Entropie v Bibli

Genetická entropie: Je o ní záznam v Bibli?

pavelkabrt Genetika-teorie informace 2 Koment.

Dr. John Sanford, Jim Pamplin & Christopher Rupe

(Z Kolbe Center.org  přeložil Pavel Kábrt – 11/2014.)

Dožil se Noe 950 let?

Stále narůstají vědecké důkazy, že lidský genom rychle degeneruje následkem hromadících se mutací (termínem ´genom´se označují všechny kombinace genů u určité osoby). Kniha s názvem „Genetic Entropy“ shrnuje rozmanité vědecké důkazy ukazující na dlouhodobou genetickou degeneraci u člověka. To je potvrzováno též studiemi několika světově známých populačních genetiků, jako je třeba Crow (1997) a Lynch (2010). Tento fakt je rovněž podpořen genetickou teorií, experimenty s numerickými simulacemi a celou řadou dalších vědeckých publikací (Sanford et al., 2007, 2008, 2010, 2012, 2013; Gibson et al. 2013; Brewer et al., 2013; Baumgardner et al., 2013).

Skutečnost, že lidstvo geneticky degeneruje následkem kumulace mutací, je vlastně „evolucí jdoucí nazpět“, což je v rozporu s darwinistickou myšlenkou. Je pozoruhodné, že tato degenerace je naprosto v souladu s Biblí. Na mnoha místech Bible ukazuje, že jsme lidé umírající v odumírajícím světě, a že samo stvoření se vyčerpává (Obrázek 1) (Žalm 39:5-11; Žalm 102:25:26; Mat 24:35; Řím 8:22; Žid 1:10-12; 1Petra 1:24-25).

img class=“image image-img_assist_custom-300×418 image-img_assist_custom alignleft“ title=““ src=“http://kreacionismus.cz/sites/default/files/images/geneticka_entropie_-_je_o_ni_zaznam_v_bibli_2-tvar.jpg“ alt=““ width=“273″ height=“380″ />

Jako rez na autě, zhoubné (mírně škodlivé) mutace se pomalu ale průběžně hromadí v genomu všech živých tvorů, což vede k erozi genetické informace během času. To se děje jako jeden z tragických důsledků lidského hříchu a Pádu, jak to zaznamenává 3. kapitola Genese.

Nezřejmějšími vnějšími důkazy genetické degenerace jsou stárnutí, smrt a zkracující se průměrná délka života. Degenerace člověka je výslovně zaznamenána ve slovech Jákoba, který řekl faraonovi: „Putuji po této zemi 130 těžkých let. Ale můj život byl ve srovnání se životy mých předků krátký“ (Genesis 47:9) Extrémní délka života raných patriarchů je velmi dobře zdokumentována v Genesi, Exodu, Numeri, Deuteronomiu a Josuovi. Bible zaznamenává věk při smrti 25 patriarchů v linii, která jde od Adama k Mojžíšovi. Všichni tito patriarchové žili až do extrémně pozdního věku. To samé platí o jejich biblických protějšcích, jako byli Izmael, který žil ve stejné době. Můžeme také odvodit, že i Kain se dožil extrémně vysokého věku, protože založil město, které pak bylo obydleno jeho potomky (Gen 4:17). Extrémní dlouhověkost tedy nebyla jen mimořádná pro nějakou jednu rodovou linii, ale byla pravděpodobně charakteristickým znakem celého lidstva té doby.

Na Bibli se běžně nedíváme jako na zdroj vědeckých dat. Nicméně zaznamenané věky patriarchů fakticky tvoří skutečná data, která lze analyzovat vědecky. Mnozí učenci se na to soustředili (Holladay a Watt, 2001). I my jsme podobně udělali totéž – a zašli jsme o trochu dále než předešlé analýzy (Tabulka 1). Výsledky jsou fascinující a mají neuvěřitelné důsledky.

Tabulka 1: Tato tabulka je založena na masoretském textu

Znázorníme-li prvních 10 generací od Adama k Noemu, vidíme, že většina patriarchů se dožívala stáří přes 900 let. Dlouhověkost byla v té době stabilní, takže průběh je téměř plochý (Obrázek 2) Během tohoto historického období byl jedinou výjimkou Enoch – který byl „vzat do nebe aniž by zemřel“ (Gen 5:24; Žid 11:5) v relativně ještě mladém věku (bylo mu 365 let). V moderních časech není většina lidí schopna (nebo ochotna) věřit, že se mohli kdysi lidé skutečně dožívat tak vysokého věku. Proto mnozí křesťané jednoduše zamítají tyto záznamy jako mytologii. Jenže tu další část těchto dat už nelze tak snadno odmítnout…

Obrázek 2: Délka života prvních deseti generací od Adama k Noemovi (kromě sedmé generace, Enocha). Enoch byl vyňat, protože nezemřel, ale byl přenesen do nebe ve věku 365 let (Gen 5:24; Žid 11:5). Průběh je téměř plochý což ukazuje, že očekávaná délka života v této době byla téměř stabilní, kdy se většina patriarchů dožívala přes 900 let. To může naznačovat velmi nízkou rychlost mutací v tomto období. Konkrétní patriarchy a jejich délky života ukazuje tabulka 1.

Pokud znázorníme dobu života Noe a jeho potomků, vidíme náhlou změnu během Noemova života, s následujícím překvapujícím systematickým poklesem, který vykazuje stále kratší a kratší délky věku (Obrázek 3). Tento pokles délky života začal v době biblické Potopy. Můžeme to pozorovat ve všech třech základních překladech Starého zákona. Existují určité variace v údajích, což závisí na použitém překladu (masoretský, Septuaginta nebo Samařský). Tyto rozdíly však nijak podstatně nemění tvar sestupné křivky. Co nám tyto údaje říkají?

Obrázek 3: Délky života Noema a jeho potomků založené na masoretském textu. Jak můžeme vidět, v době Potopy začínají délky života klesat, ale velmi systematickým způsobem. Podívejte se na tabulku 1, abyste si ozřejmili určité patriarchy a délky jejich života. Poslední zobrazené údaje jsou z doby Říše římské, kdy očekávaný průměrný věk byl 45 let (viz http://en.wikipedia.org/wiki/Life_expectancy). Statistika vyjímá dětskou úmrtnost do věku 10 let. Od doby Římanů až k nedávnému pokroku ve stravování a medicíně se pohyboval lidský věk v rozmezí 30-50 let (v závislosti na proměnných, jako jsou dětská úmrtnost). Všimněme si: doby úmrtí Sáry, Izmaele, Leviho a Arona jsou znázorněny v rozptylovém poli. Jelikož tito lidé byli ve stejné generaci jako Abram, Izák, Josef i Mojžíš, představují kalkulační rozptyl ve směru průběhu křivky, a tak pro tento průběh nebyli do výpočtu zahrnuti.

Nákres na obrázku 3 nám říká, že biblická data jsou sama o sobě reálná. Tyto údaje jsou koherentní a vnitřně konzistentní takovým způsobem, že by to nikdy nemohlo vzniknout náhodou. A to i v protikladu ke skutečnosti, že tyto údaje byly odvozeny z různých biblických knih napsaných různými autory v různých časových intervalech. Kdokoliv studoval biologická data, může vidět, jak „těsná“ tato data jsou – tím je myšleno, že se konkrétní body dat velmi málo rozcházejí s průběhem grafu. Hladký průběh křivky je formován dle speciálního vzorce, který je tam zobrazen (y=1067,7x-0,766). Statistické R2 nad křivkou se nazývá Koeficient determinace, který nám říká, do jaké míry mohou být data správně vyjádřena matematickou rovnicí. Hodnota, kterou vidíme u masoretského textu (R2=0,96), je extrémně vysoká – což znamená, že tvar grafu (hladká křivka) vyjadřuje správně 96 % variací z dat délek života. Může to být řečeno i takto: pokles délek života má velmi přesnou matematickou charakteristiku. Jsou jen dva možné způsoby, jak k tomu mohlo dojít, jak uvádíme níže.

To první vysvětlení by mohlo být takové, že matematická povaha poklesu vznikla proto, že všechny body těchto dat, různě rozptýlené v řadě knih Starého zákona, někdo uměle sestavil, jeden rafinovaný člověk, který tuto machinaci provedl. Tento člověk by musel být schopným matematikem. Navíc by musel být hnán jakousi škodolibou ambicí podvést svět tak, aby uvěřil, že od dob Noema je lidská zdatnost velmi dramaticky podrobena velmi specifickému exponenciálnímu průběhu procesu degenerace.

Druhé vysvětlení by bylo, že matematická povaha poklesu délek života vznikla proto, že údaje Bible jsou pravdivé a skutečně věrně zaznamenávají a odhalují určitý základní historický proces přirozené degenerace.

Musíme rozumově odmítnout absurdní myšlenku, že nějaký matematik uměle sestavil mnohé části Starého zákona tak, aby ošálil svět a přiměl ho tak k víře, že se tento velice specifický vzorec lidské degenerace skutečně udál. Pokud byl Starý zákon napsán za účelem, aby někoho podvedl, proč by pachatel vykonstruoval tak obtížně uvěřitelná data o lidech žijících neuvěřitelně dlouhý život? Jak by právě toto mohlo někoho přesvědčit? Bez moderních schopností analyzovat právě tento typ údajů a bez znalosti genetických mutací by křivka degenerace (která je patrná až poté, co jsou data graficky znázorněna) byla neznámá a nepochopitelná dřívějším čtenářům Bible. To nás nutí přijmout druhé vysvětlení (i když se jeví velmi pozoruhodné), tedy že zaznamenaný pokles délek života je výsledkem pravdivých údajů, a to i v důsledku toho, že i ostatní související záznamy Bible jsou historicky pravdivé a přesné. Z toho plyne, že když čteme tyto biblické záznamy, čteme skutečnou historii o skutečných lidech, jejichž délky života do jejich smrti byly skutečně věrně zaznamenány. S tím souvisí, že Starý zákon se čte jako střízlivý historický příběh napsaný nenáročným a nepředpojatým způsobem – prostě tak, jakoby autoři jen jednoduše zaznamenávali dějiny. Tím pádem oni dávní patriarchové skutečně žili tak dlouho, že se i znali se svými pra pra pra pra pra (atd.)… pravnoučaty a jejich vysoký věk byl známý – jasný důvod k tomu, aby to bylo systematicky zaznamenáváno. Ale po Mojžíšovi už doby dožití nebyly běžně zaznamenávány – což se dalo čekat, protože délky života se přiblížily tomu, co bychom dnes my nazvali „normální“. Je tedy zřejmé, že obtíž nespočívá v Bibli samé, ale vyplývá z naší vlastní nevíry.

Tvar sestupné tendence by měl okamžitě rozpoznat každý biolog. Je to křivka biologického rozkladu. Potomci Noema byli podrobeni určitému typu rychlého degenerativního procesu. Jak už bylo řečeno v úvodu, máme nyní velmi silný důkaz, že člověk geneticky degeneruje (což probíhá už po tisíciletí) následkem trvalého hromadění mutací. To nás vede k rozumnému závěru, že neustálá degenerace člověka zaznamenaná v Bibli pramení z kumulace mutací a výsledkem je „genetická entropie“. A skutečně, realistické biologické numerické simulace (viz obrázky 4 a 5) ukazují, že při současné rychlosti mutací (kolem 100 nových mutací na osobu a generaci) by měla lidská zdatnost a délka života kopírovat historický průběh této klesající křivky s vysokou podobností biblického záznamu poklesu očekávané délky života. Nicméně extrémně strmý pokles délek života, který je v Bibli zaznamenán hned po Potopě (obrázek 3), je skutečně podstatně strmější než by naše numerické simulace předpokládaly. Máme důvody věřit, že událost Potopy byla i událostí vysoké radiace, a že ve staletích následujících hned po Potopě mohla být rychlost mutací podstatně vyšší než ta současná.

Obrázek 4: Kumulace mutací během 200 generací u biologicky realistické lidské populace za použití simulátoru „Mendelův kalkul“. Tento program je schopen kompletní numerické simulace sledující zhoubné (škodlivé) mutace tak, jak se kumulují v populaci – i v protikladu k silnému přírodnímu výběru. Jak je možné vidět, mutace se kumulují neustále a zdatnost tak neustále klesá i přes neustále působící a pročišťující přírodní výběr (selekci). V tomto časovém úseku se zdatnost snížila přes 80 %. Výsledkem toho je klasická biologická křivka rozpadu – velmi podobná oné křivce rozpadu, založené na biblických datech délek života (viz obrázek 3). Tento model uplatnil známou rychlost lidských mutací (zhruba 100 nových mutací na osobu a generaci) u populace velikosti 10 000. V každé generaci přírodní výběr odstranil polovinu „méně zdatných“ potomků. Modrá čára reprezentuje velikost populace – v tomto experimentu byla tato velikost udržena jako konstantní z jedné generace ke druhé. Šedá oblast reprezentuje standardní odchylku (variaci) uvnitř populace.

Obrázek 5: Za použití Mendelova kalkulu byl proveden pokus simulující biblický scénář kumulace mutací během biblické doby zahrnující 200 generací (což zhruba odpovídá 6 000 let). Nastavení použitých parametrů odpovídalo specifitě biblického scénáře. Toto nastavení zahrnovalo rychlost reprodukce na 6 potomků na jednu ženu, realistickou rychlost mutací v hodnotě 100 mutací na osobu a generaci, a také genetické hrdlo láhve simulující drastickou redukci velikosti populace jen na 8 lidí (Noemova rodina), kteří byli zachováni na Noemově arše. Stejně jako u předešlého experimentu zobrazeného na obrázku 3, pokles zdatnosti byl souvislý po 200 generací tak, jak se mírně škodlivé mutace neustále hromadily v populaci. Avšak v desáté generaci přišla událost extrémního „hrdla láhve“, kdy se velikost populace (reprezentovaná modrou čárou) snížila z 10 000 na pouhých 8 lidí jen v jediné generaci, po čemž následovalo rychlé stoupání, které populaci navrátilo do původního stavu. Toto nijak vážně nezměnilo tvar křivky rozpadu (ve srovnání s obrázkem 4). Poznámka: V těchto pokusech používáme běžně jen mírné velikosti populací, protože velmi velké populace nejdou v našich počítačových možnostech zvládnout. Přesto dostáváme velmi podobné výsledky jako u mnohem větších populací, pokud uplatníme populační velikost vyšší než 1 000. Šedá oblast reprezentuje standardní odchylku (variaci) uvnitř populace.

ZÁVĚRY

Náš prvořadný závěr je, že údaje o délce života silně potvrzují historicitu a věrohodnost Bible, zvláště knihy Genesis. Rovněž biblické údaje silně naznačují, že nové vědecké důkazy o genetické degeneraci člověka jsou správné a že genetická entropie je velmi reálná. Genetická entropie je pravý opak evoluce a dává mocnou zprávu o Pádu, popsaném v Bibli. To vše ukazuje na naléhavou potřebu vykoupení lidstva a všeho tvorstva. Z naší analýzy biblických údajů můžeme detailněji odvodit sedm následujících logických důsledků:

1. Jak jsme řekli, údaje o délce života silně potvrzují historicitu a věrohodnost Bible, zvláště knihy Genesis.

2. Údaje o délce života ukazují, že extrémní dlouhověkost raných patriarchů byla reálná a že prudký pokles délky života po Potopě byl skutečný. To podporuje biblické hledisko na degeneraci, která měla přijít od Pádu. Ve světle nedávných vědeckých objevů, historicky zaznamenaný pokles délky života je nejlépe chápán pomocí termínů kumulace mutací a genetická entropie.

3. Hladký průběh poklesu dlouhověkosti ukazuje, že v datech nejsou žádné větší „mezery“. Což znamená, že počet generací od Adama k Ježíši, jak to je to zaznamenáno u Lukáše ve 3. kapitole, je buď přesný, nebo téměř přesný. Jednoduše v této křivce neexistuje žádný prostor pro stovky (nebo dokonce tisíce) nějakých chybějících generací – jak někteří tvrdí.

4. Drastický pokles dlouhověkosti začal velice specificky za času Potopy. To silně podporuje realitu mimořádné, kataklyzmatické celosvětové potopy, která změnila svět, nikoli nějaké běžné místní záplavy.

5. Protože údaje o rodokmenech a dlouhověkostech jsou těsně spojeny, potvrzení údajů o dlouhověkosti silně podporuje údaje o rodokmenech (čili čas od otce k synovi bez větších mezer atd.) – tak můžeme rozumně dovozovat, že Adam a Eva žili v relativně nedávné minulosti.

6. Klesání délky života silně naznačuje, že evoluce jde špatným směrem a že evoluční chronologie není reálná.

7. Ačkoliv všechny tři starověké texty Starého zákona jsou ve všeobecné shodě vzhledem jak k rodokmenům, tak i údajům o dlouhověkosti a exponenciálnímu tvaru rozpadové křivky, existují místa, ve kterých se jednotlivé texty liší vzhledem k přesným číslům. Naše analýza naznačuje, že masoretský text se jeví jako spolehlivější jak vzhledem k Septuagintě tak k textu Samařskému. Tam, kde se buď Septuaginta nebo Samařský text liší od masoretského, jiný text se s masoretským shoduje a tak masoretský text se stává „konsensuálním textem“ (text určité všeobecné shody). To silně naznačuje, že několik přepisovacích chyb se vyskytovalo soustavně v jednom z ostatních textů, ne však v textu masoretském. A to poslední, naše rozbory podporují masoretský text i z pohledu naší statistické analýzy. Když jsme zobrazili dlouhověkost na základě údajů masoretského textu vůči textu Septuaginty, zjistili jsme, že Koeficient determinace byl vyšší u masoretského textu (0,96) než u Septuaginty (0,93). (Samařský text zahrnuje jen prvních pět knih Bible, a protože tam chybí údaje o délkách života, tak jej nelze do srovnávání zahrnout).

By Dr. John Sanford, Jim Pamplin & Christopher Rupe FMS Foundation, All Rights Reserved, 2014.


Články s podobnou tématikou v češtině:

Najít Boha není pro mne vůbec snadné
Pohled pod pozlátko evoluce
Genetický výzkum potvrzuje biblický časový rámec
Slábnoucí vliv prospěšných mutací potvrzuje biblický časový rámec

Články s podobnou tématikou v angličtině:
Genetic Entropy
Biological Information – New Perspectives

Použitá literatura

1.Baumgardner, J. et al. 2008. Mendel’s Accountant: A New Population Genetics Simulation Tool for
Studying Mutation and Natural Selection. In A. A. Snelling (Ed.) (2008). Proceedings of the Sixth International Conference on Creationism (pp. 87–98). Pittsburgh, PA: Creation Science Fellowship and Dallas, TX: Institute for Creation Research. https://www.icr.org/i/pdf/technical/Mendels-Accountant.pdf
2.Baumgardner J., W. Brewer and J. Sanford. 2013. Can Synergistic Epistasis Halt Mutation Accumulation? Results from Numerical Simulation, In: Marks II RJ. et al., (eds) Biological Information – New Perspectives (pp 312-337). http://www.worldscientific.com/doi/pdf/10.1142/9789814508728_0013
3.Brewer, W., J. Baumgardner and J. Sanford. 2013a. Using Numerical Simulation to Test the “Mutation-
Count” Hypothesis, In: Marks II RJ, et al., (eds) Biological Information – New Perspectives (pp 298-311). http://www.worldscientific.com/doi/pdf/10.1142/9789814508728_0012
4.Brewer, W., F. Smith and J. Sanford. 2013b. Information loss: potential for accelerating natural genetic attenuation of RNA viruses, In: Marks II RJ, et al., (eds) Biological Information – New Perspectives (369- 384). http://www.worldscientific.com/doi/pdf/10.1142/9789814508728_0015
5.Crow, J.F. 1997. The high spontaneous mutation rate: is it a health risk? PNAS 94:8380-8386.
6.Gibson, P., J. Baumgardner, W. Brewer, and J. Sanford. 2013. Can Biological Information Be Sustained By Purifying Natural Selection? In: Marks II RJ et al., (eds) Biological Information – New Perspectives (pp 232-263). http://www.worldscientific.com/doi/pdf/10.1142/9789814508728_0010
7.Holladay, P.M. and J.M. Watt. 2001. De-generation: an exponential decay curve in Old Testament genealogies. Evangelical Theological Society Papers, 2001. 52nd Natl. Conf., Nashville, TN Nov. 15-17, 2000.
8.Jones, F.N. 2009. The Chronology of the Old Testament. Master Books.
9.Lynch. M., et al. 1995. Mutational meltdown in sexual populations. Evolution 49 (6):1067-1080.
10.Lynch, M., J. Conery, and R. Burger. 1995. Mutation accumulation and the extinction of small populations. Am. Nat. 146:489-518.
11.Lynch, M. 2010. Rate, molecular spectrum, and consequences of human mutation. PNAS 107
(3):961-968.
12.Sanford, J., J. Baumgardner, P. Gibson, W. Brewer, and W. ReMine. 2007a. Mendel’s Accountant: a biologically realistic forward-time population genetics program. Scalable Computing: Practice and Experience 8(2), 147-165. (http://www.scpe.org)
13.Sanford, J., J. Baumgardner, P. Gibson, W. Brewer, and W. ReMine. 2007b. Using computer simulation to understand mutation accumulation dynamics and genetic load. In: Shi et al. (Eds.),
14.International Conference on Computational Science 2007, Part II, LNCS 4488 (pp.386-392), Springer- Verlag, Berlin, Heidelberg. http://bioinformatics.cau.edu.cn/lecture/chinaproof.pdf
15.Sanford, J.C. 2008a. Genetic Entropy and the Mystery of the Genome. FMS Foundation, Inc. Waterloo, NY. 233 pages.
16.Sanford. J.C. et al. 2008c. Using Numerical Simulation to Test the Validity of Neo-Darwinian Theory. In A. A.
17.Snelling (Ed.) (2008). Proceedings of the Sixth International Conference on Creationism (pp. 165– 175). Pittsburgh, PA: Creation Science Fellowship and Dallas, TX: Institute for Creation Research. http://www.icr.org/i/pdf/technical/Using-Numerical-Simulation-to-Test-th… Theory.pdf
18.Sanford, J. and C. Nelson. 2012. The Next Step in Understanding Population Dynamics: Comprehensive Numerical Simulation, Studies in Population Genetics, in: M. Carmen Fusté (Ed.), ISBN: 978-953-51-0588-6, InTech, Available from: http://www.intechopen.com/books/studies-in-population- genetics/the-next-step-in-understanding-population-dynamics-comprehensive-numerical-simulation.
19.Sanford, J. (2013). Session II Chair – Biological Information and Genetic Theory: Introductory Comments, In: Marks II RJ et al., (eds) Biological Information – New Perspectives (pp 203-209). http://www.worldscientific.com/doi/pdf/10.1142/9789814508728_others02
20.Sanford, J., J. Baumgardner, and W. Brewer. 2013. Selection Threshold Severely Constrains Capture of Beneficial Mutations, In: Marks II RJ et al., (eds) Biological Information – New Perspectives (pp 264- 297). http://www.worldscientific.com/doi/pdf/10.1142/9789814508728_0011

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page

Komentujte

2 Komentáře zapnuto "Genetická entropie: Je o ní záznam v Bibli?"

Upozornit na
jhk - vlasta
jhk - vlasta
Metuzalém se dožil 969 let, píše se v bibli. Jestli to má být pravda, nebyl to člověk. – https://www.novinky.cz/zena/styl/444982-kolik-let-je-vymereno-cloveku.html – pokud někdo nemohl být, tak to vědec nemůže dost dobře posuzovat, protože o době minulé nic přesného nemůže z principu vědy vědět. A usuzovat na základě toho, co dnes víme, je tzv. mimo mísu. Říká se tomu nedostatek informací. Ale jinak to co říká jak je vidět souhlasí s Biblí velmi „úspěšně“. – Neexistují vědecké důvody, proč by takové prodloužení života nemohlo být úspěšné, ale v cestě mu stojí nekonečně… Číst vice »
Frantisek7777777
Frantisek7777777
Existují dva základní typy buněk. Střevní – ta má uzavřené konce DNA, a tím se neustále stejně opakuje, je tedy „nesmrtelná“, a kvasinková – ta má otevřené konce DNA, kterýma je spojena z buněčnou blánou na protilehlých koncích. Z takových buněk jsou složeny většiny těl živočichů na zemi, tedy i naše. Na obou koncích DNA jsou stejné sekvence, které umožňují dělení buňky a u člověka je jich asi 55. K dělení dochází asi po dvou letech, Kdy jedna zůstane aktivní a druhá je vstřebaná organismem. Když dojde k dělení buňky… Číst vice »
wpDiscuz