Datovací kotrmelec

pavelkabrt Stáří Země a vesmíru 0 Koment.

Ptačí ťápoty převracejí ‘datovací jistotu’

radiometric-backflip

Z http://creation.com/radiometric-backflip přeložil Pavel Kábrt – pavelkabrt@seznam.cz – 4/2016. Permition granted by Creation.com – Přeloženo s povolením od Creation.com. Článek vyšel v časopisu Creation 37(1):26-28 v lednu 2015. Anglickou verzi časopisu je možné si objednat zde. Na stránkách CMI jsou i další české články zde. CMI – Creation Ministries International /Mezinárodní kreacionistická služba/ je celosvětovou organizací, která se řadí ke kreacionistickým organizacím mladé Země a doslovného výkladu Bible /jako jsou např. ICR, CRS, AiG aj./. Zabývá se rozšiřováním vědecké pravdy o stvoření světa Bohem v protikladu k prolhaným báchorkám Darwinových darebáků, jak svět stvořil sám sebe.
Za použití dobře známé datovací techniky datovali vědci horninovou formaci Santo Domingo v Argentině na stáří 212 miliónů let. To se stalo ve shodě s nedalekým geologickým útvarem, který byl také radiometricky datován.1 Výsledná hodnota tohoto radiometrického datování formace Santo Domingo byla též v souladu s datováním fosilního dřeva, které bylo v této hornině pohřbeno. Toto dřevo pocházelo z vyhynulého druhu stromu, o kterém se obecně věřilo, že existoval před asi 200 milióny let.

V této hornině byly také nalezeny hojné a dobře zachovalé stopy, které se jevily jako ptačí ťápoty. Vědci, kteří tvrdí, že je země stará miliardy let, došli k závěru, že stopy musely být učiněny neznámým druhem malého, dinosauru podobného ptáka, protože podle Darwinovy teorie se nepředpokládá, že by tu ptáci existovali před nějakými 212 milióny let. Všechny tyto závěry byly uznány a publikovány ve vědeckém časopise Nature v roce 2002.

Datovací nesrovnalost

Ale nedávno se jiná skupina vědců, také věřících ve dlouhé věky, rozhodla podívat se znovu a pořádně na ty rádoby ptako-dinosauří stopy a došli k závěru, že ty stopy nakonec opravdu udělali ptáci—skuteční ptáci známí dnes jako jespáci; je to malý ptáček známý z mokřadů, pastvin a pobřežních oblastí po celém světě.2 Mnoho současných lidí vidělo úplně stejné ťápoty v písku podél řek nebo na pobřeží. Když si tato nová skupina vědců uvědomila, že tady něco pořádně nehraje, požádali o další radiometrické datování. A tak toto nové radiometrické datování, které dostali, dávalo stáří 37 miliónů let—o docela slušnou porci 175 miliónů let méně než původní datování.2 Vědci se tím nijak nevzrušovali a tyto výsledky byly opět přijaty k publikování.

Ten první datovací pokus použil metodu argon/argon, a ten druhý pokus použil metodu olovo/uran.3 V obou případech obdržené výsledky byly velmi blízko tomu, co se očekávalo. U toho prvního měření geologové již věřili, že tato formace je stará kolem 200 miliónů let na základě fosílie vyhynulého stromu—a z laboratoře dostali stáří velmi blízké tomuto očekávání. V tom druhém případě se zase kvůli stopám jespáků věřilo, že tato formace musí zapadat do neodarwinistického časového rámce s ohledem na evoluci ptáků—a opět, geologové dostali to stáří, které očekávali.

A byla vymyšlena ‘pohádková’ epizoda o dávném zlomovém přesunu, aby se tak vysvětlil nesoulad v datech ve výši 175 miliónů let. Takový zlom se může stát ve starších vrstvách, které jsou natlačeny přes vrchní část mladších vrstev; bylo tedy řečeno, že se při prvním měření chybně zaměnily starší horniny za mladší. 4 Jenže tohle vysvětlení je založeno na uvažování v kruhu a vědci připouštějí, že důkaz pro takový zlomový přesun je “chabý”.5 To ukazuje, jak si geologové vždy najdou výmluvy, aby se vyhnuli závěru, že technika radioizotopového datování dlouhých věků6 dává sporné výsledky. Také se moc obecně neví, že mnoho ptačích zkamenělin bylo nalezeno v horninách ‘dinosauří doby’.7

Toto není žádný ojedinělý jev

Nesrovnalost v datování ve výši 175 miliónů let u formace Santo Domingo není nějaký ojedinělý jev, ale jen další v řadě stále se rozrůstajícího seznamu důkazů, že radioizotopové datování nedává naprosto žádné reálné výsledky. Například známe případ s hominidní8 fosílií KNM–ER 1470,9 která byla nalezena ve východní Africe pod vrstvou vulkanické horniny, která byla nejprve radiometricky ‘datována’ na 212–230 miliónů let.10

Paleoantropolog Richard Leaky odmítl toto datování. Již předem věřil, že horniny pod vulkanickou vrstvou musí být staré něco mezi 2 a 5 milióny let, protože zkameněliny australopitéků a savců, nalezených v těchto vrstvách, mu naznačovaly takové stáří v souladu s jeho evolučním ‘modelem’ a časovým rozpětím, ve které už předem věřil. A tak požádal o nové radioizotopové datování horninových vrstev nad a pod nalezenými zkamenělinami, a obdržel takové ‘výsledky’, které dokonale zapadaly do časové škály jeho předem zformovaného názoru na stáří této horniny.

Svrchní vulkanická vrstva horniny obdržela nové ‘stáří’ 2,61 miliónů let—přestože první radioizotopové datování vykázalo stáří o více jak 200 miliónů let vyšší. Protože nález byl pod touto vulkanickou vrstvou, odhadoval Leaky, že tato nově objevená a záhy slavná zkamenělina KNM–ER 1470 bude stará 2,9 miliónů let. Na nějakou dobu se toto stáří stalo populární, ale nakonec i to napadli paleontologové, kteří použili další radioizotopové měření. Dnes o KNM–ER 1470 dlouhověkaři všeobecně věří, že je stará kolem 1,9 miliónů let—, tedy o milión let mladší než bylo Leakyho oficiální ‘datum’.11

Stejně jako tomu bylo po objevu stop jespáků ve formaci Santo Domingo, objev Leakyho zkamenělého hominida vedl k masivní změně výsledku radiometrického datování skalní formace. Které z těchto ‘stáří’ je reálné? Všechna jsou založena na tekutých píscích lidských názorů.

Věrohodnost radioizotopového datování dlouhých věků

Řada lidí, včetně mnoha vědců negeologů, věří, že radioizotopové datování dlouhých časových úseků poskytuje spolehlivé a empirické měření skutečného stáří. Jenže praxe je taková, že toto ‘datování’ je založeno na typu zkamenělin v dané hornině. Vědci věřící na dlouhé časové úseky určují stáří skalních vrstev podle své naturalistické, světské filozofie, kdy používají svoje předem vytvořené názory na stáří zkamenělin tak, aby zapadaly do evolucionistických předpokladů; a tyto předpoklady musí přetrumfovat všechny ostatní skutečnosti. Co třeba, kdyby se našel zkamenělý králík v hornině ‘prekambria’? Pak taková fakta by byla buď odmítnuta, nebo odvysvětlena, anebo by bylo ‘datování’ takové horninové formace jednoduše změněno.12

Argumentace, při které zkameněliny určují stáří hornin a horniny určují stáří zkamenělin je argumentací v kruhu. Zkameněliny jsou již předem časově zařazeny do ortodoxní verze či ‘modelu’ zvaného geologický sloupec, zobrazující domnělou historii, která je však jen filozofickým konstruktem padlého omylného člověka.13 Ještě dřív než se provede jakékoliv vlastní datování, laboratoře se běžně vyptají geologů (nebo paleontologů, záleží na dané situaci) na jejich názor na stáří daných hornin [tato otázka je už pokládána na papírovém formuláři k datovanému vzorku horniny – pozn. PK]. Horniny, které se vytvořily teprve nedávno a kdy to lidé mohli pozorovat, byly radioizotopově datovány, a pokud laboratoř nebyla předem informována o takovém známém stáří dané horniny, výsledná ‘data’ byla o mnoho vyšší.14

Někdy vědci věřící na dlouhé časové úseky připouštějí, že radioizotopové datování má podstatné problémy a slabiny. Z jejich pohledu to hlavně souvisí s tím, že je velmi obtížné najít horninu nebo vzorky krystalů, které by nebyly zvětralé, pozměněné nebo nepůvodní, ze starší horniny. Jak to řekl Marvin Lubenow, “vybrat takové vzorky horniny, které by byly prokazatelně zcela čisté a nekontaminované, vyžaduje prakticky vševědoucnost přesahující lidské možnosti”.15 Základní informací tedy je, že radioizotopové ‘datování’ dlouhých časových úseků je prokazatelně nespolehlivé a neustále se mění. Nejedná se o žádné reálné výsledky.

Hledisko Bible

Kdyby bylo radioizotopové datování empirickou vědou, muselo by buď obstát nebo padnout na základě konzistence vůči svým vlastním výsledkům. Ale není možné, aby se radioizotopové ‘datování’ dlouhých časových úseků měnilo hlava nehlava o stovky miliónů let podle toho, jak který geolog změní svůj názor, a přitom bylo nadále považováno za spolehlivou empirickou metodu datování.

Formace Santo Domingo odpovídá rychlému usazení ohromného množství sedimentů v důsledku silných vodních proudů s doprovodnou vulkanickou činností.16

Pokud mohou být světské ‘výsledky datování’ zavrženy, protože neodpovídají evolučním představám, mohou být rovněž zavrženy proto, že neodpovídají tomu, co Bible učí o věku země.17 Bible je historickým dokumentem, zprávou o jeden rok trvající vodní katastrofě, která před 4 500 roky poznamenala celý svět. Fyzikální charakter útvaru Santo Domingo je s biblickou zprávou v naprostém souladu.

Podobné články v angličtině

Pro další četbu v angličtině

Odkazy a poznámky

  1. Budeme-li citovat vědce, pak formace Los Colorados je “velmi dobře” datována. Říkají, že tato horninová formace je více jak 200 miliónů let stará. Viz Melchor, R.N., de Valais, S., and Genise, J.F., Bird-like fossil footprints from the Late Triassic, Nature 417(6892):936–938, 27 June 2002.
  2. Melchor, R.N., Buchwaldt, R., and Bowring, S., A late Eocene date for Late Triassic bird tracks, Nature 495(7441):E1–E2, 21 March 2013.
  3. Při prvním datování byl bazalt (vulkanická hornina), uložený mezi vrstvami sedimentárních horninových formací, určen metodou 40Ar/39Ar na ‘stáří’ 212,5 ± 7,0 miliónů let. Ve druhém případě byly použity zirkonové krystaly z tufu (jiný typ vulkanické horniny), který byl rovněž uložen mezi sedimentárními horninami. Byly použity metody průměrného vážení206Pb/238U, s výsledkem ‘stáří’ 37 miliónů let. Viz odkazy 2 a 4.
  4. Vizan, H. et al., Geological setting and paleomagnetism of the Eocene red beds of Laguna Brava Formation (Quebrada Santo Domingo, northwestern Argentina), Tectonophysics 583:105–123, 2013. Formace Santo Domingo byla v posledních letech překvalifikována na dvě formace. Jedna ta část se nyní jmenuje formace Laguna Brava.
  5. Uvažování v kruhu je to proto, že geologové nyní řeknou, že pro zlomový přesun nyní svědčí dvojí různé radioizotopové datování … přestože věrohodnost obou dvou výsledných radioizotopových ‘stáří’ je neprokazatelná a spočívá na mnoha předpokladech; jedním z nich je tvrzení, že muselo dojít ke zlomovému přesunu, o čemž svědčí rozdílnost výsledků v datování. A přitom po terénním ohledání je to neprůkazné.
  6. V protikladu k datovacím technikám s výsledky dlouhých věků, kde se předpokládají milióny a miliardy let, má datování pomocí uhlíku-14 při určitých aplikacích svoje přednosti. Uhlík-14 má velmi krátký poločas rozpadu, a tím jeho přítomnost ve vzorku vylučuje možnost miliónů let stáří. Ovšem i datování pomocí uhlíku-14 může spočívat na nesprávných předpokladech—to pak vede k nadhodnoceným výsledkům při datování stáří poblíž období Potopy. Viz „A co uhlíkové datování?
  7. Batten, D., Moderní ptáci nalezeni spolu s dinosaury
  8. Pro další podrobnosti k nálezům údajných fosilních ‘hominidů’ viz Wieland, C., Making sense of ‘apeman’ claims, Creation 36(3):38–41, 2014.
  9. Toto je muzejní katalogizační číslo zkameněliny. Známená to ‘Kenya National Museum–East Rudolf’, katalogové číslo 1470.
  10. Lubenow, M.L., The pigs took it all, Creation 17(3):36–38, 1995; creation.com/pigstook.
  11. Dvě z novějších ‘datování’ (proti těm datům od Leakyho) byly významně mladší: jedno bylo 520 000 let a druhé 1,6 miliónů let. Je velmi zajímavé též poznamenat, že Leakyho ‘stáří’ 2,9 miliónů let bylo podporováno pěti různými datovacími technikami, které se navzájem velmi těsně shodovaly ve svých výsledcích, než tyto výsledky nakonec vyšly z módy.
  12. Pro přesvědčené dlouhověkaře mohou být jasně patrné evolučně nevhodně umístěné zkameněliny [tzv. OOPARTS] vysvětleny lokální erozí následovanou opětným usazením sedimentů, a toto vysvětlení pomáhá i při jiných úkazech; viz také Doyle, S., Precambrian rabbits—death knell for evolution? J.Creation 28(1):10–12, 2014.
  13. Reed, J.K., Rocks Aren’t Clocks—A Critique of the Geologic Timescale, Creation Book Publishers, Powder Springs, GA, 2013.
  14. Swenson, K., Radio-dating in rubble, Creation 23(3):23–25, June 2001; creation.com/rubble; and also creation.com/rubble2.
  15. Lubenow, M.L., ref. 10.
  16. Ťápoty ptáků zachované ve skalní formaci jsou vysvětlitelné v kontextu globální Potopy. Viz Oard, M.J., Dinosaur Challenges and Mysteries, Creation Book Publishers, USA, p. 127, 2011.
  17. Cosner, L., How does the Bible teach 6,000 years? Creation 35(1):54–55, 2013; creation.com/6000-years.
Příloha Velikost
942-26.4.2016-datovaci_kotrmelec.doc 157 KB
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
wpDiscuz