Evolucionisté jsou rozděleni ohledně koexistence placentálních savců a dinosaurů

pavelkabrt Evoluce organizmů 0 Koment.

David Catchpoole

(Z Creation.com přeložil Pavel Kábrt – 11/2014. Vyšlo na stránkách CMI 21. ledna 2014.)

Který z nich tu byl skutečně první? Odpověď by vás mohla překvapit. (čtěte dál)

Pokud si na to vzpomínáte, pak nejste jediní, kteří si pamatují, jak nás učili jako ´fakt´, že při zániku dinosaurů (údajně před 65 milióny let) byli na světě jen malí, ´primitivní´savci, protože placentální savci1 se vyvinuli až poté. Je mnoho lidí, kteří si na to vzpomínají. Vlastně to pořád ještě učí mnohé učebnice.

Ale pokud i víte, že po několik let už má evoluční bratrstvo posunutou hranici existence ´moderních´savců tak, že se překrývá s existencí dinosaurů, pak bychom mohli říct, že jste mnohem víc evolučně vzděláni než leckteré ´autority´na evoluci! Můžeme poukázat na nedávný článek ve vydání (leden 2014) časopisu Nature News, který byl napsán starším reportérem Ewenem Callawayem, jako na příklad našeho tvrzení.2

V nadpisu čteme: „Debatuje se, kteří savci tu pobíhali společně s dinosaury: Genetický strom je v rozporu se závěry učiněnými ze zkamenělin, ze kterých plyne, že placentální savci se vynořili až po masovém vyhynutí.“

Článek dále říká, že evoluční badatelé nyní tvrdí, na základě nových důkazů z genetiky, že placentální savci vznikli mnohem dříve, než se původně myslelo, tedy před vyhynutím dinosaurů. Callaway referuje, že to znovu rozvířilo už probíhající „zuřivou debatu“ mezi těmi evolucionisty, kteří trvají na tom, že zkameněliny jsou „nejrozhodnějším časovým určením historie života“, a mezi moderní vlnou evolucionistů, kteří tvrdí, že mohou získat spolehlivější data a další „evoluční detaily“ z analýz proteinů a DNA. Callaway uznává, a to správně, že se „tyto hádky vedou už po desetiletí“. Nicméně je buď neobeznámený anebo ignoruje dřívější evolucionistickou literaturu o savcích, když poté napíše:

„Ale hádky kolem placentálních savců – zvířat, které rodí živé potomstvo v pokročilých stádiích vývoje, včetně velryb, myší a lidí – začaly až s uveřejněním studie3 začátkem minulého roku, kde se tvrdí, že se tato skupina diverzifikovala až poté, co dinosauři, ze kterých se nevyvinuli ptáci, vymřeli před 65 milióny let.“

„Molekulární data a fosilní záznam mohou dávat protichůdné pohledy na evoluční minulost.“ – studie v časopisu Nature z roku 2007.

Studie, na kterou se odkazuje, byla publikována v časopisu Science roku 2013 skupinou vedenou evoluční bioložkou Maureen O´Leary z Univerzity Stony Brook v New Yorku. Ona a její tým použil standardní evoluční interpretace ´fosilního záznamu´, aby vytvořili evoluční časové schéma pro svoje porovnávání znaků živých a zkamenělých savců. Callaway toto dává do protikladu k nové studii (z ledna 2014), která byla publikována v Biology Letters evolučním genetikem Mario dos Reisem a Zihengem Yangem z Univerzity College London, a paleobiologem Philem Donoghuem z Univerzity v Bristolu.4 Tato skupina tvrdí, jak referuje Callaway, že tým O´Learyové „učinil osudovou chybu, když předpokládali, že druhové posloupnosti nejsou starší než jejich nejstarší zkameněliny“. Místo toho tvrdí, že zkameněliny by měly udávat minimální a ne maximální věk, „protože je pravděpodobné, že tvorové existovali před tím, ale nebyli uchováni ve zkamenělinách, případně jejich pozůstatky budou teprve odhaleny“. Dos Reis a jeho spolupracovníci debatují o tom, že se placentální savci objevili někdy mezi 108 milióny a 72 milióny let před námi, v době, kdy dinosauři ještě pobíhali po zemi.

Jenže konflikt o evoluční chronologii původu placentálů je ztěží nový. Například ve studii Systematic Biology z roku 1999 se dozvíme na ´základě´sekvence mitochondriálních proteinů, že velice mnoho z (předpokládaných) evolučních divergencí uvnitř placentálních savců překrývá existenci dinosaurů – dokonce přes stáří před 169 milióny lety!5 (Opravdu o tom není pochyb, říkají autoři o svém datování původu velryb, které spadá do stejné doby jako zánik dinosaurů: „Rozdělení velryba/kráva před 65 milióny let6 může být starší, než se běžně předpokládá.“)

Takový starší reportér časopisu Nature News, jako je Ewen Callaway (ani nemluvě o samotných vydavatelích časopisu!), by měl jistě vědět o tom, že časopis jeho zaměstnavatele publikoval v roce 2007 studii, která dala dohromady sekvenční data a došla k závěru, že řády moderních placentálních savců tu jistě existovaly už před 85 milióny let.7, 8 Tito autoři si byli jistě vědomi, že evoluční interpretace, získané z genetických dat a interpretace získané z fosilních dat, si často protiřečí:

Navíc následný vášnivý konflikt mezi evolučními advokáty priority jednoho či druhého zdroje dat bylo jen ztěží možné utajit před veřejností. Jako důsledek této skutečnosti byly v roce 2007 zcela otevřené, rozsáhlé odezvy ateistického evolučního biologa PZ Myerse9, z nichž některé je možno stále ještě najít, např. online na jeho blogu.

Zvláštní (?!) křiklavost

Je pozoruhodné, že ti, kteří tvrdí, že zkameněliny by měly mít přednost před molekulárními daty, nejvíce hlasitě zdůrazňují průkaznost a datování těchto fosilií. Např. říkají, že žádné jisté zkameněliny placentálů, předcházející datováním zánik dinosaurů, neexistují. Ale jejich hlasité volání v této věci se stále více ukazuje jako neopodstatněné, neboť neustále vzrůstá počet savčích zkamenělin v ´dinosauřích horninách´ – a dá se očekávat rozumně, že přinejmenším jistý poměrný počet zkamenělin placentálních savců vůči všem nálezům už k dnešnímu datu existuje.10 Ne méně jak 432 savčích druhů bylo evolucionisty identifikováno ve druhohorních horninách, a toto číslo zahrnuje téměř 100 kompletních savčích koster.11 Některé z dosud objevených savčích zkamenělin byly popsány jako zbytky tvorů „vypadajících jako“ veverky, ježci, rejsci, bobři a primáti12 – tedy všechno placentálové.

A asi bychom se podivili, kolik savčích zkamenělin v dinosauřích horninách bylo přehlédnuto, jen proto, že to byli savci. Zde je to, co připouští Dr Donald Burge, kurátor paleontologie obratlovců v Muzeu prehistorie, College of Eastern Utah:

„Savce nalézáme téměř na všech místech, kde provádíme [vykopávky dinosaurů]. Před léty procházeli bez povšimnutí … . Máme kolem 10 tun bentonitové horniny, která obsahuje savčí zkameněliny a snažíme se to předat některým výzkumníkům. Ne proto, že by tyto zkameněliny nebyly důležité, ale člověk žije jen jednou a já se specializuji na něco jiného než jsou savci. Zaměřuji se na plazy a dinosaury.“13

Školní učebnice s vámi hrají nekalou hru na zázračné a nepolapitelné ´milióny let´. Ale vy nemusíte být obětí této učebnicové tyranie. Pročtěte si odstavec po odstavci naší recenze této výše uvedené knihy na odkazu: Online zdroj odmítající zbastlenou indoktrinaci dětí knihou Miliardy let udivujících změn.

Předstírání, že tu vlastně není žádný problém

Ve světle toho všeho je jistě pozoruhodné, že Ewen Callaway a vydavatelé časopisu Nature News publikovali svoje zprávy, jakoby neexistovala žádná předchozí neshoda mezi evolucionisty ohledně původu placentálů před vyhynutím dinosaurů; ale ani jakoby vůbec neexistovaly žádné problematické fosilie placentálních savců ve vrstvách hornin s dinosaury!

Vědí víc, než pustí ven?

Něco skutečně intrikářského na té zprávě z Nature News je, co by mohlo ukazovat, že mazaní evolucionisté si jsou dobře vědomi závažnosti informace o existenci zkamenělin placentálně vypadajících tvorů v éře dinosaurů – a hledají způsob, jak co nejvíce snížit pohromu, kterou by to mělo na evoluční model. Jedna zmínka v této zprávě říká, že Phil Donoghue, jeden z autorů Biological Letters z ledna 2014 uvedl, že studie O´Leary z roku 2013 byla „neuvěřitelně působivou prací po všech stránkách – vyjma časového měřítka evoluční historie. To, co nás na tom opravdu znepokojilo, bylo, že tento materiál nakonec skončí ve školních učebnicích.“

Ach ano, tyranie školních učebnic.14 Donoghue se svými kolegy mají dobrý důvod být znepokojeni, když si uvědomíme, že evolucionistické učebnice, které jsou právě tištěny, mají tendenci odrážet názory převládajícího evolučního „proudu“ dané doby. Všeobecně nejsou nijak podrobeny časopiseckému standardnímu peer review (posouzení práce, které stejně závisí na tom, kdo15 ho dělá). A učebnicím to může dost dlouho trvat, než si osvojí nové myšlení – jak jsme zde uvedli v úvodním odstavci.

Je to o čase

Co se týká interní debaty evolucionistů o tom, jestli by zkameněliny měly mít nadřazené slovo nad genetickými studiemi, nejsou to jen dos Reis, Donoghue a Yang, kteří by rok po vydání studie O´Leary týmu byli jedinými zpátečníky a odvážnými mluvčími proti názoru, že jen zkameněliny jsou tím posledním arbitrem. Ještě další skupina16, nezávislá na týmu O´Learyové a dos Reisově týmu, minulý rok, v době publikování této práce „vyjádřila pohoršení nad [O´Learyovou a spol.] – navrženým paleogenním původem, protože, jak říkají, vysvětlit dřívější rozmanitost placentálních savců vyžaduje dramatický nárůst evoluční rychlosti.“

Pozornost je tím upřena na otázku času. Zatímco mohou velmi dobře prohlašovat paleontologové, že zkameněliny jsou ´konečným rozhodčím času´, genitici vědí, nebo by měli vědět, jaké problémy vkládá čas na evoluční model. Čas zde vůbec není žádným ´hrdinou´17, ale nebylo ho dostatek,18 a když přidáme více času, tak to ještě neudělá z nemožného možné. Ve skutečnosti čím více času máte, tím hůře pro evoluci.19

Nová pozorování, ale držení se starých časových modelů

Probíhající konflikt a problémy okolo předpokládaného evolučního časování jsou částečně způsobeny časovými předpoklady, které jsou u samého kořene evolučních interpretací zkamenělin, interpretací biomolekulárních a dalších faktů.20 A konflikty se nevyřeší tím, že se budou evolucionisté snažit nové nálezy ´harmonizovat´ předatováním, aby zapadly do schématu!21

Zde je podstata věci. Jasná skutečnost, že samy interpretace jakékoliv skutečnosti (ať jsou to zkameněliny/geologické objekty/biomolekulární data/fakta z genetiky/fakta z astronomie) jsou velmi často beznadějně konfliktní, by pro křesťany neměla být žádným překvapením. Křesťané totiž znají dobře fakt, že konečný verdikt nad časem, do kterého spadá určitá událost, nemůže být s jistotou odvozen nějakým rozborem daného předmětu v současnosti, ale mnohem více závisí od známosti věrohodného očitého svědectví (2 Korintským 13:1, Deuteronomium 19:15). Máme věrohodné svědectví, které říká, že ve skutečnosti placentální savci a dinosauři žili na této zemi ve stejné době (Genesis 1:20-31). Ve skutečnosti placentální savci už brázdili vzduch (netopýři) a moře (moroni, delfíni, velryby) o den dřív před stvořením dinosaurů (kteří byli stvořeni spolu s člověkem – Job 40:15).

A Kdo je stvořil? Řekněme to tímto způsobem. ´Fosilní záznam´nemůže nikdy vlastnit titul ´konečný rozhodčí v určování času dějin života´ bez přihlédnutí k Tomu, kdo je sám stvořitelem času – našemu Pánu a Spasiteli, a Stvořiteli, Ježíši Kristu.

Odkazy a poznámky

1. Placentální savci rodí živé potomstvo v pokročilých stádiích, např. lidé, myši, vačice, velryby či moroni.
2. Callaway, E., Debata o tom, kteří savci žili spolu s dinosaury: Genetický strom protiřečí závěrům učiněným ze zkamenělin v tom, že se placentální savci objevili teprve až po masovém vyhynutí. www.nature.com/news/debate-over-which-mammals-roamed-with-the-dinosaurs-…, 15 January 2014.
3. O’Leary, M. and 22 others, The Placental Mammal Ancestor and the Post–K-Pg Radiation of Placentals, Science 339:662–667, 2013.
4. Dos Reis, M., Donoghue, P. C. J. and Yang, Z., Neither phylogenomic nor palaeontological data support a Palaeogene origin of placental mammals, Biological Letters, http://dx.doi.org/10.1098/rsbl.2013.1003, 2014.
5. Waddell, P., Cao, Y., Hasegawa, M., and Minchin, D., Assessing the Cretaceous Superordinal Divergence Times within Birds and Placental Mammals by Using Whole Mitochondrial Protein Sequences and an Extended Statistical Framework, Systematic Biology 48(1):119–137, 1999.
6. “mybp”=million years before present.
7. Bininda-Emonds, O., and 9 others, The delayed rise of present-day mammals, Nature 446:507–511, 2007.
8. We reported on the Nature article (Ref. 7) here: Oard, M., Dinosaur demise did not jump-start mammal evolution, Journal of Creation 22(1):11–12, 2008.
9. Pharyngula (PZ Myers’ blog), Don’t blame the dinosaurs, scienceblogs.com/pharyngula/2007/03/29/dont-blame-the-dinosaurs/, 29–30 March 2007, acc. 16 January 2014.
10. Oard, M., Jurassic mammals—more surprisingly diverse, Journal of Creation 21(2):10–11, 2007.
11. Kielan-Jaworowska, Z., Cifelli, R.L. and Luo, Z.X., Mammals from the Age of Dinosaurs: Origins, Evolution, and Structure, Columbia University Press, NY, 2004.
12. Living fossils: a powerful argument for creation—Don Batten interviews Dr Carl Werner, author of Living Fossils (Evolution: the Grand Experiment vol. 2), Creation 33(2):20–23, 2011.
13. This candid admission was made in an interview with Dr Carl Werner, 13 February 2001 (Living Fossils p. 173). See also Smith, C., The so-called ‘age of dinosaurs’, Creation 33(3):35–37, 2011.
14. Bergman, J., Textbook tyranny—how science is stifled by ‘authoritarianism’, Creation 24(2):56, 2002.
15. The Nature of peer review—known creationists blacklisted at major journals, 17 February 2013.
16. Springer, M.S., Meredith, R.W., Teeling, E.C. and Murphy, W.J., Technical Comment Abstract: Comment on “The Placental Mammal Ancestor and the Post-K-Pg Radiation of Placentals”, Science 341:613, 2013.
17. Time is the hero.
18. 101 Evidences for a young age of the earth and the universe.
19. E.g. Time—no friend of evolution.
20. E.g., Debunking the ‘molecular clock’, Seeing the pattern.
21. E.g., The pigs took it all!

Příloha Velikost
00626-6.11.2014-evolucioniste_jsou_rozdeleni_ohledne_koexistence_placentalnich_savcu_a_dinosauru.doc 521 KB
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
wpDiscuz