Dešifrování původu hadího jedu

pavelkabrt Genetika-teorie informace 0 Koment.

Jeffrey Tomkins, Ph.D.

(Z http://www.icr.org/article/8339/ přeložil Pavel Kábrt – 11/2014. Článek vyšel na stránkách ICR 3. září 2014.)

Evoluční teorie je zkázonosná lež, jejíž hlasatelé už 150 let doufají, že Darwinův bláznivý nápad, jak příroda stvořila sebe samu, bude jednou ve vědě triumfovat – a to i přesto, že celá teorie je stále víc v troskách.
Pavel Kábrt
Původ hadího jedu byl po dlouhou dobu tajemstvím jak pro kreacionisty, tak i pro evolucionisty. Když se ale vědci konečně vzdali zaběhnutého vědeckého paradigmatu, mohli nedávno ukázat, že proteiny hadího jedu vznikly zřejmě z už existujících proteinů slin.1

Bible naznačuje, že na počátku stvoření nebylo Boží dílo zatíženo smrtí, nemocemi a násilím. Až po vzpouře Adama a Evy se stvoření stalo předmětem všech těch negativních aspektů včetně hadů a možnosti otravy jejich jedem. Vyvstává otázka, jak prokletí stvoření způsobilo tyto smrtonosné změny. Byly stvořitelem vloženy nové zákeřné geny, nebo došlo k porušení předchozí genetické informace či nějakému jejímu pozměnění? Z toho, co víme o degradaci genomu a Božím charakteru, jak nám ho zjevuje Bible, je mnohem pravděpodobnější, že příčinou byla genomická modifikace spojená s degradací genomu (genetickou entropií).2,3

Na opačné straně vědeckého paradigmatu leží evoluční přístup, který tradičně věří tomu, že proteiny hadího jedu vznikly duplikací genů nekódujících jedovaté proteiny, které pak byly nějak přetvořeny procesy náhodných mutací ke vzniku nových funkcí, až se nový gen posléze exprimoval zrovna v té správné tkáni. Nicméně nebojácná skupina světských vědců nyní tvrdí, že genová duplikace sama o sobě je extrémně zřídkavá událost a ještě vzácnější je, když by duplikací vzniklý gen získal mutacemi novou funkci. Začali se tedy poohlížet po jiném vysvětlení původu hadího jedu. Soustředili se na porovnávání genové exprese v jedových žlázách a jiných tělních tkáních u širokého spektra hadů (jedovatých i nejedovatých a u gekonů).
[Exprimace či exprese genu je vyjádření jeho genetické informace v proteinech – pozn. PK]

Výzkumníci zahájili diskuzi nad dosaženými výsledky slovy: „Zjistili jsme, že domněnku, že se hadí jed vyvinul pomocí duplikací fyziologických či tělních genů a následným převedením do jedových žláz, nelze podpořit dostupnými fakty“ a „Ve skutečnosti u velkého počtu genových rodin, o kterých se tvrdí, že prodělaly přesun funkcí, nacházíme důkazy o tom, že jejich vzorce jsou exprimovány v rozličných tkáních včetně slinných žláz nejedovatých hadů.“ Jinými slovy jsou geny pro jed exprimovány v mnoha tělesných tkáních jak u jedovatých, tak u nejedovatých hadů.

Výsledky ukazují, že geny pro jed slouží v tkáních u hadů i k jiným účelům než je produkce jedu, včetně funkce ve slinných žlázách jak jedovatých tak i nejedovatých hadů. Je pozoruhodné, že autoři říkají: „Naše analýzy ve skutečnosti ukazují, že většina hadích toxinů je zřejmě odvozena z předchozích slinných proteinů,“ a uznávají, že „hadí jed by měl být vlastně jednoduše chápán jako modifikovaná forma sliny.“

Když jsou tedy tyto jedovaté proteiny nalézány v mnoha různých typech tělních tkání jak jedovatých, tak i nejedovatých hadů, proč jsou jedovaté? Vědci tvrdí, že jejich data „naznačují, že určitou možnou cestou, jak se předchozí slinné proteiny staly jedovatými (toxiny) je zvýšená úroveň exprese, kdy počáteční toxicita je závislá na dávkování.“ Čili by došlo k tomu, že zvýšená exprese genů pro jed by byla způsobena možnými změnami ve svých řídících oblastech. Autoři uvádějí, že by se to mohlo stát následkem „ztráty složky pro transkripci vazebných míst [přepínače genové regulace], což může být zapříčiněno nahodilou mutací jediného bázového páru nebo větší inzercí či delecí (indely), což může vymazat nebo porušit stávající sekvence regulující transkripci.“

Toxické úrovně jedu nalézané v moderních jedovatých hadech mohly vzniknout změnou genetické informace, která způsobuje, že dojde k předávkování v jedových žlázách. Tento typ genetického modelu kreacionisté skutečně předvídali, protože chápou základní koncept, ve kterém genomy prodělávají proces informační změny ve mnohém spojené s pokažením – nikoli se vzhůru jdoucím evolučním vylepšováním. Je to proces, který byl přeřazen na vysokou rychlost poté, co bylo stvoření prokleto.

Asi to nejvíce udivující tvrzení, které autoři této světské studie vyřkli, byla výtka vůči klasickému evolučnímu uvažování. Říkají: „Naše objevy osvětlují problém ´příběhů vycucaných z prstu´ v evoluční biologii, zvláště když dosáhnou bodu, kdy jsou považovány za zcela etablovaný fakt.“ Vypadá to, že někteří vědci začínají chápat, že neodarwinovský model ve skutečnosti blokuje pokrok vědeckého výzkumu, místo aby ho akceleroval. Také se zdá, že někteří světští vědci začínají nabývat odvahy k vážnému zpochybňování dlouhodobě zabudovaných evolučních vysvětlování.

[Poznámka PK: Doporučuji čtenáři anglicky psaný článek „Does evolutionary theory need a rethink?“ o tom, jak jsou evolucionisté rozhádaní v základním pohledu na evoluční teorii v důsledku nových skutečností: http://www.nature.com/news/does-evolutionary-theory-need-a-rethink-1.16080]

Odkazy

1. Hargreaves, A. D. et al. 2014. Restriction and Recruitment—Gene Duplication and the Origin and Evolution of Snake Venom Toxins. Genome Biology and Evolution. 6 /8/: 2088–2095.
2. Sanford, J. C. 2008. Genetic Entropy and the Mystery of the Genome, 3rd ed. Waterloo, NY: FMS Publications.
3. Sanford, J., J. Pamplin, and C. Rupe. 2014. Genetic Entropy Recorded in the Bible? FMS Foundation. PDF posted on kolbecenter.org July 2014, accessed July 25, 2014.

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
wpDiscuz