geoengineering

Geoinženýrství a Doba ledová po Potopě

Jakob Haver Celosvětová potopa 25 Komentářů

Jake Herbert, PH.D. *)

Z www.icr.org přeložil Jakob Haver – 01/2019

Harvardští vědci plánují vpravit do atmosféry malý oblak drobných částic nazývaných aerosoly. Dále plánují, že budou studovat chování těchto částic.(1,2) Tento projekt, nazvaný Stratospheric Controlled Perturbation Experiment (SCoPEx), je navržen tak, aby získával informace důležité pro geoinženýrství – snaha o záměrné ochlazení klimatu jako prostředek boje proti globálnímu oteplování.

geoengineering_02

Zdroj: Wikipedia. Klikni pro zvětšení

V experimentu, plánovaném na pozdější období tohoto roku (2019), uvolní balón ve vysoké nadmořské výšce do stratosféry malé množství uhličitanu vápenatého (křídy). Uhličitan vápenatý (CaCO3) by se měl rozptýlit a vytvořit dlouhé, tenké, válcové kolony částic. Balón bude opakovaně proplouvat skrze tento oblak CaCO3 a bude provádět měření jeho chování.

Vědci se domnívají, že takový oblak, pokud by byl dostatečně velký, by mohl odrážet značné množství slunečního záření zpět do vesmíru, což by způsobilo znatelné ochlazení na Zemi. A mají dobré důvody tomu věřit. Výbuch sopky Mount Pinatubo na Filipínách v roce 1991 vychrlil do atmosféry obrovské množství oxidu siřičitého. Díky sérii chemických reakcí se vytvořily malé kapénky kyseliny sírové a po nějakou dobu zůstaly ve stratosféře. Tyto malé kapičky odrážely sluneční záření zpět do vesmíru v takové míře, že způsobily citelný pokles globálních teplot asi o 0,6° Celsia – jev, který trval více než rok.(3) Vědci experimentu SCoPEx se domnívají, že pokud by byl do stratosféry vpraven vhodný druh částic, také by mohl způsobit ochlazení odrazem slunečního záření zpět do kosmu.

Geoinženýrství jako takové je kontroverzní, a to vzhledem k možnosti, že bychom mohli neúmyslně nějakým nepředvídatelným, negativním způsobem ovlivnit klima. Nicméně tento experiment se jeví jako celkem bezpečný. Vědci používají křídu, u které se má za to, že křída je co do negativního ovlivnění ozonové vrstvy méně nebezpečná. A také množství použité křídy je poměrně malé.

Tento experiment je zajímavý ze dvou důvodů. Za prvé, dotýká se debaty ohledně „změn klimatu“ (či „globálního oteplování“). Třebaže nezávislý výzkum ICR potvrdil prodloužení teplého období během druhé poloviny 20. století, není tato otázka důvodem k nějaké panice či poplachu.4.5 Stejně tak existují důkazy, že se trend oteplování za posledních dvacet let stabilizoval.(6)

Za druhé nás tento experiment upozorňuje na to, že výbušné vulkanické erupce, jako je sopka Pinatubo, mohly přivodit po Potopě Dobu ledovou.

Během Potopy podle Genesis, horké magma z pláště Země rychle utvářelo nové mořské dno v oblastech oceánských hřbetů. Teplo z těchto masivních zřídel magmatu silně ohřálo světové oceány. Toto oteplení výrazně zvýšilo odpařování z povrchu oceánů, což mnohonásobně zvýšilo vlhkost v atmosféře. Výsledkem toho bylo velké množství srážek, a podobně na horách a ve vyšších polohách silné sněžení.(7)

Doba ledová – Michael J. Oard, video z produkce společnosti Creation Museum

Nicméně Doba ledová vyžaduje během letních měsíců také jen malé nebo vůbec žádné tání sněhu ze zimního období. Tím, že by v letním období nedocházelo k tání, vedlo by to během dlouhých let k velké akumulaci sněhu a ledu a vytvořil by se tak silný ledový pokryv. Klíčem ke splnění tohoto požadavku Doby ledové jsou tedy chladnější léta.

Pozorování ukázala, že výbuchy vulkanických erupcí mohou způsobit mírné, přesto však znatelné ochlazení, zejména v letních měsících.(8) Skutečnost, že výbuchy vulkanických erupcí mohou teoreticky způsobit ochlazení klimatu, si uvědomují jak kreacionističtí, tak i sekulární vědci. A obě skupiny vědců jsou také zajedno v tom, že minulá vulkanická činnost zasáhla všechny, čehož jsme byli svědky v nedávné minulosti. Tak proč vlastně nemohou uniformitariánští vědci jasně prohlásit, že sopky napomohly vzniku Doby ledové?

Odpověď je jednoduchá: zpátky je drží jejich víra v miliony let. Protože trvají na tom, že tyto vulkanické erupce byly od sebe odděleny milióny let, bylo by během dlouhých věků jakékoliv ochlazení, které by tyto sopky mohly způsobit, naředěné, a tudíž nemohly mít na klima žádný významný vliv.

„Klíčem k řešení mnoha tajemství historie Země je… krátké časové rozpětí v Bibli – a to včetně Doby ledové.“

Ve skutečnosti však tyto mohutné erupce probíhaly během roční Potopy, popsané v Genesis, a pár století potom. Velké množství obrovských, prudkých vulkanických erupcí, které nastanou během krátké doby, je průkazným mechanismem pro způsobení letního ochlazení, potřebného pro vznik Doby ledové. Ale víra sekulárních vědců v milióny let jim brání v účinném využití tohoto mechanismu v jejich teoriích o době ledové.

Biblicky krátké časové rozpětí není nějakým „problémem“, pro který by se křesťané měli cítit trapně a omlouvat se za něj. Naopak – je to klíč k řešení mnoha tajemství historie Země – a to včetně Doby ledové.(7)

Odkazy

  1. Dockrill, P. Harvard Scientists Will Actually Launch a Geoengineering Experiment Next Year. Posted on sciencealert December 4, 2018 at, accessed December 5, 2018.
  2. Dykema, J. A. et al. 2014. Stratospheric controlled perturbation experiment: a small-scale experiment to improve understanding of the risks of geoengineering. Philosophical Transactions of the Royal Society A. 372: 20140059.
  3. Global Effects of Mount Pinatubo. 2001. NASA Earth Observatory.
  4. Vardiman, L. 2007. Evidence for Global Warming. Acts & Facts. 36 (4).
  5. Cupps, V. R. and J. Hebert. 2016. A Realistic Look at Global Warming. Acts & Facts. 45 (4): 10-13.
  6. Hebert, J. 2016. Genesis and Climate Change. Acts & Facts 45 (1): 17.
  7. Hebert, J. 2018. The Bible Best Explains the Ice Age. Acts & Facts 47 (11): 10-13.
  8. Bradley, R. S. 1988. The Explosive Volcanic Eruption Signal in Northern Hemisphere Continental Temperature Records. Climatic Change. 12 (3): 221-243.

Dr. Jake Hebert je vědeckým spolupracovníkem v Institute for Creation Research (ICR) a své vzdělání Ph.D. získal v oboru fyzika na texaské univerzitě v Dallasu.

 

25
Komentujte

Please Přihlásit to comment
24 Comment threads
1 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
8 Comment authors
Václav Dostáljhk - vlastaFotonkoroslavadmin Recent comment authors
  Subscribe  
Upozornit na
Oliver
Oliver

To jako předpokládáte, že po „bájné“ potopě nejprve všechna voda z jižního kontinentu docela uschla až na hladinu jezera Vostok a pak tam počalo sněžiti těch 2,2 centimetru ročně? Tak poprvé, tenhle předpoklad je nutně umělý, (jistě, namítnete, že tohle nikdo netvrdí), ale proč tedy počítat tlošťku 3,5 km (nebo 4 km, jak chcete)? Ví snad někdo, jaká hloubka od hladiny byla nad Antarktickou pevninou při potopě? A jak by to asi zamrzlo až na dno? Nemylte se, Koroslave, Vaše argumenty obsahují skryté předpoklady a sice, že potopa vůbec nebyla,… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

RE: – Koroslav Dělat aproximace do historie je velmi ošidné, to uznávám, ale máme z této stanice data za 60 let a žádné extrémní výkyvy v množství sněhu tam nebyly. Aby se 3,5 kilometru ledovce utvořilo od bájné potopy, tak by na daném místě muselo sněžit řádově stokrát víc než dnes. – stále to neřeší odpověď, zdali se tak stát skutečně nemohlo. To je asi podobné tvrzení, že nemohlo, jako tvrzení, že na moři nemůže vzniknout vlna velká 50 metrů, protože takovou vlnu zatím žádný přístroj nezaznamenal. No a vida… Číst vice »

Foton
Foton

koroslav

A teď otázka. Jestliže na stanici Vostok sněří v průměru 2,2 centimetry sněhu, za jak dlouho tam nasněžily 3 kilometry ledovce?

Predpokladáš, že vždy v minulosti tam padalo 2,2 cm ročne?

Aby se 3,5 kilometru ledovce utvořilo od bájné potopy, tak by na daném místě muselo sněžit řádově stokrát víc než dnes.

Cez 60 cm za rok stačí.

koroslav
koroslav

Václave, Uznávám chybu, je to 22 mm za rok. Ale mohl jste si najít, že to je 22 mm ročně. A to za mnohem kratší čas než vám trvalo sepsat váš příspěvek. Dále nedělám aproximaci na celou Antarktidu, ty 3,5 kilometru ledu jsou přímo pod stanicí. Dělat aproximace do historie je velmi ošidné, to uznávám, ale máme z této stanice data za 60 let a žádné extrémní výkyvy v množství sněhu tam nebyly. Aby se 3,5 kilometru ledovce utvořilo od bájné potopy, tak by na daném místě muselo sněžit řádově… Číst vice »

Foton
Foton

koroslav
V zdroji nie je nič o tom, že napočítali 800 000 vrstiev. Nič o vrstvách.

Václav Dostál

Koroslave,
ve Vašem zadání chybí čas, za který napadne 2,2 cm sněhu. Ani po jeho zadání bychom neměli počítat s nějakým aritmetickým průměrem. Jak ukazuje Vámi odkázaný článek množství sněhoých srážek za 200 let narostlo ASI o 10%. Co to dělalo před tím? Nikdo neví. Aproximace průměru za několik let na 5000 nebo dokonce na 400 000 let je tudíž nepřípustná. Také aproximace lokálního přírůstku na celé území! Vámi naznačené výpočty jsou k ničemu!

koroslav
koroslav

Jednoduše tam nesněží. Ani neprší, samozřejmě

Ale sněží a dokonce se za posledních 200 let objem sněhových srážek zvýšil

A teď otázka. Jestliže na stanici Vostok sněří v průměru 2,2 centimetry sněhu, za jak dlouho tam nasněžily 3 kilometry ledovce?
a) zhruba 5000 let od potopy
b) přes 400 000 let

Mimochodem Vlasto na stanici Vostok je nejvyšší naměřená teplota -14 °C, takže tvoje a fotonova teorie o tom, jak tam přes některé dny něco nastněží a pak je pár dnů teplo a sníh taje, je mylná.

Oliver
Oliver

Ano, tohle.

jhk - vlasta
jhk - vlasta
Oliver
Oliver

Před nějakou dobou byl v televizi film o všech těch satelitech a co všechno dovedou „vidět“. Docela dlouhá část byla věnována Antarktidě. Na moje překvapení na rozdíl od toho, co se nám říkávalo doteď, na Antarktidě vůbec nejsou žádné zrážky. Jednoduše tam nesněží. Ani neprší, samozřejmě. Zjednodušeně by se dalo říct, že Antarktida je něco jako generátor pozemských větrů. Jsou tam tak drsné větry (které pak vanou po celé Zemi), že obrušují ledovce a ty částečky lítají v povětří a vypadá to jako sněžení. Ve skutečnosti však nad pevninu Antarktidy… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Molekulární síly si při formování sněhové vločky vynutí její skoro dokonalou šesterečnou symetrii. Mezi jednotlivými vločkami jsou ale vzdálenosti již příliš veliké, takže orientace vločky při snášení se k povrchu (rychlostí 0,3 ÷ 1 m·s−1)[2] je náhodná a sněhová pokrývka tak představuje soubor neuspořádaně nakupených vloček – na wikipedii v oddíle sníh zase nerozumí tomu, co je to náhoda. Zase toto slovo strkají tam, kam nepatří a kde vůbec nemá co dělat.

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Vlasto, vy dva s fotonem evidentně předpokládate, že vědci, kteří jezdí do Antarktidy vrtat led jsou idioti na úrovni žáka z pomocné školy a nedokáží odlišit denní variace od sezónních. – tak já je hlavně neznám. A taky říkám – že je to můj pohled a názor. A už vůbec jsem nemluvil nic o idiotech a žácích pomocné školy. Ale nedivím se, že když někdo něco začne zpochybňovat – tak se někdo od vás ozve. To je naprosto přirozené. Tomu rozumím.

koroslav
koroslav

Vlasto, vy dva s fotonem evidentně předpokládate, že vědci, kteří jezdí do Antarktidy vrtat led jsou idioti na úrovni žáka z pomocné školy a nedokáží odlišit denní variace od sezónních.

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Koroslav dle mého předpokládá, že na Antakrktidě asi sněží den noc půl roku a pak je zase půl roku teplo. To pak samozřejmě jsou vrstvy ledu jeden rok. Obávám se, že to ale takto nefunguje a to ani na severu, ani na jihu. Spíše to funguje tak, že se vrstvy vytvoří tím, že nasněží a pak přestane a vrstva se zhustí , zkrystalizuje a vytvoří se „ostrý“ přechod mezi dalším delším či kratším sněžením, který pak je možné rozpoznat na střeše domu, když se sníh ze střechy odklízí. Někdy dokonce… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Ne nemohly to být dny. Na Antarktidě je trošku jiné podnebí než ve střední Evropě

zřejmě to mělo být řečeno jinak – ne – nikdy to nemohly být ani v blízké či vzdálené minulosti ani v přítomnosti a ani nikdy v blízké budoucnosti nebudou moci být dny, aby se mohly vytvořit takovéto vrstvy. Tzn. takovéto vrstvy se mohou vytvořit pouze a jen za rok, tzn. za jeden oběh země okolo slunce, neboli pouze a jen za jedno roční období.

koroslav
koroslav

Fotone,
Tady máš odkaz. zdroj

Ne nemohly to být dny. Na Antarktidě je trošku jiné podnebí než ve střední Evropě.

Foton
Foton

koroslav

ze struktury ledovců se dá snadno spočítat, kolikrát došlo ke střídání letních a zimních měsíců.

Trochu opravím: Zo štruktúry ľadovcov sa dá spočítať, koľko krát došlo k striedaniu teplých a chladných dní. Z ničoho nevyplýva, že to nemohlo byť viac krát do roka.

A existují ledovce, u kterých je rozhraní léto-zima i víc než 100 000 krát.

Rozhranie teplé-chladné dni. Ok. Ale i tak: daj sem odkaz na fotky s prierezom vrstiev tej lokality, kde ich napočítam 100000.

koroslav
koroslav

Ono je to trošku jinak. Vědci nevěří tomuto kreacionistickému výmyslu nikoliv kvůli zaslepenosti, ale kvůli prostému faktu, že ze struktury ledovců se dá snadno spočítat, kolikrát došlo ke střídání letních a zimních měsíců. A existují ledovce, u kterých je rozhraní léto-zima i víc než 100 000 krát. Takže pokud člověk není hloupý nebo fanatik, tak snadno pozná, že svět je určitě starší než si myslí bibličtí kreacionisté.

admin

mipi
Děkujeme za reakci, máte pravdu nějakým nedopatřením jsme to přehlédli – děkujeme! 🙂

mipi
mipi

Pardon, máte asi chybu v překladu. Globální ochlazení po výbuchu sopky Pinatubo 1991 bylo 1 F ( tj. 0,6 C ). Je to v originálním článku J. Herberta. A NASA ( zdroj č. 3 ) dodává, že toto ochlazení trvalo 15 měsíců. Zkuste to opravit, než to nějaký zlomyslný posměváček vyšťourá 🙂

Jiří Zelinka
Jiří Zelinka

jhk-vlasta „V čem je problém – problém je v tom – že to člověk mnohdy dělá právě s oním „rizikem“ Ano, to souhlasí – není to dobře. Jenže taková práce je už jen následek – jen další fáze z hromady problémů vědců, kteří trucují a odmítají Stvořitele. Věřící vědec jde na všechno s modlitbou (nebo by měl jít), a tak zná mnohem lépe hranice, za které jít nemůže – to však neplatí pro sekulární vědu, a můj komentář se týkal právě této vědy. Oni opravdu „musí“ jít často až za… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

RE: – Jiří Zelinka. Je fakt, že pokud chce věda něco zjistit, musí občas podstoupit i určité riziko – nemám nic proti tomu něco zjistit – krom toho je to přeci zakomponováno v lidské podstatě – Bůh do člověka vložil tuto touhu na to přijít – jak a co má fungovat a proč. Z Bible je dle mého přeci zřejmé – že Bůh si přeje, aby lidé poznávali Boží dílo – proto jim dal i schopnosti aby to mohli ve svém životě dělat. Bible se vůbec nestaví proti lidskému poznávání… Číst vice »

Jiří Zelinka
Jiří Zelinka

„Geoinženýrství jako takové je kontroverzní, a to vzhledem k možnosti, že bychom mohli neúmyslně nějakým nepředvídatelným, negativním způsobem ovlivnit klima“ Já si vzpomínám na situaci v roce 1991, kdy vybuchla filipínská sopka Pinatubo – tehdy se o tom hodně psalo, v podstatě to zasáhlo celou Zemi, i když na různých místech různými způsoby. Lehce to snížilo teplotu na Zemi, i když na severu Evropy se kupodivu teplota naopak zvýšila, někde se začaly náhle množit řasy, což mělo zase vliv na růst korálů atd. Je fakt, že pokud chce věda něco… Číst vice »

Oliver
Oliver

Ano, taky si to pamatuju. Vítr u nás nebyl, ale ochlazení bylo citelné. Napadlo mně, že se o tom mluví, jako že přijede přes den noc, co se mi zdálo doopravdy výstižný. Zatmění tady bylo přes 90%. Bylo to někdy krátce po obědě, v čase, kdy Slunce svítí nejvíc, proto to zřejmně už nedotáhlo spátky.
Jinak to je opravdu nádherný zážitek, je jiné o tom vědět a znát obrázky a jiné byt účasten takovýho úkazu.

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Mám ve velmi živé paměti, jak při zatmění slunce před 10 lety? u nás v čechách – se po tu krátkou dobu tuším 1 hodiny velmi citelně ochladilo a vydrželo to už po celý den. Nevím, zdali v tu chvíli také nepřišel studený vítr, který „provázel“ ono zatmění – což je také možné – ale stačilo po nějakou dobu aby slunce nesvítilo plně a už ten den to prostě nebylo ono. Je zase fakt, že zatmění bylo tuším více než poloviční.