Genom užívá dva jazyky současně, proč to někdy nezkusíte také?

pavelkabrt Genetika-teorie informace 0 Koment.

David Klinghoffer

(Z www.evolutionnews.orgl přeložil bezplatně David Mašek – 3/2014. Vyšlo na stránkách Evolutionnews 13. prosince 2013.)

Přeložení článku do češtiny stálo 0 Kč. Děkuji každému, kdo pomáhá dosvědčovat Boží stvoření a jeho lásku bez darwinistických slátanin a evolučních lží! Pavel Kábrt


Image: Gabriël Metsu, The Letter-Writer Surprised/Wikicommons.

Výzkumníci ze státní Washingtonské univerzity, která je místní hnací silou ve vzdělávání, zjistili, že genetický kód se skládá ne z jednoho, ale ze dvou jazyků (Scientists discover double meaning in genetic code).

Od doby, kdy byl v roce 1960 rozluštěn genetický kód, vědci usuzovali, že byl používán výhradně pro záznam informací o bílkovinách. Vědci z Washingtonské univerzity byli ohromeni zjištěním, že genomy užívají genetický kód k sepisování dvou odlišných jazyků. Jeden popisuje, jak jsou tvořeny bílkoviny a druhý dává buňce pokyny k řízení genů. Jeden jazyk překrývá druhý, což je důvodem toho, proč ten druhý zůstával tak dlouho neobjeven.

„Po více než 40 let jsme usuzovali, že změny DNA týkající se genetického kódu mají dopad pouze na to, jak jsou tvořeny bílkoviny,“ říká Stamatoyannopoulos. „Nyní víme, že tato základní domněnka o čtení lidského genomu byla pouze jednou polovinou pravdy. Tyto nové objevy upozorňují na skutečnost, že DNA je neuvěřitelně mocným zařízením pro ukládání informací, které příroda plně využila neočekávanými způsoby.“

Genetický kód používá 64písmennou abecedu zvanou kodony. Tým z Washingtonské univerzity zjistil, že některé kodony, nazvané jimi duony, mohou mít dva významy, jeden se týká bílkovinné posloupnosti a druhý řízení genů. Vypadá to, že tyto dva významy se vyvinuly ve vzájemném souladu. Pokyny k řízení genů, zdá se, pomáhají stabilizovat určité prospěšné vlastnosti bílkovin a způsob, jakým jsou tvořeny. [zvýraznění přidáno]

Ale počkat! Jeden jazyk pro bílkoviny druhý pro řízení genů – dvě rozdílné funkce. A ony se „vyvinuly ve vzájemném souladu,“ bez záměru či řízení? No, ono je to potřeba, pokud předpokladem je, že všechno ve výrobním procesu života se takto vyvinulo. Copak k tomu hodláte říct?

Přemýšlejte ale, jak nepravděpodobné to je. Představte si, že napíšu článek v jednom jazyce o tématu A, ale důmyslně zvolím má slova tak, že tento článek bude možno přečíst i v jiném jazyce, a bude obsahovat informace o příbuzném ale odděleném tématu B. Přemýšlejte chvíli o tom, jaký důvtip by to vyžadovalo – a nejen to, ale ta předvídavost s vědomím a představením si složitého, vzdáleného cíle by byla jen prvním krokem v celém procesu. V mysli vyvstane cíl a ta jej pak přeloží do skutečné podoby.

Takové věci se nedějí „ve vzájemném souladu“ bez inteligentního činitele, majícího v mysli dvojí účel, který si dokáže představit a přemýšlet o tom, jak ho dosáhne.

Naši vědci z Washingtonské univerzity tvrdí, že byli „ohromeni“? To by tedy měli být. Nyní si jako myšlenkový experiment představte, že místo dvou současně operujících jazyků by byly tři. Nebo čtyři. Pět? Proč ne? Konečně, jak říká Dr. Stamatoyannopoulos, po 40 letech si vědci nevšimli, že jsou jazyky dva. Při kterém čísle se zastavíte a řeknete si: tohle vyžadovalo záměr?

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
wpDiscuz