční fundamentalismus!

Snad se ve vaší odpovědi nedozvím, že rád střílím z pušky a jako chlapec jsem si utahoval z lidí. Ani bych se tomu nedivil. Přesto v naprosto přátelském duchu zdraví

PAVEL KÁBRT

 Bůh kreacionisty nepotřebuje

Vážený pane Kábrte,

ale to víte, že čtu, co píšete. Cítím v tom trochu příliš vášnivosti, na to pozor, tyhle teoretické otázky za mrtvici nestojí.

Nechal bych vás psát bez marných pokusů o korekci, kdybyste své představy o evoluci nevkládal do úst nám. Že evoluční novinky vznikají „náhodně“ netvrdili darwinisté vůbec nikdy, evoluce je nenaplánovaná, což je něco jiného. Pasteur jenom dokázal, že bakterie přes noc v uzavřené láhvi nevzniknou, což nemá se vznikem života nic společného. Nebožtík Darwin opravdu věřil v dědičnost somatických změn, protože tehdy se o tom nic nevědělo, což už jsme jaksi překonali. Žádné tisíce „pokusů a výpočtů“, které by vyvracely evoluci, neexistují. Kambrijská exploze nemá žádnou souvislost s ID, navíc se zřejmě nic takového nikdy neodehrálo. Ale to jsou detaily, to napraví dobrá kniha. Encyklopedie ovšem nestačí, ani když jsou s obrázky. Jádro sporu je v tom, že „inteligentní činitelé zasahující do hmotných soustav“ jsou zcela mimo dosah rigorózní vědecké metodologie, kdežto na evoluční procesy (mutagenezi, selekci apod.) ji lze bez problémů aplikovat.

Jinak ať si každý věří, v co chce, v evoluci, v Boha, v obojí zároveň. Evoluční myšlení totiž není v žádném rozporu s vírou, neboť „pravověrná teologie neobsahuje žádnou kosmologii,“ jak napsal slavný teolog Barth. Z toho, že člověk je obdarován intimním vztahem k Bohu, neplyne, že se svět nemůže samovolně vyvíjet. Bůh by se „vědecky dokázat“ nenechal, a tak nemá ani smysl „vyvracet“ evoluci, a tím pro Něho vytvářet „vědecký“ prostor. On ho nepotřebuje.

JAN ZRZAVÝ

             Za pomoc při přípravě tématu děkujeme Danielu Prokopovi.

             Text vyšel v Literárních novinách 2005-38 na straně 14.

ZPĚT NA HLAVNÍ STRÁNKU   Články