genome-uses-two-languages

Genom užívá dva jazyky současně – nezkusíte to také?

pavelkabrt Genetika-teorie informace Napsat komentář

David Klinghoffer

(Z www.evolutionnews.org přeložil bezplatně David Mašek – 3/2014. Vyšlo na stránkách Evolutionnews 13. prosince 2013.)

Výzkumníci ze státní Washingtonské univerzity, která je místní hnací silou ve vzdělávání, zjistili, že genetický kód se skládá ne z jednoho, ale ze dvou jazyků (Scientists discover double meaning in genetic code).

  • Od doby, kdy byl v roce 1960 rozluštěn genetický kód, vědci usuzovali, že byl používán výhradně pro záznam informací o bílkovinách. Vědci z Washingtonské univerzity byli ohromeni zjištěním, že genomy používají genetický kód k sepisování dvou odlišných jazyků. Jeden popisuje, jak jsou tvořeny bílkoviny a druhý dává buňce pokyny k řízení genů. Jeden jazyk překrývá druhý, což je důvodem toho, proč ten druhý zůstával tak dlouho neobjeven.
  • „Po více než 40 let jsme usuzovali, že změny DNA týkající se genetického kódu mají dopad pouze na to, jak jsou tvořeny bílkoviny,“ říká Stamatoyannopoulos. „Nyní víme, že tato základní domněnka o čtení lidského genomu byla pouze jednou polovinou pravdy. Tyto nové objevy upozorňují na skutečnost, že DNA je pro ukládání informací neuvěřitelně mocným zařízením, které příroda plně využila neočekávanými způsoby.“
  • Genetický kód používá 64písmennou abecedu zvanou kodony. Tým vědců z Washingtonské univerzity zjistil, že některé kodony, které nazvali duony, mohou mít dva významy – jeden se týká bílkovinné posloupnosti a druhý řízení genů. Vypadá to, že tyto dva významy se vyvinuly ve vzájemném souladu. Pokyny k řízení genů, jak se zdá, pomáhají stabilizovat určité prospěšné vlastnosti bílkovin a způsob, jakým jsou tvořeny.
„Takové věci se nedějí „ve vzájemném souladu“, aniž by inteligentní činitel neměl o tomto dvojím záměru představu a nepřemýšlel o tom, jak ho dosáhnout.“

Ale zastavme se na okamžik. Jeden jazyk pro bílkoviny, druhý pro řízení genů – dvě samostatně oddělené funkce. A ony se „vyvinuly ve vzájemném souladu“, bez záměru či řízení? No, měly by, pokud se předpokládá, že ve výrobním procesu života se takto vyvinulo všechno. Co k tomu dodat?

Jenže uvědomte si, jak je to nepravděpodobné. Dejme tomu, že napíšu článek v angličtině o tématu A, ale budu volit slova natolik důmyslně, že ten článek bude možné přečíst také v jiném jazyce, a současně bude poskytovat informace o příbuzném, ale samostatném tématu B. Přemýšlejte chvíli o důvtipu, jaký by to nutně vyžadovalo – a nejen to, ale ta prozíravost při představě tak komplexního, vzdáleného cíle, která by musela být v celém procesu tím prvním krokem. Záměr povstane v mysli a ta jej pak převede do reality.

Takové věci se nedějí „ve vzájemném souladu“, aniž by inteligentní činitel neměl představu o tomto dvojím záměru, a nepřemýšlel o tom, jak ho dosáhnout.

Naši vědci z Washingtonské univerzity říkají, že byli „ohromeni“? Měli by být. Jako myšlenkový experiment si nyní představte, že místo dvou současně operujících jazyků by byly tři. Nebo čtyři. Pět? Proč ne? Vždyť jak říká Dr. Stamatoyannopoulos, za 40 let si vědci nevšimli, že jsou jazyky dva. Na jakém počtu se tedy zastavíte a řeknete si: Tady už to vyžadovalo naplánování?

Komentujte

Please Přihlásit to comment
  Subscribe  
Upozornit na