teropoidus

Evoluční mýtus jen velmi nerad obléká další nový kabát – přece jen je to tak

pavelkabrt Stáří Země a vesmíru 0 Koment.

(Foto: zkamenělina teropodního drápu (dinosaura), kde byly nalezeny mikroskopické struktury podobající se krevním buňkám (Laurent Mekul)

Vědci právě našli měkkou tkáň uvnitř dinosauří zkameněliny.

Přečtěte si, proč je to tak vzrušující.

Aktualizováno Josefem Strombergem 9. června 2015

(Z http://www.vox.com/2015 přeložil Pavel Kábrt – 6/2015)

Kdyby nešlo o tak strašnou tragedii, byla by evolucionistická báchorka o tom, jak svět stvořil sám sebe, docela pěkná prča. Pavel Kábrt

Dlouho byly dinosauří zkameněliny považovány za jednoduché věci. Proces fosilizace zanechává celkový tvar dinosauřích kostí nezměněn, ale mikroskopické struktury uvnitř těchto kostí – krevní buňky, struktura vláken a jiné druhy měkkých tkání – to se během času nevyhnutelně rozloží.

Ale tento pohled se nyní mění – a je možné, že mnoho dávných zkamenělin uchovává více detailů než by oko mohlo postřehnout. Ten druh biologických tkání, které dnes v některých zkamenělinách nalézáme, by nás mohl informovat o dinosauří anatomii, chování a evoluci tak, jak to ještě před pár lety nebylo možné.

Toto je fotka z nové studie, kterou dnes publikoval Nature Communications a řídil Sergio Bertazzo z Královské univerzity v Londýně.

Je na ní vidět extrémně zvětšené místo z drápu 75 miliónů let starého teropoda [dinosaura], který pochází ze sbírky přírodovědeckého muzea v Londýně. Když vědci odškrábli několik malých kousků z této zkameněliny a prohlédli si je pod elektronovým mikroskopem, našli malinké struktury, které velmi moc vypadají jako kolagenová vlákna, která jsou též v našich vlastních vazech, šlachách a kostech.

V jiných dinosauřích zkamenělinách našli badatelé útvary podobající se krevním buňkám. Testy ukázaly, že mají podobné chemické složení jako má krev emu (to je pták, o kterém se myslí, že byl relativně blízkým příbuzným dinosaurů).

Myšlenka, že dinosauří zkameněliny by mohly obsahovat měkké tkáně, se vynořila poprvé asi před deseti lety [spíše před 15-20 lety – pozn. PK], kdy paleontoložka Mary Schweitzerová našla ve zkamenělině T. rex důkazy o krevních buňkách.

Co je ale na této nové studii tak vzrušující? Je to skutečnost, že na rozdíl od zkameněliny, kterou použila Schweitzerová, nejsou tyto zkameněliny vůbec nijak dobře zachované. Jedna z paleontologů, kteří na studii pracovali, Susannah Maidment, nazývá takové vzorky „svinstvem“. Jestliže se i v tomhle mohly uchovat měkké tkáně, může to být znamením, že to samé platí o tisících dalších zkamenělin, které muzea uchovávají.

Přečtěte si pokračování anglického textu zde a všimněte si, prosím, jak autor píše takovým stylem, že ho lze podezřívat z tajného vyznavačství kreacionismu. Samozřejmě během textu tu a tam dává úlitbu evolučním bohům, tedy že „evoluce dozajista stále platí“, ale na druhé straně píše např.:

„Stovky let většina paleontologů nikdy neuvažovala, že by jejich zkameněliny mohly uchovat tento druh mikroskopických struktur měkkých tkání. Předpokládalo se, že proteiny a další molekuly, ze kterých jsou složeny, zaniknou během jen několika miliónů let.“

„Ale tvrzení [Mary Schweitzerové] zůstávalo mezi paleontology kontroverzní – i po roce 2006, kdy byla uveřejněna její studie popisující důkladnější testy.“

„Nedávné chemické analýzy poskytly další důkazy, že kosti T. rex skutečně obsahují krevní buňky, a Schweitzerová pak ještě objevila měkké tkáně uchované uvnitř 80 miliónů let starého hadrosaura. Pořád ještě není přesně jasné, jak tato měkká tkáň mohla vydržet, ale někteří spekulují, že se mohly na proteiny v tkáních navázat molekuly železa a zvýšit tak jejich stabilitu.“ [chachacha – pěkná hovadina, ale evolucionista se stébla chytne, když jeho mýtus o miliónech let MUSÍ vydržet proti faktům – pozn. PK]

„Jednu věc však s těmito měkkými tkáněmi nedokážeme: extrahovat dinosauří DNA a učinit tak Jurský park realitou. Když ji srovnáme s kolagenovými vlákny a červenými krvinkami, je DNA mnohem, mnohem menší a mnohem křehčí. Zřejmě i DNA se mohla lépe uchovat, než se předtím myslelo. Ale vědci dnes odhadují, že DNA má poločas rozpadu jen 521 let, zatímco dinosauři vymřeli masově před 65 milióny let.“

No řekněte: Kdyby nešlo o tak strašnou tragedii, nebyla by ta evoluční báchorka docela pěkná prča? Pavel Kábrt

Další související články v angličtině:

http://www.foxnews.com/science/2015/06/10/scientists-find-blood-in-dinos…

http://www.nature.com/ncomms/2015/150609/ncomms8352/pdf/ncomms8352.pdf

http://www.sciencemagazinedigital.org/sciencemagazine/12_june_2015?sub_i…

Příloha Velikost
00776-10.6.2015-evolucni_mytus_jen_velmi_nerad_obleka_dalsi_novy_kabat_-_prece_jen_je_to_tak.doc 2.58 MB
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
wpDiscuz