Evolucionistické fantazmagorie tryskají bezuzdně z darwinistických lebek

pavelkabrt Vznik života - chemická evoluce 0 Koment.

Člověk neví, jestli se má těm evolucionistům smát, nebo má zuřit, nebo brečet, nebo se jít opít či se jen bolestně ztišit a modlit za jejich prohnilé, prolhané a vůči pravdě otupělé duše. Jejich nespoutané fantazmagorické imaginace tryskají z jejich hlav jako vodopády: chemie je nezajímá, fyzika je nezajímá, pravděpodobnostní výpočty jsou jim ukradené, veškerá pozorování, laboratorní výzkumy, to je evolucionistům naprosto lhostejné. Na čem opravdu záleží jsou jejich evolucionistické příběhy, báchorky, povídky a fantazie o minulosti, přírodní věda je jim zcela lhostejná stejně jako všechna pozorovatelná fakta.

Vědci zatím nejsou schopni život vyrobit ani ve vybavené laboratoři, a to s použitím všech možných moderních prostředků a hlavně bohatých vědomostí, čili inteligence (know-how), ale za bohapusté fantazie, jak život údajně kdysi dávno vznikal jen tak sám od sebe a dokonce jak na běžícím pásu, jen proto, že tu údajně prý byly potřebné chemické prvky, následkem spontánních chemických reakcí a hromů a blesků a třesků, za tyhle povídačky se evoluční ideolog nestydí ani trochu. Jo, panečku, ale taková víra ve stvořitele: to je velmi nevědecké, vždyť ho nevidíme a nemůžeme si na něj sáhnout a ani nevíme, kdo ho stvořil, že? Zatímco samovolné vznikání života z chemických prvků „je dnes a denně pozorovatelné a osahatelné všude kolem nás, v laboratoři i terénu, naprosto pozorovatelný jev všude kolem nás, že, evolucionisté?“ Nějaký příklad by byl, prosím, kde nám v terénu vzniká samovolně život z neživých komponentů, jen tak, bez programu?

Ten, kdo si přečte aspoň minimum z toho, proč k samovolné chemické evoluci nemohlo nikdy dojít z hlediska poznaných faktů, a na tomto webu je toho víc jak dost, a to nejsou kreacionistické výzkumy, ale výzkumy světských vědců bez ohledu na jejich víru či nevíru, tak ví, že samovolný vznik nejen buňky schopné reprodukce a metabolismu, ale i jen vznik neživých základních nutných buněčných komponent (proteinů, genů, membrán, ATP atd.) už by byl v neživém prostředí zázrak nad zázraky. Pak je ovšem neuvěřitelné, jaké lži píše Penny Sarchetová, evoluční fantastka (viz níže). Přitom živá buňka by musela naprosto jednoznačně vzniknout NAJEDNOU, není možné představovat si, že jednotlivé její části vznikaly postupně, dokonce snad po milióny let – byly by okamžitě zničeny těmi samými spontánními procesy, díky kterým vznikly; bez života by jednotlivé komponenty buňky nebyly schopny ubránit se rozkladu vlivem nepříznivého okolí (hydrolýza, oxidační procesy, rozklad vlivem záření atd.). Spíše procesor do počítače by vznikl díky evolucionistické fantazii než živá buňka. Ale na to evolucionisté nehledí, jejich imaginace nezná mezí, na faktech z vědy jim vůbec nezáleží. Co je horší, je, že tyhle nesmysly cpou evoluční ideologové do veřejnosti i do dětí na školách, a co je ještě horší, že většina lidí tyhle nesmysly miluje a s velkou chutí polyká bez sebemenšího zájmu si to ověřit. Nechceme Boha, milujeme evoluci!

*****************************************************

Zde je část článku z New Scientist

17. srpen 2016

Život se na této Zemi nemusel objevit jen jednou, ale možná mnohokrát
Naprosto žádný velký zázrak, který se během 4 miliard let stal jen jednou, ale počátky života mohly být docela běžnou záležitostí, a mohly se objevit znovu a znovu mnohokrát.

Napsala Penny Sarchetová

New Scientist: Ve 4,5 miliardové historii Země povstal život, jak ho známe, jen jednou. Všechno živé na naší planetě má stejný chemizmus a můžeme to vše vystopovat až zpět k „LUCA“, což je poslední univerzální předek všeho živého [LUCA – Last Universal Common Ancestor – PK].

Pavel Kábrt: To je lež jako věž – k žádnému LUCA vystopovat žádný život nejde a nikdo to nikdy ani nevystopoval, navíc ani žádný LUCA nežil a nežije a neexistuje, jde jen o evolucionistickou dějepisnou fantazmagorii.

New Scientist pokračuje: A proto předpokládáme, že aby začaly životní procesy, muselo to být opravdu velmi těžké a náročné, vyžadovalo to neuvěřitelnou a velmi nepravděpodobnou kombinaci řady okolností.

Pavel Kábrt: Ano, to předpokládáte velmi správně, protože to vyplývá z přírodních věd a pozorování i pokusů, tak se toho držte. Podle všech experimentů a teoretických výpočtů život z neživého vzniknout „jen tak“ samovolně nemohl.

New Scientist pokračuje: Opravdu? Bylo to tak? Jenže jednoduché experimenty biologů, které mají za úkol vytvořit ty nejprvnější momenty vzniku života, tomuto předpokladu odporují.

Pavel Kábrt: Lež jako věž, všechny experimenty právě toto potvrzují, a ne, že tomu odporují.

New Scientist pokračuje: Jak se to jeví, život je záležitostí základní chemie – není k němu třeba žádných kouzel, žádné těžko dostupné ingredienty, žádný blesk z nebe.

Pavel Kábrt: Neuvěřitelné tvrzení, že? Život je jen a pouze záležitostí chemie? Opradu? Takže oxid uhličitý je živý? Nebo kyselina dusičná? A když smícháme většinu prvků Mendělejevovy soustavy, tak už to skoro žije? A geny, genetické programy a informační kódy, to je „jen chemie kousek od života“? Neuvěřitelné kecy a protivědecké lži! A New Scientist to otiskne, hlavně proto, že to má evolucionistický punc – to je důležitý aspekt!

New Scientist pokračuje:
A toto nabízí ještě poutavější možnost. Spíše než aby život vypučel do svojí existence jen jednou, v nějaké chemicky požehnané prapolévce, život mohl mít mnoho původů.

Pavel Kábrt: Jedna evoluční lež vytryskne v celou řadu další evolučních fantazmagorií: „Život vzniká všude na Zemi i ve vesmíru úplně běžně, je to něco jako déšť, sucho, padání meteoritů či jaro léto podzim zima.“ Žádný zázrak, žádný div, úplně běžná záležitost – jen se nám to zatím nedaří napodobit a předvést, což je základem každého vědeckého výzkumu a DŮKAZU – ne báchorky a evolucionistické fantazie – o tom opravdu věda není.

New Scientist pokračuje: Život se mohl rozvinout znovu a znovu do mnoha rozličných forem po mnoho stovek a tisíců let, a nakonec se dostat do formy, kterou tu máme dnes, kdy všechny ty ostatní pokusy byly odstraněny při prvním pozemském masovém vymírání. Ale v těch prvotních dnech na naší planetě, takový život, jaký dnes známe, nemusel být nějak výjimečný a ojedinělý.

Pavel Kábrt: A důkaz tohoto tvrzení? Nula. Věda, experimenty, výpočty, to nás evolucionisty vůbec nezajímá. Kam se hrabeme, přátelé kreacionisté, se svojí střízlivou vírou ve stvořitele a nutnou počáteční inteligencí, informací a know-how. Nic z toho evolucionista nepotřebuje. Evolucionista nemá vůbec žádné zábrany ve své fantazii – nehledí na žádná omezení přírodními zákony, prostě a jednoduše, co si evolucionista vyfantazíruje, to je VĚDA PRAVÁ a jediná správná.

New Scientist pokračuje: Abych byla jasná. To, o čem zde mluvíme, se stalo dlouho předtím, než tu byla zvířata nebo rostliny nebo i jen mikroby. Mluvím o dávném začátku, kdy pouhé jednotlivé věci splňující popis „života“ byly více než jen molekulárními strojky. A dokonce i poté, kdy si odmyslíme těla, orgány a buňky a redukujeme všechno na základní reakce, se věci jeví ďábelsky složité. A právě toto čisté minimum vyžaduje život…

Pokračování tohoto lžifantastického evolucionistického čtení v angličtině jen pro předplatitele.

Závěr Pavel Kábrt: Evolucionistické zoufalé fantazie, jak vznikla živá buňka z neživých chemikálií za milióny let „jen tak“ neberou konce – protože Darwinova parta je v koncích a nemá nic, co by mohla nabídnout vědě – jen zoufalé protivědecké a dějepravné příběhy nemající s vědou nic společného. Kdo jim chce věřit, ať jim věří. Ostatní rozumní lidé odhodí evoluční teorii a darwinismus jako hnusný nevědecký brak, lživou teorii, nahrazující Boha, zoufalé náhradní náboženství materialistické party.

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
wpDiscuz