Kde jsou všichni ti lidé?

pavelkabrt Původ člověka 0 Koment.

Don Batten

(Z creation.com – where are all the people přeložil M. T. – 3/2014.)

 

Šest miliard lidí žije na planetě Zemi. To zní jako spousta lidí. No, nechtěl bych je všechny pozvat na domácí grilování! Avšak zároveň je pravda, že by se všichni dokázali vejít na území velikosti Anglie, a každý by měl pro sebe víc než 20 čtverečních metrů. Mnoho z nás žije ve městech, takže máme pocit, že svět, pokud jde o populaci, praská ve švech. Ale většina světa je ve skutečnosti osídlena řídce.

Mnozí se nicméně diví, jak mohla populace vzrůst na šest miliard z původní Noemovy rodiny, která přežila Potopu. Potopa vyhladila před zhruba 4 500 lety všechny ostatní lidi. Propočítáte-li to, potvrdí se biblická pravda, že všichni dnešní obyvatelé Země jsou potomky Noemových synů a snach. Nejen to, ale kdyby tu byli lidé mnohem déle, a nedošlo ke globální Potopě za Noemových dnů, mělo by tu být dnes daleko více lidí, než jich je – anebo by tu mělo být dnes daleko více lidských ostatků!

Mnoho lidí má problémy s pochopením tempa růstu věcí. Zdvojnásobí-li se počet obyvatel z 16 na 32, nezdá se, že by to byl nějaký podstatný skok, ale zdvojnásobí-li se ze tří miliard na šest miliard, zdá se, že tohle už skok je. Ale v obou případech jde přesně o stejné tempo růstu. Za předpokladu, že budeme mít k dispozici dostatek generací, vzroste počet lidí, kteří přibudou s každou další generací, do závratných výšek. Je to jako složený úrok z nějaké investice – nakonec se každoročně přidávaná částka stane obrovskou.

Abychom uvedli nějaký příklad, zamysleme se nad příběhem vynálezce šachů. Jeho král mu nabídl odměnu, on si však místo zlata vyžádal zrnko rýže na prvním políčku, a vždy dvojnásobek množství z předchozího políčka na dalším políčku šachovnice. Počet zrnek by tedy činil 1, 2, 4, 8, 16, 32 atd. Na 10. čtverci by bylo 512 zrnek; na 20 políčku 524 tisíc; na 30 už by bylo 537 milionů. Počet zrnek rýže na posledním políčku1 by pak byl už tak velký, že by daleko přesáhl celkovou současnou světovou produkci rýže a celé bohatství toho krále. Taková je síla skládání. A růst počtu obyvatel představuje takový složený růst – proto dnes každým rokem přibývá tolik lidí. Není to nutně tím, že lidé mají víc dětí než měli kdysi, nebo tím, že umírá méně lidí.

Co způsobuje růst populace?

Populace roste, narodí-li se více lidí, nežli jich zemře. Současné tempo růstu světové populace je zhruba 1,7 % za rok2. Jinými slovy, na každých 100 milionů lidí jich každoročně přibude 1,7 milionu; tj. počet narozených očištěný o počet zemřelých.

Mnozí se domnívají, že růst světové populace lze vysvětlit pokroky v moderním lékařství. Avšak nejvíce k přírůstku obyvatelstva přispívají země „třetího světa“, což svědčí o tom, že moderní medicína není zas až tak důležitá, jak si mnozí myslí.

Populační růst v mnoha jihoamerických a afrických zemích přesahuje 3 % za rok. V mnoha průmyslově vyspělých zemích s moderní lékařskou péčí činí populační růst méně než 0,5 %. V některých relativně bohatých zemích ve skutečnosti dokonce obyvatel ubývá.

Posun od zemědělství k manufakturám a průmyslové výrobě byl důležitým faktorem při zpomalování populačního růstu v průmyslově vyspělých zemích. Farmáři potřebovali mít syny, kteří by jim pomáhali při práci na farmě. Zejména se to týkalo doby před zavedením zemědělské mechanizace. Ze záznamů mé vlastní rodiny vyplývá, že v první polovině 19. století měli manželé v Austrálii běžně 8-10 dětí, které se dožívaly dospělosti. Jeden manželský pár jich měl 16! A to bylo před objevem mikrobiálního základu nemocí3, aseptické chirurgie4, očkování3 i antibiotik. Příležitost k expanzi v kombinaci s biologickými faktory byly příčinou populačního růstu 4 % či více, plus přírůstky vlivem přistěhovalectví. Vysoké tempo populačního růstu zaznamenal v letech 1760 až 1790 i kanadský Quebec po obsazení Kanady Brity roku 17595, a dávno předtím, než se začaly zavádět do praxe poznatky moderní medicíny.

V průmyslově rozvinutých zemích bylo zavedení sociálního zabezpečení v invaliditě a ve stáří (vyplácení důchodů) patrně dalším zásadním faktorem v poklesu populačního růstu. Zmíněná pojištění totiž znamenala, že lidé neviděli nutnost mít děti, které by je na stáří zabezpečily. Dále si mohou dnes lidé snadno zvolit, kolik dětí chtějí mít – vzhledem k moderním metodám kontroly porodnosti jako je hormonální antikoncepce.

Jaké tempo růstu je třeba, abychom došli k počtu šesti miliard lidí od Potopy?

Je relativně snadné propočítat tempo růstu nutné pro získání dnešní populace z Noemových tří synů a jejich žen po Potopě. Jelikož k Potopě došlo zhruba před 4 500 lety, byl nutný růst méně než 0,5 % ročně6. To není příliš moc.

Populační růst nebyl samozřejmě stálý. Existují dosti spolehlivé doklady o tom, že občas byl růst pomalý – třeba ve středověku v Evropě. Avšak data z Bible (Gen 10,11) svědčí o tom, že populace rostla v letech bezprostředně po Potopě docela rychle. Sem měl pět synů, Cham měl čtyři a Jáfet měl sedm. Budeme-li předpokládat, že měli stejný počet dcer, pak měl každý pár průměrně 10,7 dětí. V další generaci měl Sem 14 vnuků, Cham 28 a Jafet 23, čili dohromady 130 dětí. To je průměr 8,1 na pár. Tato čísla odpovídají Božímu příkazu „Ploďte a množte se a naplňte zemi“ (Genesis 9:1).

Vezměme si průměrný počet všech narozených dětí v prvních dvou popotopních generacích jako 8,53 dětí na jeden manželský pár. Průměrný věk, ve kterém se narodil první syn v sedmi popotopních generacích v Semově linii, se pohyboval od 35 do 29 let, (Gen 11:10-24) se střední hodnotou 31 let7, takže přijatelným číslem pro generační dobu je 40 let. Z toho plyne, že za pouhé čtyři generace po Potopě přesáhl celkový počet obyvatel země 3 000 lidí (pamatujme přitom na to, že lidé tenkrát žili tak dlouho, že Noe, Sem, Cham, Jafet atd. byli v oné době ještě stále naživu)8. To představuje tempo růstu populace 3,7 % za rok, čili že zhruba každých 19 let se počet obyvatel zdvojnásobil9.

Kdyby bylo v době Kristova zmrtvýchvstání2 na světě 300 milionů lidí, předpokládalo by to tempo růstu populace od Potopy pouhých 0,75 %, jinými slovy, počet obyvatel světa by se zdvojnásobil každých 92 let – což je mnohem méně, než činí doložené tempo růstu populace v letech bezprostředně po Potopě.

Pozoruhodná shoda okolností?

Židé jsou potomky Jákoba (také zvaného Izrael). Počet Židů ve světě roku 1930, před nacistickým holocaustem, se odhadoval na 18 milionů. To představuje průměrné zdvojnásobení populace každých 156 let čili roční nárůst o 0,44 % od Jákoba. Od Potopy se světová populace zdvojnásobila každých 155 let, čili vzrostla za rok průměrně o 0,45 %. Tempo růstu obou populací je tedy shodné. Je to prostě jen šťastná náhoda?

To sotva. Čísla se shodují, protože v Bibli jsou zachyceny skutečné dějiny světa.

Co kdyby tu lidé byli milion let?

Evolucionisté tvrdí, že se lidstvo vyvinulo z lidoopů zhruba před milionem let. Kdyby od té doby rostla populace jen o 0,01 % za rok (a zdvojnásobila by se tedy jen každých 7 000 let), mohlo by tu dnes být 1043 lidí – to je číslo se 43 nulami. Toto číslo je tak velké, že ani Texasané pro ně nemají slovo! (To je narážka na obyvatele Texasu, ze kterých si Američané občas utahují – pozn. edit.) Mám-li se pokusit podat o tomto počtu lidí názornou představu, řekněme, že každému jedinci dáme „jen místo k stání“, tedy zhruba jeden metr čtvereční na osobu. Avšak plocha souše na celé Zemi činí „pouze“ 1,5×1014 čtverečních metrů. Kdyby se z každého takového čtverečního metru udělal jeden takový svět, jako je ten náš, bylo by na všech těchto světech dohromady stále místo „jen“ pro 1028 lidí. To je pouze malý zlomek z 1043 (1029 je desetkrát tolik než 1028, 1030 je stokrát tolik, a tak dále). Ti, kdo jsou příznivci evolučního příběhu, tvrdí, že nemoci, hlad a války udržovaly počty lidí na skoro stejné výši po většinu tohoto období, což znamená, že lidstvo bylo na pokraji vymření po většinu těchto údajných dějin10. To zatěžuje víru na neúnosnou mez.

Kde jsou všechna ta těla?

Evolucionisté rovněž tvrdí, že existovala „doba kamenná“ trvající zhruba 100 000 let11, kdy žilo na Zemi od jednoho milionu do 10 milionů lidí. Fosilní důkazy svědčí o tom, že lidé pohřbívali své mrtvé, často s artefakty (předměty vyrobenými lidmi) – pohřeb žehem se nepoužíval až do relativně nedávné doby (v evolucionistickém měřítku). Kdyby během oné doby byl na Zemi naživu pouhý milion lidí, s průměrnou dobou trvání jedné generace 25 let, měli by pohřbít 4 miliardy těl a mnoho artefaktů. Kdyby šlo o 10 milionů lidí, znamenalo by to 40 miliard těl pohřbených v zemi. Kdyby byla evoluční časová stupnice správná, pak bychom očekávali, že velká část koster z pohřbených těl bude po 100 000 letech stále ještě existovat, protože se našlo mnoho jiných běžných kostí, o kterých se tvrdí, že jsou mnohem starší12. Ale i kdyby se těla rozpadla, měla by se přece jen najít spousta artefaktů.

Ovšem počet nalezených lidských fosilií naprosto neodpovídá tomu, co bychom očekávali, kdyby byl tento scénář „doby kamenné“ správný. Nalezený počet odpovídá spíše „době kamenné“ trvající pár set let, která by následovala po stavění babylónské věže v Bábelu13. Mnoho skupin lidí mohlo užívat kamenné nástroje, když se stěhovali z Bábelu (Gen 11), protože zapomněli technologie tavení kovů (Gen 4:22) následkem Potopy a zmatení jazyků v Bábelu.

Přistěhované národy, když se usazovaly v nové oblasti, procházely zřejmě zpočátku fází, kdy lidé pobývali v jeskyních nebo měli různá provizorní obydlí. Používali například zřejmě kamenné nástroje po dobu, než vyvinuly zemědělské techniky vhodné pro místní půdy a podnebí, než našli zdroje rud, a než přišli znovu na to, jak vyrábět nástroje, atd.

Skupiny, které klesly do animizmu (tj. uctívání duší zemřelých, různých duchů atd. – pozn. edit.), se zřejmě nikdy nevymanily z této „doby kamenné“ svého vývoje; tyto praktiky, jako jsou různá tabu či strach ze zlých duchů, mohou udusit rozvoj celého společenství. Například jeden kmen na Filipínách měl tabu vůči vodě, což vedlo k devastujícím nemocem vinou nedostatku hygieny. Teprve až s příchodem evangelia Ježíše Krista byli tito lidé zachráněni před pověrami.

Australští domorodci – kulturní tradice propojené s dobou Noema

Kromě údajů o populacích existuje mnoho dalších důkazů proti údajnému velmi dávnému osídlení Austrálie Aboridžinci (původní obyvatelstvo) – například pozorovaný rychlý rozpad údajně prastarých maleb15.

Navíc si mnoho domorodých kmenů vypráví příběhy o celosvětové Potopě z dob dlouho před kontaktem s křesťanskými misionáři, někdy neuvěřitelným způsobem podobné biblické zprávě, ale zároveň s dostatkem rozdílů svědčících o tom, že nebyly přejaty do folklóru až nedávno po kontaktech s misionáři15. Je naivním překrucováním skutečnosti tvrdit, že tyto příběhy byly tradovány ústním podáním 40 až 60 tisíc let či že byly vymyšleny a pouhou náhodou vykazují tyto neuvěřitelné podobnosti s biblickou zprávou.

Populace Aboridžinců a jejich příběhy svědčí daleko spíše o tom, že jde o kočovníky „cikánského ražení“, kteří se octli v Austrálii relativně nedávno – určitě po biblické Potopě.

Australští Aboridžinové – jak dlouho jsou v Austrálii?

Když Evropané začali roku 1788 osídlovat Austrálii, odhadovalo se, že tam žije snad jen 300 000 Aboridžinů14. A přece se dnes tvrdí, že tito lidé tam žijí 60 000 let či déle. Ale neexistuje přece způsob, kterým by pouhých 300 000 lidí vyčerpalo bohatství této velké země do takové míry, aby se tím dalo vysvětlit dlouhé období velmi nízkého růstu populace. Vezmeme-li v potaz, že třetinu souše tam tvoří poušť, stejně to znamená, že tam žila pouze jedna osoba na každých 18 čtverečních kilometrů obyvatelné krajiny – což zrovna nesvědčí o přelidněnosti, zejména když tito lidé žili velmi jednoduchým životem.

Pokud se do Austrálie přistěhovalo v jisté době po Potopě, řekněme před 3 500 lety, 20 lidí, stačil by populační růst pouhých 0,28 % ročně, aby vzniklo 300 000 lidí. Kdyby se takovým minimálním tempem množili lidé 60 000 let, vzniklo by více lidí, než kolik je atomů v naší galaxii – Mléčné dráze!

Skutečné dějiny světa jsou zaznamenány v Bibli, Slově Boha-Stvořitele, který stál u zrodu světa. Tento záznam ukazuje, že svět byl zničen a zatopen vodami Potopy (Gen 6-9), takže všichni dnes žijící lidé vzešli z těch, kdo přežili na palubě Noemovy archy. Studium populačního růstu jednoznačně potvrzuje tento biblický záznam.

Odkazy a poznámky

1. Pro n-té políčko činí počet zrnek rýže 2n-1 = 263 pro poslední políčko, čili zhruba 1019 zrnek!
2. Encyclopædia Britannica CD 2000, Trends in world population.
3. Mikrobiální původ nemocí dokázán a očkování vyvinuto kreacionistickým vědcem Louisem Pasteurem (viz Louis Pasteur (1822–1895), Creation 14(1):16–19).
4. Aseptická chirurgie zavedena dalším velkým kreacionistickým vědcem Josephem Listerem (viz Joseph Lister: father of modern surgery, Creation 14(2):48-51).
5. Armstrong, H.L., More on growth of a population, Creation Research Society Quarterly 22(1):47,1985, citing Lower, A.R.M., Canadians in the Making, Longmans, Green and Co., Toronto, p. 113, 1958. V této době byla imigrace nízká.
6. Je-li r= tempo růstu za rok v procentech, a počet let růstu=n, pak po n letech činí počet lidí vzešlých z osmi, kteří přežili Potopu, 8(1+r/100)n. Obsáhlejší vztah, který zvažuje i délku života, počet porodů a délku generace je popsán zde: Morris, H.M., World population and Bible chronology, Creation Research Society Quarterly 3(3):7–10, 1966.
7. Je možné, že zmíněné narozené děti nejsou přímo ty prvorozené; mohlo by jít prostě o syny vedoucí k Abrahamovi. To by zkrátilo dobu generační výměny a znamenalo by to, že populační růst by byl ještě větší.
8. To odpovídá na běžnou skeptickou námitku ohledně počtu obyvatel v době Bábelu zhruba 100 let po Potopě. Toto datování předpokládá, že Peleg byl zmíněn kvůli této události. Avšak zmínka o něm mohla mít prorocký význam, jako tomu je u Metuzaléma, který zemřel v roce Potopy a jehož jméno znamená „Až zemře, bude to sesláno“. Je-li tomu tak, pak k Bábelu mohlo dojít určitou dobu po Pelegově narození, ale ještě během jeho života.
9. „Pravidlo 72“ říká, že vydělíme-li 72 ročním růstem (v %), vyjde nám, za kolik let se populace zdvojnásobí. Jde o přibližnou hodnotu, která usnadňuje počítání. Číslo 69,3 je přesnější (100 x ln2=69,3).
10. I kdyby počet obyvatel dosáhl milionu, nízké rozmnožovací tempo by nestačilo vyloučit škodlivé mutace. Jenom samotná mutační zátěž by byla zárukou vymření. Detaily jsou popsány zde: ReMine, W., The Biotic Message, St Paul Science, St Paul, Minnesota, 1993 (viz moji recenzi).
11. Někteří stanoví dobu trvání „doby kamenné“ na milion let či více.
12. Jako třeba dinosauří kosti v Montaně staré údajně přes 65 milionů let, ale přitom tak „čerstvé“, že jsou v nich stále ještě zachovány krvinky a hemoglobin. Viz Sensational dinosaur blood report! Creation 19(4):42–3, 1997.
13. Osgood, A.J.M., A better model of the Stone Age, Journal of Creation 2(1):88–102, 1986 and Part 2, Journal of Creation 3(1):73–95, 1988.
14. The Australian Encyclopædia, 5th Edition, 1988, The Australian Geographic Society, Sydney, 1:230, 1988. Existuje tendence přehodnotit tento odhad směrem nahoru, možná s ohledem na nápadný nesoulad počtu 300 000 s vírou ve starobylost populace Aboridžinců.
15. How long have Aborigines been in Australia? Creation 15(3):48–50, 1993.

(Tento článek je k dispozici také v němčině a řečtině).

Připomínky čtenářů

Justin S., Spojené státy, 27. ledna 2012

V článku „Kde jsou všichni ti lidé?“ je zpětně extrapolován populační růst s cílem ukázat, jak mohl být dnešní svět zalidněn populací vzešlou z několika málo lidí v arše.

Jaký je odhadovaný počet lidí v době babylonské věže? Je-li časové období od Potopy k Bábelu pouze zhruba 102 let, pak podle všeho bychom se s tempem asi 5 % dostali na zhruba tisíc lidí. Podle mého názoru může sotva takový počet znamenat „město“.

Je logické uvažovat o vyšším (či dokonce mnohem vyšším) tempu růstu, jiné definici „města“ než je náš běžný úzus, či je logické číst text jako popis založení toho, co se možná jednou městem stane?

Don Batten odpovídá

Vaše kalkulace něco naznačují.

Hebrejské slovo pro „město“ (ir) neznamená město v našem moderním smyslu, nýbrž označovalo opevněné sídlo. Je to vysvětleno v odkazu na Kainovo budování „města“ v kapitole o Cain’s wife (Kainově ženě) v knize Creation Answers Book (Kniha odpovědí na otázky Stvoření).

A jak je to s tou chronologií? Citoval jste údaj Ussherova typu. Ussher ji vlastně stanovil na 105 let po Potopě. Zdá se, že se tato krátká doba od Potopy k Bábelu opírá o domněnku, že Bábel byl založen při Pelegově narození (jméno Peleg znamená „rozdělení“ a „země byla rozdělena“, ale obojí spolu nutně nesouvisí, jak vysvětluje Ruth Beechicková, a modern chronologist). Floyd Jones, jiný moderní chronolog a autor Chronologie Starého zákona (k dostání v obchodě CMI), stanoví onu dobu jako 340 let po Potopě, při Pelegově smrti, spíše než jeho narození (to znamená, že celková doba od stvoření je táž jako Ussherova).

340 let by samozřejmě byla spousta času k zalidnění země velkým množstvím lidí (mnoha miliony). Zdá se proto, že příslušná doba od Potopy k Bábelu bude mezi 105 a 340 lety, aniž to ovlivní chronologii jako celek (jelikož Bible vlastně neudává datum založení Bábelu). Úvahy o počtu obyvatel, o kterých se zmiňujete, by spíše podporovaly názor, že delší časový rámec je logičtější.

A. K., Spojené státy, 10. dubna 2012

Jak vysvětlíte to množství různých kmenů na Zemi? Jak se mohly vyvinout tak rychle, za 4 500 let? Byla manželství Noemových tří synů rasově smíšená?

Don Batten odpovídá

Prosím přečtěte si: How did all the different ‚races‘ arise (from Noah’s family)? (Jak vznikly všechny ty různé „rasy“ z Noemovy rodiny?), je to kapitola z knihy Creation Answers Book (Kniha odpovědí na otázky Stvoření), kterou vřele doporučuji při hledání odpovědí na všechny podobné otázky.

Rob H., Jižní Afrika, 3. května 2012

Výborný článek, Done. Mám jednu otázku. Kladou si vůbec evolucionisté tyto otázky? Jak vysvětlují současný počet obyvatel země?

Don Batten odpovídá

Díky, Robe. Ve svém článku jsem napsal, „Ti, kdo věří evolučnímu příběhu, tvrdí, že nemoci, hlad a války udržovaly počty téměř stálé po většinu této doby, což znamená, že lidstvo bylo na pokraji vymření prakticky po celé tyhle údajné dějiny.“ Ale toto „jednoduché vysvětlení“ prostě nebudí důvěru. Jednoduše, „I kdyby činil počet obyvatel milion, nízké tempo rozmnožování by nestačilo k potlačení vlivu škodlivých mutací. Pouhá mutační zátěž by jistě vedla k vymření“ (viz Odkazy a poznámky č.10). Dílo Dr Johna Sanforda tuto situaci nazývá jasně: Plant geneticist: „Darwinian evolution is impossible“ (Botanik-genetik: „Darwinovská evoluce není možná“). Zde je velmi důkladná recenze: From ape to man via genetic meltdown: a theory in crisis (Od opice k člověku přes genetickou degradaci: teorie v krizi).

Viktor H., Švédsko, 31. května 2012

Mám otázku, na kterou, jak doufám, dostanu seriózní odpověď:

Jsem si jist, že na creation.com se nemůže vyskytovat článek, který popírá vliv příbuzenských sňatků, takže moje otázka zní, zda na světě nežije velmi málo mentálně retardovaných lidí v poměru k rozsahu příbuzenského plození, pokud se lidská populace na zemi obnovila před 4 500 lety z pouhých 6 lidí?

Příbuzenské plození může mít za následek daleko vyšší fenotypickou expresi zhoubných recesivních genů v populaci, než by se normálně dalo očekávat. V důsledku toho se u jedinců v první generaci zplozené příbuznými mohou s větší pravděpodobností objevovat fyzická a zdravotní postižení včetně:

Omezené plodnosti jak ve velikosti vrhu, tak v pohyblivosti spermií

Zvýšený výskyt genetických poruch

Kolísavá obličejová asymetrie

Nižší porodnost

Vyšší dětská úmrtnost

Zpomalený růst

Nižší vzrůst dospělých lidí

Selhávání imunitního systému

Nejsem tím, kdo by se přel o to, kolik měly údajně dětí první generace Noemových potomků, ale myslím (a mohu se v této věci přirozeně zcela mýlit, ale fakta o příbuzenském plození tento názor podporují), že příbuzenské plození zřejmě značně omezovalo šance mít tak mnoho zdravých dětí.

Máte uspokojující odpověď pro zvídavého člověka, který má snad i křesťanské rysy?

Don Batten odpovídá

Nejlepší by bylo, kdybyste si pro začátek přečetl Chapter 8, Creation Answers Book (8. kapitolu v Knize odpovědí na otázky kolem Stvoření) – doporučuji ostatně celou knihu. Nejdůležitější partií pro Vás je „Za prvé, otázky biologie“ (nadpis) a následující výklad. Slovo „inbreeding“ (příbuzenské křížení) se tam sice neužívá, ale celá problematika je tam vysvětlena. V kostce lze říci: Zdraví potomstva je v důsledku příbuzenského plození ohroženo pouze tam, kde existují sdílené genetické defekty.

Vyhledejte si rovněž výstupy z výzkumu genetika Dr Johna Sanforda pod linkem Dr John Sanford. Všem, kdo mají nějaké znalosti biologie/genetiky, vřele doporučuji jeho knihu (viz článek), která velmi podrobně vysvětluje, jak genomy nezvratně degenerují. Samozřejmě se v ní také zdůrazňuje, že v minulosti byla poškození genomů menší, což je v souladu s biblickými dějinami včetně faktu, že Adam a Eva měli zřejmě genomy dokonalé, jak právě vyšli ze Stvořitelovy ruky. Dlouhověkost Noema a jeho synů svědčí o tom, že tato genetická degenerace (která začala Pádem v Genesis 3) v oné době ještě zdaleka tak nepokročila.

Navíc byly bezprostředně po Potopě nutné jen sňatky bratranců a sestřenic z prvního kolena, ke kterým dochází v mnoha částech světa i dnes, aniž to přináší časté závažné problémy.

brenda P., Spojené státy, 3. června 2012

Ale vždyť my Texasané máme název pro 10 umocněno na 43 – – je to bazilion!

No, to jen tak, to je jen vtip. Právě dneska jsem objevila Váš web, a myslím, že jsou na něm cenné informace. Na cestách do/ze školy koncem 70. let jsme se se sestrou často bavily o Mojžíšovi a Genesis verzus to, co nás učili ve škole (měla jsem několik semestrů geologie a mým hlavním oborem byla matika). Jak říkal můj oblíbený profesor geologie, „Vím, že to stvořil Bůh – – Jen bych rád věděl, jak to udělal.“ Nikdy neučil geologické TEORIE jako FAKTA. Od té doby se toho moc změnilo, dokonce i v Texasu! Vždycky jsem říkala, že DOŠLO-LI k „velkému třesku“, tak že to Bůh louskl prsty, aby začal tvořit vše, co vidíme a známe. Je to prima najít web s tolika vědeckými informacemi vyvracejícími mnohá dlouho omílaná FAKTA prosazovaná evolucionisty a ateisty. Zabýváte se tématy, která mě dříve nezajímala (jako třeba kam se poděli všichni ti lidé – – samozřejmě vím, co to je exponenciální růst, takže mě ta věc mohla napadnout už dřív).

(Od těchto míst překlad Pavel Kábrt)

M. F., Spojené státy, 28. srpna 2012

Jsem kreacionista – amatér. Fascinuje mne pomyšlení, že Bůh nás tak zázračně vytvořil tak docela nedávno, jak to popisuje Bible. Připadá mi, že zdravý rozum a kreacionistický „snadno srozumitelný“ argument je dramatický nárůst světové populace a dramatický nárůst technologické dovednosti během přibližně minulých 10 000 let, tak zhruba. Evolucionisti tvrdí, že se lidé vyvinuli od měňavky k Einsteinovi za 3,7 miliardy let (To by bylo asi 9 km na časové ose). Evolucionisti tvrdí, že během posledních 10 000 let (což je asi dva a půl centimetru na časové ose) lidská populace dosáhla z 1 miliónu lidí 7 miliard lidí, a lidé vyvinuli od kamenných nástrojů schopnost vyrábět super počítače, které se vejdou do vaší kapsy. Je to příliš velká shoda okolností, co vše se stalo v tak krátkém čase. Jen se podívejme, co všechno se mohlo stát jen ve „dvou a půl centimetrech“ dějin.

Anthony D.,
Spojené státy, 10. října 2012

A co populace během doby Starého zákona? 6 lidí, kteří mohli mít děti, se začalo rozmnožovat po potopě kolem roku 2 500 př. Kr. a Exodus z Egypta nastal kolem 1 450 př. Kr. – je to tak? Při rychlosti růstu 0,75 % by to znamenalo, že během exodu na celé planetě žilo pouze 10 000-11 000 lidí. Neříká snad Bible, že Mojžíš vyvádí 600 000 mužů z Egypta (plus ženy a děti)? Aby bylo možno dosáhnout v 1 000 letech mnoha miliónů lidí, vyžadovalo by to mnohem vyšší rychlost růstu. A také věž v Bábelu byla stavěna 100 let po potopě, ne? I kdybychom připustili obrovských 5 % rychlosti růstu, existovalo by v té době méně jak 800 lidí na celé planetě, a většina z nich by byly děti. Není to moc pravděpodobné, že by pár stovek dospělých lidí mohlo postavit věž tak vysokou, aby ohrožovala samo nebe. Sodoma a Gomora byly zničeny pouhých 700 let po potopě. Nevím, jestli má někdo tušení, jak moc zalidněna tato města byla, ale opět, i kdybychom připustili nerealistickou rychlost růstu, pak by tato událost musela zničit v této rané době celou světovou populaci. I jen v současnosti, kdy naše populace roste nebývalým tempem, je rychlost růstu pouze 1,7 %. Takže nevidím žádnou možnou kalkulaci, kterou by se dala sečíst populace během Doby bronzové.

Don Batten odpovídá

Ten článek říká jasně, že „Populační růst nebyl samozřejmě stálý. … Z toho plyne, že za pouhé čtyři generace po Potopě přesáhl celkový počet obyvatel země 3 000 lidí (pamatujme přitom na to, že lidé tenkrát žili tak dlouho, že Noe, Sem, Cham, Jafet atd. byli v oné době stále ještě naživu). To představuje tempo růstu populace 3,7 % za rok.“

Vaše otázka ohledně Bábelu byla již zodpovězena v prvním komentáři (Justin S., Spojené státy, 27. ledna 2012), ale byla také zahrnuta do Odkazy a poznámky č. 8.

Tomuto bodu předcházely v textu dva odstavce, kde jste se dočetl o růstu 0,75 %, ale i tato věta s 0,75 % končí znovu zdůrazněním, že toto vypočítané průměrné číslo pro dobu 2 500 let od potopy k pozemskému životu Krista je „mnohem méně, než činí doložené tempo růstu populace v letech bezprostředně po Potopě.“

Říkáte, že „naše populace roste nebývalým tempem“, ale pravděpodobně zaměňujete absolutní růst (milióny za rok) s rychlostí růstu, což je něco zcela jiného. I to bylo v článku vysvětleno (ve třetím odstavci).

Mimochodem, populační růst se zakládá na celkové populaci, ne na její rozmnožující se části, takže správné startovní číslo po Potopě je 8, a ne 6.

Pokud si chcete víc přečíst o „Době bronzové“, odkazuji na: The Stone ‚Age’—a figment of the imagination? („Doba kamenná“ – výplod představivosti?)

Anthony D., Spojené státy, 10. října 2012
Ještě pokračování k mojí předchozí otázce. Neuběhlo jen pouhých asi 300-400 let od časů Jákoba k exodu? To, aby Izraelité vzrostli na 600 000 jen samotných mužů od chvíle, kdy tam přišel Jákob, by vyžadovalo šílené tempo růstu. A navíc v podmínkách otroctví. Nebo je tu něco, co jsem nevzal v úvahu?

Don Batten odovídá

Vzhledem k článku je toto jen vedlejší.

Ve skutečnosti uplynulo dle Ussherovy chronologie 215 let mezi vstupem Jákobovy rodiny do Egypta a exodem. Vyžadovalo to ale opravdu nějaký „šílený“ růst populace? Všimněme si, že když Jakobova rodina vstoupila do Egypta, byl Josef egyptským úředníkem, a svým bratrům, kteří přišli na návštěvu, řekl „vezměte svého otce a svoji domácnost, a přijďte ke mně, a já vám dám tu nejlepší část egyptské země, kde budete jíst z tuku země.“ (Gen 45:18) Zvýraznění jsem dodal já. A když tam dorazili, Josef řekl „Usaďte svého otce a svoje bratry v nejlepší části země.“ (Gen 47:6)

Kolik jich do Egypta přišlo? „Všech osob domu Jákobova, které přišly do Egypta, bylo sedmdesát.“ (Gen 46:27)

Genesis 47:27 říká „Tak se Izrael usadil v zemi egyptské, v krajině Gošen. Získali tu majetek a byli plodní a velice se rozmnožili.“

A netrvalo dlouho, co v Egyptě pobývali, a na lid izraelský dolehl útlak, protože se Egypťané začali zajímat, čím to je, že Židé tak prosperují a tak moc se rozmnožili (Ex 1:8n). Ale i přes tento útlak Bible zaznamenala, že „Čím víc byli utlačováni, tím víc se rozmnožovali a rozšiřovali do okolí. A Egypťané začali mít z lidu Izraelského hrůzu.“ (Ex 1:12)

A přestože Farao nařídil porodním bábám, aby zabily každého židovského chlapce (ale ony to neposlechly), porodní báby vysvětlily Faraonovi, že to nejde provést, „Protože hebrejské ženy nejsou jako ženy egyptské, jsou vitálnější a porodí dřív, než k nim porodní bába dorazí.“ (Ex 1:19) Verš 20 říká „A tak Bůh těm bábám požehnal. A lid se rozmnožoval a velmi silně vzrůstal.“ Bible tedy dává jasnou zprávu o tom, že Bůh v Egyptě svému izraelskému lidu žehnal i přesto, že byli utlačováni.

Jakou tedy populační rychlost růstu budeme potřebovat pro období „pouhých“ 215 let, abychom dosáhli 2,5 miliónu lidí (to je číslo, které se obvykle udává pro celou židovskou populaci včetně žen a dětí před exodem)? Je to 5,0 % (70×1,05215=2,5 miliónu). Podle „pravidla 72“ je to zdvojnásobení každých 14 let. To ale vůbec není „šílené“. Jak říká tento článek, přirozené tempo růstu populace (bez imigrantů) překonalo v 19. století (před moderní medicínou) na různých místech země 4 %.

Mohl bych také poukázat na ten fakt, že Josef mohl darovat Izraelitům nejlepší část egyptského území v době, kdy oni přišli do Egypta cca 1 706 př. Kr., a to je v souladu se znovu zabydlením Egypta po Potopě. Kdyby byl materialistický časový rámec pravdivý, asi těžko by byla po mnoha tisíciletích růstu obyvatelstva k mání ještě ta nejlepší část země.

Jay B., Spojené státy, 5. listopadu 2012

Tento argument jsem viděl už nesčetněkrát dřív a zjišťuji v něm velkou logickou chybu. Tvrdíte, že kdyby tu lidi existovali nějakých milión let, tak by populace dosáhla E^43. I když nemoci, hladomory a války mohou snížit počet obyvatelstva, nejsou však tím hlavním důvodem pro stagnaci populace. Základním konceptem pro posuzování populace v biologii je kapacita únosnosti ekosystému, a to je to, co naprosto ignorujete ve svém tvrzení. Tímto vaším argumentem byste mohl také říct, že by bakterie musely zaplnit celou planetu během několika týdnů nebo komáři během několika let – a to ani spolu neválčí. Jakmile jednou populace dosáhne kapacity únosnosti ekosystému, už se nadále nemůže rozmnožovat. Prostě jí chybí dostatek zdrojů. Lidé z tohoto nejsou výjimkou, a populace budou limitovány svojí místní geografií, klimatem a možnostmi produkovat potraviny. Moderní medicína přispěla k současné populační explozi, ale ne až tolik, na kolik se na růstu populace ve třetím světě podílí zlepšená produkce potravin a rozšířené zemědělství. Díky těmto novým zlepšením celosvětová kapacita únosnosti ekosystému dramaticky vzrostla. A tak Váš argument považuji za bezcenný.

Don Batten odovídá

Ale, nepovídejte! Použil jsem reductio ad absurdum (do extrému uvedené tvrzení či důkaz sporem) abych ukázal, že evoluční předpoklady jsou absurdní (dokonce i směšně nízká rychlost populačního růstu během ohromných časových úseků jsou pro evoluční scénář problémem). Ani na chvilku bych netvrdil, že by tu někdy mohlo existovat 10^43 lidí – to je jádro věci.

Všimněte si, co jsem napsal, „Ti, kdo jsou příznivci evolučního příběhu, tvrdí, že nemoci, hlad a války udržovaly počty lidí na skoro stejné výši po většinu tohoto období, což znamená, že lidstvo bylo na pokraji vymření po většinu těchto údajných dějin10. To zatěžuje víru na neúnosnou mez.“ „Hladomor“ je součástí toho, co uvádíte jako „kapacita únosnosti ekosystému“. Také jsem poukázal na extrémně nízkou hustotu obyvatelstva na velké části země, takže kapacita únosnost ekosystému nebyla vůbec vyčerpána prakticky po celou historii člověka, ani s moderním zemědělstvím. Takže váš argument jsem neignoroval.

Navíc moderní mechanizované zemědělství na země „třetího světa“ často teprve ještě čeká (např. v Africe).

A zdá se, že znovu zde dochází ke zmatku ohledně růstu populace v moderní době (milióny za rok) oproti tempu růstu (míře růstu), a s tím, jak vysvětluje článek, moderní zemědělství či medicína nemají příliš společného.

A tak Váš argument považuji za bezcenný.

Andrew H., Austrálie, 30. prosince 2012

Naprosto tento článek miluji a moc vám za něj děkuji. Tenhle důkaz sám o sobě je zcela přesvědčivý, ale pokud ho přidáme k dalším důkazům, jako je rychlost eroze země, je to ohromující! Představte si, kdybychom k tomuto výpočtu přidali ještě výpočet rychlosti eroze země (což ani není nutné), jak málo místa by tu zůstalo. Ještě jednou děkuji!

Jennifer P., Austrálie, 9. ledna 2013

Toto je naprosto vynikající článek. Zdá se ale téměř nemožné tuto zprávu a informaci dostat do ateistických myslí. Přitom matematika je tak snadno pochopitelná v tomto světě, kde žijeme, a který nenávidí novorozence. (V České republice přišlo v roce 2013 dalších 23 tisíc dětí potraty o život – pozn. překl.) Se všemi těmi nesmyslnými horory alarmujícími proti přelidnění a dětské produkci CO2!

Skutečná historie a délka pobytu Aboridžinců by měla být známa všem Australanům. Na studenty Aboridžince, které jsem učil přes 30 let ve městech Darwinu a Cairnsu, to působilo velmi osvobozujícím dojmem! Uvědomili si, jak zapadají do velkého historického obrazu, že jsme všichni příbuzní s Noemem a jeho rodinou a jsme jedna krev (zpět až k původním rodičům nás všech, Adamovi a Evě, „matce všech živých“, jak to Bible jasně učí), bez ohledu na nějakou vnějškovou barvu kůže. Tyto informace jsou důležitou rovnováhou ke zlovolné rasistické propagandě evoluční teorie o údajném opičím původu člověka.

Kathleen B., Austrálie, 9. ledna 2013

Tahle webová stránka je úžasná! A toto je další bezvadný článek. Jasné, přesné a velmi dobře formulované informace. Máte opravdu úžasnou trpělivost odpovídat všem těm kritikům, navíc když vůbec nerespektují rozumová pravidla.

Roger T., Austrálie, 9. ledna 2013

Díky, Done, za jasné vysvětlení růstu světové populace až do současnosti.

Když člověk čte fakta a čísla o populačním růstu, musí se divit, co se to stalo se základní logikou všech těch lidí trvajících na teoriích dlouhých věků.

Určitě někde v koutku jejich mysli jim musí malý tichý hlas stále říkat „Hele, je to nesmysl!“

Vyzývám všechny pochybovače, kteří tento komentář čtou, aby se podívali do Římanům 1:18-23. Myslím, že verš 22 to říká za všechny: „Tvrdí, že jsou moudří, ale stali se blázny,…“

Jakmile jednou zavrhnu stvořitele, nemám jinou možnost, než zaplácat všechny ty díry nesmyslnými důvody. A jak se ty díry rozšiřují, musí se přijmout ještě nepřijatelnější řešení, až se ocitnu v moři pochyb a zoufalství, protože jsem popřel důvod své existence.

Požehnání,

Roger.

Michael F., Spojené státy, 9. ledna 2013

Zajímalo by mne, jestli se Potopa konala před nebo po Neandertálcích, a jaké odhadované stáří neandertálských zkamenělin existuje pro mladou zemi? A ještě, které skupině lidí se asi Adam podobal nejvíce? Třeba Afričanům, Asiatům, Středovýchodňanům, Seveřanům, Aboridžincům…?

Don Batten odpovídá

Jak říká prakticky každý náš článek o Neandertálcích, byli popotopní variantou lidského druhu (viz např. Neandertals: the changing picture – Neandertálci: měnící se obraz).

Také neustále líčíme Adama ne jako typického „Evropana“, „Asiata“ nebo „Afričana“. Musel mít rysy mnoha lidských skupin nebo jejich „směsi“. Barva jeho kůže byla pravděpodobně mírně „tmavší“. V tom, jak vypadal Adam, mohou velmi dobře pomoct genetické studie, můžeme však tyto věci jen dedukovat z údajů, které máme dnes k dispozici.

Jeff M., Spojené království, 9. ledna 2013

Milý Done

Chápu, kam směřuješ. A pomohlo by to ještě víc, kdybys mohl říct, na základě výzkumu CMI, jaká populace žila na zemi na konci každého (řekněme) století po dobu 2 500 let od potopy až ke Kristovu vzkříšení, kdy, jak jsi řekl, bylo 300 miliónů lidí.

A také jak byli tito lidé rozprostřeni po zeměkouli?

Moc děkuji,

Jeff

Don Batten odpovídá

Tyto detaily nejsme schopni zjistit a tento můj článek má prostě jen „široký záběr“, při kterém tyto detaily nejsou potřebné pro doložení celkového argumentu, který říká, že současná světová populace odpovídá biblickému časovému rámci, a to i za použití velmi tradičních (konzervativních) předpokladů.

Alan H., Spojené království, 9. ledna 2013

Určitě jsi uhodil hřebíček na hlavičku, když jsi prohlásil, že exponenciální funkce není správně vyučována. Kdyby byla, velmi mnoho „naučené moudrosti“ by se ukázalo jako nesmysl přímo před našima očima, jak jsi velmi dovedně předvedl. Jednu věc jsem shledal velmi užitečnou, a to je ono zjištění zdvojnásobení tak, že vydělím 70 ročním procentuálním tempem růstu. Takže u 2 % ročně toto zdvojnásobení je 70 děleno 2, což odpovídá 35 letům. Ve tvém článku při rychlosti růstu 0,28 % zdvojnásobení odpovídá 250 letům (70/0,28). Takže za 3 500 let máme 14 zdvojnásobení. Při začátku 20 to dává přibližně 300 000 lidí za 3 500 let. Také můžeme vidět naprosté nesmysly, často proklamované „vzdělanci“ v různých oblastech, když čas zdvojování dosadím do jiných oblastí než je lidská populace. Tím se zjistí, že exponenty jsou nepoužitelné, což má příčinu ve špatném vzdělávání, vedle mnoha dalších jiných věcí.

Don S., Spojené státy, 9. ledna 2013

Done, děkuji za tento článek. Myslím si, že nejlepší články jsou ty, které předkládají vážné otázky, jako je třeba tato. To nutí čtenáře na takovou otázku odpovědět, ne ji jen prostě zamítnout. Dal jsi sem mnoho odpovědí, protože tvoje otázky tyto evolucionisty trápí. Vydrž a „trap“ je dál!

Anton L., Jižní Afrika, 10. ledna 2013

Skvělé.

Jeff D., Spojené státy, 12. ledna 2013

Fascinující věc, kterou jsem zatím jen velmi hrubě prolétl, je Epigenomický projekt a jeho výsledky u dvojčat.

Zdá se, že ze závěrů této studie plyne, že DNA dvojčat je mnohem výrazněji poznamenána při oddělení, což by znamenalo, že externí vlivy mohou změnit DNA.

Pořád jde o základní lidskou DNA, ale s katastrofálními změnami v prostředí tohoto světa, což lze snadno vidět, jak život žitý ve věčnosti (v podobě Božího obrazu) přejde na život v délce 900+ let po pádu, dále na 400 let délky po Potopě, dále se sníží na 200 let za dob Abrahama a nyní je pouhých 75 let, přičemž jedinci, dožívající se 90ti, jsou nevysvětlitelnou raritou.

Jestliže změny, způsobené prostředím, ovlivňují DNA k tak radikálnímu odklonu od původního Božího cíle, jaké vlastně tyto změny budou?

Pád neboli Adamův hřích způsobil, že do světa přišla smrt, „neboť jako skrze jednoho člověka hřích vešel do světa, a skrze hřích smrt…“, a lidé žili stovky let, protože světové klima umožňovalo prostředí pro ideální růst.

Potopa radikálně změnila svět, umožnila dopad mnohem škodlivějšího záření od slunce a mnohem drastičtější změny oblastního klimatu. Abrahamův praotec se dožil 200+ let, Abraham zemřel po 175 letech (a Sára byla pro Abimelecha přitažlivá ještě po dosažení 65 let).

Takže v odpovědi na otázku kolem genetických mutací a chromozomálních poškození jsem nakloněn si myslet, že čím blíže stvoření, tím je menší pravděpodobnost, že uvidíte velká chromozomální poškození a tím spíše uvidíte, že se lidé dožívají vysokého věku.

Don Batten odpovídá

Podívejte se na: Living for 900 years (Žít 900 let).

ROY T., Jamajka, 14. ledna 2013

Článek „Kde jsou všichni ti lidé“ by měl být povinnou četbou pro každého evolucionistu, který má otevřenou mysl. Je fantastický! Potřebujeme více lidí, kteří jsou schopni přemýšlet mimo hrad ze slonové kosti…lidi, kteří se postaví na stranu rozumu…lidi, kteří dají přednost víře v Boha, věčnosti, spíše než v člověka a dočasnosti…pokud jde o naši zemi.

David B., Kanada, 17. ledna 2013

Tento článek se stavá jedním z mých nejoblíbenějších v CMI. Často ho používám, a pokud bych měl k dispozici jen jeden článek, který bych chtěl na webu lidem ukázat, byl by to tento.

Don Batten odpovídá

Vážím si vašeho ocenění, ale byl bych velmi obezřetný před ‚knock-out punch syndrome‚ (syndrom KO, tj. vyřídit někoho v diskuzi „jednou ranou“, čili mít jen jeden univerzální argument pro odrovnání všech odpůrců a kritiků – pozn. přek.)

Bill L., Austrálie, 18. ledna 2013

Nemohu přijmout myšlenku, že jsme povstali z incestního páření se blízkých příbuzných. Znamená to tedy, že náš genofond pochází z genů 7 lidí, aniž by tento start nějaké dobré mutace vylepšily? Pak bychom museli nyní zdegenerovat v úplném chaosu

Děkuju, Bill

Don Batten odovídá

Podívejte se na článek: Adam, Eve and Noah vs Modern Genetics (Adam, Eva a Noe versus moderní genetika) a na články podobné, které jsou tam uvedeny.

Kenneth B., Spojené státy, 29. ledna 2013

Podle pastora Tony E. byl Adam učiněn ze země, která je většinou hnědá, červená, černá atd. Eva byla vytvořena z jeho žebra (bílého), jejich děti vypadaly většinou jako Hebrejci.

Velmi zajímavý článek, strašně se mi líbil…

Don Batten odpovídá

Pastorova myšlenka je trochu zjednodušením, pokud ji podává jako vědecké vysvětlení a ne pouze poetické vyjádření. Barva naší kůže je zapříčiněna organickými pigmenty, které jsou produkovány biochemickými procesy v našich tělech. Hlavní pigment se nazývá melanin a nemá žádný chemický vztah k barvě půdy či žeber.

Nicméně pastorův závěr je pravděpodobně blízko pravdě; první lidé nebyli „bílí“ či „černí“, ale něco mezi.

Mark D., Austrálie, 11. února 2013

Tímto jste vykonstruoval populační model tak, aby vám zapadal do historie, kterou líčí Bible. Populační růst sleduje přibližnou exponenciální křivku tehdy, když je dostatek zdrojů k tomu ji podpořit. Populace budou oscilovat kolem hodnoty, představující stabilní rovnováhu, jakmile vzrostou do určité hodnoty. Rapidní vzrůst populace v posledních 150-200 letech je chápáno jako důsledek technologického pokroku v zemědělství. Je neoprávněné extrapolovat tento růst do minulosti.

Použitím odhadů kreacionistů (0,5 % a 4 500 let) dostanete čísla, která pro použití v historii nefungují.

Příklad: Exodus. Sice si myslím, že Exodus je naprostá mytologie, ale pokud použijete čísla, která jste výše uvedl, dostanete velikost populace, která je v rozporu s vaším modelem a realitou. Odhaduje se, že Exodus se stal roku 1 440 př. Kr., 1 060 let poté, co došlo k údajné potopě. 8*(1+0,005)^1 060=1 582. O exodu se říká, že při něm bylo šest set tisíc dospělých mužů; za předpokladu, že byla tehdejší populace 50/50 (poměr mužů a žen), tak to dává milión lidí nepočítaje v to děti. Nebo snad šlo o nějakou výjimku?

Pod vědeckou lupou se kreacionistické modely vždy rozpadnou. To je důvod, proč je žádný seriózní vědec nebere vážně.

Don Batten odpovídá

Zdá se, že Mark D. nečetl tento článek příliš pečlivě, ale jen si vybral číslo 0,5 % a rozhodl se, že „na tom bude jezdit“ a ignorovat všechno ostatní – to není moc vědecký přístup!

Článek zdůrazňuje několika způsoby, že populační růst nebyl konstantní. Podívejte se například na oddíl nadepsaný „Jaké tempo růstu je třeba, abychom došli k počtu šesti miliard lidí od Potopy?“

Tempo růstu třeba hned po Potopě bylo 3,7 %. Neznáme tempo růstu pro celých 1 060 let po Potopě, ale už pouhých 1,5 % by dalo světovou populaci (nejen Izraele) v počtu 57 miliónů. A samozřejmě při minimálním soupeření o prostor a zdroje můžeme tento růst (nebo i větší) očekávat. Takže dojít k počtu 600 000 Izraelitů v Egyptě „není žádný problém“. Ale populace při Exodu by čítala mnohem víc, včetně dětí, což je podrobně diskutováno v jedné z mých odpovědí na komentář, takže to vypadá, že Mark také nečetl ani komentáře.

A Mark soudí: „Pod vědeckou lupou se kreacionistické modely vždy rozpadnou. To je důvod, proč je žádný seriózní vědec nebere vážně.“

Žádný seriózní vědec by nereagoval na článek takto povrchně, aniž by pečlivě zvážil všechny argumenty, které v něm jsou. My tady ale nemluvíme v žádném případě o vědě, ale o historii a matematice. Podívejte se na článek: It’s not science! (Tak tohle není věda!). Existuje také spousta vědců, kteří přijímají biblický záznam o stvoření, potopě atd.: Creationist scientists (Kreační vědci), a zakladatelé moderní vědy byli bibličtí kreacionisté.

Pro Exodus máme také spoustu dalších důkazů, pokud se díváte ve správném časovém rámci. To, co se děje v archeologii, je velmi blízké hledání důkazů pro Americkou občanskou válku ve 14. století; „podívejte se, nemáme žádné důkazy, že by k Občanské válce kdy došlo!“ Podívejte se např. na: The Times of the Judges—The Archaeology: (a) Exodus to Conquest (Za času soudců – Archeologie: Od Exodu k dobytí) a (na některé potvrzující důkazy): The walls of Jericho (Hradby Jericha).

KOMENTÁŘE UZAVŘENY

Příloha Velikost
00645-6.3.2014-kde_jsou_vsichni_ti_lide.doc 170.5 KB
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
wpDiscuz