people

Jedna paní povídala aneb sobecký gen

pavelkabrt Aktuality, novinky 61 Koment.

Dr. Donald J. Batten

Creation.com přeložil Pavel Kábrt – 5/2017.

*****

Podle teorie Richarda Dawkinse o sobeckém genu je naše chování  puzeno geny tak, aby se maximalizovalo jejich přežití. Třeba mužští samci mají prý sklon k promiskuitě (např. formou znásilnění nebo prostě starou běžnou nevěrou), protože to rozšiřuje jejich geny do okolí a maximalizuje jejich evoluční úspěch.1  Ženy či samice jsou prý méně promiskuitní, dávají přednost dlouhodobému ´ochránci´, neboť rození dětí je relativně více ´nákladné´. Muži ženy svádějí ke kopulaci pomocí dvoření se, dárků atd. Kvůli svým genům jsou prý muži méně zodpovědnými poběhlíky. Psycholog z MIT (Massachusettský technologický institut) uvedl (znovu) tyto scénáře v How the Mind Works2 (Jak funguje mysl).

Jenže samci některých druhů nejsou vůbec promiskuitní. Ploštice z čeledi Veliidae (Samička-bruslařka na východním pobřeží Austrálie, angl. „Zeus Bug“) má na svých zádech speciální důlek, kde se veze její menší sameček.3 Ona tohoto svého samečka krmí ze žlázy na zádech vyměšující sekret. Sameček o poloviční velikosti než jeho samička jezdí na jejích zádech a asi týden se s ní páří a přitom je od ní živen. Do dvou týdnů po kopulaci samička naklade plodná vajíčka. Proč je tedy samička tak velkorysá k samečkovi a všechno je zcela naopak k (údajně) k daným stereotypům v rolích sameček/samička?

Mark Elgar z univerzity v Melbourne to vysvětluje:

Nepřetržitý proud žadatelů o polygamní volné vztahy může zřejmě vést k většímu nepříjemnému obtěžování, což ženské pohlaví nutí vydávat větší energii a dostávat se do rizik utrpět větší škody než když se žena/samička oddá jen jednomu muži/samci … na druhé straně věrnost obou pohlaví se jeví tak, jakoby samec dal vajíčka do jednoho košíku a tím, že zůstane věrný, se ujistí, že jeho sperma bude použito spíše než sperma jeho soka.

Na jedné straně je tedy promiskuita mužů ´vysvětlována´ myšlenkou o sobeckých genech, ale mužská věrnost je rovněž  ´vysvětlována´ tou samou myšlenkou o sobeckých genech. Jaké je tedy z toho ponaučení? Ať už se samci a samice chovají při páření tak či onak,  ´evoluce´ to může ´vysvětlit´ – i situace, které odporují jedna druhé!

Ne však všichni ´vyšší´ živočichové praktikují samčí promiskuitní chování. U mnoha ptačích druhů si jsou sameček a samička věrni po celý život. A samozřejmě mnoho mužů zůstává svým manželkám věrní  (´dokud nás smrt nerozdělí´).

Sociobiologie je plná nezřetelného a nejasného myšlení (analýzy sociálního chování v evolučních termínech).  Advokáti hypotézy ´sobeckého genu´  předpovídali, že náhradní rodiče budou o svoje děti hůře pečovat než biologičtí rodiče (protože rodiče, jejichž geny děti nenesou, k nim nebudou tak obětaví). Není to pravda. Srovnávání rodičovské péče u dětí počatých přirozeně s péčí o děti počatých oplodněním in vitro (IVF) nebo oplodněním pomocí dárce (DI) vykázalo, že kvalita rodičovství u IVF a DI rodičů přesahuje kvalitu péče o děti v rodinách s přirozeným početím.4

Podobné evolucionistické teorie, týkající se ´spřízněnosti´, rovněž selhávají, když mají vysvětlit spolupráci mezi sociálně propojenými skupinami. Zde se ´volba´ člena rodiny nebo kolonie nepářit se, ale pomáhat v rozplozování sourozencům, přisuzuje dosaženému výsledku, kdy polovina genů těch, co se nerozmnožili, přežívá v rozmnožujících se sourozencích. Prý tato teorie vysvětluje eusociální druhy-kde je kolonie organizována jako včely nebo mravenci, kde je jedna ´svobodná´ včelí královna, a několik samečků, kteří se s ní páří a zbytek společenství se stará o mladé – ´zvolí´ si nepářit se pro užitek celého společenství.

Ale rypoš lysý a namibijský vakojezevec (který má srst) jsou těsně příbuzní eusociální druhy, které zcela odporují této teorii. Eusociální chování-jako třeba u termitů a mravenců-které nalézáme též u několika málo savců, představuje pro přírodní výběr hádanku.5  U společenství rypoše lysého jde o skutečný klon, takže pomoc s výchovou potomstva zajišťuje přežití vlastních genů. Evolucionisté zde s radostí vycházejí z příbuzenské teorie pro uchování takového eusociálního chování. Jenže kolonie namibijského vakojezevce je mnohem více geneticky rozrůzněná. Kolonie zřejmě dává přednost nahradit královnu odjinud, pokud jejich královna zemře.5

Je jasné, že kolem sexu a rodinného života je toho mnohem víc než může vysvětlit představa o sobeckém genu.

Odkazy:

  1. Thornhill, R. and Palmer, C.T., Natural History of Rape: Biological Bases of Sexual Coercion, MIT Press, Cambridge, MA, 2000.
  2. Pinker, S., How the Mind Works, Allen Lane: The Penguin Press, London, 1997.
  3. Anon., The way to Zeus’ sperm is through his stomach, Australasian Science 24 (8):13, 2003.
  4. Golombok, S., Cook, R., Bish, A. and Murray, C., Families created by the new reproductive technologies: quality of parenting and social and emotional development of the children, Child Development 64 (2):285–298, 1995.
  5. Holloway, M., Socializing with non-naked mole rats, Scientific American 272 (1):11, 1995.

 

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page

Komentujte

61 Komentáře zapnuto "Jedna paní povídala aneb sobecký gen"

Upozornit na
jhk - vlasta
jhk - vlasta
Sobecký gen pokračování…… Když se skupina atomů dostane za změny energie do stabilního uspořádání, bude mít tendenci v něm setrvat. První formou přírodního výběru byl výběr stabilních struktur a zamítnutí nestabilních. Není v tom žádná záhada. Stalo se to zákonitě. Když se skupina atomů dostane za změny energie do nějakého stavu – je to zákonité uspořádání pane Dawkinsi…. zákonité. Přírodní výběr z tohoto pohledu je tedy pouze aplikace přírodních zákonů na Vámi odkazované „uspořádávání molekul“. Pokud tomu tak ale je, pak by neměl být problém s tím, dokázat, že tyto… Číst vice »
jhk - vlasta
jhk - vlasta
Sobecký gen pokračování…. V současných živých organizmech nacházíme jiné, daleko komplexnější velké molekuly. Jejich komplexní struktura má několik úrovní. Příkladem takové molekuly je bílkovina hemoglobin, obsažená v červených krvinkách. Skládá se z řetězců menších molekul, z aminokyselin, z nichž každou tvoří několik tuctů přesně uspořádaných atomů. V molekule hemoglobinu je 574 molekul aminokyselin. Jsou uspořádány do čtyř řetězců, které se vzájemně proplétají a vytvářejí tak trojrozměrnou lobulární strukturu úžasné složitosti. Model molekuly hemoglobinu vypadá spíše jako hustý ostnatý keř, na rozdíl od něj nemá hemoglobin strukturu nahodilou, ale přesně danou… Číst vice »
jhk - vlasta
jhk - vlasta
Sobecký gen pokračování ….. Na Slunci probíhá fúze nejjednodušších atomů – atomů vodíku – a vznikají atomy helia, neboť v podmínkách, které tam panují, je konfigurace helia stabilnější. – zase špatně pane Dawkinsi – zákonitá. Za těch podmínek je prostě zákonitá pane Dawkinsi. Nerozumím tomu, proč neustále máte po ruce pojem „stabilnější“? Stabilnější kvůli tomu, že velmi nerad používáte slovo zákonité? Ale proč? Nelíbí se Vám, nehodí se Vám, není pro Vás přijatelné? Hodí se Vám to, že se Vám v následujících tvrzeních pak bude moci argumentovat jednodušeji, kvůli tomuto… Číst vice »
jhk - vlasta
jhk - vlasta
Sobecký gen pokračování ….. Darwinovo „přežití zdatnějšího“, je v podstatě speciálním případem obecnějšího pravidla přežití stabilnějšího. – – no výborně – Dawkins začíná s analogickým porovnáváním živých a neživých soustav. Skvělý začátek na úvod. Vesmír je zabydlený stabilními věcmi. Aby si stabilní věc zasloužila své pojmenování, musí jít o soubor atomů, jako třeba Matterhorn, který přetrvává dostatečně dlouho, aby za pojmenování stál. Nebo to může být skupina věcí, jako třeba dešťové kapky, které vznikají s dostatečně vysokou frekvencí na to, aby mohly nést společné jméno, byť každá zvlášť trvá velmi… Číst vice »
jhk - vlasta
jhk - vlasta
V následujících příspěvcích se každý bude moci přesvědčit o tom, jak Dawkins umí dobře stavět vzdušné zámky, aby je naposled jako takovou pomyslnou třešničku na dortu – označil za jediné možné reálné(proběhlé) skutečnosti. Přičemž je zcela jasné, že o tom vůbec, ale vůbec nic konkrétního neví a ani nikdy vědět nejspíše nebude. Nic mu to ale nevadí – a ve svých domněnkách bude pokračovat tak dlouho, dokud bude mít po ruce aspoň jednu jedinou věc, se kterou by mohl nějakého svého čtenáře přesvědčit o tom, že jen ten jeho pohled… Číst vice »
jhk - vlasta
jhk - vlasta
Sobecký gen…… Na počátku byla jednoduchost. Je dosti obtížné vysvětlit i počátky poměrně jednoduchého vesmíru. Považuji za zřejmé, že vysvětlit náhlé povstání plně vybaveného, uceleného řádu, jakým je život, nebo pokusné zopakování takového procesu by bylo ještě složitější. Darwinova teorie evoluce přírodním výběrem je uspokojující, protože ukazuje způsob, kterým jednoduchost přechází v komplexitu, způsob, jakým se mohly atomy bez řádu seskupovat ve stále složitější soustavy, až skončily lidmi. Z dosud navržených řešení hlubokého problému naší existence přináší Darwin jediné přijatelné. Pokusím se vysvětlit tuto velkou teorii obecněji, než je zvykem.… Číst vice »
jhk - vlasta
jhk - vlasta
Sobecký gen…… Zmatek v lidské etice ohledně žádoucí úrovně altruismu (zda se má projevovat na úrovni rodiny, národa, rasy, lidstva, či na úrovni všech živých organizmů) je analogií zmatku v biologii ohledně úrovně, na které by mohl být očekáván v souladu s evoluční teorií. Ani skupinového selekcionistu by nepřekvapilo, kdyby se dvě soupeřící skupiny navzájem chovaly záškodnicky. Tímto způsobem pomáhají své skupině v zápasu o omezení zdroje. Docela by mě zajímalo, jak takový skupinový selekcionista určí, která úroveň je důležitá. Jestliže selekce probíhá mezi skupinami jedinců jednoho druhu a mezi… Číst vice »
jhk - vlasta
jhk - vlasta
Sobecký gen….. Přestože teorie skupinového výběru má pouze malou podporu mezi profesionálními biology, kteří rozumějí evoluci, má svůj intuitivní půvab. Generace absolventů studia zoologie, když začnou s odbornou praxí, s překvapením zjišťují, že to není ortodoxní pohled na věc. Nelze jim to však dávat za vinu, vždyť i v Nuffieldově příručce pro učitele biologie najdeme takovou větu: „U vyšších živočichů může mít chování i podobu sebevraždy jedince pro zajištění přežití druhu.“ Anonymní autor tohoto díla klidně přehlíží skutečnost, že řekl něco rozporuplného. Z tohoto hlediska patří do společnosti, která zahrnuje… Číst vice »
jhk - vlasta
jhk - vlasta
Nejdříve se však musím vypořádat s jedním, poměrně častým chybným výkladem altruismu, výkladem všeobecně známým, a dokonce vyučovaným na školách. Tento výklad altruismu je založen na mylné domněnce, o niž jsem se už zmínil, že se živé organizmy vyvinuly tak, aby konaly činy „pro dobro druhu“ či „pro dobro skupiny“. Lehko se dopátráme, jak se tato domněnka mohla uchytit v biologii. Většinu času obětují zvířata zájmu rozmnožování a většinu činů altruistického sebeobětování pozorovaných v přírodě konají rodiče ve prospěch svého potomstva. „Zachování druhu“ je běžný eufemismus pro reprodukci a je… Číst vice »
Vaclav Dostal
Vaclav Dostal

Jak se liší určitá sobecká kyselina od nesobecké?

Pacak
Pacak

„Dnes je evoluční teorie asi stejně zpochybnitelná jako tvrzení, že Země obíhá okolo Slunce…“ Ano, pokud oběh Země kolem Slunce pojímáme „koperníkovsky“. ET čeká na svého Keplera, Newtona, Einsteina…

jhk - vlasta
jhk - vlasta
O něco známější je ohavný kanibalismus samiček kudlanky nábožné. Kudlanka je velký dravý hmyz. Živí se drobnějším hmyzem, ale napadá téměř vše, co se hýbe. Proces páření začíná tím, že se sameček přikrade k samičce, skočí na ni a pak probíhá kopulace. Když se to samičce podaří, tak samečka sežere. Nejprve mu ukousne hlavu, a to buď ve chvíli, kdy na ni nasedá, nebo krátce poté. Zdálo by se rozumnější počkat s tím až po kopulaci. Zdá se však, že ztráta hlavy už nemůže zbytek samečkova těla odradit od jeho… Číst vice »
jhk - vlasta
jhk - vlasta
Uvedu teď několik případů očividně altruistického a očividně sobeckého chování. Protože je těžké potlačit subjektivní pocity, zabýváme-li se naším druhem, sáhnu raději po příkladech chování jiných zvířat. Nejdříve uvedu několik rozmanitých příkladů sobeckého chování jednotlivých zvířat. – v tom bude možná ten problém pane Dawkinsi, že se vlastně „pouze“ snažíte o něco, ale dokázat to je těžké. Vidíte vidíte co se stane s člověkem, když nic neudělá s tím, že je člověkem. Jaký rozdíl by byl mezi tím, kdyby jste ukázal na příklad lidského jednání? Proč jdete to zvířecí říše?… Číst vice »
jhk - vlasta
jhk - vlasta
Na okraj těchto poznámek o učení dodejme, že je omyl, a shodou okolností velmi častý, domnívat se, že geneticky dané charakterové rysy jsou samozřejmě trvalé a nezměnitelné. Naše geny nás mohou navádět k sobeckosti, ale my nejsme povinni se jimi nechat řídit. Bude těžší se naučit altruismu, než kdybychom byli geneticky podmínění altruisté. Mezi zvířaty se člověk odlišuje tím, že je ovládán kulturou, tedy naučenými a předanými podněty. Jsou lidé, kteří se domnívají, že kultura díky svému mohutnému vlivu na člověka nedá genům, ať už sobeckým či ne šanci projevovat… Číst vice »
SSK
SSK
Vlasta Takže Dawkins chce opravdu dokázat, že geny jsou zodpovědné za to, jací jsme? A kde se potom tedy bere svobodná vůle? Na to Dawkins zapomíná? Vlasto, nejsmutnější na tom je, že vy to myslíte naprosto vážně. Opakuji znovu. Na všechny tyto otázky Dawkins v knize odpovídá. Co kdybyste si ji nejdřív přečetl? Ale ono to asi nepůjde, protože se u toho musí myslet a protože byste se mohl ty odpovědi dozvědět, což vlastně nechcete, že? Chcete jenom blábolit, žít ve sladkém nevědomí a utěšovat se představou, že jste to… Číst vice »
jhk - vlasta
jhk - vlasta
To mi přivádí na mysl první věc, o které bych chtěl jasně říci, že nespadá do tématu této knihy. Nejsem zastáncem morálky založené na zákonech evoluce. Říkám, jak se věci vyvinuly. Neříkám, jak by se lidé z morálního hlediska měli chovat. To bych měl zdůraznit, neboť vím, že bych mohl být snadno nepochopen lidmi, kteří nerozliší konstatování toho, jak to podle nás v přírodě chodí, od prosazování toho, jak by to mělo být. Mám pocit, že v lidské společnosti řídící se zákonem nemilosrdné sobeckosti bychom nežili příliš šťastně. Bohužel tím,… Číst vice »
jhk - vlasta
jhk - vlasta
Sobecký gen …. Dnes je evoluční teorie asi stejně zpochybnitelná jako tvrzení, že Země obíhá okolo Slunce, ale ještě jsme si zdaleka neuvědomili všechny její důsledky. Zoologie je stále na univerzitách menšinovým oborem a i mnozí z těch, kdo se pro ni rozhodnou, často ani plně nedoceňují její hluboký filozofický význam. Filozofie a obory známé jako „humanitní“ jsou stále vyučovány téměř tak, jako by Darwin nikdy nežil. To se bezpochyby časem změní. Tato kniha nicméně není obecnou obhajobou darwinismu. Chtěl bych se spíše zaměřit na důsledky evoluční teorie v jednom… Číst vice »
jhk - vlasta
jhk - vlasta
RE: – rafael ano kazdemu normalnemu… Možná. Připomeňme si, co píše Dawkins na začátku a co píše Bible. Sobecký gen – Tato kniha by měla být čtena téměř jako science fiction. Byla pojata tak, aby zapůsobila na představivost. Není to však vědecká fikce: je to věda. Přirovnání „fantastičtější než fantazie“ , jakkoli může znít jako fráze, je přesným vyjádřením pocitů, které ve mně probouzí svět kolem nás. Jsme nástroji přežití – robotickými vehikly slepě naprogramovanými k uchovávání sobeckých molekul známých jako geny. Tato skutečnost mě stále naplňuje úžasem. Přestože je… Číst vice »
rafael
rafael

Připadá Vám Bible jako kniha, která pouze „kecá“, na rozdíl od Dawkinse?

ano kazdemu normalnemu…

Foton
Foton

SSK
Navymýšľať hovadín, vedia evolucionisti vžycky dosť! Začalo to už Darwinon (a jeho unáhleným zovšeobecňovaním). Pokračuje to cez takéto nezmysly, ako je sobecký gén. Veď je to výsmech zdravému rozumu ty hypotéza!!!

jhk - vlasta
jhk - vlasta
RE. – SSk Sobecký gen je vědecká kniha, v níž chce autor přesvědčit čtenáře o platnosti nebo alespoň významnosti své hypotézy. K tomu je potřeba zasadit problematiku, které se to týká, do kontextu, aby bylo jasno co a proč se bude řešit, a pak vystavět argumentaci podepřenou důkazy. To nelze zvládnout na pěti stranách tak, aby to bylo srozumitelné i laikovi. – to nepochybně ano, to si uvědomuji už od začátku, co ji čtu, že o to autorovi opravdu jde, aby přesvědčil. Bible je tu samozřejmě také, aby „i“ přesvědčovala,… Číst vice »
SSK
SSK
Srovnávat Sobecký gen s Biblí je ještě větší absurdita než všechny vaše předchozí výstupy. Snad tedy kromě slunce schovávajícího se do stanu… Vám asi Bible vyhovuje, protože prostě říká tak a tak to je a tečka. Vy tomu bezmezně věříte a nemusíte myslet. Máte asi pocit, že totéž máte dělat při čtení Sobeckého genu. Ale to se mýlíte. Sobecký gen je vědecká kniha, v níž chce autor přesvědčit čtenáře o platnosti nebo alespoň významnosti své hypotézy. K tomu je potřeba zasadit problematiku, které se to týká, do kontextu, aby bylo… Číst vice »
jhk - vlasta
jhk - vlasta
RE:- SSK Vy si přečtete pár stránek a brbláte, že v nich není to, co se rozebírá na dalších dvou stech stranách. Vždyť je to absurdní, Vlasto – absurdní to může připadat Vám. Mě to absurdní nepřipadá. Mě spíše připadá velmi pitomé, že ani po přečtení prvních dvou kapitol vlastně stále nevím, o čem chce Dawkins ve skutečnosti hovořit. Když to porovnám s Biblí, tak tam se ty nejdůležitější věci dozvím z prvních 3 kapitol, které v přepočtu na Dawkinsův Sobecký gen jsou jako jeho ani ne úvod,co úvod, ani… Číst vice »
SSK
SSK
Vlasta v této knize se dozvíte, jak lze altruismus i sobeckost jedince objasnit pmocí prvotního zákona, zákona sobeckosti genu. Přiznávám, že tuhle formulaci jsem si z knihy nepamatoval. Možná proto, že jsem ji nečetl v češtině. Nikde jsem takový zákon nenašel No to bude asi tím, že jste se nedostal ani do druhé nebo třetí kapitoly. Vy pořád chcete odpovědi, které v té knize jsou, aniž byste si ji přečetl. Já vám je dávat nebudu. Nepřipadá vám alespoň trochu pitomé ptát se na něco, o čem se v samotné knize… Číst vice »
jhk - vlasta
jhk - vlasta

Odpovídáte stále na to samé, co už dávno vím

No, evidentně to nevíte, když jsem vám to teď musel vysvětlit.

Nevysvětlil Jste nic SSK. Na straně 18 nahoře je napsáno toto – v této knize se dozvíte, jak lze altruismus i sobeckost jedince objasnit pmocí prvotního zákona, zákona sobeckosti genu. Nikde jsem takový zákon nenašel – je snad tento zákon probírán a vyučován pouze na školách s evoluční tématikou?

SSK
SSK

Vlasta

kde je napsáno to o tom, že existuje „zákon sobeckosti genu“.

Žádný takový zákon neexistuje. Dawkins ve své knize jasně vysvětluje, co sobeckým genem míní. Místo ptaní se na blbosti (zákon sobeckosti) nebo na věci, které jsou o kapitolu dál vysvětleny (viz třeba definice genu), si to zkuste konečně přečíst.

Odpovídáte stále na to samé, co už dávno vím

No, evidentně to nevíte, když jsem vám to teď musel vysvětlit.

jhk - vlasta
jhk - vlasta
RE:- SSK. Dawkins to prostě nedělá, což byste se dozvěděl, kdybyste si to pořádně přečetl. – to je možné, že to nedělá. Ovšem zajímalo by mě, kde je napsáno to o tom, že existuje „zákon sobeckosti genu“. Na to Jste zatím neodpověděl. Odpovídáte stále na to samé, co už dávno vím a to na to, že znovu přejíždím ten začátek. To je přeci v pořádku SSK. Jak jsem již řekl – opakování matka moudrosti. Když hledáte zlato, také přesíváte písek tak dlouho, dokuj jste si jist, že tam už opravdu… Číst vice »
jhk - vlasta
jhk - vlasta

RE: – George – ok. Tam jsem ještě nedošel.

Vlastiku, strana 41.

SSK
SSK
Vlasto, Dawkins genům žádné lidské vlastnosti nepřisuzuje. Spojení „sobecký gen“ je metaforická zkratka, aby se opakovaně nemuselo vysvětlovat to, že geny jenom pasivně existují a v různých kontextech může jejich konkrétní podoba různě ovlivnit jejich přenos do další generace. To může vypadat, jako by se geny nějak chovaly, např. sobecky. Ale tak tomu není. Dawkins to v té knize určitě píše. Až si tu knihu přečtete, tak to pochopíte. Přečíst ale neznamená, číst týden předmluvu a každý její odstavec nejdřív okomentovat třemi stranami blábolení na těchto stránkách před tím, než… Číst vice »
George
George

Vlastiku, strana 41.

jhk - vlasta
jhk - vlasta

RE: George.

Dawkins praveze definuje gen strasne volne – proste jako cast chromozomu, ktera je dost kratka na to, aby vydrzela dostatecne dlouhou dobu… tedy dostatecne dlouhou z hlediska pusobeni prirodniho vyberu.

– můžeš mi prosímtě říct, na jaké stránce a kde to tam takhle Dawkins podle Tebe píše a takto definuje? Já jsem tam totiž našel pouze toto: – Jsme nástroji přežití – robotickými vehikly slepě naprogramovanými k uchovávání sobeckých molekul známých jako geny.

jhk - vlasta
jhk - vlasta
Dnes je evoluční teorie asi stejně zpochybnitelná jako tvrzení, že Země obíhá okolo Slunce, ale ještě jsme si zdaleka neuvědomili všechny její důsledky. Zoologie je stále na univerzitách menšinovým oborem a i mnozí z těch, kdo se pro ni rozhodnou, často ani plně nedoceňují její hluboký filozofický význam. Filozofie a obory známé jako „humanitní“ jsou stále vyučovány téměř tak, jako by Darwin nikdy nežil. To se bezpochyby časem změní. Tato kniha nicméně není obecnou obhajobou darwinismu. Chtěl bych se spíše zaměřit na důsledky evoluční teorie v jednom úzkém odvětví. Mým… Číst vice »
George
George

Dawkins praveze definuje gen strasne volne – proste jako cast chromozomu, ktera je dost kratka na to, aby vydrzela dostatecne dlouhou dobu… tedy dostatecne dlouhou z hlediska pusobeni prirodniho vyberu.

jhk - vlasta
jhk - vlasta
Sobecký gen – částečná připomínka… Inteligentní život kdekoli ve vesmíru se stává dospělým ve chvíli, kdy nalezne odpověď na otázku svého původu. První otázka, kterou by si položili představitelé mimozemské civilizace, když by chtěli určit stupeň vyspělosti naší civilizace, by zněla: „Zdalipak už objevili evoluci?“ Živé organismy obývaly Zemi, aniž by věděly proč, vice než tři miliardy let, než jednomu z nich svitla jiskřička poznání. Jeho jméno bylo Charles Darwin.( Dodejme poctivě, že jisté náznaky pravdy už objevili jeho předchůdci, ale až Charles Darwin sestavil ucelené a obhájitelné zdůvodnění naší… Číst vice »
jhk - vlasta
jhk - vlasta

V té knize Sobecký gen je to hned v úvodu v předmluvě. V tom druhém odkazu je to hned v oddílu 6, no a v dalším oddílu 8 – se zase píše – Většina genů obsahuje instrukce pro syntézu proteinů (soubor všech různých proteinů daného organizmu se nazývá proteom). Další geny kódují molekuly RNA. Proteiny plní spoustu důležitých funkcí, bez nichž, či bez jejichž souhry, se organizmus neobejde.

SSK by tedy mohl napsat – že to není pravda, že ne všechny geny jsou pro výrobu proteinů.

boris
boris

JHK – díky moc, jdu na to 🙂

jhk - vlasta
jhk - vlasta

JHK – uveď zdroj těch stránek, takhle je to jen informace ve větru, což je voda na evolucionistický mlýn…

– ten se bude točit, i kdybych citoval něco, co by osobně napsal SSK. To první jako reakce na SSK bylo čistě z knihy Sobecký gen. To druhé bylo z tohoto – http://www.mendel-brno.cz/index.php/component/html5flippingbook/publication/genova-exprese-aneb-co-koduji-geny/7&fullscreen=1

SSK něco namítá, ale vůbec neupřesňuje, proti čemu vlastně něco namítá.

boris
boris

JHK – uveď zdroj těch stránek, takhle je to jen informace ve větru, což je voda na evolucionistický mlýn… 🙂

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Gen definovaný jako určitý úsek molekuly DNA obsahuje informaci o primární struktuře určitého proteinu, tRNA, rRNA nebo o vazbě specifických molekul proteinů k molekule DNA.

– z jiných stránek o tom, co je gen.

jhk - vlasta
jhk - vlasta

RE:- SSK.

Avšak vy v reakci na článek jasně ukazujete, že nevíte, co je to v Dawkinsově podání gen,

V Dawkinsonově podání je to toto – kdyby Jste četl, co jsem psal, už by Jste to věděl…

Jsme nástroji přežití – robotickými vehikly slepě naprogramovanými k uchovávání sobeckých molekul známých jako geny. A DNA je makromolekula. Tzn. geny jsou části DNA. – viz. wikipedie – Genem se nazývá úsek DNA

– to by mě zajímalo, o čem tedy píše podle Vás Dawkins.

SSK
SSK

Pavel Kábrt

Moc nevím, proti čemu bych měl argumentovat. Autor článku se prostě po kreacionisticku diví věcem celkem zjevným a srozumitelným. To je jistě jeho právo a nevím, co bych na tom měl komentovat. Avšak vy v reakci na článek jasně ukazujete, že nevíte, co je to v Dawkinsově podání gen, což pak dělá vaši argumentaci zcela chybnou. Tak vás na to upozorňuji. Škoda, že místo toho, abyste uznal chybu, tak se zase vykrucujete, zamlouváte to a házíte to na mě.

SSK
SSK

Václav Dostál
Já vím, co je cistron. Právě proto píšu, že si Pavel Kábrt plete Dawkinsův gen s cistronem. Dawkins definuje gen jasně a ten pojem prostě nepoužívá ve smyslu cistronu. Pavel Kábrt si však z nějakého důvodu myslí, že ano, a proto se mýlí.

Kristuv ucednik

To je krásný článek. Z té ploštice si také bere asi spousta lidí doslovný příklad, že se vozí na zádech, naneštěstí.

jhk - vlasta
jhk - vlasta
Teorie sobeckého genu je Darwinova teorie vyjádřená způsobem, který by Darwin sice nepoužil, ale jehož výstižnost – jak alespoň doufám – by jistě rozpoznal a ocenil. V podstatě je to nový výhonek ortodoxního neodarwinismu, ale vyjádřený v novém obalu. Místo aby se soustředil na jednotlivý organismus, nahlíží na přírodu z pohledu samotného genu. Je to jiný způsob pohledu, nikoli jiná teorie. Na úvodních stránkách knihy The Extended Phenotype (Rozšířený fenotyp) jsem to vysvětloval za pomoci metafory Neckerovy krychle. A co vlastně říkal Darwin? Že dochází k vývoji. Organizmus se nějak… Číst vice »
jhk - vlasta
jhk - vlasta
Tím důvodem je, že my – zvířata – jsme nejkomplikovanější a nejdokonalejší stroje v poznaném vesmíru. – Dawkins jasně říká, že jsme stroje. Ještě zdůrazňuje – „nejdokonalejší a nejkomplikovanější“. Ohledně toho, že lidi nazývá zvířaty – to raději ani komentovat nebudu. V tomto případě to ani není kalení vody, tady rovnou do vody Dawkins přidává svůj „černý mour/ vlastní pohled“ – samozřejmě zcela mimo jakékoli možnost nějakého rozumného dokázání a vysvětlení. Člověk prostě není zvíře, Dawkins to může tvrdit horem dolem….. Krom toho říkat, že jsme „nejdokonalejší a nejkomplikovanější stroje“… Číst vice »
jhk - vlasta
jhk - vlasta

JHK:
Vlastiku, Vaše komentáře jsou jasné, to ovšem vjedec SSK nemůže připustit, protože Vy (ani já) vědci nejsme.

– SSK by neměl mít vůbec žádný problém s vysvětlením pojmu – zákon sobeckosti genu. Jsem jenom zvědav, s čím tedy přijde. Na wikipedii totiž nikde není ani slovo a vyhledávač ohledně tohoto pojmu nic neví, krom toho, že se o tom mluví v knížce Sobecký gen. To je dost málo na nějaké tvrzení, které to předpokládá jako fakt.

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Vaše komentáře k článku jsou mimo, protože argumentujete s představou nějaké definice genu, kterou prostě Dawkins nepoužívá

K tomu přijdeme velmi rychle také. Používá definici, ba co více – přímo zákon sobeckosti genu.

Kde k takovému výmyslu přišel, To si úplně vymyslel, když psal knížku, nebo odkud to vzal? Nic takového nikde není, že existuje nějaký zákon sobeckosti genu. Jak na to Dawkins přišel „Watsone/SSK“? .

jhk - vlasta
jhk - vlasta
Dawkins jasně uvádí, co genem míní. Ano, zopakujme si to ještě jednou, co už bylo napsáno. Tato kniha by měla být čtena téměř jako science fiction. Napsal uživatel Vlasta (neověřeno) dne St, 07/22/2015 – 11:20. Byla pojata tak, aby zapůsobila na představivost( úžasné – představivost je vpravdě asi to jediné, co z vědy, zdejší vědátoři dělají. Ovšem trochu to myslím přehánějí. Chtělo by to trochu méně představivosti a trochu více soudnosti.- pozn. V.S.) Není to však vědecká fikce: je to věda. Přirovnání „fantastičtější než fantazie“ ( kulhá nejen na obě… Číst vice »
Václav Dostál
Václav Dostál

SSK
http://lekarske.slovniky.cz/pojem/cistron: „cistron – oblast genu, která kóduje jeden protein.“
http://147.33.74.135/knihy/uid_es-002_v1/hesla/cistron.html: „genetická jednotka kódující jeden polypeptidový řetězec; jinými slovy, gen bez nepřekládaných úseků na 5´- a 3´-konci. Někdy je tento pojem používán jako synonymum pro gen. mRNA, kódující (u prokaryot) více proteinů, se nazývá „polycistronní mRNA”.
Podle toho si PK NIC neplete.
Nadto jde o kritiku „sobeckosti“ takového kódování: je to nesmysl!

SSK
SSK

Zřejmě jste Vlastíku a Kábrte nedávali pozor. Vaše komentáře k článku jsou mimo, protože argumentujete s představou nějaké definice genu, kterou prostě Dawkins nepoužívá. Dawkins jasně uvádí, co genem míní. A nějaký úsek DNA kódující protein atd., jak o tom psal např. Pavel Kábrt, to prostě není. To si pletete s genem ve smyslu cistronu. Nemá cenu to nějak okecávat.

jhk - vlasta
jhk - vlasta
Asi by bylo dobré, kdyby si Vlastík i pan Kábrt konečně přečetli Sobecký gen a zjistili si, jak Dawkins pojem „gen“ definuje, než začnou vymýšlet blbosti. – jak definuje GEN? Např. po našem, po „česku“ – galerie elity národa. Slovo gen si může pojímat kdo chce a jak chce – jakýmkoli způsobem bude chtít – to na skutečnosti, že gen není živý – že je to pouhá informace – která je neživá (a je úplně jedno, že to je součástí živého organizmu, součástí živého organizmu je spousty neživých věcí –… Číst vice »
Foton
Foton

a zjistili si, jak Dawkins pojem „gen“ definuje,

Evoluční báchorkári vždy definujú veci po svojom – nie v súlade s pozorovanou skutočnosťou. (Máš sa čím chváliť!)

Foton
Foton

Výborný článok. V prírode sa určite nájde aj viac príkladov spochybňujúcich Dawkinsovo unáhlené zovšeobecnenie. (Zdedil to po svojom praotcovi Darwinovi, ktorý tým tiež trpel….)

SSK
SSK

Jak napsal Vlastik, nese čistě jen chladně a bez emocí a bez záměru od sebe sama informaci pro řazení aminokyselin do proteinů a informaci k řízení exprese genetické informace, a další informace, asi ve čtyřech rovinách kódu.

Asi by bylo dobré, kdyby si Vlastík i pan Kábrt konečně přečetli Sobecký gen a zjistili si, jak Dawkins pojem „gen“ definuje, než začnou vymýšlet blbosti.

jhk - vlasta
jhk - vlasta
Opakování – matka moudrosti se říká…. v případě evoluce – není mnoho různých věcí. Napsal uživatel JHK dne Ne, 05/14/2017 – 00:49. – není dobro a není zlo. – neexistuje možnost jakkoli něco pojímat a říkat něčemu, že to je dobré, či zlé. – neexistuje možnost jakéhokoli rozlišení mezi tím, zdali někdo dělá špatnou věc, nebo dobrou. – neexistuje dokonce základní rozlišení na „dobrý život“ a „zlou smrt“ – které vnímá doufám na tomto světě aspoň do svých 30 let 99 procent lidí na celé zemi. 1 procento jsou lidé,… Číst vice »
jhk - vlasta
jhk - vlasta
Sobecký gen. Co říci o sobeckém genu? Je opravdu gen sobecký? Má opravdu gen nějaké lidské vlastnosti, lze ho poměřovat lidským chováním? Jak to je „pane Dawkinsi“? Já si myslím, že to tak není a gen nemá žádné vlastnosti krom toho, že to je informace potřebná pro stavbu té biologické části organizmu, toho, co je „vidět“. To, že se organizmus snaží „žít“ nějakým způsobem – je prostá vlastnost živých organizmů – kterou oplývají všechny živé organizmy bez rozdílu. Žádný organizmus se nemnoží proto, aby hned umřel – neboli – organizmus… Číst vice »
wpDiscuz