jonathan wells

Evoluce – živá mrtvola ve vědě

pavelkabrt Darwinovy omyly Napsat komentář

(Obrázek: Jonathan Wells podepisuje kopie své knihy Živá mrtvola ve vědě, 18. dubna 2017, Woodland Park Zoo, Seattle. Foto Andrew McDiarmid)

Sean McDowell klade těžké otázky ohledně evolučních ikon

David Klinghoffer

Přeloženo z Evolution News & Science Today. Přeložil Pavel Kábrt 12. 5. 2017, publikováno 9. května 2017.

Hlavní vědecký proud, který umlčuje v akademickém světě evoluční skeptiky, by snad mohl najít nepatrnou nitku přijatelných argumentů pro svoji stranu… kdyby ovšem samotná věda byla na jeho straně. Věda však na straně evoluční teorie není, jak to ukazuje Jonathan Wells ve své nové knize Zombie Science: More Icons of Evolution [Živá mrtvola ve vědě: ještě víc evolučních ikon].

Sean McDowell hodnotí knihu v Proudu [televizní pořad] a obdivuhodně tepe do hlavních témat. Například: Kdyby ty ikony byly prostě jen obyčejné chyby, nevinné hrubky, něco jako jsou překlepy, proč by je učebnice opakovaly znovu a znovu každý rok? To je opravdu jedna z nejtěžších otázek, kterých se lidé, jako je Jerry Coyne [profesor evoluční biologie], nechtějí ani dotknout.

Pokud by tyto ikony byly nevinné chyby, pak by je biologové chtivě opravili, ne? Wells ale říká, že pokud takováto věc stále přetrvává, tak za tím vším, co to udržuje „naživu“, musí být ještě něco víc.

Vydavatelům by se jistě taková chyba, kdyby byla jediná, dala odpustit.

Například Darwin považoval za nejlepší důkaz svojí teorie vývoj embryí. Citoval nákresy německého embryologa Ernsta Haeckela, které údajně ukazují, jak prý embryologický vývoj různých obratlovců zobrazuje onen velký evoluční příběh o společném původu. Jenže nejpozději od roku 1997 je známo, že Haeckelovy nákresy jsou jen umělým, nepřesným a podvodným výběrem. Wells uzavírá: „Zjištěnou skutečností je, že Haeckelovy nákresy zamlčují polovinu faktů – tu polovinu, která nezapadá do Darwinova tvrzení, že embrya si jsou nejpodobnější ve svých raných stádiích“.

Přesto se však Haeckelovy nákresy stále objevují ve školních učebnicích vydaných po roce 2000, jako třeba v učebnici paleontologie „Oživování zkamenělin“ od Donalda Prothera z roku 2013. A učebnice biologie od Madera a Windelspechta z roku 2016 používá překreslené verze Haeckelových embryí, ve kterých jsou ty samé chyby.

Kdyby tohle byla jediná chyba, dalo by se to zřejmě vydavatelům odpustit. Jak ale Wells upozorňuje, podobné chybné interpretace jsou opakovány i u jiných „ikon evoluce“, třeba u pokusu Millera-Ureye, Archaeopteryxe, skvrnitých můr, Darwinových pěnkav a dalších ikon. Jako živé mrtvoly, tyto „důkazy“ prostě neumírají.

Ne, tady je něco víc než jen publikování nějakých chyb. Darwinovi obhájci se snaží přesvědčit svoje obecenstvo, včetně citlivých mladých lidí, a důkazy jsou tvarovány tak, aby vyhovovaly danému účelu.

Ale loď je pořád bez dna. Jako jednu z věcí McDowell připomíná epigenetiku:

Jednou z nejzajímavějších částí knihy je diskuze o epigenetice. Řečeno zeširoka, epigenetika odkazuje na různé činitele v rámci vývoje, včetně genetiky.

Ústředním pohledem v biologii 20. století bylo, že evoluce jde od DNA k RNA k proteinům a k nám. Výsledkem bylo, že evoluce může postupovat hromaděním genetických mutací během času.

Ale podle dr. Wellse existují důležití nositelé informace mimo sekvence DNA. Jedním takovým příkladem jsou biologické membrány. Jinými slovy tvrzení, že genom nese všechny informace potřebné pro stavbu organizmu, je falešné. Z toho plyne, že samotné mutace nebo změny v DNA nestačí k vytvoření nové funkce a tvaru.

Za předpokladu neodarwinismu, že evoluce vytváří nové věci právě jen mutacemi a selekcí, je tím tento případ zapečetěn a vyřízen. Nebylo by to zajímavé sledovat vědce, který je obhájcem Darwina, jak se musí čestně vypořádat s argumenty v knize dr. Wellse? To by byla nádhera. Ani byste nedýchali.

Komentujte

Please Přihlásit to comment
  Subscribe  
Upozornit na