string-theory

Je „struna“ další velkou věcí?

Jakob Haver Vesmír, astronomie 9 Komentářů

Teorie o evoluci vesmíru visí na niti

Gary Bates

Z creation.com přeložil Jakob Haver – 04/2019. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

string-the-best-thing

stock.xchng

Výraz „velký třesk“ už většina lidí slyšela. Jeho používání je mezi vědci hlavního proudu a ve sdělovacích prostředcích tak běžné, že se stal uznávaným „faktem“ pro vznik vesmíru. Nicméně neustále narůstá počet sekulárních vědců, kteří jsou k této teorii kosmické evoluce skeptičtí, a velká část jejich skepticismu byla způsobena množícími se objevy, které jsou v rozporu s teorii velkého třesku. V květnu 2004 byl v renomovaném časopisu New Scientist zveřejněn „Otevřený dopis vědecké komunitě“ podepsaný mnoha sekulárními vědci. V době psaní tohoto článku se celkový počet těchto podepsaných vědců-skeptiků k velkému třesku zvýšil na více než 400.1

Pro ty, kteří věří, že vesmír vznikl sám od sebe, je jedním z velkých problémů fakt, že vesmír se takovým způsobem neprojevuje. Například komplexita pozorovatelného vesmíru lépe vyhovuje myšlence, že byl speciálně stvořen ex nihilo (z ničeho). Pro evoluční kosmologii je jednou z největších překážek problém „prvotní příčiny“. Uvažujte například o následujícím logicky správném argumentu.

  1. Všechno, co má počátek, má nějakou příčinu.
  2. Vesmír má svůj počátek.3
  3. Proto vesmír má nějakou příčinu.4

Stručně řečeno, jestliže vesmír měl počátek, musela k tomu být nějaká příčina.

Vypadá jako navržený

Takzvaný „antropický princip“ vychází z pozorování, že mnoho aspektů vesmíru přinejmenším vyvolává dojem, že byl navržen speciálně pro lidský život. Existuje obrovské množství prvků designu, a to je velmi nepříjemné těm kteří věří, že tu jsme jako výsledek nějaké obří kosmické loterie. A tak se často tvrdí, že musí existovat nesčetné množství jiných vesmírů, s odlišnými vlastnostmi, dokonce i jinými fyzikálními zákony. A „kosmické kostky“ v našem vesmíru prostě padly tak, že takové zákony umožnily lidem se vyvinout. A to je prý také v první řadě důvod, proč si tu pokládáme takové „antropické“ otázky. Jinými slovy, my tady uprostřed jiných (nepozorovaných) vesmírů nejsme díky designu, jen to tak vypadá, možná z důvodu „evoluce přirozeným výběrem“.

„Pokusy podepřít teorii „velkého třesku“ tváří v tvář rostoucím problémům vedly k mnoha bizarním hypotézám, odvolávajících se na tajemné neviditelné síly…“

I když se někteří obhájci designu vášnivě zastávají velkého třesku, i tak to slouží snaze o vyřazení Designera. Teorie tvrdí, že veškerá hmota, prostor a energie celého vesmíru nejprve existovaly v částici ne větší než špendlíková hlavička . Ta potom bez zjevného důvodu expandovala a energie se stala hmotou, z níž se utvořily galaxie, hvězdy a nakonec lidi.

Pokusy podepřít tuto teorii tváří v tvář narůstajícím problémům vedly k mnoha bizarním hypotézám, odvolávajících se na tajemné neviditelné síly známé jako „temná hmota“ a „temná energie“, aby v zásadě držely vesmír pohromadě, nebo aby se rozpínal. Všechny tyto spekulace se pokouší vyhnout se zjevným duchovním důsledkům designu (Kolosanům 1:16–17).

Teorie všeho?

Mnozí dnes usuzují, že souběžně s naším vesmírem existují i další. Někteří věří, že v těchto dalších vesmírech mohou existovat mimozemšťané a že ovládli technologii k prolnutí mezi vlastní dimenzí a tou naší, čemuž by odpovídalo to nesčetné množství pozorovaných UFO a návštěv mimozemšťanů během let. Viz ovšem klasickou knihu od Gary Batese Alien Intrusion: UFO and Evolution Connection. (Vpád mimozemšťanů: UFO a vývoj spojení)

string-alien

Obrázek: iStockphoto

Je třeba si uvědomit, že mnoho z těchto „kosmických šmodrchanců“ postrádá experimentální podporu a jsou to jen spekulativní nápady obléknuté do spletité matematiky. Jednou z takových myšlenek je teorie strun. Ačkoli je vysoce kontroverzní, získává na popularitě, a její výzkum je dobře financovaný – zejména těmi, kteří se snažit podporovat ideologii velkého třesku.

Viz stručný popis teorie strun níže. Ačkoliv to nemusí být hned patrné, jde o vysvětlení typu „teorie strun pro makety“. Ale není třeba se znepokojovat, pokud tomu nerozumíte. Ve skutečnosti tomu nerozumí nikdo, jak dále uvidíme. Pro podporu tohoto tvrzení neexistuje jediný experimentální důkaz. Aktuálně je teorie strun zcela nepozorovatelná a netestovatelná. Její obhájci by tedy měli také říkat, že není falzifikovatelná, a tudíž ani nemůže být správná. Takový je pravý stav těchto „elegantních“ teorií. Nezřídka slyšíme obvykle podobná tvrzení o evoluci.

Bezradné tápání ve tmě!

Komentátor v populárním vědeckém časopise poznamenal:

  • „Je tu podezření, že jen zabředávají do bahna a stále více se upínají k ezoterické matematice, ale ve skutečnosti nepostoupili kupředu ani o krok. A to podezření je potvrzeno… americkým teoretikem Davidem Grossem, nositelem Nobelovy ceny a jedním ze zakladatelů teorie strun. Na prestižní konferenci toho nejlepšího a nejzářnějšího ve fyzice přiznal: „Nevíme, o čem mluvíme.“6

Jedním z důvodů, proč jsou tak mnozí nadšeni potenciálem strunové teorie je naděje, že by se mohla rozvinout v nepolapitelnou „teorii všeho“ – mohla by být tím svatým grálem, který fyzikům po desítky let unikal. Základními silami, které řídí náš vesmír, jsou gravitace, elektromagnetismus a silné a slabé jaderné síly (které drží pohromadě atomy). Teorie strun je snaha o sjednocení těchto sil do jedné matematické teorie – pokus, o kterém je nyní mnoho fyziků přesvědčeno, že v žádném případě není možný.

Nebezpečné lákadlo pro křesťany

„My (strunoví teoretici) nevíme, o čem mluvíme“ – americký teoretik David Gross, nositel Nobelovy ceny a jeden ze zakladatelů strunové teorie.“

Podobně jako výraz „velký třesk“ se i teorie strun stává součástí běžného kosmologického jazyka a je smutné, že k tomuto modernímu proudu se přidalo mnoho vyznávajících evangelikálních křesťanů, jako je kreacionista staré Země Dr. Hugh Ross.7 Ti, kteří neustále hledají způsob jak příliš „nevybočovat z řad“ světské vědecké komunity navrhují, aby jiné dimenze uplatňované teorií strun mohly být těmi „jinými“ duchovními dimenzemi uvedenými v Písmu.

Je samozřejmě rozumné předpokládat, že existuje jiná sféra nebo dimenze, ve které mohou existovat andělé a / nebo Bůh, a Pavel mluvil o „třetím nebi“ (2. Korintským 12:2).8 To mohou být prostory nebo oblasti duchovní sféry či dimenze, i když ne nutně musí jít o další samostatné dimenze.9 Bible o těchto jiných dimenzích nehovoří konkrétně a tak příliš detailní spekulace o takových věcech může vést k postojům hraničících s herezí.10 A toto je jeden z problémů, totiž brát současné populární názory světských evolučních vědců a snažit se je přizpůsobit Písmu.

Tady je kámen úrazu

Evoluční myšlenky jako je teorie strun vycházejí z takového rámce světového názoru, který nepřipouští žádného Boha. Proto je praxe vzájemného slučování sekulárních dohadů s Biblí nebezpečná. Například i teorie strun má podobně jako velký třesk mnoho verzí. Kterou z nich máme propojit s naší teologií? Pokud se zítra sekulární teorie změní, budeme naši teologii opravovat? A nakonec když se nepodaří Bibli dostatečně překroutit a uvést ji do souladu s lidskými ideologiemi, které ovšem považujeme za správné, co se potom stane s naší vírou?

Pokud se snažíme porozumět našemu světu a vesmíru, je mnohem spolehlivější začít s Písmem. Skutečností je, že mnohým věcem stále ještě nerozumíme. Ale Bohu můžeme důvěřovat. On je koneckonců ten, kdo to všechno stvořil. On nás povzbuzuje, abychom „celým svým srdcem důvěřovali Hospodinu, nespoléhali se na vlastní rozumnost, a na každém kroku se snažili Jej poznávat, On sám naše stezky urovná“ (Přísloví 3:5–6).

Teorie strun

string-figure1

Obrázek 1.

Obr. 1. Obvyklé bodové částice ve srovnání s teorií, kde subatomární částice existují ve formě uzavřených strun. Levý obrázek ukazuje spojení dvou jednobodových částic, a pravý obrázek ukazuje spojení dvou smyček do jednosmyčkové částice.

Klasická fyzika zachází s částicemi v podstatě jako s bezrozměrnými bodovými objekty a kvantová mechanika připouští, že se také mohou chovat jako vlny. Ale teorie strun je od této fyziky zcela odlišná a navrhuje, že mohou místo těchto bodů existovat jako jednorozměrné smyčky nebo „struny“ (viz obrázek 1) kmitající napříč nebo existující v devíti prostorové dimenzi (a to současně) ve srovnání s tří prostorovou dimenzí (současně), tak jak ji chápeme a používáme v teorii relativity.1 Někteří navrhují, že tyto struny existují jako vícerozměrné objekty zvané brány (struktury podobné membráně), které fungují jako vibrující ploché desky nebo trubice atd.2 Tyto myšlenky mohou být dokonce rozšířeny tak, aby podporovaly názor multi-vesmírů, koexistujících s tím naším, a že náš vlastní vesmír (velký třesk) byl výsledkem srážky dvou z těchto bran v nějakém vícerozměrném hyperprostoru. Cílem je získat vesmír který se stvořil sám – tak, aby k tomu nebylo potřeba žádné prvotní příčiny, a tedy ani žádného Boha.

Poznámky

  1. Supersymetrická verze teorie strun přidává další dimenzi, tzn., že celkem jich je 11 a pak další modifikace vyžadující až 26 dimenzí.
  2. M-teorie rozšiřuje struny na brány.

Odkazy a poznámky

  1. An Open Letter to the Scientific Community (published in New Scientist 22 May 2004), 21 February 2007; see CMI commentary, Wieland, C., Secular scientists blast the big bang: What now for naïve apologetics? Creation 27(2):23–25, 2005; creation.com/bigbangblast.
  2. Latin meaning ‘out of nothing’.
  3. Creationists and most evolutionary cosmogonists agree that the universe had a beginning.
  4. Sarfati, J., Refuting Compromise, Master Books, Green Forest, USA, p. 179, 2004; If God created the universe, then who created God? Journal of Creation 12(1):20–22, 1998, creation.com/whomadeGod.
  5. See Hartnett, J., Has ‘dark matter’ really been proven? Clarifying the clamour of claims from colliding clusters, creation.com/collide, 8 September 2006.
  6. The last word, ‘Strings and M-theory are based on little more than fancy maths and a grab-bag of ideas’, BBC Focus, p. 98, May 2006.
  7. For a thorough refutation of Hugh Ross’s theological and scientific claims, read Refuting Compromise by Jonathan Sarfati, and for a refutation of big bang teaching, see Dismantling the Big Bang by Alexander Williams and John Hartnett (both available from CMI).
  8. See also Grigg, R., The Gospel in time and space, Creation 21(2):50–53, 1999. Also creation.com/timespace.
  9. Logically, God must exist outside of our spacetime because He created it in the first place. However, He also interacts in our own spacetime dimension.
  10. Even self-described Ross supporter, the philosopher/apologist William Lane Craig, has severely criticised Ross’s teachings on this: ‘ … I find his attempt to construe God as existing in hyperdimensions of time and space and to interpret Christian doctrines in that light to be both philosophically and theologically unacceptable,’ Hugh Ross’ extra-dimensional deity: a review article, J. Evang. Theol. Soc. 42(2):293–304, 1999

Podrobnější informace na téma multi-vesmírů viz také pojednání Václava Dostála (str. 6-13)

 

9
Komentujte

Please Přihlásit to comment
9 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
4 Comment authors
Jiří Zelinkajhk - vlastaOliverVáclav Dostál Recent comment authors
  Subscribe  
Upozornit na
Oliver
Oliver

Taky myslím, že ve světle vašeho obrázku pane Zelinko je nesmyslné si představovat nějaké tvary. Taky pokud by šlo o nějaké pružné útvary disponující mechanickými vlastnostmi, dostáváme se do oblasti mechaniky, která funguje jenom na úrovni „nad“ atomy. Cpát mechaniku na úroveň uvnitř kvarků…já nevím, to může snad jen někdo, kdo to chce „názorněji“ ukázat, ovšem názornost by neměla měnit povahu věcí! To už je pak kontraproduktivní. Jistě, znalci zvyknou namítnout, že jde v mém případě o značné nepochopení teorie strun, ale jak se článek hezky vyjádřil – doopravdy tohle… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Existuje obrovské množství prvků designu – obrovské množství? Já osobně vidím – že naprosto vše co existuje – disponuje tímto „poznávacím“ znamením. Nemám vůbec problém říci to, že všechno na světě a ve vesmíru – má znamení „designu“. Naprosto vše – bez výjimek. Cílem je získat vesmír který se stvořil sám – tak, aby k tomu nebylo potřeba žádné prvotní příčiny, a tedy ani žádného Boha. – ignorovat poznatky – je také tato činnost. Poznatky které získáváme – jasně ukazují na stvoření – ale ani jeden z těchto vědců, kteří… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

RE: – Jiří Zelinka – však v pohodě. Reagoval jsem na „potřeby vědců“ – si neustále představovat vše v „nějakém rozměru“, či nějaké „podobě“. To je ta lidská potřeba furt něco popisovat a hlavně aby to bylo na papíře. Kdyby to náhodou nebylo – tak to snad pro takové lidi – ani neexistuje……))),. Zdravím. V.S.

Jiří Zelinka
Jiří Zelinka

Re: jhk-vlasta
„já nevím, proč bych si měl pořád něco představovat v rozměrech, které nelze zkoumat optickými přístroji?“

Nemáte si nic představovat 🙂 – já jsem jen přiblížil úvahy světonázorových „protinožců“, ale také jsem hned raději dodal, „…bez obav, i toto je dosti mystické“ 🙂 Takže nejde tu o nic jiného, než o snění, básnění, fantazírování bez hranic.

jhk - vlasta
jhk - vlasta

RE: – Jiří Zelinka – já nevím, proč bych si měl pořád něco představovat v rozměrech, které nelze zkoumat optickými přístroji? Jsem snad padlý na hlavu nebo co? Je přeci jasné – že, v těchto rozměrech žádný tvar není. Tam je pouze energie. Jak si lze představit energii? No přeci nijak. Energie je bezrozměrná veličina, podobně jako obsah slova „nic“. Myšlenka je také bezrozměrná – tudíž může nabývat hodnot takových, jakých si jen lze pomocí lidského myšlení vymyslet. O co tady potom jde?

Jiří Zelinka
Jiří Zelinka

jhk-vlasta „Obrázek č.1 – Jaký je rozdíl mezi těmi dvěma znázorněními? Žádný. Ten vlevo – je pouze graficky redukovaným znázorněním toho druhého vpravo.“ 🙂 Ano, je to pravda – on je to samozřejmě velmi zjednodušený obrázek, ale Václav Dostál to trochu upřesnil níže: „Místo bezrozměrných útvarů, nahrazujících např. celá tělesa, navrhuje útvary jednorozměrné. Struny přitom mohou být otevřené – dlouhé úsečky nebo uzavřené – kružnice či elipsy. Dále je sympatické, že tyto útvary kmitají, kdežto body kmitat nemohou (protože nemají žádný rozměr).“ Tento obrázek ukazuje postupné optické zvětšování hmotných částic… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Připomíná mi to znovu pohádku o králi, který byl oblečen do neviditelných šatů. Když pak šel ulicí – jeden „normální“ člověk vykřikl – Ale vždyť ten král je nahý…….. Král si mohl vymyslet neviditelné šaty, jeho krejčíři se mohli utlouct snahou, aby udělali to, co po nich chtěl král – a tak jim nezbylo než tedy předstírat, že neviditelná látka skutečně existuje, ale výsledkem bylo – že jeden normální člověk řekl prostou pravdu – neviditelné šaty existovat možná mohou, ale neexistující šaty – ty ne. Tzn. – představy mohou být… Číst vice »

Oliver
Oliver

Taky mám tu Lee Smolinovu knihu, člověk tomu názvu neodolá… Za studia na VŠ se pamatuju, jak přednášející na fyzice téměř vždycky začínal výklad slovy: „Máme n-rozměrný prostor“. Čímž jsme se všichni okamžitě přemístili z fyziky do matematického světa a někdy se mi zdálo, že snad nikdo neví, o čem mluvíme. Nic proti více rozměrům, abyste rozuměli. Jen mám za to, že ten čtvrtý nám dá dosti zabrat, natož 11-náctý! Pokud chceme fantazírovat, může být rozměrů bezpočet, ale mám za to, že pokud by snad nějaký relativista ( ve smyslu… Číst vice »

Václav Dostál

Na teorii strun je sympatické, že body nahrazuje čarami – strunami. Místo bezrozměrných útvarů, nahrazujících např. celá tělesa, navrhuje útvary jednorozměrné. Struny přitom mohou být otevřené – dlouhé úsečky nebo uzavřené – kružnice či elipsy. Dále je sympatické, že tyto útvary kmitají, kdežto body kmitat nemohou (protože nemají žádný rozměr). Avšak teorie strun má obrovský problém – funguje pouze v 11ti rozměrném, popř. v 26ti rozměrném prostoru a v jiných prostorech nefunguje. Popis reality můžeme provést pomocí matematického vícerozměrného prostoru, ale to jde pořád o popis a ještě k tomu… Číst vice »