Fosilie belemnitů, dávná DNA a mladá země

pavelkabrt Stáří Země a vesmíru 0 Koment.

Fosilie belemnitů, dávná DNA a mladá země
Frank Sherwin, M. A.
(Přeložil M. T. z časopisu Acts & Facts, roč. 38, č. 10 – říjen 2009, str. 16, přeloženo 1/2010).
http://www.icr.org/i/pdf/af/af0910.pdf

Fosilie belemnitů, dávná DNA a mladá země.jpg

Biologické obory poskytly již kreacionistům mnoho argumentů pro jejich teorii stvoření světa v historicky nedávné době a po celém světě, z různých hloubek pod zemí se stále hromadí fyzické důkazy o velmi mladě vypadajících biologických materiálech z údajně dávných fosilií.

V srpnu 2009 učinili paleontologové v Trowbridge, Wiltshire v Anglii objev, který šokoval evolucionistickou komunitu. Objevili belemnita „starého 150 milionů let“, který měl zachovánu žlázu produkující tmavé obranné barvivo. „Je těžké si představit, jak se mohlo zachovat cosi tak měkkého a řídkého jako je tahle žláza…v hornině staré 150 milionů let“, konstatoval Dr. Phil Wilby z British Geological Survey (1). Kreacionisté souhlasí a spatřují v tom fyzický důkaz zřetelně dokládající nedávné pohřbení a zachování tohoto organizmu.

„Živé fosilie“ představují další dilema pro zastánce dlouhých časových úseků. Žraloci, ostrorepi, lilijice, borovice Wollemi, haterie, krokodýli, upíří olihně, loděnky, ramenonožci, škeble, vážky, dvojdyšné ryby a stovky dalších zvířat i rostlin, zůstaly stejné po „miliony let“ a navzdory zásadním změnám svého životního prostředí a předpokládaným dlouhým věkům, během kterých probíhaly mutace a přírodní výběr. Živým fosiliím porozumíme však lépe, podíváme-li se na ně z hlediska stvoření a mladé země, kdy přírodní výběr nevytváří nové formy a živí tvorové by měli vypadat podobně jako jejich fosilizovaní příbuzní.

V průběhu několika uplynulých desetiletí byl v rozporu s Darwinovým učením objeven genetický materiál (DNA), který prý pochází z velmi starých zdrojů, ale zachoval se v relativně svěžím stavu. Kupříkladu evolucionista Sangtae Kim objevil sekvence DNA z miocenních fosilií (prý více než 5 milionů let starých) a napsal „Tahle studie potvrzuje, že můžeme získat sekvence DNA ze zbytků rostlin z doby miocénu“ (2). A „u rostlin, bakterií, savců, neandertálců i dalších dávných lidí jsme objevili krátké sekvence aDNA (dávné DNA).“ (3) Jak se mohla DNA zachovat tak neporušená po tak dlouhé době přitom, co je známo o rychlosti jejího rozkladu? (4,5).

Další vzorky živé DNA byly extrahovány ze zmrzlé tkáně označované evolucionisty za starou několik tisíc let. Elektrárnou buňky je mitochondrie obsahující DNA nazývanou mtDNA. Roku 2008 byly extrahovány vzorky mtDNA ze zmrzlého člověka objeveného v Alpách roku 1991. Stáří tohoto tzv. Tyrolského ledového muže bylo určeno přes 5000 let. Jeho mtDNA byla sekvenována úspěšně a v neporušeném stavu (6).

Když už je řeč o nízkých teplotách, v permafrostu jižního Grónska uskutečnili vědci hlubinné vrty a odebrali tam vzorky. Z hmyzu a rostlin ve vzorcích obsažených pak extrahovali čisté sekvence DNA (7). Podobné vrty v Antarktidě možná přinesou další takové sekvence.

Nejenže vědci nalézají DNA tam, kde by neměla být (jsou-li pravdivé dlouhé věky evolučního vývoje), ale navíc byli z dávných pozemských materiálů extrahováni živí mikrobi. Průkopníkem těchto fascinujících objevů je evolucionista Raul Cano z Kalifornské polytechnické státní univerzity. Jeho práce dohánějí k zoufalství evoluční biology, kteří tvrdí, že země je velmi stará, a proto si myslí, že Canovy jinak pozoruhodné výsledky jsou ve skutečnosti kontaminovány recentními bakteriemi. Jenže, i další evolucionisté učinili podobné objevy (Cool.

Vypadá to, že mnoho vědců zapřahá vůz před koně – ochotně přijímají dlouhé věky dříve, než se zamyslí nad důkazy, které svědčí o něčem jiném (9). Naproti tomu kreační model (který počítá věk země na tisíce a nikoli miliony let) předpovídá fakt, že tyhle údajně prastaré materiály budou obsahovat svěží DNA.

Odkazy

1. Ink found in Jurassic-era squid. BBC News. Posted on news.
bbc.co.uk August 19, 2009, accessed August 19, 2009.
2. Kim, S. et al. 2004. DNA sequences from Miocene fossils:
An ndhF sequence of Magnolia latahensis (Magnoliaceae)
and an rbcL sequence of Persea pseudocarolinensis (Lauraceae).
American Journal of Botany. 91 (4): 615–620.
3. Criswell, D. 2006. How Soon Will Jurassic Park Open? Acts
& Facts. 35 (6).
4. Poinar, H. et al. 1996. Amino Acid Racemization and the
Preservation of Ancient DNA. Science. 272 (5263): 864-
866.
5. Willerslev, E. and A. Cooper. 2006. Pathogenic microbial
ancient DNA: a problem or an opportunity? Proceedings of
the Royal Society. 273 (1587): 643.
6. Ermini, L. et al. 2008. Complete Mitochondrial Genome
Sequence of the Tyrolean Iceman. Current Biology. 18 (21)
1687-1693.
7. Willerslev, E. et al. 2007. Ancient Biomolecules from Deep
Ice Cores Reveal a Forested Southern Greenland. Science.
317 (5834): 111-114.
8. Vreeland, R. H., W. D. Rosenzweig and D. W. Powers. 2000.
Isolation of a 250 millionyear-
old halotolerant bacterium
from a primary
salt crystal. Nature. 407
(6806): 897-900.
9. One example of this was
documented in Yeoman,
B. Schweitzer’s Dangerous
Discovery. Discover, April
2006

Poznámka pod čarou mimo původní článek:

Wikipedie (http://cs.wikipedia.org/wiki/Belemnit):

Belemniti byli zástupci poměrně rozšířené skupiny vodních měkkýšů – hlavonožců, žijících od prvohorního devonu až do svrchní křídy (asi před 416-65 miliony let). Byli značně podobní dnešním olihním (i když s nimi nejsou blízce příbuzní) a sépiím. Stejně jako tito recentní hlavonožci měli také inkoustový váček. Lišili se naopak přítomností deseti ramen (chapadel) zhruba stejné délky a neměli na nich tentákule.

Název pochází z řeckého belemnon (šíp) a eidos („tvar“) – tedy „ve tvaru šípu“. Schránky belemnitů jsou obvykle jedinou zachovalou částí těla a mají skutečně podobu hrotu kopí či šípu. Belemniti byli velmi četní a proto slouží mnohde jako indexové fosílie pro datování druhohorních hornin. Tito živočichové byli častou kořistí velkých mořských plazů, jako byli plesiosauři a mosasauři.

Příloha Velikost
Fosilie belemnitů, dávná DNA a mladá země.doc 217.5 KB
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
wpDiscuz