darwinuv dum

Darwinova záhadná nemoc

pavelkabrt Důsledky evoluční ideologie 0 Koment.

Russell Grigg

Redakční poznámka: Časopis Creation [Stvoření] je vydáván bez přestávky od roku 1978. Z toho důvodu občas publikujeme některé starší, ale zajímavé články z našeho archivu. Tento článek k takovým patří. Pro získání těch nejaktuálnějších poznatků za účelem výuky a sdílení informací doporučujeme našim čtenářům, aby si k takovému staršímu článku ještě vyhledali články novější, navrhované dole v sekci Podobné články v angličtině

Z http://creation.com/charles-darwins-mystery-illness přeložila Martina Potužníková, ediční úprava Pavel Kábrt – pavelkabrt@seznam.cz – 4/2017. Permition granted by Creation.com – Přeloženo s povolením od Creation.com. Článek vyšel v časopisu Creation 17(4):28-30 v září 1995. Anglickou verzi časopisu je možné si objednat zde. Na stránkách CMI jsou i další české články zde. CMI – Creation Ministries International /Mezinárodní služba stvoření/ je celosvětovou organizací, která se řadí ke kreacionistickým organizacím mladé Země a doslovného výkladu Bible /jako jsou např. ICR, CRS, AiG aj./. Tisíce vědců se dnes zabývají rozšiřováním přírodovědeckých faktů o stvoření světa Bohem v protikladu k evolucionistickým nevědeckým báchorkám, jak svět stvořil sám sebe.
Image Wikipedia.com
Charles Darwin trpěl extrémně špatným zdravím po většinu svého produktivního života. Encyklopedie The New Encyclopaedia Britannica říká, že ‘některé symptomy—bolestivé nadýmání, zvracení, nespavost, bušení srdce—se objevily plnou silou až ve chvíli, kdy začal psát svůj první zápisník o transmutaci [transmutací se tehdy nazývala evoluční teorie – pozn. PK] v roce 1837. [Právě toho roku se vrátil do Anglie z pět let trvající plavby na palubě H. M. S. Beagle.] Přestože byl vystaven hmyzu Jižní Ameriky a mohl snad být nakažen Chagasovou chorobou nebo jinou tropickou nemocí, pečlivá analýza jeho záchvatů v kontextu jeho aktivit ukazuje na psychogenní původ jeho potíží.’1 (Psychogenní znamená mající původ v mysli nebo z duševních stavů.) Další příznaky zahrnovaly ‘závratě, bolest hlavy … citlivý žaludek, mdloby, svalové záškuby, motání hlavy, mžitky před očima.’2 Dnes bychom to nazvali úzkostnou psychoneurózou.3

Takže co tedy způsobilo tento Darwinův stav extrémního stresu? O co se tak velmi obával? A proč je to pro nás dnes relevantní?

Odmítnutí náboženských vlivů

Charlesovo přemýšlení a psaní o předmětu evoluce a přírodního výběru způsobilo, že odmítal všechny náboženské vlivy ve svém životě. Jedním z nich byl William Paley.

Natural Theology [Přírodní teologie],4 která začíná slavným argumentem s ‘hodinkami’ obhajujícím stvoření (hodinky potřebují hodináře a stejně tak konstrukční projekt vyžaduje projektanta). O této knize Charles Darwin prohlásil, ‘Myslím si, že jsem stěží někdy nějakou knihu obdivoval více než Paleyho Přírodní teologii. V té době jsem ji mohl téměř odříkat zpaměti.’5

Dalším náboženským vlivem byla jeho žena Emma, kterou si vzal roku 1839 a která předčítala z Bible jejich dětem. Jak Charles vypracoval svou teorii přírodního výběru, síla těchto vlivů slábla. Jeho syn Francis vzpomínal, jak jeho otec říkal: ‘S křesťanstvím jsem to nevzdal až do svých 40ti let.’6 A smrt jeho nejstarší dcery Annie kvůli horečce byla v této fázi Darwinova života posledním hřebíkem do rakve jeho křesťanství.

Více než to všechno si ale Darwin uvědomoval, že jeho teorie byla čirým ateistickým materialismem—bomba, která vypuštěná do viktoriánské společnosti, podkope víru v Boha, Bibli a církev. Ve skutečnosti tak svou pěstí hrozil Všemocnému Bohu. Profesor Adam Sedgwick z Cambridge, nejlepší geolog své doby a kreacionista, toto rozpoznal hned, jak si kolem roku 1861 přečetl Origin [O původu druhů]. Napsal: ‘Od začátku do konce to je mísa šikovně uvařeného a servírovaného páchnoucího materialismu… A proč to tak bylo uděláno? Jsem si jistý, že z žádného jiného důvodu, než abychom se stali nezávislými na Stvořiteli.’7

Darwinův hlavní zastánce byl znám jako prominentní nevěřící s nenávistí k náboženství a úhlavní nepřítel tehdejší církve—Thomas Henry Huxley, přezdívaný ‘Darwinův buldok’. Sir Julian Huxley, Thomasův vnuk, který pronášel proslov na oslavě konané v Chicagu roku 1959 ke stému výročí uveřejnění knihy Origin [O původu druhů], řekl: ‘Darwinovým skutečným úspěchem bylo odstranění celé idey Boha jako stvořitele organizmů z racionální diskuze.’8,9

Z psychologického hlediska není pochyb o tom, že Charles Darwin pociťoval výčitky. Ty nepochybně vyplývaly z jeho touhy uniknout od Boha a od síly Paleyho argumentů pro stvoření v knize Natural Theology [Přírodní teologie]. To znamená, že Darwinova teorie přírodního výběru, byla jeho pokusem vysvětlit konstrukční projekt bez potřeby inteligentního Projektanta. Profesor Stephen Jay Gould z univerzity v Harvardu souhlasí. Věří, že ‘Darwin vytvořil teorii přírodního výběru hlavně jako protiargument stvoření.’10,11

Nicméně to není vše. Přírodní výběr nebyl pro Darwina něčím pokrokovým, jak to mnoho dnešních spisovatelů líčí, natož aby to byl proces, který Bůh použil ke stvoření, jak to prohlašují teističtí evolucionisté. Spíše to pro něj bylo něčím naprosto neplánovaným a bezúčelným—Gould o tom hovoří jako o ‘naturalismu bezúčelnosti’.12 Darwin věděl, že tento jeho nápad by mohl zničit a také zničí víru milionů věřících—a on byl tím, kdo ho hodlal vypustit do nic netušícího světa. Ale co kdyby se mýlil? Jak mohl přijmout zodpovědnost za to, co by to způsobilo ostatním? Není proto překvapením, že ‘byl stižen vředy’ (viz níže), a o svojí knize Origin [O původu druhů] mluvil jako o ‘mojí prokleté knize’13 a o sobě zřejmě smýšlel jako o ‘ďáblovu kaplanovi’.14

Vydání knihy O původu druhů

Wikipedia/Oscar Boleman

Dům v Downe, kde Darwin přemýšlel a pracoval po 40 let až do své smrti v roce 1882.

Výsledkem bylo, že Darwin odložil vydání své práce o 20 let. Byl to až dopis, který obdržel v červnu 1858 od Alfreda Russsela Wallace (naturalista, který pracoval na Malajském souostroví) s rukopisem, který perfektně shrnoval teorii přírodního výběru, o které Charles tak dlouho přemýšlel, co ho podnítilo k akci. Výsledkem bylo, že upustil od svého plánu sepsat vícesvazkový epos a místo toho vytvořil jednosvazkový ‘výtah’, jak to sám několikrát popisuje v předmluvě. Tento ‘výtah’ byl vydán 24. listopadu 1859 pod názvem On the Origin of Species. [O původu druhů]15

S tím bylo spojené značné trauma. V roce, který vedl k publikaci, byl Darwin pouze výjimečně schopen psát déle než 20 minut v kuse bez bolestí břicha a korekturu dokončil 1. října 1859 mezi záchvaty zvracení.

Deset dní před svázáním korektury napsal svému příteli J. D. Hookerovi: ‘Poslední dobou se cítím velmi špatně, v hrozné „krizi“, jednu nohu mám nateklou jako při lymfatickém otoku—oči téměř zavřené—pokryté vyrážkou a zanícenými vředy: ale oni mi řekli, že mi to prospěje—ale bylo to jak žít v pekle.’16,17 Moderní životopisci hovoří o Darwinově ‘sebenedůvěře a otravném, hlodavém strachu, že „Jsem… zasvětil svůj život fantazii“’.18

Darwin byl příliš nemocen než aby byl přítomen prodeji prvních kopií své knihy v Londýně, nebo aby se účastnil debaty mezi Thomasem Huxleym a biskupem Samuelem Wilberforcem, konané v Oxfordu 30. června 1860 nebo aby navštívil setkání Královské společnosti, která ho ocenila Copleyho medaili v listopadu 1864.19,20 Téhož roku napsal Darwin Hookerovi: ‘Nepředpokládám [sic], že během posledních 5ti měsíců zvracelo více lidí tak často jako já.’21

Co Darwin nevěděl

Dnes víme, že pokud by Darwin mohl předvídat vědecký pokrok, měl by dobrý důvod k obavám, že jeho teorie může být jednoho dne vyvrácena.

Zejména Gregor Mendel v Darwinově době ještě neměl hotovou svoji práci a nepublikoval studii o zákonech dědičnosti a genetiky, která říká, že charakteristiky potomka jsou předány rodiči podle přesného matematického poměru a neodvozují se z náhodných procesů, čemuž Darwin říkal ‘smíšená dědičnost’.

Wikimedia commons

GregorMendel

Gregor Mendel.

James Joule, R. J .E Clausius a Lord Kelvin právě rozvíjeli své koncepty termodynamiky, kde první zákon stanoví, že energie nemůže být vytvořena ani zničena (takže současný vesmír nemohl sám sebe stvořit). Druhý zákon stanoví, že vesmír se ubírá směrem degenerace a vzrůstající dezorganizace (takže věci se v souhrnu samy od sebe časem nestávají více organizovanými).

Louis Pasteur právě začínal se svými slavnými experimenty, které ukázaly, že život (dokonce i mikrobiální život) pochází ze života, nikoli z ne-života. Matematické zákony pravděpodobnosti, které dokazují, že šance na vznik života náhodou je v podstatě nulová, zatím nebyly na evoluční teorii aplikovány. Molekulární biologie se svým odhalením, že buňka je tak ohromně složitá, že rozhodně nemohla být zformována náhodou, také ještě neexistovala.

Fosilní záznamy nebyly dosud prozkoumány tak, aby paleontologové mohli říci, jak říkají dnes, že řetězce ‘mezičlánků’ neexistují. Pokud by byl kterýkoli z těchto konceptů nebo zákonů znám Charlesovi Darwinovi, když psal svoji knihu Origin [O původu druhů](1856–59), stačilo by to bylo k torpédování jeho nápadů. Pokud by mu byly známy všechny společně, naprosto by to teorii evoluce zničilo!

Jaký to má dnes význam?

Dnes jsou všechny tyto protiklady k teorii evoluce známé a jako takové tvoří přesvědčivou kauzu proti evoluci. Řečeno stručně, tyto námitky ukazují, že k žádné evoluci nemohlo dojít, zatímco zkamenělý záznam ukazuje, že k žádné evoluci nedošlo. Neuvěřitelné je, že jinak racionální vědci se nadále přiklání ke konceptu evoluce a pozměňují ho tak, aby obešli důkazy proti němu, nehledě na destruktivní morální a sociální efekty, které má evoluční teorie na společnost. Jak říká Michael Denton: ‘… Dnes je to právě Darwinův pohled na přírodu více než kterýkoli jiný, který je zodpovědný za agnostický a skeptický názor dvacátého století.’22 Darwin byl právem nervózní kvůli dlouhodobým důsledkům své teorie!

Ale proč se to stalo? Proč se samotná teorie stala mnohem důležitější než důkazy k jejímu podepření?

Odpověď: Kvůli tomu, co je vlastně druhou možností. Pokud je biblická zpráva o stvoření pravdivá, pak nastane i den soudu, neboť Bůh stvořitel řekl, že ‘ustanovil den, v němž bude spravedlivě soudit celý svět skrze muže, kterého k tomu určil. Všem lidem o tom poskytl důkaz, když jej vzkřísil z mrtvých’ (Skutky 17:31).

Odkazy a poznámky

  1. The New Encyclopaedia Britannica, 1992, Vol. 16, p. 980.
  2. Gertrude Himmelfarb, Darwin and the Darwinian Revolution, Chatto and Windus, London, 1959, pp. 108–9.
  3. Sir George Pickering, slavný anglický badatel a královský profesor na medicíně oxfordské univerzity, který je popsán v oborovém slovníku Chambers Biographical Dictionary ‘jako klíčová postava v lékařském vzdělání v Británii od 50. let 20. století, napsal o Darwinovi:‘ Zaprvé, psychoneuróza je to, co nám symptomy naznačují, a brány jako celek, ničemu jinému neodpovídají. Zadruhé, neexistuje žádný důkaz, že by se jakýkoliv fyzický příznak objevil po 40ti letech organické choroby, tak, jak by se předpokládalo. A Darwin se radil s nejlepšími lékaři své doby…. Zatřetí, okolnosti urychlující záchvaty k tomu přísluší. Začtvrté, nemoc se ke konci jeho života zlepšila, což úplně neodpovídá organické chorobě. A poslední, žádná z ostatních diagnóz, které byly předloženy, nebo které mě napadají, nesouhlasí se všemi fakty.’—George Pickering, Creative Malady, George Allen & Unwin Ltd, London, 1974, p. 142.
  4. William Paley, The Works of William Paley, Vol. 4, ‘Natural Theology’, William Baynes and Son, London, 1825, p. 1ff.
  5. Cited from William R. Fix, The Bone Peddlers, Macmillan, New York, 1984, p. 178.
  6. Cited from Adrian Desmond and James Moore, Darwin, Michael Joseph Ltd, London, 1991, p. 658.
  7. Cited from Ronald Clark, The Survival of Charles Darwin, Random House, New York, 1984, p. 139.
  8. Cited from Ref. 5, p. 213.
  9. Anglický psychiatr Dr. Rankine Good spojuje Darwinovy zdravotní symptomy s jeho pocity zášti vůči tyranskému otci a říká: ‘Pokud tedy Darwin nezavraždil svého tělesného otce, pak zajisté zavraždil svého Nebeského Otce ve světě přírodní historie.’ Citováno z Ralph Colp, To Be An Invalid, Univ. of Chicago Press, 1977, p. 123.
  10. Přepis rozhovoru poskytnutý profesorem Stephenem Gouldem 6. 6. 1990 na Victoriině univerzitě ve Wellingtonu, Nový Zéland, nazvaný ‘Darwinovská revoluce myšlení’. Viz Carl Wieland, ‘Darwinova skutečná zpráva: došlo vám to?’, časopis Creation magazine, Vol. 14 No. 4, (September–November 1992), pp. 16–18. Viz také Darwin’s comments on ‘design in Nature, as given by Paley’ in Life and Letters of Charles Darwin, Edited by Francis Darwin, D. Appleton and Co., New York, 1911, Vol. 1, pp. 278–79.
  11. Je pravdou, že ve druhém vydání [Origin] (1860) Darwin přidal slovo ‘Stvořitelem’ za slovo ‘vdechnut’ v poslední větě jeho knihy, která v prvním vydání zněla, ‘Je něco velkolepého při pohledu na život, s jeho různými silami, jež byly původně vdechnuty v několik málo forem nebo ve formu jedinou …’. Nicméně, protože je tento koncept naprosto cizí celému charakteru knihy Origin, jeví se tento přídavek jako ‘ústupek či úlitba křesťanské komunitě’—Ian Taylor, In the Minds of Men, TFE Publishing, Toronto, 1984, p. 463, n.9.
  12. Ref. 10. Zpět.
  13. Ref. 6, p. 475.
  14. Ref. 6, p. 449.
  15. Celý název prvních pěti vydání byl On the Origin of Species by Means of Natural Selection or the Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life [O vzniku druhů přírodním výběrem, neboli uchováním prospěšných plemen v boji o život]. V šestém vydání Darwin vypustil slovo ‘O’. Měli bychom ji nazývat Origin [Původ].
  16. Cited from Ref. 6, p. 476.
  17. Tyto symptomy naznačují fyzickou příčinu, ale je dobře známo, že extrémní psychologický stres činí fyzickou nemoc pravděpodobnější.
  18. Cited from Ref. 6. p.477.
  19. Sir George Pickering napsal: ‘Symptomy psychoneurózy jsou pacientovou vlastní odpovědí na jinak nesnesitelný rozpor.’—Ref. 3, p. 33.
  20. V další podpoře této teze by mělo být poznamenáno, že: ‘Během nadcházejících desetiletí Darwinovy neduhy přibývaly i ubývaly. Ale během posledních deseti let jeho života, když podepsal smlouvu na botanický výzkum a dále nespekuloval o evoluci, prožíval léta svého nejlepšího zdraví od studií na Cambridge.’—Ref. 1, p. 980.
  21. Citováno z Ref. 9, p. 77.
  22. Michael Denton, Evolution: A Theory in Crisis, Adler and Adler, Maryland, 1986, p. 358.

Podobné články v angličtině

Pro další četbu v angličtině

Příloha Velikost
1012-7.4.2017-darwinova_zahadna_nemoc.doc 145 KB
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
wpDiscuz