Druhý termodynamický zákon vylučuje evoluci

pavelkabrt Fakta pro stvoření 0 Koment.

Dr. Thomas Seiler, Ph.D., Mnichovská univerzita*

(Z THE SCIENTIFIC IMPOSSIBILITY OF EVOLUTION přeložil M. T. – 9/2010)

NÁSLEDUJE POUZE VÝŇATEK z článku a přednášky, prezentované na kongresu katolických vědců v listopadu 2009. Kongres měl název:
„Evoluce je z vědeckého hlediska nemožná“
9. listopadu 2009
Libera Università degli Studi San Pio V
Via Cristoforo Colombo, No. 200
Rome

Souhrn

Fyzici tvrdí, že veškerá příroda se řídí „druhým termodynamickým zákonem“, tzv. větou o entropii, která říká, že „nemohou samovolně probíhat fyzikální procesy, při kterých klesá entropie (=teplo proudí samovolně vždy z teplejšího do chladnějšího tělesa, dva růz. plyny se mísí, ale nikdy se samovolně neoddělí)“. Entropie určuje směr, kterým se ubírají veškeré přírodní procesy: od méně pravděpodobných hustot rozdělení k pravděpodobnějším, od uspořádaných struktur k neuspořádaným a nikdy opačně.

Příkladem zákona entropie je genová degenerace biologického druhu vinou negativních mutací: kupříkladu na některých větrných ostrovech ztratily zcela jisté mouchy křídla. Vědci říkají, že to vlastně přináší mouchám výhodu – udrží se na souši v podmínkách, kde by je silné větry mohly zanést nad otevřené moře. Sled mikrozměn vedoucích ke ztrátě složitých orgánů je přírodním procesem stoupající entropie. Jeho opak – sled malých genových změn vedoucí díky přírodnímu výběru ke vzniku zcela nového orgánu – je neexistujícím procesem klesající entropie.

Proti tomuhle předpokladu lze namítnout, že omezení daná zákony termodynamiky neplatí pro biologické struktury, protože existují v otevřených systémech. „Otevřený“ znamená, že hmota a zejména energie může přecházet do okolního prostředí a naopak. Abychom ověřili platnost téhle námitky, musíme se důkladně zamyslet nad tím, co otevřené systémy umožňují.

Meze otevřeného systému můžeme znázornit na příkladu strojů snižujících entropii jako třeba ledničky. Ta odvádí teplo z chladného prostředí (její vnitřní prostor) do prostředí teplého (do místnosti). Tohoto vysoce nepravděpodobného procesu můžeme však dosáhnout pouze tehdy, jestliže už máme předem k dispozici složitý mechanismus uskutečňující automaticky chladicí koloběh. Takováto „zařízení“ redukující entropii nalézáme i v rostlinných chloroplastech. Dalším příkladem vzestupu uspořádanosti v otevřených systémech je tvorba krystalů, např. sněžných vloček. Když z nich vyprchá teplo, pozorujeme na nich díky proběhlému fázovému přechodu makroskopickou pravidelnost. Molekuly, jejichž pohyb se během ochlazování zpomalil, zkondenzují. Energeticky je výhodnější uspořádat je spíše do krystalových útvarů než je orientovat chaoticky – typický proces degradace energie.

Důvodem, proč údajná evoluce biologických orgánů nepatří mezi zmíněné procesy, je fakt, že ony procesy představují fyzikální způsoby, kterými je preexistující řád transformován z jedné úrovně na druhou. V těchto otevřených systémech nevzniká žádné skutečně nové uspořádání nebo informace. Buď byl informační obsah již přítomen ve složitém stroji, jako je třeba lednice či chloroplast, nebo již existoval v symetrii výchozích molekul, v meziatomových elektromagnetických silách, nastavených určitým směrem. /Kdyby tomu tak nebylo, kdyby tato uspořádanost nebyla předem naprogramovaná, nemohli bychom krystaly řadit stále a znovu do 7 soustav. Pozn. edit./

Další takovou kategorií by byl mechanismus zpětné vazby v takzvané „disipativní struktuře“. Ve všech těchto případech se neděje vůbec nic nepravděpodobného. Jde vždy o výsledek energetické nutnosti, na jejímž základě se předem naprogramované uspořádané soustavy objeví. Proto otevřené systémy nevytvářejí uspořádanost. Jen způsobují, že se skryté uspořádání stane viditelným.

(disipace = ztráta části energie nevratnou přeměnou na jiný druh energie, zejména v teplo. Pozn. překl.)

Na druhé straně těla živých tvorů představují skutečně novou informaci. Tato informace není obsažena v molekulární struktuře základních chemických prvků, ani tu není žádný stroj, který by byl naprogramován, aby tu novou informaci vyráběl. Neexistuje žádné fyzikální uspořádání, které by obsahovalo informaci nutnou k syntéze života z neživé hmoty, nebo nutnou ke vzniku složitých živých organizmů z těch jednodušších. Existence takového uspořádání je vyloučena druhým zákonem termodynamiky, protože ten právě nepatří k těm naprogramovaným strukturám, které mohou vytvořit otevřené systémy! Z toho plyne, že evoluce člověka z molekul je znemožněna základními přírodními zákony.

*Dr. Thomas Seiler má titul Ph.D. z fyziky; je absolventem mnichovské univerzity.

Příloha Velikost
Druhý termodynamický zákon vylučuje evoluci.doc 36 KB
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
wpDiscuz