rabbit

Králíci prudí Darwina

pavelkabrt Evoluce organizmů Napsat komentář

Frank Sherwin, M. A.

(Z  časopisu Acts & Facts, roč. 38, č. 9 – září 2009, str. 17 – Bunnies bug Darwin, přeložil M.T. – 09/2009).

Králíci jsou kosmopolitní býložraví savci patřící do vědeckého řádu Lagomorpha – zajícovci, do něhož řadíme králíky východoamerické (a jim příbuzné druhy králíků obývajících obě Ameriky), piky a zajíce. Králíci si hloubí nory v zemi a jejich samice rodí slepá, holá mláďata, zatímco mladí zajíci se rodí v terénu plně osrstění a vidoucí. Zadní končetiny pik jsou jen o málo delší než končetiny přední. Jedním z hlavních faktorů, které odlišují zajícovce od hlodavců, je struktura chrupu. Zástupci obou řádů se vyznačují dlouhými řezáky (hlodáky), jež neustále dorůstají. Na rozdíl od hlodavců mají však zajícovci za předními řezáky ještě druhý pár řezáků, malých a úzkých.

Většinu fosilií savců tvoří úlomky kostí, v některých případech se zachovaly pouhé úlomky zubů. Mikrostruktura savčí zubní skloviny se druh od druhu značně liší, takže každý vykazuje sklovinu specifickou. Z těchto jedinečně zkombinovaných struktur zubů můžeme s jistotou vyvodit závěr, že byly vytvořeny výhradně pro ten který druh živočicha. S tímto zjištěním se darwinovská evoluce jen těžko vyrovnává.

Evoluční vědci si například pohrávají s myšlenkou, že fosilie tvora z mladšího eocénu nazývaného Mimolagus by mohla tvořit přechod k zajícovcům, ačkoli z ní známe pouze několik zubů. V řadě významných evolucionistických textů není však o Mimolagovi ani slovo. Zdá se, že neexistuje žádná prokazatelná spojitost mezi Mimolagem a jeho předpokládanými předky z rodu Mimotoma z paleocénu (známými pouze z několika zbytků faciálních kostí a zubů).

Autentické zuby zajícovců pocházejí ze středního/mladšího eocénu a jsou připisovány jedincům rodu zvaného Lushilagus, kteří se nemohli vyvinout z Mimolaga, o čemž svědčí rozpory v evolucionistickém datování obou rodů. Evolucionistické texty by jistě opěvovaly tyto fosilie jako přechodné formy, kdyby tomu tak doopravdy bylo; místo toho však o nich publikace mlčí.

„Kost plně odpovídala kosti králičí končetiny, a nenalezly se žádné fosilie, jež by patřily eventuálním dřívějším přechodným formám vedoucím ke králíkům.“

Fosilní zbytky těchto specializovaných zubů nenalézají vědci ve formě vzestupného řetězce od jednoho zubního plánu k dalšímu, od nižších vrstev usazenin k vrstvám vyšším. Paleontologové se však naprostým nedostatkem důkazů o postupné evoluci zubů nedali odradit a už více než století se vytrvale pokoušejí zjistit, v jaké zubní struktury se ty které zuby vyvinuly. Má-li darwinizmus pravdu, měly by savčí fosilní zuby vykazovat přechodné formy či alespoň nějaký postupný vývoj od jedné zubní struktury k další. Zatím se však nálezy zubů rozpadají do nesourodých skupin.

Kde se tu zajícovci vzali ? Byli tihle chlupatí tvorové stvořeni nebo se vyvinuli před mnoha milióny let z jakýchsi králíkům nepodobných předků? Expert na obratlovce a evolucionista Edwin Colbert poznamenal :

  • „Zajícovci mají kořeny v časech paleocénu ; v hojném počtu se poprvé objevili v období eocénu a tahle početnost pokračovala až do moderní doby.“ (1).

Fosilie samotných králíků nalézáme v horninách spolu s většinou dalších savců, z období, které vědci nazvali „placentální exploze“. V těchto vrstvách považovaných většinou za staré zhruba 60 miliónů let a méně se vyskytují fosilie prvních mravenečníků, luskounů, hlodavců, netopýrů, ježků, psů, velbloudů, velryb, koní, damanů, slonů, dugongů a mnoha dalších, jakož i několika savčích forem, jež jsou nyní vymřelé (2). V jisté zprávě z března 2008 se hovořilo o kosti králičí nohy pod nejnižším kloubem „staré 53 miliónů let“, což svědčí o tom, že skuteční králíci existovali již o mnoho „miliónů let“ dříve, než evolucionisté soudili (3). Zmíněná kost plně odpovídala kosti králičí končetiny, a pozoruhodné je, že se nenalezly žádné fosilie, jež by patřily eventuálním dřívějším přechodným formám vedoucím ke králíkům.

V rodokmenu Colbertovy Evoluce obratlovců vystupují jasně hlodavci jako hlodavci a zajícovci jako zajícovci (4). To je také v souladu se schématem 10.47 v paleontologickém textu Michaela Bentona svědčícím o náhlém a odděleném původu hlodavců a zajícovců (5).

V Oxfordském zoologickém slovníku poznamenává redaktor Michael Allaby, že „O zajícovcích mají vědci za to, že vzešli z jakýchsi primitivních eutherií zároveň s hlodavci či brzy po nich“ (6). Colbert konstatuje, že se „paleontologové nyní vracejí k názoru, že králíci a hlodavci jsou blízce příbuzní“ (7). Podobné „usuzování“ či kolísání mezi „názory“ svědčí však o skutečnosti, že neexistují důkazy evoluce králíků, respektive hlodavců.

Odkazy

  1. Colbert, E. H., M. Morales and E. C. Minkoff. 2001. Colbert’s Evolution of the Vertebrates. New York: Wiley-Liss, 362.
  2. Prothero, D. R. 2004. Bringing Fossils to Life. New York: McGraw Hill, 403.
  3. Good Luck Indeed: 53 Million-year-old Rabbit’s Foot Bones Found. ScienceDaily. Posted on March 24, 2008, accessed July 19, 2009.
  4. Figure 24-1 in Colbert et al, Colbert’s Evolution of the Vertebrates, 362.
  5. Benton, M. J. 2005. Vertebrate Paleontology. Malden, MA: Blackwell Publishing, 361.
  6. Allaby, M. 1992. Oxford Dictionary of Zoology. Oxford: Oxford University Press, 250.
  7. Colbert et al, Colbert’s Evolution of the Vertebrates, 361.

Komentujte

Please Přihlásit to comment
  Subscribe  
Upozornit na