dragonfly

Evolucionisté nedokáží zaplnit mezeru Hexapoda

Jakob Haver Evoluce organizmů 1 Komentář

Jeffrey P. Tomkins, PH.D. *)

Hmyz je na Zemi doslova všudypřítomný. Létá ve vzduchu, žije v korunách stromů, pohybuje se po zemi nebo pod zemí a dokonce žije nebo loví ve vodě. Některý je vzácný, jiný ne, ale je životné důležitý v rámci potravinového řetězce. Opyluje rostliny, pomáhá recyklovat odpady a plní další důležité úkoly. Je však problematicky škodlivý pro věhlasný evoluční příběh, a to pro svůj náhlý a rozmanitý výskyt ve fosilním záznamu, který následuje po obrovské, nevysvětlitelné mezeře.1-3

Podle evolučního datování se hmyz poprvé objevuje asi před 385 miliony let. Nejstarší známý hmyz, který se objevil náhle a bez jakýchkoli svých předchůdců, byl bezkřídlý tvor, který se velice podobal dnešní rybence domácí. Jenže od tohoto počátečního výskytu hmyzu chybělo v sedimentárních horninách údajně dalších 60 milionů let.1-3 Neobjevily se žádné známky jediného švába, kobylky nebo vážky. Tato obrovská evoluční mezera v období před 385 miliony až 325 miliony let je mezi paleontology známá jako mezera hexapoda.4

„Hmyz se objevuje ve fosilním záznamu náhle, plně utvořený a bez předků.“

Na konci této časové mezery se náhle objevuje v horninovém záznamu nesmírně široká rozmanitost hmyzu, včetně mnoha druhů hmyzu létajícího, a to zcela bez předků. Jeden evoluční badatel nedávno uvedl:

  • Kolem toho, jak poprvé hmyz vznikl, byla spousta záhad, protože po mnoho miliónů let tu nemáte nic a pak se tu náhle objeví exploze veškerého  hmyzu.5

Obrovský problém spočívá v tom, že všechny evoluční předstupně této exploze rozmanitosti hmyzu by se měly vyskytovat právě v mezeře Hexapoda, ale jak sami evolucionisté říkají: „Je tragédií, že fosilie kmenové skupiny Hexapoda nám dosud stále unikají.“

Jak se tedy evolucionisté snažili tento hlavolam mezery Hexapoda vyřešit? Jedna oblíbená hypotéza navrhuje, že během geologického období pozdního devonu byla hojnost a velikost hmyzu omezena nízkou hladinou obsahu kyslíku v zemské atmosféře. Zdálo se, že celkově měla tato myšlenka určitou podporu, která byla založena na modelu hladiny atmosférického kyslíku za posledních 570 milionů let, který vyvinul geochemik Yale Robert Berner a ve kterém porovnával poměr uhlíku a kyslíku ve starověkých horninách a fosiliích.6 Na základě tohoto modelu byl atmosférický kyslík v období na počátku mezery Hexapoda nižší než 15%. Dnešní atmosférický kyslík má hodnotu přibližně 21%. Uvažovalo se o tom, že evoluci tohoto nešťastného hmyzu nějakým způsobem potlačila nízká hladina kyslíku.

„Hmyz byl stvořen Bohem podle svých druhů, v dokonalém souladu s vědeckými fakty.“

Ve studii, publikované na počátku tohoto roku (2018), vědci aktualizovali deset let starý model hladiny kyslíku při použití rozsáhlejších záznamů o uhlíku.3 Tyto nové údaje ukázaly, že pokles atmosférického kyslíku během pozdního devonu neexistoval. Jeden ze spoluautorů studie, stanfordský paleontolog Jonathan Payne prohlásil: „Tato studie ukazuje, že environmentální zábrana nízkým obsahem kyslíku může být vyloučena, protože není slučitelná s nejnovějšími daty.“5 Evoluční vědci jsou nyní opět na samém počátku, pokud jde o vysvětlování této dotěrné mezery Hexapoda a zdůvodnění, proč se hmyz ve fosilním záznamu objevil náhle, plně ve své rozmanitosti, ve všech svých nejrůznějších druzích a bez jakéhokoliv důkazu o jejich evoluci.

A jaký smysl dávají těmto údajům kreacionisté, pokud evolucionisté je vysvětlit nemohou? Jak je uvedeno v Bibli, asi před 4 500 lety celosvětová katastrofální Potopa rychle pohřbila miliardy rostlin a živočichů, které jsou nyní nalézány v sedimentárních horninách po celém světě jako fosilie. Mezera je snadno vysvětlitelná tím, že v půdě žijící bezkřídlý hmyz, obývající nižší polohy ekologických pásem, byl pohřben při Potopě dříve, zatímco okřídlený hmyz a obyvatelé vyšších nadmořských výšek byli pohřbeni později. Důvod, proč se fosilie hmyzu objevují náhle a nevykazují žádné známky vývoje je ten, že byly stvořeny Bohem podle svých druhů, v dokonalém souladu s vědeckými fakty.

Odkazy

  1. Clapham, M. E. et al. 2016. Ancient origin of high taxonomic richness among insects. Proceedings of the Royal Society B. 283 (1824): 20152476.
  2. Engel, M. S. 2015. Insect evolution. Current Biology. 25 (19): R868–R872.
  3. Schachat, S. R. et al. 2018. Phanerozoic pO2 and the early evolution of terrestrial animals. Proceedings of the Royal Society B. 285 (1871): 20172631.
  4. The subphylum Hexapoda, Greek for “six feet,” encompasses a majority of arthropod species, including insects.
  5. Than, K. Insects took off when they evolved wings, Stanford researchers find. Stanford University news release. Posted on news.stanford.edu January 23, 2018, accessed May 10, 2018.
  6. Berner, R. A. 2009. Phanerozoic atmospheric oxygen: New results using the GEOCARBSULF model. American Journal of Science. 309 (7): 603-606.

Z www.icr.org přeložil Jakob Haver – 08/2018.

*) Dr. Tomkins je ředitelem Life Sciences a své vzdělání Ph.D. získal v oboru genetiky na Clemson University.

 

1
Komentujte

Please Přihlásit to comment
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors
Jiří Zelinka Recent comment authors
  Subscribe  
Upozornit na
Jiří Zelinka
Jiří Zelinka

No to je ale pěkné nadělení! 🙂 Chybí 60 milionů let vývoje! Je to ovšem v tom, co každý chce vidět. Když někdo vyznává náboženství vývoje, pak mu vůbec nebude vadit nějaký ten „zádrhel“ – miliony sem, miliony tam… a říká si, hlavně že se zvěstuje pořád a masově ta naše lež…

Důležité na tom všem je jedna věc: KDO BUDE MÍT JEDNOU POSLEDNÍ SLOVO. Jsem rád, že vím o svém Stvořiteli.
https://www.youtube.com/watch?v=NG0vH4WYChQ