g18_days-of-creation

Dny Stvoření

Jakob Haver Bible, křesťanství, náboženství 80 Komentářů

RNDr. Peter Vajda, PhD.

Z časopisu Solas do češtiny upravil Jakob Haver – 11/2018. Článek publikujeme v rámci tématického cyklu „Genesis Pro“.

Jaký význam má slovo den v 1. kapitole knihy Genesis? Slova mohou mít více významů než jeden. To platí i pro slovo den. Slovo den může znamenat kalendářní den (24hodinové období), světlou část kalendářního dne (tj. ve smyslu opaku stínu a noci), a dokonce i časové období neurčité délky (za dnů krále Davida, v den soužení a podobně). Je to tak ve slovenštině i v jiných jazycích, a také v hebrejštině, ve které jsou napsány starozákonní spisy Bible.

Dny v Genesis 1

Pro den používá hebrejština slovo jom. Slovo jom [den] je v 1. kapitole Genesis použito následovně:

  • Fráze „a byl večer a bylo ráno“ v souvislosti se dnem. Upřesnění událostí večera a rána jednoznačně definuje obyčejný den z perspektivy člověka přebývajícího na zemi, tedy tak, jak den známe i dnes. Tato specifikace je dostatečná k definování toho, že den stvoření je běžný 24hodinový den. Fráze „večer a ráno“ v této souvislosti vylučuje význam dne ve smyslu dlouhého časového období.
  • Střídání dne (část dne, kdy je světlo) a noci (část dne, kdy je tma) během dne (Genesis 1,5), jednoznačně definuje obyčejný kalendářní den z perspektivy člověka žijícího na zemi. Tato specifikace je dostatečná na definování toho, že den stvoření je běžný 24hodinový den. Střídání části dne, kdy je světlo, s částí dne, kdy je tma, v této souvislosti vylučuje význam dne ve smyslu dlouhého časového období.
  • Použití číslovky ve spojení se dnem: „den první“, „den druhý“ atd., definuje jednoznačně běžný kalendářní den a vylučuje význam dlouhého časového období.

Definice dnů stvoření v Genesis 1 jako běžných kalendářních [24hodinových] dnů je umocněna tím, že všechny tři výše uvedené specifikace dne jsou použity společně, přičemž na upřesnění běžného dne by stačila i jediná z nich.

Boží definice týdne: Bůh sám definuje ve svém zákoně týden jako vzor fungování člověka na zemi (Exodus 20,8–10; 31,13–17). Boží zákon přikazuje člověku šest dnů pracovat a sedmý den odpočívat. Je pozoruhodné, že zatímco pro období jako rok a měsíc existuje astronomický úkaz, na jehož základě lze definovat jejich délku (rok dle oběhu Země kolem Slunce a měsíc podle oběhu Měsíce kolem Země), pro týden neexistuje žádný astronomický jev, který by jeho délku definoval.

Týden pro člověka definuje přímo sám Hospodin, a to jako soubor sedmi běžných 24hodinových dnů. Ještě pozoruhodnější je samotný důvod, pro který Bůh člověku přikazuje řídit si svůj životní (pracovní) rytmus podle týdne. Důvodem je samotný Boží akt stvoření a jeho délka trvání. Bůh stvořil nebesa a Zemi během jednoho týdne, přičemž šest dnů tvořil a sedmý den odpočíval (Exodus 20,11).

Šest pracovních dnů týdne jsou běžné dny, nejsou to dlouhé věky, jinak by pracovní týden stanovený pro člověka nedával smysl (Ex 20,8–10; 31,13–17). Z toho ale vyplývá, že i dny stvořitelského týdne jsou svojí délkou běžné kalendářní dny, jinak by nedávalo smysl Boží vysvětlení pro definování pracovního týdne v Božím zákoně.

„Je pozoruhodné, že zatímco pro období jako např. rok a měsíc existuje astronomický úkaz, na jehož základě lze definovat jejich délku, pro týden žádný takový jev neexistuje.“

V biblické hebrejštině existují slova, jako olam či kedem, které se velmi dobře hodí na popis dlouhých časových úseků nebo neomezených časových období, ale v Gn 1 není použito ani jedno z těchto slov. Nemáme žádný biblický důvod uvažovat o stvořitelských dnech jako o dlouhých časových obdobích. Jediný důvod, proč dnes lidé takto uvažují, je tlak moderní vědy a společnosti k přijetí evolučního myšlení. Tedy jde o důvod mimobiblický, který nepochází z Božího zjevení. Pokud bychom připustili, že dny v Gn 1 jsou časová období, vyšlo by nám z toho mnoho absurdních důsledků:

  • Pokud den stvořitelského týdne je dlouhé časové období, pak rostliny strávily během třetího dne polovinu tohoto věku ve světle a druhou polovinu tohoto věku v tmě. Vzniká i vážné dilema: Pokud stvořitelský den je dlouhé časové období, jak určíme, co je den, tedy světlá část dne, a co je noc? A co znamená večer a co znamená ráno?
  • Pokud den stvořitelského týdne je dlouhé časové období, pak se Adam nedožil ani konce šestého stvořitelského dne. Z uvedeného vidíme, že i nestudovaný nebo lidově řečeno prostý, jednoduchý člověk může snadno porozumět, že stvořitelské dny jsou skutečně běžné dny, jak je známe i ze své lidské zkušenosti, ze života. Avšak ti, kteří si osvojili evoluční smýšlení, se nás snaží přesvědčit, že doslovný výklad Genesis 1 je nesprávný.

Říkají, že Genesis 1 je třeba chápat pouze obrazně a ne doslovně. Pozoruhodné ale je, že odborníci na hebrejský jazyk, dokonce i ti, kteří jsou nevěřící, tvrdí, že Genesis 1 nelze vykládat obrazně a z jazykových důvodů se musí vykládat doslovně.

Dr. James Barr (profesor hebrejštiny na Oxfordské univerzitě), který sám nevěří, že Genesis pravdivě zachycuje historii, přesto v případě jazyka použitého v Genesis přiznává:

Pokud vím, nikde na univerzitách světového jména nenajdete žádného profesora hebrejštiny či Staré smlouvy, který by pochyboval o tom, že autor (či autoři) prvních 11 kapitol knihy Genesis měl v úmyslu zprostředkovat čtenářům tyto myšlenky:

  1. Stvoření proběhlo během šesti za sebou jdoucích dnech, shodujících se s 24hodinovými dny, jaké známe ze zkušenosti i my dnes.
  2. Čísla, která se vyskytují v rodopisech knihy Genesis, nám svým prostým sečtením poskytují chronologii od počátku světa až po pozdní etapy biblických příběhů.
  3. Noemova potopa se měla chápat jako celosvětová a měla vyhubit veškerý lidský a živočišný život, kromě těch, kdo byli uvnitř Archy.

Nejčastější námitky a odpovědi na ně

Námitka č. 1

  • Podle 1. kapitoly Genesis bylo slunce stvořeno až čtvrtý den. Jak mohly existovat den a noc (běžné dny), když v prvních třech dnech ještě neexistovalo slunce?

Odpověď: Slunce, Měsíc a hvězdy byly stvořeny ve čtvrtém dni. Avšak popis stvořitelských dnů je stejný jako před existencí Slunce, tak i po stvoření Slunce. Na střídání dne a noci (večera a rána) není třeba Slunce, ale světlo a rotující Země. Světlo máme přítomné (stvořené) od prvního stvořitelského dne. Do stvoření Slunce a zbytku vesmíru 4. den nevychází světlo z nosičů světla. Až když jsou nosiče světla stvořené 4. den, je jim dána úloha nosičů světla. Fyzika nezná světlo bez zdroje světla, Boží slovo ano, protože sám Bůh je zdrojem světla (Zj 21,23).

Námitka č. 2

  • Verš v 2. Petrově 3,8 uvádí, že „jeden den je u Pána jako tisíc let“, proto mohly stvořitelské dny trvat dlouhou časovou periodu.

Odpověď: Tento verš zároveň uvádí, že „tisíc let je u Pána jako jeden den“. To přirovnání platí oběma směry. Nemůžeme si z toho vybrat jen to, co se nám hodí. Co tento verš vlastně učí? Učí, že u Boha čas neplyne tak jako u člověka a nehraje takovou roli jako u člověka. Když si všimneme kontextu tohoto verše, tak pochopíme, že se zde řeší otázka, proč druhý příchod Pána nepřichází a nepřichází, jako kdyby se Pán opozdil. Boží slovo dává odpověď a vede křesťany k trpělivému čekání v naději, navzdory protivenstvím a soužením. Ujišťuje je, že příchod Pána je jistý, a že Hospodin svůj příchod neodkládá.

Je třeba tomu rozumět tak, že očekávání naplnění zaslíbení, které bychom my očekávali, může být u Pána časově měřeno úplně jinak než u nás. Z tohoto verše nemůžeme aplikovat natažení stvořitelských dnů na tisíce či miliardy let. Taková možnost se tam nenachází. Nakonec, kdybychom to přece jen zkusili, jaký by byl výsledek? Jonáš by byl v břiše velké ryby tři tisíce let, Pán Ježíš v hrobě tři tisíce let? Musíme si uvědomit, že tento verš neříká, že „jeden den je u Pána tisíc let“ (rovná se tisíc let), ale říká, že „jeden den je u Pána jako tisíc let“. A v tom „jako“ je zásadní rozdíl.

Námitka č. 3

  • Gn 2,4 uvádí: „v den, kdy činil Hospodin Bůh zemi i nebesa“. Jelikož jde o narážku na šest stvořitelských dnů, ukazuje se, že slovo den zde neznamená běžný den.

Odpověď: Hebrejské slovo jom, tak, jak je zde použito, není blíže určeno číslovkou nebo spojením večer a ráno nebo střídáním světla a tmy. V tomto kontextu verš skutečně znamená: „v době, kdy Bůh činil“ (s odvoláním na stvořitelský týden) nebo „když Bůh činil“.

Nejčastěji kompromisy s dlouhými věky

Už jsme zmínili, že pro chápání dnů stvoření jako dlouhých časových období neexistují biblické důvody; ty vycházejí pouze z evolučního myšlení. Spojování evoluční teorie s biblickým zjevením jsou nebiblické kompromisy, které jsou nakonec v přímém rozporu se samotným evangeliem, protože zneplatní biblické zjevení v otázce původu smrti a v otázce původu prvního člověka. S dlouhými věky se vyskytují nejčastěji následující kompromisy:

  • Teorie mezery: Přesvědčení, že mezi prvními dvěma verši 1. kapitoly knihy Genesis existuje časová mezera (období) neurčité délky.
  • Teistická evoluce: Teorie, podle níž Bůh údajně řídil evoluční procesy v délce milionů let, nebo je jen jednoduše nastartoval a nechal běžet podle přírodních zákonů.
  • Progresivní stvoření: Teorie, podle níž Bůh údajně zasahoval do procesu smrti a utrpení, aby stvořil miliony druhů živočichů v různých obdobích v rozmezí milionů let.

Všechny tyto kompromisní scénáře, které vkládají obrovské časové období do stvoření nebo před něj, podkopávají evangelium, protože před pád a hřích kladou smrt, krveprolití, nemoci, ostny a utrpení. Ty se však objevily až po pádu člověka do hříchu.

„Týden pro člověka definuje přímo sám Hospodin, a to jako soubor sedmi běžných 24hodinových dnů.“

Je zde však i jiný vážný problém. Není jedno, jak přistupujeme k výkladu biblických textů. Když neumožníme slovům, aby k nám promlouvala v textových souvislostech, ale místo toho se budeme snažit, aby se text přizpůsobil mimobiblickým (nebiblickým) představám, pak skutečně význam jakéhokoliv slova v kterékoli části Bible závisí na lidské interpretaci, která se múže měnit podle toho, které nebiblické představy nám právě vyhovují.

Jestliže dovolíme evoluci a materialismu, které jsou nesprávně ztotožňovány s vědou, aby určovaly naše chápání Písma, snadno můžeme sklouznout k nevíře i v ostatních otázkách biblického zjevení. Pokud například věda prohlásí, že člověk nemůže vstát z mrtvých, budeme pak chápat Kristovo vzkříšení jen jako obrazné?

Závěr

Bůh je vševědoucí a má veškerou moc. Pro Něj není nic nemožné; tvoří věci svým slovem z ničeho a svým slovem je uvádí v platnost (Lk 1,37). Pokud by byl chtěl, mohl vše stvořit za mnohem kratší dobu, ale i během dlouhého období. On nám však zjevil, jak všechno stvořil a jak dlouho Mu to trvalo. My to přijímáme vírou. Víra je přesvědčením o věcech, které jsou neviditelné. Vírou také rozumíme, že svět je stvořen slovem Božím, a že z neviditelných věcí povstalo to, co vidíme:

  • Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jist tím, co nevidíme. Ve víře chápeme, že Božím slovem byly založeny světy, takže to, na co hledíme, nevzniklo z viditelného. (Žd 11,1.3)  

Snahy vykládat stvořitelský týden jako dlouhá časová období, pocházejí z evolučního smýšlení. Jakékoli kompromisy snažící se o zakomponování evolučního vývoje do Božího stvoření jsou v příkrém rozporu se samotným evangeliem, protože podkopávají biblické učení o původu člověka, smrti jako důsledku hříchu a o zahlazení (zničení) smrti, čili spasení a vzkříšení z mrtvých, a podkopávají identitu Spasitele jako druhého a posledního Adama (Ř 5; 1 K 15).

Použitá literatura:

  1. Ken Ham: Could God Really Have Created Everything in Six Days? The New Answers Book (ed. Ken Ham), chapter 8, Master Books, 2007.
  2. Stambaugh, The days of creation: a semantic approach, 73–74; R. Grigg, How long were the days of Genesis 1? Creation 19(1):23–25, 1996.
  3. Barr, osobní dopis zaslaný Davidovi Watsonovi, 23. duben 1984

80
Komentujte

Please Přihlásit to comment
79 Comment threads
1 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
6 Comment authors
adminVáclav DostálFotonjhk - vlastaOliver Recent comment authors
  Subscribe  
Upozornit na
Foton
Foton

Ok, tak v tomto zdroji som to našiel:
The result was that photons appeared in pairs from the vacuum, which we were able to measure in the form of microwave radiation,” says Per Delsing. “We were also able to establish that the radiation had precisely the same properties that quantum theory says it should have when photons appear in pairs in this way.

…Je to tak. Boli generované mikrovlnné fotóny z vákua. Experiment bol úspešný.

Václav Dostál

Světlo z vakua Kolem vzniku reálných fotonů z vakua se objevily pochybnosti, a proto uvádím několik citátů. Veškerou odpovědnost za nedokonalý překlad beru na sebe. Z článku „Vědci vytvořili světlo z vakua“ (17. 11. 2011) https://phys.org/news/2011-11-scientists-vacuum.html „Vědci z Chalmerské univerzity technologie uspěli ve tvorbě světla z vakua – POZOROVALI jev, který byl poprvé předpovězen před více než 40 lety.“ „Chalmerští vědci, Christopher Wilson a jeho spolupracovnici, uspěli v získávání fotonů, opouštějících svůj virtuální stav a stávající se reálnými fotony, tj. měřitelným světlem. … Jev, známý jako dynamický Casimirův jev, byl… Číst vice »

admin
admin

Václav Dostál Václave, ohledně tvé výzvy k mazání komentářů – nemyslím si, že toto je právě ten případ – Foton komunikuje slušně, nikoho neuráží ani se nesnaží vyvolávat nějaké hádky apod. Důvod, pro který mě žádáš o mazání komentářů, je pouze tvá „nelibost“ nad věcným obsahem Fotonových odpovědí 🙂 Je nesporné, že podle některých kritiků našeho webu jsem sice nemilosrdný kat (a to taky jsem) :-D, nicméně i kat má své zásady a pravidla, kterých se drží – ať jde o věřícíího či neznaboha (viz obrázek níže 🙂 – Admin… Číst vice »

Foton
Foton

Ak došlo k pozorovaniu reálnych fotónov získaných z vákua, určite musí o tom existovať nejaká podrobná správa, kde je to nad všetku pochybnosť rozpísané. Tým mám teraz na mysli vetu „Při dostatečné jistotě spatřili mikrovlnné fotony, vynořující se ze zrcadla„.

Ovšem místo „ze zrcadla“ má být „z vakua“ Zrcadlo žádné fotony neemituje!

Zrkadlá nastavujú okrajové podmienky. Bez nich a ich pohybu by nebolo možné z vákua získavať tie fotóny. Samotné vákum alebo fluktuácie virtuálnych častíc nemôžu zastávať úlohu zrkadla.

Václav Dostál

Všem kromě Fotona.: Proč jsem se naštval. Citát. „Lähteenmäki říká, že si tento systém můžeme nejlépe představit jako zrcadlo a jestliže se jeho tloušťka mění dostatečně rychle,…“ Co je za „zrcadlo“, které mění svou tloušťku dostatečně rychle? (Přitom jinde se ta rychlost uvádí jako 5% rychlosti světla). Citát pokračuje: „Lähteenmäki říká, že si tento systém můžeme nejlépe představit jako zrcadlo a jestliže se jeho tloušťka mění dostatečně rychle, virtuální fotony odrážející se od něho mohou tímto odrazem získat dostatek energie ke změně na reálné fotony.“ Pokračování od slov o virtuálních… Číst vice »

Foton
Foton

Netvrdím, že mám vždy pravdu. Ja sám by som bol rád, keby sa dala získavať energia z vákua. Kedysi som s tým dokonca experimentoval. Ale žiaľ po bližšom preskúmaní som zistil, že nedá. Pri tých „zrkadlách“ potrebuješ energiu dodávať, aby si „vytrhol“ fotóny (vs častice) z vákua. Vákuum jednoducho nedokáže len tak samo od seba svietiť. Potrebuješ k tomu vždy nejaký budič, experiment – čiže konkrétny zdroj (= jeden smer, odkiaľ žiarenie vychádza).

Václav Dostál

Foton
UŽ TOHO MÁM DOST!!
Prostě platí: zákon 456789 1. Fioton má vždy pravdu! 2. Jestliže Foton pravdu nemá platí za1.
NEBO:
V: Dostál JE BLBÝ!¨ A jestli chceš tvrdit, že jsem se urazil, tak jsem se urazil! A Půjdu do pekla!
KONEC Diskuze!!
Pokud mi JEŠTĚ TEĎ odpovíš, požádám ADMINA aby Tvé odpovědi MAZAL.
TAK MLČ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Foton
Foton

Václav Dostál (dokončenie) Oscilace v experimentu vytvořily MALÁ množství fotonů. Budou-li oscilace mohutnější i výsledek bude mohutnější! Tak tomu ve vesmíru může být a dokonce JE: Kosmický prostor (tvořený kvantovým vakuem) neboli kosmické pozadí kmitá a proto vyzařuje různá záření kosmického pozadí. „Situaci analogickou kmitajícímu zrcadlu lze vytvořit v mikrovlnné oblasti spektra pomocí vlnovodu, jehož elektrická délka se velmi rychle mění v čase.“ ….. „Díky induktivní vazbě mezi SQUID a budicím vlnovodem dochází v rytmu vstupního signálu ke změnám indukčnosti modulu SQUID, a tím i ke změně elektrické délky vlnovodu.… Číst vice »

Foton
Foton

Václav Dostál Prosím nevyjadruj sa k osobe, ale k argumentom. Tvoje vyjadrenia ako „Styl Tvé argumentace se velice podobá stylu Vitasovu“ alebo „předložené články TY nestudoval vůbec! Jen sis NĚCO MÁLO přečetl – a dost zběžně“ sú typickou ukážkou ad hominem. Odkiaľ ty môžeš vedieť, čo som ja študoval? Např. o tom píše Tebou uvedená věta: „Produkce reálných fotonů z vakua není „zadarmo“. Energie na jejich produkci pochází z kinetické energie zrcadla.“ Co by to byla za produkce, kdyby ji nepozorovali?? V článku popisujú princíp experimentu, ktorý by mal byť… Číst vice »

Václav Dostál

Vážený Fotone, Styl Tvé argumentace se velice podobá stylu Vitasovu MYSLÍŠ si, že jsem „zdroje“, jež jsem Ti předložil, NEČETL? Potom máš pravdu – STUDOVAL jsem je! A můžeš opáčit, že jsem je studoval ŠPATNĚ! Ve skutečnosti ovšem jsi mnou předložené články TY nestudoval vůbec! Jen sis NĚCO MÁLO přečetl – a dost zběžně. Badatelé, kteří sestavili elektronický obvod POZOROVALI reálné fotony. Jinak by o tom nereferovali (https://arxiv.org/abs/1007.1058) a další autoři by o tom nepsali! Např. o tom píše Tebou uvedená věta: „Produkce reálných fotonů z vakua není „zadarmo“. Energie… Číst vice »

Oliver
Oliver

Souhlasím, Vlasto. Ještě by se mohlo doplnit (i když věřím, že je to každému jasné, ale mnohdy se na to zapomíná) – Bůh je mnohem výš, než my. Jenom lidská pýcha doufá, že odkouká od Boha Jeho recepty. On je naším tvůrcem a tvůrcem života. My, byť stvořeni na Jeho obraz, nemůžeme chápat jeho postupy a proto, čím blíže jsme k času, kdy nebylo nic, než Bůh, tím méně jsme s to rozumnět. I kdybychom zde okamžitě vyřešili ke spokojenosti všech diskutovanou otázku o světle, vyvolalo by to otázky další.… Číst vice »

Foton
Foton

Václav Dostál Veď prečítaj si tie zdroje. Nikde tam nie je o POZORVANÍ tých fotónov. Citujem napr. zo zdroja 1: „Prokázání korelace fotonů je složitější úkol. Zatím neexistuje detektor, který by umožňoval detekci jednotlivých fotonů v mikrovlnné oblasti, se kterým by bylo možné přímo měřit například časovou koincidenci nebo energii obou fotonů.“ Druhá vec, ktorú si treba uvedomiť je priamo v závere: „Produkce reálných fotonů z vakua není „zadarmo“. Energie na jejich produkci pochází z kinetické energie zrcadla. Lze říci, že vakuum působí na urychlované zrcadlo brzdnou silou, která jej… Číst vice »

Václav Dostál

Foton
Ak máš na mysli tento zdroj, je ti dúfam jasné, že sú tam len dohady.
O žádné dohady nejde:
https://www.aldebaran.cz/bulletin/2011_48_hav.php
https://www.nature.com/articles/nature10561
https://arxiv.org/abs/1007.1058
https://www.technologyreview.com/s/424111/first-observation-of-the-dynamical-casimir-effect/
Něco z toho (kromě tebou citovaného) jsem zpracoval do:
http://vaclavdostal.8u.cz/neco_a_nic.htm
Všechny tyto zdroje usvědčují, že tvrzení „Žiadne svetlo z vákua nikto nevidel ani nedetekoval. Žiadne fotóny svetla“ je nepravdivé. Mluví o pozorování tohoto jevu!

Foton
Foton

Václav Dostál

K čemu byly Tvé výhrady, že světlo vznikající z vakua může být jen rozptýlené, když nyní tvrdíš, že světlo z vakua nikdo nepozoroval??

Kde som písal, že „svetlo vznikajúce z vákua môže byť len rozptýlené“?

Foton
Foton

Václav Dostál O Casimirovom jave som už čosi čítal a nebolo toho málo. (svojho času ma to hodne zaujímalo). Ak máš na mysli tento zdroj, je ti dúfam jasné, že sú tam len dohady. Žiadne svetlo z vákua nikto nevidel ani nedetekoval. Žiadne fotóny svetla. …Ako som písal, jediná nádejná teória, ktorá by mohla časticu oddeliť od antičastice z vákua, je Hawkingova teória a vyžarovaní čiernych dier. Jedna častica páru padá do čiernej diery, druhá odlieta. I keď to zatiaľ nikto nedetekoval, ak by sa to potvrdilo, môžeme vlastne čiernu… Číst vice »

Václav Dostál

Štve mě, že se nepoučíš o Casimirových jevech. STATICKÝ Casimirův jev ukazuje sílu – ale dynamický Casimirův jev ukazuje VZNIK SVĚTLA PŘÍMO z VAKUA
Kdybys prostudoval články, na něž jsem odkazoval, zjistil bys. že tvrzení Svetlo z vákua nikto nikdy nepozoroval. je NEPRAVDIVÉ.
Článek na tomto webu „Světlo z vakua“ je krátký a JEN uvozuje další texty, na něž tam odkazuji.
K čemu byly Tvé výhrady, že světlo vznikající z vakua může být jen rozptýlené, když nyní tvrdíš, že světlo z vakua nikdo nepozoroval??

Foton
Foton

Václav Dostál Casimirov jav je sila. Podobne tepelná Casimirova sila (…tá však pôsobí na trochu väčšiu vzdialenosť). Svetlo z vákua nikto nikdy nepozoroval. Jediné, čo vo fyzike trochu korešponduje so žiarením z vákua je nedokázané Hawkingovo žiarenie. K tomu ale potrebuješ zas čiernu dieru. ….Čo sa týka svetiel, ktoré Boh učinil na 4 deň, jasne sa píše, že učinil svetlá. Podobne učinil aj oblohu (v.7). Znamená to, že priestor nad zemským povrchom predtým neexistoval? Existoval. Akurát časť tohto priestoru Boh vyčlenil a nazval oblohou. Stalo sa tak po tom, čo… Číst vice »

Václav Dostál

Fotone,
napsal jsem, že ponechávám debatu jiným. Tzn., že už mám Tvých argumentů až nad hlavu.
Navíc se jeví, že si pleteš Statický Casimirův jev s dynamickým. Odkakazoval jsem na své i na originální texty o Dynamickém Casimirovu jevu Myslím, žes to nečetl! Přečti si aspoň na článek“ Světlo z vakua“ na tomto webu.

Foton
Foton

Václav Dostál Experimenty, o nichž jsem se zmiňoval a na něž jsem několikrát odkázal říkají, že „světlo“ může vznikat přímo z vakua a samozřejmě, že toto světlo přichází z místa experimentu a není tedy rozptýlené. Tudíž světlo přicházející z jednoho směru zdroj (vyzařující těleso) nemusí mít! Lenže Casimirov jav nie je o vyžarovaní svetla. Sú to častice majúce extrémne krátku životnosť. Vyplýva to z princípu neurčitosti. Z neho bolo práve odvodené, že vákuum je neprázdne, čo sa následne potvrdilo Casimirovým efektom (silou). To nie je svetlo. Prosím uveď celý text… Číst vice »

Václav Dostál

Foton
Stvoření příbytku hvězd není totéž co stvoření´hvězd samotných! Jasně, že Bůh nejprve stvořil prostor (jako „příbytek“ hvězd a dalších objektů) – hned první den a teprve potom hvězdy – až 4. den
Další debatu ponechávám jiným.

Václav Dostál

Foton Svetlo prichádzajúce z jedného smeru musí mať svoj zdroj. To je realita. Niečo iné zatiaľ nikto nikdy nepozoroval a teda je to blízke tomu, že to neexistuje. Experimenty, o nichž jsem se zmiňoval a na něž jsem několikrát odkázal říkají, že „světlo“ může vznikat přímo z vakua a samozřejmě, že toto světlo přichází z místa experimentu a není tedy rozptýlené. Tudíž světlo přicházející z jednoho směru zdroj (vyzařující těleso) nemusí mít! V prvom verši biblie je použité slovo „shamayim (H8064)“ = príbytok hviezd Prosím uveď celý text tohoto verše… Číst vice »

Foton
Foton

jhk – vlasta

Genesis prostě jednoznačně říká že na počátku Bůh stvořil nebe a zemi, pak řekl buď světlo, pak odddělil vody od vod,

Áno, doslova.

pak ještě dříve, než bylo slunce a měsíc stvořil vše rostlinné, teprve pak stvořil slunce a měsíc,

Nepíše sa, že vtedy stvoril slnko a mesiac, ale len učinil svetlá.

jhk - vlasta
jhk - vlasta

I stvoření „materiálna“ bylo podobně zázračné jako stvoření duchovna. Obojí dvojí se událo tak, že to nesedí ani na jeden popis, obzvláště ne na popis pouze materialistický. Myslím si – že přesně vysvětlit co se tenkrát stalo – bude bez Boží pomoci – nemožné. Nemáme jako lidé ani tak velkou fantazii a i kdybychom měli – nevěděli bychom, která z těch fantazií je pravdě nejblíže. Genesis prostě jednoznačně říká že na počátku Bůh stvořil nebe a zemi, pak řekl buď světlo, pak odddělil vody od vod, pak ještě dříve, než… Číst vice »

Foton
Foton

Václav Dostál V 16. v. by výraz „učinil“ znamenal „učinil viditelnými“ již existující, už stvořená tělesa? Áno. Nebo ve v. 20 rozkaz o hemžení havěti také neznamená jejich stvoření nýbrž jen rozpohybování?? Bolo by dosť divné myslieť si, že keď niekto stvorí ŽIVÉ bytosti, nebudú sa pohybovať. Hemženie = život. Čiže keď text hovorí „nech sa hemžia“, znamená to stvorenie živých tvorov. Veď je to tam aj napísané: „Nech sa hemžia vody hemživými tvormi“. A ve v. 26 „učiňme“ podle toho nemohl znamenat „stvořme“? Tomu odporuje v.17. V čom odporuje?… Číst vice »

Václav Dostál

Kosmické záření je tok protonů, jader hélia a elektronů. Název „záření“ zde je matoucí, poněvadž pod tímto pojmem míníme tok fotonů. Lze jej zaměnit termínem „vlnění.“ Kosmické záření vlněním NENÍ. Záření kosmického pozadí je druhem EM záření/vlnění a nezahrnuje „kosmické záření.“ Může to být mikrovlnné záření kosmického pozadí, infračervené záření kosmického pozadí nebo gama záření kosmického pozadí. Přitom výraz „kosmické pozadí“ lze zaměnit výrazem „kosmický prostor.“ Poněvadž tento prostor je tvořen (kvantovým) vakuem, lze říkat, že vakuum může zářit. To se také potvrdilo. Vakuum ovšem v tomto případě musí kmitat… Číst vice »

Oliver
Oliver

Pár podnetov k téme: To, že ak prebieha na rotujúcej Zemi striedanie dňa a noci, musí dopadať väčšina svetla na Zem z jedného smeru je predsa zjavné a netreba to Fotónovi nejak vyčítať. Domnienky o tom, čo by tým svetlom mohlo byť sú však neustále len domnienkami… Načo tam montovať žiarenie k. pozadia, ktoré zrovna z jedného smeru nevychádza a pod. Možno by mohol z doterajšej diskusie niekto vyvodiť, že v prvom dni vzniklo kozmické žiarenie, čo podľa môjho názoru nahráva Veľkému tresku. Výrokom „Buď svetlo“ mohol Boh jednoducho rozhodnúť,… Číst vice »

Václav Dostál

Foton „Nech je svetlo! A bolo svetlo.„, nie sú správou o stvorení svetla, ale o rozsvietení svetla“ Pokud bychom pod pojmem „světlo“ zde rozuměli „svítilnu, zdroj světla,“ zněla by věta logicky. Jestliže je 1. verši ovšem řeč o světle jakožto EM záření, pak řeč o jeho rozsvícení (rozzáření) je zároveň řečí o jeho stvoření („vzniku“). Ve v. 14 je rozkaz ke vzniku „světel“, ale ZDE jde o „svítilny“, zářící tělesa, nikoli o EM záření. Zde uvedená slova by také určovala „rozsvícení“ a ne stvoření?? (V 16. v. by výraz „učinil“… Číst vice »

Foton
Foton

Václav Dostál Zpráva o tvorbě světla je uvedena až po slovech, že „nad propastnou tůní byla tma“ a ne před nimi. Výroky „Nech je svetlo! A bolo svetlo.„, nie sú správou o stvorení svetla, ale o rozsvietení svetla na popisovanom mieste. smozřejmě, že stvořením světla jej Bůh současně oddělil od tmy. Keby svetlo bolo rozptýlené, nebolo by oddelené od tmy. To „oddělení“ tomu nijak nebrání, spíše naopak. Existuje-li směs světla a tmy, jde spíše o rozptýlené světlo než o světlo jasně jen určitého směru – odděleené od tmy. Neexistuje nič… Číst vice »

Václav Dostál

Foton
Zpráva o tvorbě světla je uvedena až po slovech, že „nad propastnou tůní byla tma“ a ne před nimi. Dále: smozřejmě, že stvořením světla jej Bůh současně oddělil od tmy. Nemohla část toho „světla“ (jedna složka EM záření) přicházet z určitého směru? To „oddělení“ tomu nijak nebrání, spíše naopak. Existuje-li směs světla a tmy, jde spíše o rozptýlené světlo než o světlo jasně jen určitého směru – odděleené od tmy.
NEBO položím otázku. Jestliže Bůh stvořil Slunce hned první den, stvořil twehdy i ostatní hvězdy??

Foton
Foton

Václav Dostál Stačilo, že to „světlo“ bylo z jednoho určitého směru intenzivnější než ze všech ostatních. Lenže vo verši 4 sa píše, že „Boh oddelil svetlo od tmy“ (hebr. „choshek“ (H2822)). To isté slovo je použité aj vo verši 2: „a tma (choshek) bola nad priepasťou„. Jedná sa teda o stav nedostatku svetla, nie o stav so slabším svetlom. platí „Sám Kristus je zdrojom svetla“. V OBOU případech půjde o směrové záření, které není rovnoměrně rozptýlené (na všechny strany). Kristus bol zdrojom svetla ešte pred samotným stvorením nebies a zeme.… Číst vice »

Foton
Foton

jhk – vlasta

buď byl počátkem, anebo byl „na“ počátku. Rozdíl mezi tím ve významu je pak dosti velký.

Tak či onak bol prv, než bol stvorený svet. (Vrátane svetla, ktorého je zdrojom.)

Václav Dostál

Z podmínky: To, že od prvého dňa začalo striedanie dňa a noci dokazuje, že dané svetlo muselo prichádzať z jedného smeru přímo nevyplývá : Čiže muselo mať svoj zdroj. Nebolo rozptýlené všade. Psal jsem to, teď to trochu změním: Jeden druh prvotního EM záření („světla“), vytvořeného přímo z vakua – na Zemi z jednoho směru první tři dny dopadal. Stačilo, že to „světlo“ bylo z jednoho určitého směru intenzivnější než ze všech ostatních. Tzn., že vakuum („pozadí“, „prostor“) bylo v určitém kosmickém „bodě“ nebo v určitém směru „vybuzeno“ daleko více… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Nebeské bytosti vyžarujú svetlo. Sám Kristus je zdrojom svetla a ten existoval pred samotným stvorením, pretože sa o ňom píše, že je počiatok všetkého stvorenia

– buď byl počátkem, anebo byl „na“ počátku. Rozdíl mezi tím ve významu je pak dosti velký. Ale to už stejně je myslím již mimo téma.

Foton
Foton

Václav Dostál

Na střídání dne a noci (večera a rána) není třeba Slunce, ale světlo a rotující Země. Světlo máme přítomné (stvořené) od prvního stvořitelského dne.

To, že od prvého dňa začalo striedanie dňa a noci dokazuje, že dané svetlo muselo prichádzať z jedného smeru. Čiže muselo mať svoj zdroj. Nebolo rozptýlené všade. Inak by nemohlo prebiehať striedanie svetla a noci rotáciou zeme.

Foton
Foton

jhk – vlasta na zemi tehdy nebyl žádný člověk – je to tedy pouhá spekulace. Biblia bola písaná pre pozemského pozorovateľa, čiže aj správa o stvorení pre pohľad prípadného pozemšťana. Zůstává pouze jedna jistota a to je to, že 4 den Bůh učinil 2 veliká světla – jedno světlo, které svítilo ve dne a jedno které svítilo v noci Áno, učinil svetlá. Svetlá sú svetlá. ….Podobne je to s výrokom „buď svetlo“. To, že svetlo muselo existovať už predtým (minimálne v nebi) je jasné. Nebeské bytosti vyžarujú svetlo. Sám Kristus… Číst vice »

Václav Dostál

Mohlo (může) existovat světlo (EM záření) aniž existuje (existoval) zdroj světla (teleso vyzařující světlo)? Na otázku čím byla ozařována Země První den (kdy ještě neexistovalo Slunce) autor článku odpovídá: „Slunce, Měsíc a hvězdy byly stvořeny ve čtvrtém dni. Avšak popis stvořitelských dnů je stejný jako před existencí Slunce, tak i po stvoření Slunce. Na střídání dne a noci (večera a rána) není třeba Slunce, ale světlo a rotující Země. Světlo máme přítomné (stvořené) od prvního stvořitelského dne. Do stvoření Slunce a zbytku vesmíru 4. den nevychází světlo z nosičů světla.… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

jhk – vlasta I řekl Bůh – buď světlo. A bylo světlo. I viděl Bůh, že světlo je dobré a oddělil světlo od tmy. A byl večer a bylo jitro – den první. Když to vezmu tak, jak to je napsané – tak světlo nebylo stvořeno. Presne tak. Svetlo vtedy nebolo stvorené. Len začalo byť viditeľné na zemi. Existovalo už predtým. Existovalo od chvíle stvorenia nebies….Podľa môjho názoru ktorý som tu už mnoho krát prezentoval, bola Zem bludnou planétou, akých je dnes mnoho. Boh ju v prvý deň vzal a… Číst vice »

Foton
Foton

Genesis 1,2
Země byla pustá a prázdná, temnota byla nad hlubinou a Duch Boží se vznášel nad vodami.

Čiže povrch Zeme bol v tomto čase kompletne pokrytý vodou, ako vyplýva aj z ďalších veršov – a je to i znázornené na obrázku „Den 1“. V slnečnej sústave máme príklad ešte ďalšieho telesa, ktoré je kompletne pokryté vodou. Je to Saturnov mesiac Enceladus, …Existujú dôkazy jeho podpovrchového vodného oceánu.

comment image

Foton
Foton

jhk – vlasta I řekl Bůh – buď světlo. A bylo světlo. I viděl Bůh, že světlo je dobré a oddělil světlo od tmy. A byl večer a bylo jitro – den první. Když to vezmu tak, jak to je napsané – tak světlo nebylo stvořeno. Presne tak. Svetlo vtedy nebolo stvorené. Len začalo byť viditeľné na zemi. Existovalo už predtým. Existovalo od chvíle stvorenia nebies….Podľa môjho názoru ktorý som tu už mnoho krát prezentoval, bola Zem bludnou planétou, akých je dnes mnoho. Boh ju v prvý deň vzal a… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

I řekl Bůh – buď světlo. A bylo světlo. I viděl Bůh, že světlo je dobré a oddělil světlo od tmy. A byl večer a bylo jitro – den první. Když to vezmu tak, jak to je napsané – tak světlo nebylo stvořeno. Nikde není napsáno, že Bůh stvořil světlo. Je tu pouze napsáno – Bůh řekl – buď světlo. Dokonce je zde napsáno, že když se „stalo“ světlo, tak se ještě muselo „dodatečně“ oddělit od tmy, aby bylo jasné, co je skutečně světlo a co tma. Tzn. to, jak… Číst vice »

Foton
Foton

Jiří Zelinka Prvním světlem (1.dne) Bůh oddělil zatím jen světlo od tmy, a byly zavedeny 24 hod. dny, rotace Země již probíhala. Nie je napísané, že rotácia Zeme už prebiehala. Skôr to vyzerá tak, že výrazom „oddělil Bůh světlo ode tmy“ je označené započatie rotácie Zeme Čtvrtého dne tam pořád vidím, že Bůh „učinil dvě velká světla“ – tím došlo k určitému upřesnění, zvýraznění vůči světlu prvního dne. Proto vnímám stvoření světel ze čtvrtého dne jako další, upřesňující, zvýrazňující čin. Keď čítam verše 3-5 z textu je jasné, že je… Číst vice »

Jiří Zelinka
Jiří Zelinka

Foton No, já to pořád vidím trochu jinak. Prvním světlem (1.dne) Bůh oddělil zatím jen světlo od tmy, a byly zavedeny 24 hod. dny, rotace Země již probíhala. Čtvrtého dne tam pořád vidím, že Bůh „učinil dvě velká světla“ – tím došlo k určitému upřesnění, zvýraznění vůči světlu prvního dne. Proto vnímám stvoření světel ze čtvrtého dne jako další, upřesňující, zvýrazňující čin. Ale nechtěl bych se v tom dál vrtat, původně mi šlo o něco jiného – o hebrejské výrazy „stvořil“, a „učinil“ , jaký je v nich případný rozdíl… Číst vice »

Foton
Foton

Jiří Zelinka A potom čteme o shrnutí: „Učinil tedy Bůh dvě veliká světla: větší světlo, aby vládlo ve dne, a menší světlo, aby vládlo v noci; učinil i hvězdy. Bůh je umístil na nebeskou klenbu, aby svítila nad zemí“ Proto je i v tomto případě slovo „učinil“ opět ve smyslu „stvořil“, alespoň takhle to chápu já a množství jiných. Vo verši vidíme dva rôzne deje: „učinil“ a „umístil“. Nedá sa 100%-ne povedať, že oba prebehli na 4-tý deň. Vieme, že štvrtý deň začína slovami: „A řekl Bůh: buďtež světla na… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Samozřejmě vím, že tento argument používají zastánci staré Země, ale já patřím mezi „mladozemce“ – jaký rozdíl je mezi tvrzeními – země je už 7000 let stará. – a mezi tvrzením – zemi je teprve 7000 let. Je velmi mladá. Vůbec žádný pokud jde o léta. A co se týče pohledu na to, zdali někdo pojímá 7000 let jako velmi dlouhé, či velmi krátké období? To je asi tak objektivní, jako kdybych řekl, že za tu dobu, kdyby se Adamovi narodil Ábel v 900 letech a podobně Ábelovi v tolika… Číst vice »

Jiří Zelinka
Jiří Zelinka

Foton Ano, tento výrok (Gn 2,19) je podobný Gn 1,16, ale myslím že to nelze pojmout tak, jak říkáte. Utvořil (nebo učinil) je opravdu totéž, a v daném kontextu Gn 2:19 to v případě zvěře znamená skutečně připomínku toho, co stvořil již dříve a poté přivedl k člověku. Takže zde můžeme říci,že „učinil = stvořil“. Ale v případě Slunce a Měsíce to nelze takto pojmout. Kontext Gn 1:14 nám ukazuje nejprve stvořitelský záměr a výrok: „Buďte světla na nebeské klenbě, aby oddělovala den od noci! Budou na znamení časů, dnů… Číst vice »

Foton
Foton

Jiří Zelinka Výrok: „I učinil Bůh dvě světla veliká“ (Gn 1,16), je podobný výroku: „I utvořil Hospodin Bůh ze země všechna zvířata polní a všecko ptactvo nebeské a přivedl je k člověku, aby viděl, jak je pojmenuje“ (Gn 2,19). No my vieme, že Boh stvoril zvieratá a vtáky ešte pred človekom. Čiže tento výrok je len pripomienkou toho, čo Boh spravil predtým (…než stvoril človeka, doviedol ich k nemu.) …Podobne je to so Slnkom, Mesiacom a hviezdami. Výrok „I učinil Bůh….“ je pripomienkou toho, čo Boh spravil na začiatku, keď… Číst vice »

Jiří Zelinka
Jiří Zelinka

Foton
Je pravda, že se (alespoň v českých překladech) nepíše „stvořil“, ale „učinil“ (klenbu, světla – 6. a 16. verš Genesis 1). Jak se to jeví v hebrejštině, tedy použití významu slov „stvořil“ a „učinil“? Takové znalosti nemám, tak kdo ví, ať poví 🙂

Foton
Foton

Čo sa týka štvrtého dňa, nepíše sa, že Boh vtedy Slnko, Mesiac a hviezdy stvoril, ale len, že ich dal na „nebeskú oblohu“, hebrejsky „shamayim raqiya“. O tejto oblohe (raqiya) sa v v Gn 1,7 hovorí, že je to priestor medzi vodami pod oblohou (morom) a vodami nad oblohou (oblakmi). To naznačuje, že Slnko, Mesiac a hviezdy začali byť na 4-tý deň len viditeľné na oblohe (z pohľadu prípadného pozemského pozorovateľa). Slovo raqiya znamená takmer presne to isté, čo naše slovo obloha: „optický vnem sféry ohraničenej horizontom pozorovacieho miesta“

Václav Dostál

Existuje i starší příklad nepravdivosti tvrzení, že světlo bez svého zdroje nemůže existovat – než v příopadě dynamického Casimirova jevu. Je to u Mikrovlnného záření kosmického pozadí (CMB), u Infračerveného záření kosmického pozadí nebo u gama zářené kosmického pozadí. Zdrojem těchto záření není nějaký „zdroj“ = těleso, nýbrž kosmické pozadí! Čili existuje celá paleta záření, které NEMÁ svůj „zdroj“!

Václav Dostál

Fyzika nezná světlo bez zdroje světla, Boží slovo ano, protože sám Bůh je zdrojem světla (Zj 21,23). Věta „Fyzika nezná světlo bez zdroje světla“ platila ještě před několika lety, dnes platí: „Fyzika neznala světlo bez zdroje světla, ale (nedávné) pokusy s tzv. Dynamickým Casimirovým jevem ukazují, že světlo může vzniknout přímo z vakua a že tedy nepotřebuje žádný (světelný) zdroj, tedy těleso, jež by světlo vyzařovalo.“ Samozřejmě, že světlo nevznikne jen tak, je zapotřebí mnoho inteligence. Viz http://kreacionismus.cz/svetlo-z-vakua/ nebo podrobněji http://vaclavdostal.8u.cz/neco_a_nic.htm. Námitka, že Bůh nemohl stvořit napřed světlo a potom… Číst vice »