g18_days-of-creation

Dny Stvoření

Jakob Haver Bible, křesťanství, náboženství 80 Komentářů

RNDr. Peter Vajda, PhD.

Z časopisu Solas do češtiny upravil Jakob Haver – 11/2018. Článek publikujeme v rámci tématického cyklu „Genesis Pro“.

Jaký význam má slovo den v 1. kapitole knihy Genesis? Slova mohou mít více významů než jeden. To platí i pro slovo den. Slovo den může znamenat kalendářní den (24hodinové období), světlou část kalendářního dne (tj. ve smyslu opaku stínu a noci), a dokonce i časové období neurčité délky (za dnů krále Davida, v den soužení a podobně). Je to tak ve slovenštině i v jiných jazycích, a také v hebrejštině, ve které jsou napsány starozákonní spisy Bible.

Dny v Genesis 1

Pro den používá hebrejština slovo jom. Slovo jom [den] je v 1. kapitole Genesis použito následovně:

  • Fráze „a byl večer a bylo ráno“ v souvislosti se dnem. Upřesnění událostí večera a rána jednoznačně definuje obyčejný den z perspektivy člověka přebývajícího na zemi, tedy tak, jak den známe i dnes. Tato specifikace je dostatečná k definování toho, že den stvoření je běžný 24hodinový den. Fráze „večer a ráno“ v této souvislosti vylučuje význam dne ve smyslu dlouhého časového období.
  • Střídání dne (část dne, kdy je světlo) a noci (část dne, kdy je tma) během dne (Genesis 1,5), jednoznačně definuje obyčejný kalendářní den z perspektivy člověka žijícího na zemi. Tato specifikace je dostatečná na definování toho, že den stvoření je běžný 24hodinový den. Střídání části dne, kdy je světlo, s částí dne, kdy je tma, v této souvislosti vylučuje význam dne ve smyslu dlouhého časového období.
  • Použití číslovky ve spojení se dnem: „den první“, „den druhý“ atd., definuje jednoznačně běžný kalendářní den a vylučuje význam dlouhého časového období.

Definice dnů stvoření v Genesis 1 jako běžných kalendářních [24hodinových] dnů je umocněna tím, že všechny tři výše uvedené specifikace dne jsou použity společně, přičemž na upřesnění běžného dne by stačila i jediná z nich.

Boží definice týdne: Bůh sám definuje ve svém zákoně týden jako vzor fungování člověka na zemi (Exodus 20,8–10; 31,13–17). Boží zákon přikazuje člověku šest dnů pracovat a sedmý den odpočívat. Je pozoruhodné, že zatímco pro období jako rok a měsíc existuje astronomický úkaz, na jehož základě lze definovat jejich délku (rok dle oběhu Země kolem Slunce a měsíc podle oběhu Měsíce kolem Země), pro týden neexistuje žádný astronomický jev, který by jeho délku definoval.

Týden pro člověka definuje přímo sám Hospodin, a to jako soubor sedmi běžných 24hodinových dnů. Ještě pozoruhodnější je samotný důvod, pro který Bůh člověku přikazuje řídit si svůj životní (pracovní) rytmus podle týdne. Důvodem je samotný Boží akt stvoření a jeho délka trvání. Bůh stvořil nebesa a Zemi během jednoho týdne, přičemž šest dnů tvořil a sedmý den odpočíval (Exodus 20,11).

Šest pracovních dnů týdne jsou běžné dny, nejsou to dlouhé věky, jinak by pracovní týden stanovený pro člověka nedával smysl (Ex 20,8–10; 31,13–17). Z toho ale vyplývá, že i dny stvořitelského týdne jsou svojí délkou běžné kalendářní dny, jinak by nedávalo smysl Boží vysvětlení pro definování pracovního týdne v Božím zákoně.

„Je pozoruhodné, že zatímco pro období jako např. rok a měsíc existuje astronomický úkaz, na jehož základě lze definovat jejich délku, pro týden žádný takový jev neexistuje.“

V biblické hebrejštině existují slova, jako olam či kedem, které se velmi dobře hodí na popis dlouhých časových úseků nebo neomezených časových období, ale v Gn 1 není použito ani jedno z těchto slov. Nemáme žádný biblický důvod uvažovat o stvořitelských dnech jako o dlouhých časových obdobích. Jediný důvod, proč dnes lidé takto uvažují, je tlak moderní vědy a společnosti k přijetí evolučního myšlení. Tedy jde o důvod mimobiblický, který nepochází z Božího zjevení. Pokud bychom připustili, že dny v Gn 1 jsou časová období, vyšlo by nám z toho mnoho absurdních důsledků:

  • Pokud den stvořitelského týdne je dlouhé časové období, pak rostliny strávily během třetího dne polovinu tohoto věku ve světle a druhou polovinu tohoto věku v tmě. Vzniká i vážné dilema: Pokud stvořitelský den je dlouhé časové období, jak určíme, co je den, tedy světlá část dne, a co je noc? A co znamená večer a co znamená ráno?
  • Pokud den stvořitelského týdne je dlouhé časové období, pak se Adam nedožil ani konce šestého stvořitelského dne. Z uvedeného vidíme, že i nestudovaný nebo lidově řečeno prostý, jednoduchý člověk může snadno porozumět, že stvořitelské dny jsou skutečně běžné dny, jak je známe i ze své lidské zkušenosti, ze života. Avšak ti, kteří si osvojili evoluční smýšlení, se nás snaží přesvědčit, že doslovný výklad Genesis 1 je nesprávný.

Říkají, že Genesis 1 je třeba chápat pouze obrazně a ne doslovně. Pozoruhodné ale je, že odborníci na hebrejský jazyk, dokonce i ti, kteří jsou nevěřící, tvrdí, že Genesis 1 nelze vykládat obrazně a z jazykových důvodů se musí vykládat doslovně.

Dr. James Barr (profesor hebrejštiny na Oxfordské univerzitě), který sám nevěří, že Genesis pravdivě zachycuje historii, přesto v případě jazyka použitého v Genesis přiznává:

Pokud vím, nikde na univerzitách světového jména nenajdete žádného profesora hebrejštiny či Staré smlouvy, který by pochyboval o tom, že autor (či autoři) prvních 11 kapitol knihy Genesis měl v úmyslu zprostředkovat čtenářům tyto myšlenky:

  1. Stvoření proběhlo během šesti za sebou jdoucích dnech, shodujících se s 24hodinovými dny, jaké známe ze zkušenosti i my dnes.
  2. Čísla, která se vyskytují v rodopisech knihy Genesis, nám svým prostým sečtením poskytují chronologii od počátku světa až po pozdní etapy biblických příběhů.
  3. Noemova potopa se měla chápat jako celosvětová a měla vyhubit veškerý lidský a živočišný život, kromě těch, kdo byli uvnitř Archy.

Nejčastější námitky a odpovědi na ně

Námitka č. 1

  • Podle 1. kapitoly Genesis bylo slunce stvořeno až čtvrtý den. Jak mohly existovat den a noc (běžné dny), když v prvních třech dnech ještě neexistovalo slunce?

Odpověď: Slunce, Měsíc a hvězdy byly stvořeny ve čtvrtém dni. Avšak popis stvořitelských dnů je stejný jako před existencí Slunce, tak i po stvoření Slunce. Na střídání dne a noci (večera a rána) není třeba Slunce, ale světlo a rotující Země. Světlo máme přítomné (stvořené) od prvního stvořitelského dne. Do stvoření Slunce a zbytku vesmíru 4. den nevychází světlo z nosičů světla. Až když jsou nosiče světla stvořené 4. den, je jim dána úloha nosičů světla. Fyzika nezná světlo bez zdroje světla, Boží slovo ano, protože sám Bůh je zdrojem světla (Zj 21,23).

Námitka č. 2

  • Verš v 2. Petrově 3,8 uvádí, že „jeden den je u Pána jako tisíc let“, proto mohly stvořitelské dny trvat dlouhou časovou periodu.

Odpověď: Tento verš zároveň uvádí, že „tisíc let je u Pána jako jeden den“. To přirovnání platí oběma směry. Nemůžeme si z toho vybrat jen to, co se nám hodí. Co tento verš vlastně učí? Učí, že u Boha čas neplyne tak jako u člověka a nehraje takovou roli jako u člověka. Když si všimneme kontextu tohoto verše, tak pochopíme, že se zde řeší otázka, proč druhý příchod Pána nepřichází a nepřichází, jako kdyby se Pán opozdil. Boží slovo dává odpověď a vede křesťany k trpělivému čekání v naději, navzdory protivenstvím a soužením. Ujišťuje je, že příchod Pána je jistý, a že Hospodin svůj příchod neodkládá.

Je třeba tomu rozumět tak, že očekávání naplnění zaslíbení, které bychom my očekávali, může být u Pána časově měřeno úplně jinak než u nás. Z tohoto verše nemůžeme aplikovat natažení stvořitelských dnů na tisíce či miliardy let. Taková možnost se tam nenachází. Nakonec, kdybychom to přece jen zkusili, jaký by byl výsledek? Jonáš by byl v břiše velké ryby tři tisíce let, Pán Ježíš v hrobě tři tisíce let? Musíme si uvědomit, že tento verš neříká, že „jeden den je u Pána tisíc let“ (rovná se tisíc let), ale říká, že „jeden den je u Pána jako tisíc let“. A v tom „jako“ je zásadní rozdíl.

Námitka č. 3

  • Gn 2,4 uvádí: „v den, kdy činil Hospodin Bůh zemi i nebesa“. Jelikož jde o narážku na šest stvořitelských dnů, ukazuje se, že slovo den zde neznamená běžný den.

Odpověď: Hebrejské slovo jom, tak, jak je zde použito, není blíže určeno číslovkou nebo spojením večer a ráno nebo střídáním světla a tmy. V tomto kontextu verš skutečně znamená: „v době, kdy Bůh činil“ (s odvoláním na stvořitelský týden) nebo „když Bůh činil“.

Nejčastěji kompromisy s dlouhými věky

Už jsme zmínili, že pro chápání dnů stvoření jako dlouhých časových období neexistují biblické důvody; ty vycházejí pouze z evolučního myšlení. Spojování evoluční teorie s biblickým zjevením jsou nebiblické kompromisy, které jsou nakonec v přímém rozporu se samotným evangeliem, protože zneplatní biblické zjevení v otázce původu smrti a v otázce původu prvního člověka. S dlouhými věky se vyskytují nejčastěji následující kompromisy:

  • Teorie mezery: Přesvědčení, že mezi prvními dvěma verši 1. kapitoly knihy Genesis existuje časová mezera (období) neurčité délky.
  • Teistická evoluce: Teorie, podle níž Bůh údajně řídil evoluční procesy v délce milionů let, nebo je jen jednoduše nastartoval a nechal běžet podle přírodních zákonů.
  • Progresivní stvoření: Teorie, podle níž Bůh údajně zasahoval do procesu smrti a utrpení, aby stvořil miliony druhů živočichů v různých obdobích v rozmezí milionů let.

Všechny tyto kompromisní scénáře, které vkládají obrovské časové období do stvoření nebo před něj, podkopávají evangelium, protože před pád a hřích kladou smrt, krveprolití, nemoci, ostny a utrpení. Ty se však objevily až po pádu člověka do hříchu.

„Týden pro člověka definuje přímo sám Hospodin, a to jako soubor sedmi běžných 24hodinových dnů.“

Je zde však i jiný vážný problém. Není jedno, jak přistupujeme k výkladu biblických textů. Když neumožníme slovům, aby k nám promlouvala v textových souvislostech, ale místo toho se budeme snažit, aby se text přizpůsobil mimobiblickým (nebiblickým) představám, pak skutečně význam jakéhokoliv slova v kterékoli části Bible závisí na lidské interpretaci, která se múže měnit podle toho, které nebiblické představy nám právě vyhovují.

Jestliže dovolíme evoluci a materialismu, které jsou nesprávně ztotožňovány s vědou, aby určovaly naše chápání Písma, snadno můžeme sklouznout k nevíře i v ostatních otázkách biblického zjevení. Pokud například věda prohlásí, že člověk nemůže vstát z mrtvých, budeme pak chápat Kristovo vzkříšení jen jako obrazné?

Závěr

Bůh je vševědoucí a má veškerou moc. Pro Něj není nic nemožné; tvoří věci svým slovem z ničeho a svým slovem je uvádí v platnost (Lk 1,37). Pokud by byl chtěl, mohl vše stvořit za mnohem kratší dobu, ale i během dlouhého období. On nám však zjevil, jak všechno stvořil a jak dlouho Mu to trvalo. My to přijímáme vírou. Víra je přesvědčením o věcech, které jsou neviditelné. Vírou také rozumíme, že svět je stvořen slovem Božím, a že z neviditelných věcí povstalo to, co vidíme:

  • Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jist tím, co nevidíme. Ve víře chápeme, že Božím slovem byly založeny světy, takže to, na co hledíme, nevzniklo z viditelného. (Žd 11,1.3)  

Snahy vykládat stvořitelský týden jako dlouhá časová období, pocházejí z evolučního smýšlení. Jakékoli kompromisy snažící se o zakomponování evolučního vývoje do Božího stvoření jsou v příkrém rozporu se samotným evangeliem, protože podkopávají biblické učení o původu člověka, smrti jako důsledku hříchu a o zahlazení (zničení) smrti, čili spasení a vzkříšení z mrtvých, a podkopávají identitu Spasitele jako druhého a posledního Adama (Ř 5; 1 K 15).

Použitá literatura:

  1. Ken Ham: Could God Really Have Created Everything in Six Days? The New Answers Book (ed. Ken Ham), chapter 8, Master Books, 2007.
  2. Stambaugh, The days of creation: a semantic approach, 73–74; R. Grigg, How long were the days of Genesis 1? Creation 19(1):23–25, 1996.
  3. Barr, osobní dopis zaslaný Davidovi Watsonovi, 23. duben 1984

80
Komentujte

Please Přihlásit to comment
79 Comment threads
1 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
6 Comment authors
adminVáclav DostálFotonjhk - vlastaOliver Recent comment authors
  Subscribe  
Upozornit na
jhk - vlasta
jhk - vlasta

RE:- Václav dostál – 3 body – naprosto souhlasím.

Václav Dostál

Fotonovi a jiným Svým svědomím jsem „nucen“ konečně naši debatu uzavřít. Ze 14 stran formátu A4 vybírám jediný odstavec, v čem se snad shodneme: 1.: Vesmír, tj. vakuum, Země, světlo čili EM záření, hvězdy a galaxie, tvorové včetně člověka, nevznikl samovolně z ničeho, nějakými samovolnými fluktuacemi absolutní prázdnoty, která byla současně singularitou s obrovskou hmotností či energií a proto vytvořila velký třesk. 2. K tvorbě světla z vakua v daných experimentech bylo zapotřebí vědců s tvůrčími schopnostmi. 3. Vznik světla, ovšem řízený, přitom nepotřebuje miliardy let! Jakmile experimentátoři sestaví patřičné… Číst vice »

Václav Dostál

Fotonovi VD: Domnívám se, že mi bylo dáno poznání, jakým asi postupem Bůh stvořil světlo z vakua. To poznání je Jeho darem. F: Rád by som mal okolo toho podrobnejší popis. Měl jsem na mysli to, co jsem Ti předložil ve svých diskusních příspěvcích. Teď ale rozšiřuji své poděkování Bohu za poznání ze studia, které jsem vždy směl vkládat do svých článků a knih. Tyto texty jsou na mém webu a úzce souvisí se „ZVLÁŠTNÍMI dotazy,“ na něž nyní odkazuji. V „mezičase“ jsem studoval řadu (cizích) textů, týkajících se Gn… Číst vice »

Václav Dostál

Doplnění zvláštních dotazů
Dnes ani zítra mám jiný program, jehož se musím zúčastnit.Takže žádám o pokračování až v pondělí nebo snad chvíli v neděli – až po účasti na bohoslužbě a po duchovním rozjímání nad kázáním. A také po „besedě“ s manželkou (jejíž součástí bývá i mlčení a různá pohlazení).

Václav Dostál

ZVLÁŠTNÍ dotazy Fotonovi 1. Máš nějaké své webové stránky, kde bych mohl některé Tvé poznámky či texty studovat? 2. Nebylo by lepší, kdybychom nadále debatovali soukromě – pomocí osobních mailů? 3. Pokud svůj web nemáš, jsi ochoten mi některé své texty či poznámky poslat mailem? Ad 1) Já své webové stránky mám, už jsem několikrát uvedl jejich adresu. Přesto znovu: http://vaclavdostal.8u.cz Ad 2) Mnohé naše příspěvky jsou dlouhé a pak je nutno poslat až 3 diskusní příspěvky. Je to méně přehledné než souvislý text mailu či jeho přílohy. Kdyby se… Číst vice »

Václav Dostál

Fotonovi: Tvůj poslední příspěvek je vsuvka, která se odklání od původnho tématu (vznik světla z vakua). Přesto, že na něj zareaguji, nechtěl bych pominout to, co jsem dokonce slíbil. Nedokázal bych uvažovat obě témata jaksi současně a tak vlastně pominout onen slib. Proto Tě požádám, abys zatím na zde následující slova nereagoval. Tak jako tak se pravděpodobně k tomuto tématu (jež velmi úzce souvisí s problémem času letu světla) dostaneme – později. Já na to nezapomenu! Ja mám na problém svetla iný pohľad. Ten jsi srozumitelně vyslovil Oliverovi: Na svetlo… Číst vice »

Oliver
Oliver

Foton: Ďakujem :). (Fotónove príspevky sú veľmi zrozumiteľné, radosť čítať) V. Dostál: Tiež ďakujem. Ale s tým, že je zázrak, že sa naše nohy neprepadnú podlahou by sa dalo polemizovať. V atómoch sú predsa prítomné okrem „vákua“ aj nejaké sily. Inak, bližšie mi je, keď hovoríme napr. o medzerovitosti, alebo prázdne a nie o vákuu medzi jadrom a elektrónmi. Podľa predošlej debaty by v prípade vákua museli vznikať a zanikať v tomto priestore iné častice, čo mi pripadá absurdné…resp. neviem o tom, že by sa niečo také pozorovalo. Už vôbec… Číst vice »

Foton
Foton

Václav Dostál Ja mám na problém svetla iný pohľad. Genesis prvá kapitola nie je jediný text, ktorý hovorí o stvorení nebies a zeme. Na ďalších miestach čítame toto (ČSP): Iz 45:12 Já jsem učinil zemi i člověka na ní jsem stvořil. Já — mé ruce roztáhly nebesa — a přikazuji celému jejich zástupu. Iz 51:13 Zapomínáš na Hospodina, který tě učinil, který roztáhl nebesa a založil zemi, Jr 10:12 Svou silou Hospodin učinil zemi, svou moudrostí založil svět a svou rozumností roztáhl nebesa. Jr 51:15 Svou silou učinil zemi, svou… Číst vice »

Václav Dostál

Fotone, i já neberu cizí názory či výklady jako „svaté“, i já přemýšlím nad významem biblických slov samostatně. A jen tak neopustím „dědictví“ teorie doplněné vlastním studiem. Pevně věřím, že „vakuum“ je základní entita, že je prvotní. K tomu mě vede nejen to dědictví, nejn to studium, ale i vedení Duchem (např. nad významem biblických slov), navíc ověřované dalším studiem. To že se můj přístup shoduje s některými výklady kreacionistických kosmologů a neshoduje se s Tvým výkladem považuji v obou případech za stejné vedení tím Duchem. Neztotožňuji se všemi názory… Číst vice »

Foton
Foton

Oliver

Takže to vákuum NIE JE realita?

Vákuum je realita, i tie častice sú reálne. Virtuálne sa im hovorí preto, lebo existujú len vo veľmi obmedzenom čase a priestore.

Foton
Foton

Václav Dostál (3 – dokončenie) Další dny – od 4.- už na Zemi dopadalo světlo ze Slunce – takže ono směrové záření přímo z vakua Bůh zrušil. Samozrejme nevylučujem ani tú možnosť, že zdrojom toho svetla bol Boh sám. Lenže každopádne sa nejednalo o stvorenie svetla, pretože Boh mal u seba svetlo už dávno predtým. Výrok „buď svetlo“ teda znamená rozsvietenie svetla na Zemi. ….Na druhej strane však z textu nevidím žiadne opodstatnenie k omu, že svetlo počas prvých troch dní bolo nejaké iné, než svetlo od 4-tého dňa. Text… Číst vice »

Foton
Foton

Václav Dostál (2) Až do provedení daných experimentů se zdálo, že světlo nemůže vznikat, aniž by vyzařovalo z nějakého „zdroje.“ Ukázalo se, že možné to je! Lenže ten experiment je svojim spôsobom zdroj. Akurát médium odkiaľ sa fotóny získavajú, je iné. Zatiaľ čo klasicky sa získavajú vkladaním energie do elekterického poľa prostredníctom kmitania elektrónmi (čím sa vypudzujú odkiaľsi fotóny (…tomu niež nikto nerozumie ako to presne je)), v tomto experimente sa fotóny vypudzujú z mora kvantových fluktuácii vákua. Myslím, že Ty Fotone uvažuješ stvoření hvězd včetně Slunce hned první den.… Číst vice »

Foton
Foton

Václav Dostál (1) Ale ke změně elektrické délky NIE sú potrebné reálne elektróny. Sú k tomu potrebné. V prípade toho experimentu sa mení indukčnosť v SQUID, čiže „zotrvačnosť toku elektrónov“. Tým sa ovplyvňuje elektrická dĺžka vo vlnovode. ….Elektrická dĺžka akéhokoľvek média je postavená na prítomnosti nabitých častíc. Napríklad elektrická dĺžka dipólu ktorý rezonuje na určitej frekvencii. V strede dipólu je prúdový uzol a na voľných koncoch napäťová kmitna. To preto, lebo raz je prebytok voľných elektrónov na jednej strane, raz na druhej. Elektróny v dipóle kmitajú na určitej frekvencii, vďaka… Číst vice »

Václav Dostál

DOPLNĚNÍ Z debaty by vyplývala nutnost omezení, nutnost nějakých „zrcadel.“ Tedy, že i modulace „řídícím“ EM polem (zářením) se musí dít v nějak ohraničeném prostoru. Alespoň prozatím to jinak neumíme. A v tom je „jádro pudla“: když něco zatím neumíme, neznamená to, že je to absolutně nemožné. Až do provedení daných experimentů se zdálo, že světlo nemůže vznikat, aniž by vyzařovalo z nějakého „zdroje.“ Ukázalo se, že možné to je! * Myslím, že Ty Fotone uvažuješ stvoření hvězd včetně Slunce hned první den. Z obrázku nad textem článku a z… Číst vice »

Václav Dostál

Oliver čo je to virtuálny fotón? Otázka je jednoduchá jen zdánlivě. Rozhodně odpověď jednoduchá není! Ve vakuu existují tzv. virtuální částice a virtuální fotony, které bleskurychle vznikají a bleskurachle vzápětí zanikají.Proto je nemůžeme vidět ani nějakým přístrojem zaznamenat. Jejich existence byla až donedávna jenom předpokládaná – na základě vnějších jevů, které už pozorovány byly. (Bavili jsme se o Casimirově jevu – statickém a dynamickém, kteréžto jevy jsou velmi významné). Pokusy s dynamickým C. jevem poprvé experimentálně, pozorovatelně ukázaly, že vakuum obsahuje fotony. Badatelé viděli vystupovat (tentokrát) reálné fotony ze zařízení… Číst vice »

Václav Dostál

Foton VD: Tvrdím (a tvrdil jsem), že zvýšením „řídící“ frekvence (stojatých vln) dojde (u daných záblesků) k tak rychlému střídání světla a tmy, že se to bude jevit jako konstantní tok. Aspoň pro lidského pozorovatele. F: K vytvoreniu stojatých vĺn ale stále potrebuješ tie prekážky, od ktorých sa budú vlny odrážať. Bez toho to nejde. Ano uznal jsem, že V tom pokusu byl nutný elektrický vlnovod. Mohu přijmout, že elektrony toho vlnovodu „odrážejí“ EM pole (EM záření) či fotony a tak BOČNĚ pomáhají k vytvoření stojatých vln toho záření. Jako… Číst vice »

Oliver
Oliver

Mám na učených pánov otázky: FOTON: Preto nikdy nie je možné samovoľne uvoľňovať častice z vákua do reality. Takže to vákuum NIE JE realita? OBAJA: Čo je to virtuálny fotón? Myslí sa tým potenciálne možný fotón, ktorý však momentálne neexistuje? Potom je ale virtuálne všetko. Takže takto to asi nie je. Prosím p. Václava Dostála, aby ma neodkazoval prečítať všetky jeho pojednania (sú prečítané a necítim sa na to ešte raz, aj keď to bolo veľmi zaujímavé a fandím mu). Myslím, že ostatným návštevníkom tejto diskusie by bolo vhodné ZROZUMITEĽNE… Číst vice »

Foton
Foton

Václav Dostál (3 – DOKONČENIE) Bůh použil ke tvorbě světla ? Asi žádný, spíše použil nějakých „řídících“ EM vln, které působily na virtuální „vlny“ ve vakuu, takže stvořil „světlo“ přímo z vakua. EM vlny sa od iných EM vĺn neodrážajú. Prechádzajú vez seba. Proto nimi nie je možné nastaviť okrajové podmienky virtuálnym fotónom vákua. Musia byť v tom reálne elektróny alebo iné nabité častice. Ve vakuu oscilují virtuální fotony. Jejich amplitudy jsou malé [(ale také se tvrdí, že vakuum „vře“, že je to „pěna“, takže opravdu jsou MALÉ?)], ale jejich… Číst vice »

Foton
Foton

Václav Dostál (2) Mění se takto „tloušťka“ modelovaného VAKUA. Maximální hodnota „řídícího“ EM záření přetvoří několik virtuálních fotonů na reálné, nulová hodnota nevyvolá nic (vznikne „tma“), atd., periodicky dokola. Virtuální fotony jsou ve vakuu a tedy reálné fotony z nich přetvořené jsou produktem vakua. To je důležité: „Zdrojem“ „světla“ je vakuum! Tá hrúbka vákua sa mení vďaka reálnym elektrónom v stenách vlnovodu a meniacej sa indukčnosti magnetometra SQUID (elektrónom prechádzajúcimi cez Josephsonov prechod). Tým sa ovplyvňuje rezonančná frekvencia, čiže dĺžka vlny vo vlnovode. Takže EM žiarenie sa len prispôsobuje okrajovým… Číst vice »

Foton
Foton

Václav Dostál (1) Takže šlo o kliknutí na můj odkaz a ne o hledání. Hľadal som v tom odkaze. Kdybys napsal „na základe tvojho príspevku som našel“ To vyplývalo z odkazu, na ktorý som sa odkázal a ktorý bol tvoj. (Od teba z príspevku.) Myslel jsem, že stačily odkazy na zdroje, které jsem dodal, v nichž ovšem bylo slovo „pozorování“ spíše „skryto“, „v podtextu“ V tvojom predošlom príspevku som také zdroje nenašiel, kde to bolo nad všetku pochybnosť napísané. Mysím, si, že tyto zdroje sis mohl vyhledat sám, jsou na… Číst vice »

Václav Dostál

Fotonovi – pokračování Opakuji: „Silnějšími“ EM změnami vakua se v něm virtuální fotony změní na reálné. BEZ zářícího tělesa. Je rozdíl, jak může Bůh dělat tyto změny a jak je umíme dělat my! V pokusu bylo zapotřebí jistých hmotných součástek (a z něj sestaveného el. obvodu). Nebylo tam však žádné hmotné rozhraní (hmotné zrcadlo, např kovové)! Jaký „el. obvod“ Bůh použil ke tvorbě světla ? Asi žádný, spíše použil nějakých „řídících“ EM vln, které působily na virtuální „vlny“ ve vakuu, takže stvořil „světlo“ přímo z vakua. Neviem čo máš na… Číst vice »

Václav Dostál

Foton Veď na základe tvojho príspevku som sa k tej adrese dostal. Takže šlo o kliknutí na můj odkaz a ne o hledání. Kdybys napsal „na základe tvojho príspevku som našel“, bylo by to jasné. Slovo „hledal“ mě popletlo – protože běžně znamená delší vyhledávání na základě vlastních nápadů nebo na základě logiky, kterou by si člověk pomáhal SÁM bez cizího vodítka (např. zadaného odkazu). Bolo na tebe, aby si dodal zdroj, kde to bude nad všetku pochybnosť napísané. Myslel jsem, že stačily odkazy na zdroje, které jsem dodal, v… Číst vice »

Foton
Foton

Václav Dostál (dokončenie) Je zřejmé, že takové rozhraní není zdrojem virtuálních nebo/a reálných fotonů, ale že pouze tyto fotony odráží. A kde ty fotony vznikají? No přece v kvantovém vakuu! Je to vlastnost toho vakua.“ Bez onoho odrážania by nemohlo dochádzať k produkcii fotónov z vákua. Presnejšie povedané, bez rýchlo sa meniacej vzájomnej vzdialenosti odrážajúcich rozhraní. Medzi nimi totiž vzniká ono kľúčové stojaté vlnenie len s určitými vlnovými dĺžkami, bez čoho by bola vo voľnom priestore prítomná len zmes všetkých vlnových dĺžok virtuálnych fotónov. Zato „simulace elektromagnetickými oscilacemi části elektrického… Číst vice »

Foton
Foton

Václav Dostál PROČ to hledal? Já jsem 26.11.2018 18:05 udal TUTĚŽ adresu Veď na základe tvojho príspevku som sa k tej adrese dostal. Môj následný príspevok bola odpoveď na tvoj z 26.11.2018 18:05. (Akurát som tam nenadpísal tvoje meno, lebo si to nechcel.) ….Čakal som, že dodáš zdroj, kde to bude jasne napísané. A to sa aj stalo. podle mého soudu není jasným přiznáním omylu a už vůbec ne (zase podle mého soudu) nějakou omluvou za dlouhodobé vyvracení tohoto faktu. Podľa mňa je. Bolo na tebe, aby si dodal zdroj,… Číst vice »

Václav Dostál

Fotonovi (závěr) „Vákuum ani fluktuácie virtuálnych častíc nie sú schopné takéhoto procesu. Preto vákuum samotné svietiť nebude. Je potrebný zdroj energie, ktorý z vákua tieto fotóny vypudí. Samozřejmě, že kvantové vakuum musí být „vybuzeno“, že v základním stavu nebude docházet k přeměně virtuálních fotonů na reálné. Avšak že by zdrojem těch fotonů bylo nějaké „zrcadlo“ je špatně. Mechanickými kmity nějaké „desky“ (nebo části „trysky“ u EM drive) se oscilace vakuu („dutině“ EM drivu) udělí zcela nepatrné, takže takové zařízení potom vyvine jenom nepatrný „tah“ desítek milinewtonů! Zato „simulace elektromagnetickými oscilacemi… Číst vice »

Václav Dostál

Pokračování (text mého článku): „DCE předpověděli v r. 1976 S. A. Fulling a P. C. W. Davies [Fulling, S. A.; Davies, P. C. W. (1976). „Radiation from a Moving Mirror in Two Dimensional Space-Time: Conformal Anomaly“]. V abstraktu jejich práce je řeč o výpočtu ve dvourozměrné kvantové teorii pomocí rovnoměrně zrychlovaného dokonale odrážejícího rozhraní, nazvaného v závorce „zrcadlo“. Jak z tohoto popisu, tak z názvu („Vyzařování z pohybujícího se zrcadla ve dvourozměrném prostoročasu“) vyplývá, že „zrcadlo“ je pouze uvažované, teoretické. Úvaha o nepohyblivém „zrcadlu“ nebo „zrcadlu“ pohybujícím se rovnoměrně přímočaře… Číst vice »

Václav Dostál

Foton (část 2) uvítal by som ale ešte podrobnejšiu štúdiu, kde sú presné výsledky a postup merania. Myslím, že to je https://arxiv.org/abs/1105.4714 (což jsem už udal!) nebo celý článek: https://arxiv.org/pdf/1105.4714.pdf V abstraktu je: From early on, it was discussed if it might instead be possible to more directly observe the virtual particles that compose the quantum vacuum. 40 years ago, Moore suggested that a mirror undergoing relativistic motion could convert virtual photons into directly observable real photons. První věta říká, že badatelé pozorovali virtuální fotony. To ovšem není možné, protože… Číst vice »

Václav Dostál

Fotonovi a jiným (část 1) Foton (26.11.2018 18:30). „Ok, tak v tomto zdroji som to našiel: „The result was that photons appeared in pairs from the vacuum, which we were able to measure in the form of microwave radiation,” says Per Delsing. “We were also able to establish that the radiation had precisely the same properties that quantum theory says it should have when photons appear in pairs in this way.“ PROČ to hledal? Já jsem 26.11.2018 18:05 udal TUTĚŽ adresu (https://phys.org/news/2011-11-scientists-vacuum.html) a přeložil jsem to: Výsledkem bylo, že fotony… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

RE: – Oliver.

Děkuji – ani já nechci nějak razantně tvrdit, že poznání člověka je něco špatného. Pouze tvrdím, že Bůh vše učinil jako Bůh. A proto to bude nést ony znaky „Božství“. A proto si můžeme tisíckrát myslet, že „víme“. Nebo klidně „milionkrát“. Pravdou se to kvůli tomu, že si to myslíme, nestane.

Foton
Foton

….uvítal by som ale ešte podrobnejšiu štúdiu, kde sú presné výsledky a postup merania. ….Samozrejme stále sú k tomu potrebné tie zrkadlá, ktoré v experimente nahradili upraveným magnetometrom RF SQUID, ktorý je schopný v závislosti na vonkajšom mag. poli meniť indukčnosť a tým vlastne rezonančnú frekvenciu obvodu. Tak sa dá meniť elektrická dĺžka vlnovodu. Ten musí byť ale zakončený elektrickým skratom, aby v ňom mohla vzniknúť stojatá vlna. Elektrická dĺžka sa dá potom meniť rýchlo, zmenami vonkajšieho magnetického poľa. Oni použili frekvenciu 10,3 GHz. …….Vákuum ani fluktuácie virtuálnych častíc nie… Číst vice »