calendar_wide

Kalendář a starobylost knihy Genesis

pavelkabrt Vesmír, astronomie 0 Koment.

Bill Cooper, Ph. D., Th. D.
Dr. Cooper, historik a autor tohoto i jiných článků, žije v Anglii

(Přeložil M. T. v červenci 2009 z časopisu Acts & Facts, roč. 38, č. 6 – červen 2009, str. 19).

Měsíc oběhne Zemi přibližně každých 29.5 dne a rok je dlouhý přibližně 365.25 dne. Je to lajdácké uspořádání, které prakticky znemožňuje vyrovnání lunárního a solárního kalendáře (1). Jak prostší by to bylo, kdyby Bůh při stvoření nařídil, aby rok měl 360 dní a lunární měsíc byl dlouhý 30 dní.

Důkazy svědčí o tom, že Bůh to tak na počátku skutečně uspořádal. Lunární rok tvořilo 12 měsíců po 30 dnech, což se přesně rovnalo solárnímu roku s 360 dny. Teprve po Potopě se tyhle dva kalendáře začaly rozcházet, což vyvolalo potřebu četných reforem, které ani dnes problém nevyřešily.

Jak však můžeme vědět, že předpotopní rok tvořilo 12 stejných měsíců po 30 dnech? Dnešní lunární kalendář netvoří 12 stejných měsíců. Totéž platí o solárním kalendáři. Dnešní lunární měsíce mají buď 29 nebo 30 dní, což dává lunární rok o pouhých 354 dnech, o 11 dní či více kratší než současný rok solární. Existují důkazy, že předpotopní lunární kalendář neobsahoval tuhle odchylku?

Důkazy nalézáme v knize Genesis. Pisatel tam zaznamenává dvě specifické kalendářní události: přesný den, kdy se protrhly prameny propasti a nebeské propusti se otevřely (7:11), a přesný den, kdy vody opadly (8:3-4). Význam téhle informace je tento: Potopa začala 17. dne 2. měsíce (7:11) a skončila 17. dne 7. měsíce (8:4). To činí 5 měsíců, každý po 30 dnech, což Genesis zdůrazňuje uvedením počtu dnů 150. Pět měsíců v „moderním“ (vlastně starobylém) Židovském kalendáři by trvalo buď 147 nebo 148 dní, což by záviselo na tom, zda pětiměsíční období začalo měsícem o 29 dnech či měsícem o 30 dnech.

Fakt, že Genesis zde užívá nepohyblivý kalendář, je nejdůležitějším znakem její starobylosti. Kdyby byla Genesis napsána během či po exilu Židů v Babylonu nebo Persii (6. či 5. století před n. l.), jak tvrdí modernisté, užívala by pohyblivého kalendáře Babylonu a Persie, který, podobně jako kalendář židovský, by jistě neměřil pět měsíců jako 150 dnů.

Kromě toho nazývali postexiloví Židé měsíce vždy jmény po babylonském způsobu a užili by tedy tato jména v jakékoli „upravené“ zprávě. Genesis je neužívá. Pouze měsíce čísluje v souladu s prebabylonskou praxí. Na obrázku je asyrský lunární kalendář (který nazývá měsíce jménem) cirka z roku 1800 př. Kr. Je stále funkční, ale počítá popotopní lunární rok jako 354 dnů. Zpráva o Potopě v Genezi časově předchází jeho vytvoření.

Jinými slovy, tahle část Geneze byla napsána předtím, než začaly být účinky Potopy – náhlý posun mezi lunárním a solárním časem a tak dále – pozorovány a měřeny (2). Takže kalendář zračící se v jejích prvních kapitolách je dalším důkazem starobylosti knihy Genesis.

Odkazy:

1. Ani při nejlepší snaze není uspořádání dokonalé. Lunární měsíc se vejde do slunečního roku zhruba 12,4 krát (je zhruba, nikdy ne přesně, o 11 dní kratší než současný sluneční rok). O nic lépe neskončíme, když srovnáme sluneční a lunární čas s časem siderickým, ve kterém pevně ukotvené hvězdy se pohybují kolem země ne jednou za 24 hodin jako Slunce, ale každých 23 hodin 56 minut a 4 sekundy, tedy zpoždění téměř 4 minuty za den!

2. Velká potopa Noemových dnů navždy změnila zemský systém…vše se mohlo změnit proto, že z hluboké propasti vytrysklo ohromné množství tekutiny, posunuly se kontinenty, k tomu se asi přidalo bombardování země asteroidy atd. – došlo k pohybu velkého množství hmoty, a tak délka dne, délka roku i náklon zemské osy, to vše se mohlo změnit. Morris, J. 2005. In the Early Earth, Were All the Months Exactly Thirty Days Long? Acts & Facts. 34 (12).

Příloha Velikost
Kalendář a starobylost knihy Genesis.doc 74.5 KB
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na