Dinosauří měkké tkáně

pavelkabrt Stáří Země a vesmíru 0 Koment.

V patrném zoufalství se evolucionisté uchylují k železu, aby udrželi při životě představu milionů let
M. Schweitzer Kostní buňky objevené Schweitzerovou s klasickými znaky jako jsou jádra a pojivové fibrily – z Brachylophosaura starého údajně 80 milionů let!

Calvin Smith1

(Z http://creation.com/dinosaur-soft-tissue přeložil M. T. – 6/2014. Překlad stál 892 Kč. Vyšlo na stránkách CMI 28. ledna 2014.)

Dinosauří měkké tkáně ve fosilních kostech! Téměř každý přednášející z CMI viděl nedůvěřivé pohledy na tvářích lidí, jak je v roce 2005 zobrazil časopis Science. Na ilustracích je vidět průhledné, rozvětvené pružné krevní cévy a červené krvinky vedle měkkých a pružných vazů z kosti T. rex, staré údajně 68 milionů let. Pozoruhodné objevy paleontoložky Dr Mary Schweitzerové přivedly vědecký svět do varu.

Čas a opět čas

Poté, co byly provedeny ty nejpřísnější testy a křížově ověřena získaná data, připouští dnes mnoho evolucionistů existenci zmíněných dinosauřích měkkých tkání a organických materiálů nejen v jednom či dvou vzorcích, nýbrž ve více než třiceti2. Teď tedy musí vysvětlit, jak se mohly mimořádně jemné struktury zachovat po neuvěřitelně dlouhou dobu.

Kromě toho to nejsou jen dinosauří měkké tkáně, nýbrž přítomnost prokazatelných proteinů jako je kolagen, hemoglobin, osteokalcin3, 4, aktin a tubulin, které musí vysvětlit. Jedná se totiž o složité molekuly, které mají neustále tendenci se rozkládat na molekuly jednodušší.

A nejen to, v mnoha případech máme co dělat s těmi nejmenšími podrobnostmi kostní matrix s kostními buňkami (osteocyty), vypadajícími pod mikroskopem nedotčeně a vykazujícími neuvěřitelné podrobnosti. A Schweitzerová dokonce získala zlomky ještě křehčí a složitější molekuly, DNA. Ta byla extrahována z kostních buněk s markery dosvědčujícími její původ do té míry, že jde s největší pravděpodobností opravdu o dinosauří DNA5.

Další vědci popsali z dinosauřích kostí rychle se rozkládající uhlík-14 – po milionu let by z něj neměl zůstat ani jediný atom6.

Navíc se nejnovější další objevy týkají dinosauřích měkkých tkání ve vzorcích, které jsou (podle evolucionistických předpokladů) o mnoho milionů let starší než byly vzorky, na kterých původní měkké tkáně objevila Dr Schweitzerová roku 2005. Jak říká jeden článek:

    • „Badatelé analyzovali rovněž další fosilie za účelem zjištění měkkých tkání a zjistili, že jejich přítomnost je zhruba v polovině vzorků pocházejících až z období jury, které trvalo od 145.5 milionu do 199.6 milionu let nazpět…“

7

    .

Obrovský problém pro evoluční model

Věřit, že proteiny mohou přetrvat desítky milionů let, vyžaduje pořádnou dávku víry. Podle zprávy ve vědeckém časopisu The Biochemist platí, že i pokud by byl kolagen uchováván při 0 °C, neočekávala by se doba jeho uchování ani v délce tří miliónů let8. Ale taková už je síla evolučního paradigmatu, že mnozí raději věří evidentně nemožnému, než aby přijali nabízející se vysvětlení, že vzorky nejsou tak staré, jak se tvrdí.


M. H. Schweitzer

Tyto fotografie jsou z pozdějšího (2005) článku Schweitzerové, ve kterém se psalo o objevu měkkých tkání, a kromě toho o potvrzení pravosti červených krvinek – viz Stále měkké a pružné.
Vlevo: Pružné větvící se struktury v kosti T. rex byly správně určeny jako „krevní cévy“. Měkké tkáně, jako jsou krevní cévy, by tam neměly být, jsou-li kosti staré 65 milionů let.

Vpravo: Tyhle mikroskopické struktury se podařilo vytlačit z krevních cév a je vidět, že „vypadají jako buňky“, jak prohlásili vědci. Takže tu má Dr Schweitzerová další volné pole působnosti, a může se ptát, „Jak by mohly tyto buňky vydržet 65 milionů let?“

Článek v National Geographic s názvem „Mnoho fosilií dinosaurů by mohlo obsahovat měkké tkáně“9 ukazuje, že vědecká komunita očekává v budoucnosti daleko více nálezů dinosauřích měkkých tkání. Tato fakta jim jsou již několik let trnem v oku, jelikož je neuvěřitelně obtížné vysvětlit to v rámci evolučního časového rámce (milionů let). Není přitom třeba zdůrazňovat, že zapadají nádherně do biblického časového rámce (mladé země); jde totiž téměř jistě o zbytky tvorů, kteří byli pohřbeni během Potopy Genesis, přibližně před 4 400 lety.

Třebaže tato informace nebyla vyloženě skrývána, každopádně se ale nijak široce nepropagovala v muzeích či populárněvědeckých programech – a určitě ne v běžném tisku. Však také nemá většina laiků ani potuchy o přítomnosti dinosauřích měkkých tkání. To sotva může překvapit: nejsou-li horniny a fosilie miliony let staré, evoluční teorie skončila. Jak se dalo očekávat, někteří evolucionisté neztráceli čas tím, že by se snažili překvapivá data zpochybnit. Dr Schweitzerová (sama evolucionistka, třebaže zabarvená fideisticko-teisticky – 10) poznamenala, že

    • „ se setkala s tím, že jí jeden recenzent řekl, že mu je jedno, co říkají data, že ví, že to, co nalézám, není možné…Odepsala jsem mu a sdělila, ´no dobře, jaká data by Vás tedy přesvědčila?´ A on řekl, ´Žádná´“

11

    . (To tedy na vědeckého recenzenta není moc vědecký komentář.)

Jak na to reagovat?

„Biofilm! Je to biofilm!“ Když si nevěděli rady s těmito usvědčujícími důkazy, tvrdili někteří evolucionisté, že krevní cévy, které Dr Schweitzerová našla, jsou prostě biofilmem (produktem působení bakterií v novější době)12. Vykřikovali to občas během přednášek CMI kritici, a na antikreacionistických blozích a chatech se to objevovalo jako odpověď typu „dej se s tím vycpat“, kdykoli s tím kreacionisté vyrukovali.

Ale i kdyby byly krevní cévy biofilmem, těžko by to mohlo vysvětlit přítomnost proteinů a DNA13. V každém případě v posledních letech už jen málokdo argumentuje „biofilmem“, protože sama Schweitzerová dokázala předložit přesvědčivé důkazy o tom, že jde o krevní cévy a nikoli biofilmy14.

Nové východisko?

V poslední době nás zaplavují články určené širší veřejnosti, které tvrdí, že Dr Schweitzerová možná našla odpověď. Navrhovala toto řešení už dříve (totiž že železo zřejmě pomohlo zachovat dinosauří měkké tkáně, jednak tím, že pomohlo vytvořit vazbu mezi polyméry a stabilizovat proteiny, jednak svým antioxidačním účinkem)15. Teď údajně tuto myšlenku vyzkoušela. Zde jsou dva výňatky z jednoho takového článku, které nám pomohou orientovat se v této nové hypotéze:

    – „Nový výzkum na Státní univerzitě Severní Karolíny ukazuje, že železo zřejmě hraje roli v uchovávání starých tkání v dinosauřích fosiliích, může však také zabránit jejich detekování.“
    • – „Nejnovější výzkum Mary Schweitzerové ukazuje, že přítomnost hemoglobinu – molekuly obsahující železo, která dopravuje kyslík v červených krvinkách – může být klíčem jak k uchovávání tak skrývání původních prastarých proteinů ve fosiliích“

16

    .

A tyto postřehy z dalšího článku objasňují situaci dále:

    • „Volné radikály

17

    • způsobují zauzlování proteinů i buněčných membrán“, řekla Schweitzerová. „V zásadě působí jako formaldehyd.“

„Formaldehyd samozřejmě tkáň konzervuje. Svým působením aminokyseliny, ze kterých se vytvářejí proteiny, sváže a pospojuje řetězce; to činí tyto proteiny odolnějšími proti rozpadu“18.

Ve svém odborném výkladu Schweitzerová tvrdila:

    • Hemoglobin (HB) zvýšil stabilitu tkáně víc než 200 násobně, ze zhruba 3 dnů na víc než dva roky při pokojové teplotě 25 °C

19

    .

Dojem vyvolaný ve veřejnosti

Síla tohoto argumentu je v jeho zdánlivé jednoduchosti. „Náš běžný Honza“ si zřejmě pomyslí toto: „Jo, teď to chápu, železo působí jako konzervant, něco jako formaldehyd, látka, kterou vědci používají ke konzervaci různých věcí. Připomíná mi to ta zvířata zachovaná v nádobkách, která jsem viděl v laboratořích. Takže železo v dinosauří krvi zřejmě uchovalo organický materiál. A vědci vědí, o čem mluví, daleko lépe než já, takže je mi to s těmi dinosauřími měkkými tkáněmi už jasné…“

Je to velmi dobrá strategie. Tím, že tohle vydávají za „odpověď“, možná kreacionisty znejistí a oslabí ráznost jejich argumentů. Odteďka „našeho běžného Honzu“ už nepřekvapí, když mu předloží fakta o dinosauřích měkkých tkáních, nalezených ve fosiliích, protože bude přesvědčen, že evoluční vědci to už vysvětlili. Kreacionisté jsou blázni, myslí-li si, že dinosauři vymřeli teprve nedávno!

Otázky

Podrobíme-li však vysvětlení Schweitzerové jen mírné kritice, rychle se její vysvětlení rozpadne na kusy. Ve svém novém článku probírá experimenty, které jsou, jak se zdá, zcela nereprezentativní co do podmínek, za kterých se tyto dinosauří ostatky skutečně uchovaly. Místo toho popisuje to, co se scvrkává na „nejlepší možný a nejhorší možný scénář“ pro uchovávání měkkých tkání.

    • „Namočili jednu skupinu (pštrosích) krevních cév do tekutiny bohaté na železo vyrobené z červených krvinek, a druhou skupinu do vody. Krevní cévy ponechané ve vodě se změnily za pár dní v odpornou břečku. Krevní cévy namočené do červených krvinek zůstaly rozeznatelné i poté, co byly ponechány při pokojové teplotě dva roky“

20

    .

Po přečtení doplňujícího materiálu v jejím článku se ukazuje, že byl užit čistý hemoglobin, nikoli buňky v rozkladu či materiály, o kterých by se dalo předpokládat, že napodobují stav přítomný ve zvířecí mrtvole. (Krevní cévy namočené do hemoglobinu, který byl připraven v laboratoři, asi sotva představují rozkládající se kosti.).

Rovněž bychom se mohli ptát, jak realistický je koncentrovaný výtažek hemoglobinu ve srovnání s reálným světem. Zatímco by tedy nerealisticky koncentrovaný hemoglobin působil snad po určitou dobu jako konzervant, nevyplývá z toho, že přírodní, ředěný hemoglobin, bude působit stejně. Však se také tkáně bohaté na krevní cévy, jako třeba plíce a žábry, často rozkládají velmi rychle. Jedním z neblaze proslulých příkladů jsou v této souvislosti žábry mrtvých žraloků obrovských, které shnijí a odpadnou, takže fosilie nabude pseudoplesiosauřího tvaru21.

A tvrzení, že krevní cévy zůstanou „patrné“ po dva roky, a tudíž mohly přetrvat třicetpětmilionkrát déle, vyžaduje opravdu pořádný skok v uvažování.

Dále je neobhajitelné tvrzení, že by železo mohlo být tak dobrým konzervantem jako formaldehyd, který vytváří přímo kovalentní vazby mezi řetězci proteinů, což je cosi, co železo činit nemůže. Ale i když připustíme, že železo mělo tutéž konzervační schopnost (jen tak v rámci diskuze), na základě čeho bychom měli očekávat, že by formaldehyd mohl uchovat měkké tkáně i jemné podrobnosti buněčných struktur po desítky milionů let? Balzamovači lidských těl obecně zastávají názor, že účelem formaldehydu, který při své práci používají, je pouze zpomalit neoblomný proces rozkladu, nikoli mu zabránit. Panuje všeobecné podezření, že balzamované Leninovo tělo bylo paděláno či časem poopravováno, protože vypadalo „příliš dobře“ po pouhých zhruba 90 letech, po která bylo veřejně vystavováno. I tak však je na jeho novějších snímcích ve srovnání se snímky dřívějšími jasně patrný „špatný stav“.

Je docela dobře možné, že hemoglobin v experimentu provedeném Schweitzerovou „impregnoval“ krevní cévy, takže je nemohly napadnout ani bakterie ani enzymy. Vyžaduje to koncentrovaný roztok impregnační látky (obvykle sůl a kyselé podmínky). Je-li tohle tím pravým vysvětlením, pak by ředěný roztok, nalézající se běžně v tkáních, stejně vůbec nefungoval.

A ani koncentrovaný roztok, který by uchoval příslušný materiál po ony zmíněné dva pozorované roky, by nestačil pro dlouhá údobí. Protože pokud jsou ve hře miliony let, nezáleží vůbec na tom, zda je přítomen enzymatický a bakteriální rozklad. DNA i proteiny se totiž nakonec stejně rozloží na základní chemikálie, zejména působením vody. Evolucionisté to vědí:

    • Po buněčné smrti začnou enzymy rozkládat vazby mezi nukleotidy tvořícími kostru DNA, a rovněž mikroorganizmy rozklad urychlují. Předpokládá se však, že v dlouhodobé perspektivě jsou reakce s vodou odpovědné za většinu degradovaných vazeb. Podzemní voda je skoro všude, takže by se DNA ve vzorcích pohřbených kostí měla teoreticky rozkládat pravidelným tempem.

22

Neprůstřelný argument?

Dalším problémem je pro Dr Schweitzerovou prostředí, do kterého byl organizmus pohřben. V jednom článku napsala:

    • „Pokud by byl hemoglobin přítomen v kosti pokryté pískovcem, což by ji udržovalo v suchu a izolaci od mikrobů, je větší pravděpodobnost, že se zachová“

23

    .

Ještě optimističtěji to vyjádřil jiný vědec:

    • „Rovněž platí, že jsou pohřbeny v pískovci, který je porézní a zřejmě odpuzuje bakterie i reaktivní enzymy, které by jinak kost rozložily“

24

    .

Avšak právě zmíněná porozita, o které se tvrdí, že něco „odpuzuje“, by tyto kosti za těch mnoho milionů let daleko spíše vystavila penetraci vodou, a tak urychlila rozklad. Ale každopádně, i kdybychom nepředpokládali vystavení kostí vodě, radiaci, bakteriím či útoku enzymů, svědčí měření tempa rozpadu DNA o tom, že DNA by nemohla přežít oněch údajných 65 milionů let od vymření dinosaurů. I když totiž DNA zmrazíme na –5 °C, měla by se zcela rozpadnout na své základní komponenty za méně než 7 milionů let:

    „Avšak i za těch nejlepších podmínek pro uchování, při –5 °C, předpovídá náš model, že v „řetězci“ DNA nezůstanou po 6,8 milionech let žádné neporušené vazby (o průměrné délce = 1 bp [párových bází]). To dokládá mimořádnou nepravděpodobnost zachování fragmentu dlouhého celých 174 bp DNA z křídové kosti staré 80-85 miliard let“ (25).

Myšlenkový experiment

Další cestou, jak objasnit problém zastáncům vysokého stáří země a fosilií, i kdyby jejich „odpuzovací“ argumenty mohly vyřešit problém vody, a i kdyby bylo železo stejně dobré jako formaldehyd, je následující myšlenkový experiment (musí prostě zůstat jen v myšlenkách, vzhledem k praktické bariéře, že ani několik lidských životů by nestačilo na provedení pokusu v praxi).


Illustrated by Caitlin Smartt

Vezměte vzorek připravený ke zkoumání v laboratoři, umístěte ho do misky plné formaldehydu (dokonce i za předpokladu naprosté neporušitelnosti těsnosti nádoby atd.), pak ho strčte do jamky vyhloubené v hornině – a jen pro dobré svědomí udržujte okolí permanentně zmrzlé na 0 °C. Vzorek bude přesto podléhat termodynamickému rozkladu svých složitých, křehkých molekul. Atomy i molekuly ve sloučenině jsou neustále v pohybu, dokonce i při tak nízkých teplotách. Kdyby kterýkoli vědec před objevy Schweitzerové prohlásil, že očekává existenci krevních cév, jemných buněčných struktur, DNA i proteinů po 70 milionech let od začátku tohoto zmíněného pokusu, musel by přinejlepším čelit výsměchu, přinejhorším psychiatrickému vyšetření. Kromě dřívějšího (2010) komentáře Schweitzerové existují na jedné videonahrávce její další dobré vědecké důvody:

    • „Zamyslíte-li se nad tím, pak přece zákony chemie a biologie i všechno ostatní, co o tom víme, nám říká, že by to mělo být pryč, mělo by to být zcela odbouráno“

26

    .

Takže, co vlastně Dr Schweitzerová prokázala svými aktuálními „železnými“ pozorováními? Ukázala, že železo v červených krvinkách má zřejmě některé vlastnosti, které by mohly docela dobře k uchování měkkých tkání přispět, přinejmenším tehdy, jde-li o umělé koncentrace. To ovšem nejen že neohrozí argumenty biblických kreacionistů, ale je to pro ně přínosné poznání, protože to pomáhá vysvětlit, jak by vůbec takovéto křehké struktury mohly vydržet i tisíce let. Komentovali jsme již dříve její snahy, před tímto nejnovějším pokusem:

    • „Vlastně je tohle všechno slučitelné s biblickou kreacionistickou perspektivou, do jisté míry. Změřené tempo rozkladu u některých proteinů je kompatibilní se stářím zhruba 4 500 let (od Potopy), nikoli však s mnoha miliony let. Avšak i toto zjištění, totiž že po 4 500 letech vidíme nejen proteiny, nýbrž i buněčné mikrostruktury, je

stále

    • čímsi překvapivým, když si pomyslíme, jak snadno je mohou normálně bakterie napadat. Tyto úvahy by mohly pomoci vysvětlit přežívání po tisíce let. Ale zdá se, že pro miliony let je to zcela vyloučené…jelikož mechanizmy uchování, uvedené v našem textu, by nemohly zastavit běžný rozpad působený vodou (hydrolýzou) po dlouhé časové úseky“

27, 28

    .

Rozhodující faktor?

Nedávné zprávy, navrhující železo jako konzervant, svědčí o tom, že pokud není kočka už úplně z pytle venku, tak z něj alespoň kouká celá její hlava. Informace o tom, že existují záplavy měkkých tkání z tvorů, kteří údajně zemřeli před mnoha miliony let, se vymykají kontrole a pronikají do světa. Evolucionisté vědí, že se musí postavit celému problému s dinosauřími měkkými tkáněmi čelem a jejich reakce jsou zatím zcela nepřesvědčivé.

Snad nejdůležitějším poučením, které si z toho všeho můžeme vzít, je obrovská síla paradigmatu, tj. síla ideologie stavící na milionech let. Férovou vědeckou odpovědí na objevy měkkých tkání by bylo důvěřovat vědeckým zákonům a pozorováním, ze kterých vyplývá rozklad za daleko kratší dobu, než hledat s vážnou tváří odpověď, kterou půjde sloučit s „milióny let“. Avšak vzhledem k dnes rozšířenému světskému náboženství by takové férové jednání mělo ideologický dopad jako atomová hlavice. Toto světské náboženství totiž vyznává, že svět vytvořil sám sebe – a tato víra se bez miliónů let neobejde. Takže zatím pokračuje, tváří v tvář faktům, zoufalé hledání nějakého mechanizmu, který by byl třeba jen zdánlivě přijatelný, aby se toto světské náboženství mohlo zachytit alespoň nějakých stébel.

Bibliografie a poznámky

1. Děkuji touto cestou za připomínky několika kolegům, zejména jde o tyto: Dominic Statham, Jonathan Sarfati a Carl Wieland.
2. Catchpoole, D., Double-decade dinosaur disquiet, Creation 36(1):12–14, 2014; creation.com/dino-disquiet.
3. Další badatelé vypočítali „stáří“ osteokalcinu na 120 miliónů let: Embery G. a šest dalších, Identification of proteinaceous material in the bone of the dinosaur Iguanodon, Connective Tissue Res., 44 Suppl 1:41-6, 2003. V resumé článku se praví: „raná eluční frakce vykazovala imunitní reakci s protilátkou proti osteokalcinu“.
4. Sarfati, J., Bone building: perfect protein, J. Creation 18(1):11–12, 2004.
5. Schweitzer, M.H. et al, Molecular analyses of dinosaur osteocytes support the presence of endogenous molecules, Bone, 17 October 2012 | doi:10.1016/j.bone.2012.10.010.
6. Wieland, C., Radiocarbon in dino bones: International conference result censored, creation.com/c14-dinos, 22 January 2013.
7. Pappas, S., Controversial T. Rex soft tissue find finally explained, livescience.com/41537-t-rex-soft-tissue.html, 26 November 2013.
8. Nielsen-Marsh, C., Biomolecules in fossil remains: Multidisciplinary approach to endurance, The Biochemist 24(3):12–14, June 2002; www.biochemist.org/bio/02403/0012/024030012.pdf.
9. Many dino fossils could have soft tissue inside, Oct 28 2010, news.nationalgeographic.com/news/2006/02/0221_060221_dino_tissue_2.html.
10. Catchpoole, D., and Sarfati, J., ‘Schweitzer’s Dangerous Discovery’, creation.com/schweit, 19 July 2006. A fideist is one who believes by ‘blind faith’ regardless of evidence, often disparaging those who seek to use evidence in showing that Christianity is reasonable.
11. Yeoman, B., Schweitzer’s Dangerous Discovery, Discover 27(4):37–41, 77, April 2006.
12. Kaye, T.G. et al., Dinosaurian soft tissues interpreted as bacterial biofilms, PLoS ONE 3(7):e2808, 2008 | doi:10.1371/journal.pone.0002808.
13. Wieland, C., Dinosaur soft tissue and protein—even more confirmation! J. Creation 23(3):10–11, 2009; creation.com/schweit2.
14. Wieland, C., Doubting doubts about the Squishosaur, creation.com/squishosaur-doubts.
15. Schweitzer, Ref. 5.
16. Iron Preserves, Hides Ancient Tissues in Fossilized Remains, NC State University, November 26, 2013, news.ncsu.edu/releases/schweitzer-iron/.
17. Jde o atomy, molekuly i ionty s volnými elektrony v obalu, což je činí vysoce chemicky reaktivními.
18. Pappas. Ref. 7.
19. Her technical paper is Schweitzer, M.H. et al., A role for iron and oxygen chemistry in preserving soft tissues, cells and molecules from deep time, Proceedings of the Royal Society, B: Biological Sciences 281(1775):20132741, 27 November 2013 | doi: 10.1098/rspb.2013.2741.
20. Pappas. Ref. 7.
21. Jerlström, P. and Elliot, B., Letting rotting sharks lie: Further evidence that the Zuiyo-maru carcass was a basking shark, not a plesiosaur, J. Creation 13(2):83–87, 1999; creation.com/plesiosaurs2.
22. Kaplan, M., DNA has a 521-year half-life [at 13.1 °C]: Genetic material can’t be recovered from dinosaurs—but it lasts longer than thought, Nature News, 10 October 2012, doi:10.1038/nature.2012.11555 (Comment on Allentoft et al. Ref. 25).
23. Iron Preserves, Hides Ancient Tissues in Fossilized Remains, NC State University, November 26, 2013, news.ncsu.edu/releases/schweitzer-iron/
24. Pappas. Ref. 7.
25. Allentoft, M.E. et al., The half-life of DNA in bone: measuring decay kinetics in 158 dated fossils, Proc. Royal Society B 279(1748):4724–4733, 7 December 2012 | doi:10.1098/rspb.2012.1745.
26. Nova Science Now, May 2010, www.cross.tv/21726
27. Compare Sarfati, J., Origin of life: the polymerization problem, J. Creation 12(3):281–284, 1998; creation.com/polymer.
28. Sarfati, J., DNA and bone cells found in dinosaur bone, J. Creation 27(1):10–12, 2013; creation.com/dino-dna.

Komentáře v angličtině

Některé následující komentáře velmi pěkně i odborně doplňují výše uvedená fakta, omlouvám se, ponechávám nepřeložené (Pavel Kábrt):

Joel V., Australia, 28 January 2014

Talk about clutching at straws. Wouldn’t want to let facts get in the way of secular Neo-darwinistic bigotry!!! And they accuse biblical creationists of being blind fundamentalists. These folks have greater faith than any creation scientist I’ve ever met!! Just pathetic…

Teddy M., New Zealand, 28 January 2014

In his summation, Calvin Smith has ‚hit the nail on the head‘. The presence of soft tissue in dinosaur remains and the quandary it presents for evolutionists has fully exposed evolution for what it is; a religious tenet. Call the religion itself what you will – humanism, naturalism, or atheism, evolution is the capstone. Not being familiar with Mr. Smith, I read his bio and had to laugh when he notes that he and Darwin share the same formal training; Theology! Great stuff. Couple this article with those about Darwin’s proclivity for plagiarism and one soon realises Darwin was not only unlearned in science but didn’t absorb much from the ethics courses that would have been part of his philosophical training. Yet he continues to be hailed by the western world, especially amongst educators. I would say this falls into the ‚lack of knowledge‘ column for its effect on the vast majority of folks.

james p H., Australia, 28 January 2014

(yet) another KNOCKOUT PUNCH against evolution….when it’s all over, this bogus theory will have to be *scraped off the floor* rather than carried out on a stretcher!

john P., Australia, 28 January 2014

Evolution is just about gurgling in the water with no more straws to clutch at in the light of this evidence, but , again, these people are fulfilling bible prophesy.

Had they been honest they would have questioned and shelved their paradigm ages ago and definitely in the face of this, but for them to do so is to deny their false religion and acknowledge God for Who He is.

These dinosaurs were buried at the time of Noah’s flood and the extinction of dinosaurs, if indeed they are extinct, can be measured in decades, certainly not the mythical millions of years.
This lie of Satan, his scam that we can work it out ourselves and evolve into gods, has a stranglehold on those who deny God’s Word. They need to admit in humility that they are wrong and rely on God’s mercy and forgiveness.

As always this is an excellent article and this evidence can be used by the Holy Spirit in spreading the Gospel

Cameron M., Australia, 28 January 2014

Playing Hunt the Quote:

“I had one reviewer tell me that he didn’t care what the data said, he knew that what I was finding wasn’t possible … . I wrote back and said, ‘Well what data would convince you?’ And he said, ‘None.’”11 (Not exactly a scientific comment on the reviewer’s part.)

I’m trying to locate this (or any part) on the Discover webversion of the article (here for your reference: http://discovermagazine.com/2006/apr/dinosaur-dna#.Uuc8l9J9IdU)

Do the articles match? Or is the web one varied? I one at the front of Social Media battles and to be able to correlate this article and the Discover would be swell.

Amazing how many will play an Atheist/ Evolutionary Strawman against a perceived Creation Strawman (example is „Molecules to man“ … is a #creationist strawman that intentionally tries to mix abiogenesis into the theory of #evolution – sorry to mix feedbacks)

Some where I saw – you can lead a man to the Truth but you cannot make him think. That covers it I think. Plain as the nose on your face/

Keep it up CMI

Carl Wieland responds

Our Andrew Lamb did some sleuthing and reported as follows:

It seems the „didn’t care what the data said“ quote disappeared from the online Discover article sometime between 24 Dec 2012 and 13 Jan 2013.

Here is the archived copy of the Discover webpage from 24 December 2012. The quote is near the beginning of the article, in a pullout quote on the right, just below a pictorial advert:

https://web.archive.org/web/20121020174529/http://discovermagazine.com/2…

And here is the archived copy of the webpage from 13 January 2013; the quote is now gone:

https://web.archive.org/web/20130328072541/http://discovermagazine.com/2…

There could be an innocent explanation. Note that in the December 2012 version the main image is a broken link, and the advert is also a broken link. It could be that someone was going through the Discover articles cleaning up broken image links, and when they removed the old broken advert image, they also removed the pullout quote, thinking it was a caption to the broken image. The „didn’t care what the data said“ quote only appeared in the pullout quote. It did not also appear in the main text.

Thanks for alerting us to this. O, and we subsequently found a hard copy of the Discover edition, and yes, the quote is there but only under the picture, not within the main text.

Chandrasekaran M., Australia, 28 January 2014

Well, this faulty evolution science has evolved so much that it doesn’t need robust science ever though it has an appearance of science.

Ron V., Canada, 28 January 2014

Calvin, great job in debunking the evolutionists’ latest rescue device desperately aimed at ‘preserving’ their evolutionary worldview. As you point, out their paradigm, millions of years ideology, keeps them from accepting the logical conclusion. Most important, however, is to help those less steeped in such a paradigm (“public impression”) from being duped into accepting the proposed explanations for preserving soft tissues for tens and even hundreds of millions of years.

Jonathan G., United Kingdom, 28 January 2014

This whole issue (or should I say ‚tissue‘) is the closest thing I’ve read, which represents a formal disproof of neo-Darwinism.

This represents a significant step forward in the argument for re-dating the fossil record (in my view). The problem though is that evolutionary theory is so ‚plastic‘ that it will somehow morph into a shape that suggests it ‚predicted‘ this all along…. Much like so-called ‚junk‘ DNA (now called Non-coding DNA)!!

Jonathan W., United States, 28 January 2014

Thanks for the excellent article. Really well done. The proposed experiment in the article regarding encasing a formaldehyde soaked specimen in „rock“ is amusing. But, I wonder what results would show if a we conducted and experiment closer to the actual conditions for a period of, say, just 10 years?

Aleksandar K., Croatia, 28 January 2014

Your article makes another excellent point that deserves highlighting (although you did it before). The old hydrolysis problem. Millions of alien lovers welcome any new discovery of liquid water outside Earth because they think liquid water=condition for creation of life. They do not realize that water is the mortal enemy of organic polymers if they’re not protected by a cell. It’s kind of funny. Because they couldn’t reconcile chemical evolution with elementary chemistry, like hydrolysis, they had to rename it to abiogenesis to avoid association with evolution. Now water strikes again, and its targets are their beloved display fossils. In another words, it made its way back to the evolution arena. Still waters run deep, is that how your saying goes? True in ways most people can’t even imagine.

Seathrun M., Ireland, 28 January 2014

You say that the suggestion that iron may be the looked for long-age preservative indicates that the cat, if not yet completely out of the bag, is at least peering out! Well put! Using a similar metaphor, I would say that these discoveries of dinosaur tissues etc. are clearly threatening to „put the cat among the pigeons“ where evolution is concerned – and the evolutionists not only know it but are scared stiff. Perhaps we could even compare the situation with that described in James 2:19 „You believe that there is one God. Good! Even the demons believe that – and shudder!“

God bless your vital work in His Service.

Thomas W., United States, 29 January 2014

Just wanted to say thanks for the update. I had written earlier asking about the new iron theory when the previous article on the subject was posted a few weeks ago. It’s nice to have a solid scientific understanding of why the iron theory would still fail at supporting millions of years.

Dr. Royal T., Germany, 29 January 2014

Ref. 6 was interesting. The half-life of C-14 decay is about 6k years. A 60 million year dinosaur indicates about 10k C-14 half-lives.

Say you had a huge dinosaur the size of the whole earth, composed of pure C-14 (1.33*10^50 atoms).

The last C-14 atom would have decayed in 167 half-lives. No way any C-14 is going to be found after 10 000 half-lives!

Half-life of C-14:

http://en.wikipedia.org/wiki/Radiocarbon_dating

Atoms on earth:

http://education.jlab.org/qa/mathatom_05.html

Dominic Statham responds

See also ref. 3 of Dr Sarfati’s article Diamonds: a creationist’s best friend.

David S., United States, 30 January 2014

Excellent summary of where the dinosaur soft tissue topic stands currently. I appreciate CMI keeping folks appraised of the latest developments and preserving links to older articles as the case unfolds.

peter H., United Kingdom, 31 January 2014

having just read the discover article, I am curious as whether the discovery of the bone previously known in pregnant birds but discovered in dino bone is now used by dino to bird evolutionists as an evidence for that idea.

Jonathan Sarfati responds

Yes they have, but see refutation: “Ostrich-osaurus” discovery? Shedding more light on the new startling find of soft tissue in a T. rex bone.

Al C., United States, 4 February 2014

I remember writing to CMI alerting them to this scientific ‘explanation’ for soft dino tissue. I was told a response was in the works.

In the interim one other creation site had come up with their response, which somewhat disappointed. It was perhaps too premature and lacked bite.

On the other hand, this CMI article went straight to the core of the issues and grabbed the subterfuge by the throat. Well done, CMI!

Victor M., New Zealand, 6 February 2014

Even if a live, non-crocodilian dinosaur would suddenly be discovered in a dark forest or lake, evolutionary scientists would remark, “How amazing – a living fossil!” Just like when the coelacanth (!400 MYA) was discovered in 1938. And the same is said of the NZ tuatara (!200 MYA).

It reminds one of the words of Jesus in John 6:35-36, “I am the bread of life. Whoever comes to me will never go hungry, and whoever believes in me will never be thirsty. But as I told you, you have SEEN me and still you DO NOT believe!” [emphasis added]

Dennsis H., United States, 7 February 2014

„I had one reviewer tell me that he didn’t care what the data said, he knew that what I was finding wasn’t possible. I wrote back and said, ‚Well, what data would convince you?‘ And he said, ‚None.‘ “ … [H]e shows his resistance to anything that goes against his god theory. I also see Dr. Schweitzer as a scientist who also dislikes what she has discovered. But in one way, she is doing what any honest scientist ought to do. That is to try to disprove what she found. Test it. Let her test all she wants. By doing so, maybe God will cause her blind eyes too see… Keep up the good work, and thanks for all you do.

Comments closed

Příloha Velikost
00691-30.6.2014-dinosauri_mekke_tkane.doc 396.5 KB
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
wpDiscuz