calendar_wide

Kalendář a starobylost knihy Genesis

pavelkabrt Vesmír, astronomie 9 Komentářů

Bill Cooper, Ph. D., Th. D.
Dr. Cooper, historik a autor tohoto i jiných článků, žije v Anglii

(Přeložil M. T. z časopisu Acts & Facts, roč. 38, č. 6 – červen 2009, str. 19).

Měsíc oběhne Zemi přibližně každých 29.5 dne a rok je dlouhý přibližně 365.25 dne. Je to lajdácké uspořádání, které prakticky znemožňuje vyrovnání lunárního a solárního kalendáře (1). Jak prostší by to bylo, kdyby Bůh při stvoření nařídil, aby rok měl 360 dní a lunární měsíc byl dlouhý 30 dní.

Důkazy svědčí o tom, že Bůh to tak na počátku skutečně uspořádal. Lunární rok tvořilo 12 měsíců po 30 dnech, což se přesně rovnalo solárnímu roku s 360 dny. Teprve po Potopě se tyhle dva kalendáře začaly rozcházet, což vyvolalo potřebu četných reforem, které ani dnes problém nevyřešily.

Jak však můžeme vědět, že předpotopní rok tvořilo 12 stejných měsíců po 30 dnech? Dnešní lunární kalendář netvoří 12 stejných měsíců. Totéž platí o solárním kalendáři. Dnešní lunární měsíce mají buď 29 nebo 30 dní, což dává lunární rok o pouhých 354 dnech, o 11 dní či více kratší než současný rok solární. Existují důkazy, že předpotopní lunární kalendář neobsahoval tuhle odchylku?

Důkazy nalézáme v knize Genesis. Pisatel tam zaznamenává dvě specifické kalendářní události: přesný den, kdy se protrhly prameny propasti a nebeské propusti se otevřely (7:11), a přesný den, kdy vody opadly (8:3-4). Význam téhle informace je tento: Potopa začala 17. dne 2. měsíce (7:11) a skončila 17. dne 7. měsíce (8:4). To činí 5 měsíců, každý po 30 dnech, což Genesis zdůrazňuje uvedením počtu dnů 150. Pět měsíců v „moderním“ (vlastně starobylém) Židovském kalendáři by trvalo buď 147 nebo 148 dní, což by záviselo na tom, zda pětiměsíční období začalo měsícem o 29 dnech či měsícem o 30 dnech.

Fakt, že Genesis zde užívá nepohyblivý kalendář, je nejdůležitějším znakem její starobylosti. Kdyby byla Genesis napsána během či po exilu Židů v Babylonu nebo Persii (6. či 5. století př. Kr.), jak tvrdí modernisté, užívala by pohyblivého kalendáře Babylonu a Persie, který, podobně jako kalendář židovský, by jistě neměřil pět měsíců jako 150 dnů.

Kromě toho nazývali po-exiloví Židé měsíce vždy jmény po babylonském způsobu a užili by tedy tato jména v jakékoli „upravené“ zprávě. Genesis je neužívá. Pouze měsíce čísluje v souladu s pre-babylonskou praxí. Na obrázku je asyrský lunární kalendář (který nazývá měsíce jménem) cirka z roku 1800 př. Kr. Je stále funkční, ale počítá popotopní lunární rok jako 354 dnů. Zpráva o Potopě v Genezi časově předchází jeho vytvoření.

Jinými slovy, tahle část Genesis byla napsána předtím, než začaly být účinky Potopy (náhlý posun mezi lunárním a solárním časem a tak dále) pozorovány a měřeny (2). Takže kalendář zračící se v jejích prvních kapitolách je dalším důkazem starobylosti knihy Genesis.

Odkazy:

1. Ani při nejlepší snaze není uspořádání dokonalé. Lunární měsíc se vejde do slunečního roku zhruba 12,4 krát (je zhruba, nikdy ne přesně, o 11 dní kratší než současný sluneční rok). O nic lépe neskončíme, když srovnáme sluneční a lunární čas s časem siderickým, ve kterém pevně ukotvené hvězdy se pohybují kolem země ne jednou za 24 hodin jako Slunce, ale každých 23 hodin 56 minut a 4 sekundy, tedy zpoždění téměř 4 minuty za den!

2. Velká Potopa Noemových dnů navždy změnila zemský systém…vše se mohlo změnit proto, že z hluboké propasti vytrysklo ohromné množství tekutiny, posunuly se kontinenty, k tomu se asi přidalo bombardování země asteroidy atd. – došlo k pohybu velkého množství hmoty, a tak délka dne, délka roku i náklon zemské osy, to vše se mohlo změnit. Morris, J. 2005. In the Early Earth, Were All the Months Exactly Thirty Days Long? Acts & Facts. 34 (12).

9
Komentujte

Please Přihlásit to comment
9 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
3 Comment authors
FotonJiří ZelinkaStoura Recent comment authors
  Subscribe  
Upozornit na
Stoura
Stoura

Pro Foton: text

V textu, jenž citujete, se nevyskytuje číslovka 30. Lze tedy Vaše tvrzení o třicetidenních měsících vzít jen jako Vaši spekulaci. Koneckonců i letos je mezi 17.2.2018 a 17.7.2018 přesně 150 dnů. Podle Vámi použité logiky tedy z toho vyplývá, že používáme přesně 30 dnů dlouhé měsíce.

Druhou možností je, že měsíce v současnoisti nemají přesně 30 dnů a vaše logika, odvozující z rozdílu datumů délku měsíců je v tomto odvozovacím směru vadná.

Foton
Foton

Stoura Autor předpokládá, že před potopou měly měsíce 30 dnů. To nie je predpoklad, ale píše sa o tom v texte. Gn 7,11: „V šestistém roce života Noeho, ve druhém měsíci v sedmnáctém dni měsíce — v tom dni se rozevřely všechny prameny veliké hlubiny a uvolnily se nebeské průduchy. “ Gn 8,3-4: „A voda ze země postupně a vytrvale ustupovala, takže po sto padesáti dnech vody ubylo a v sedmém měsíci sedmnáctého dne měsíce archa spočinula na pohoří Araratu.“ ….Čiže od 17.2. do 17.7. (presne 5 mesiacov), je 150… Číst vice »

Stoura
Stoura

Ano, je to motání v kruhu.

Autor předpokládá, že před potopou měly měsíce 30 dnů.
Z toho odvozuje, že Genesis počítá podle předpotopního kalendáře.
Z počítání v předpotopním kalendáři usuzuje, že před potopou bylo v měsíci 30 dnů.
Tím je kruh uzavřen.

Z kruhu by vykročil,tím, že by upozornil na 30 denní měsíce v popotopním Egyptě.
To neudělal protože buď nechtěl, nebo o egyptském kalendáři nevěděl.
Tečka.

Jiří Zelinka
Jiří Zelinka

To už je motání se v kruhu – Genesis uvádí jasně pět měsíců po 30 dnech, celkem 150 dnů. Co ještě chcete? Proč by bylo potřeba navíc zmiňovat ještě cokoliv o jakémkoliv kalendáři?

Mojžíš byl vychován v Egyptě, Genesis počítá v souladu s egyptským kalendářem – nechápu, proč narážíte na nějakou neznalost či záměr autora. Smysl článku je poukázat na to, že Genesis počítá způsobem, který se používal před Potopou a nikoli podle pozdějších kalendářů. Tečka.

Stoura
Stoura

Vždyť o tom píšu. Podle egyptského kalendáře je přesně 5 měsíců přesně 150 dnů. Přesně ve shodě s Genesis. Navíc Egypťané číslovali první 4 měsíce v roce jako první až čtvrtý měsíc záplav. Kdyby záplava neskončila a byla skutečně velká a dlouhá, dává dobrý smysl v číslování pokračovat a nepřecházet během potopy na číslování měsíců růstu od jedničky. Genesis by měla být přece starší, než babylonské zajetí. Nebo podle Vás není? A mojžíš přece vyrostl v Egyptě. Proto mi připadá, že nezmínit egyptský kalendář je poněkud zvláštní. Je jen otázkou,… Číst vice »

Jiří Zelinka
Jiří Zelinka

Podle mě není třeba zmiňovat nic dalšího – informace v Genesis zdůrazňuje, že Potopa trvala 150, tedy nikoli 147 nebo 148. Kromě toho nazývali po-exiloví Židé měsíce vždy jmény po babylonském způsobu a užili by tedy tato jména v jakékoli „upravené“ zprávě. Genesis je neužívá. Pouze měsíce čísluje v souladu s pre-babylonskou praxí.

Stoura
Stoura

Omlouvám se za nepřesné vyjádření.

Pro prvních 7 měsíců roku mají tehdejěí babylonský i židovský kalendář stejné délky dnů. takže v obou kalendářích vyjde v tomto období stejná délka úseku mezi dvěma datumy. Je tedy nerozpoznatelné, který z kalendářů je použit.
.
Genesis ja však připisována Mojžíšovi – tedy před případný vliv babylonského měření času na židovský kalendář.
Proto má smysl uvažovat o kalendáři, který používala země, kde se vzdělával Mojžíš. Tou zemí byl podle Bible Egypt.

Má poznámka směřovala k tomu, že autor tento egyptský „detail“ zcela opomněl.

Jiří Zelinka
Jiří Zelinka

Citace z článku:
Kdyby byla Genesis napsána během či po exilu Židů v Babylonu nebo Persii (6. či 5. století př. Kr.), jak tvrdí modernisté, užívala by pohyblivého kalendáře Babylonu a Persie, který, podobně jako kalendář židovský, by jistě neměřil pět měsíců jako 150 dnů.“

Kde se v článku říká, že Genesis používá babylonský kalendář?

Stoura
Stoura

Proč autor vůbec nevzal v potaz možnost, že v popisu použitý kalendář nebyl babylonský, ale egyptský?
Ve starověkém egyptském kalendáři odpovídá 150 dnů přesně 5 měsícům.
Genesis je označována jako kniha Mojžíšova a Mojžíš byl přece podle Bible vychován v Egyptě. Bylo by tedy přirozené, pokud by vzdělanosti Egypta při psaní občas využil namísto vzdělanosti Babylonu, kde vychován nebyl.