miracles-or-not

Nazveme-li zázrak jiným slovem, už to bude věda?

pavelkabrtÚvahy o kreacionismu, stvoření ad. Napsat komentář

Ateisté věří v zázraky

Calvin Smith

Z creation.com/atheist-miracles přeložil M. T. – 12/2011. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

  • miracles-or-not_01„A když přišel do domu, přistoupili ti slepci k němu. Ježíš jim řekl: ‚Věříte, že to mohu učinit?‘ Odpověděli mu: ‚Ano, Pane.‘ Tu se dotkl jejich očí a řekl: ‚Podle vaší víry se vám staň.‘ A otevřely se jim oči.“ Matouš 9:28-30.

Tohle je jeden z mnoha zázraků dosvědčených a zaznamenaných v Bibli jako historické události. Ateisté se často vysmívají křesťanům, že věří v podobné ‚nevědecké‘ zázraky. Proč? Protože takové věci jsou ‚prostě nemožné‘ nebo ‚nedokazatelné‘, jak tvrdí. „Dneska se takové věci nedějí!“, zní běžná odpověď. Skutečně však nemůže rozumný člověk uvěřit v zázraky?

Co je to zázrak?

World English Dictionary (výkladový slovník angličtiny) popisuje zázrak jako: „událost odporující zavedeným přírodním zákonům a připisovaná nadpřirozenému činiteli“ (jak uvádíme v článku Zázraky a věda, myslíme si, že je přesnější říci, že zázrak je přídavkem k přírodním zákonům).

Slovo nadpřirozený je vykládáno jako – „charakteristický pro věci či vztahující se k věcem, které nelze vysvětlit přírodními zákony.“ Vyjdeme-li ze zmíněných definic, můžeme začít objasňovat údajnou iracionalitu víry v zázraky za pomoci ateistických pojmů.

Co dělal Ježíš?

Bible říká, že Ježíš vrátil slepcům zrak. Ačkoli existuje mnoho různých příčin slepoty (zelený zákal, diabetická retinopatie, retinitis pigmentosa, různé druhy šedého zákalu, Leberova kongenitální amauróza atd.), jakýkoli návrat zraku by vyžadoval rekonstrukci starých tkání či vložení nových tkání tvořených miliony buněk, vytvoření tisíců aminokyselin a jejich poskládání do konkrétních tvarů (proteinů) a zpracování zmíněných tkání biologickými nanostrojky řízenými podle programů podobných ultrasofistikovanému počítačovému softwaru v mozku a integrovanými do organizmu centrální nervovou soustavou dotyčné osoby.

Takové napodobení přírodní konstrukce a mechanizmů by vyžadovalo skvělou odbornou zdatnost přesahující vše, co lidstvo dosud dokázalo. ‚Zrak‘ předpokládá neuvěřitelně složitou organizaci synchronizovaných procesů, a na rozdíl od ‚řádu‘, ke kterému dochází přirozeně v předmětech jako jsou sněžné vločky či krystaly, vyžaduje obrovská kvanta biologických informací.

Stejně jako v kterékoli jiné kódové soustavě nejsou ani biologické informace výsledkem náhodných či opakujících se procesů (a kdokoli, kdo nesouhlasí s oním tvrzením, je povinen dokázat, že hmota bez inteligentního vědomí je s to vyprodukovat kódovou soustavu), takže musel existovat inteligentní činitel, který je vytvořil.

Když si potom uvědomíme, že informace v DNA tvoří nejsofistikovanější mnohovrstevnou kódovací soustavu, která kdy existovala, musíme předpokládat, že jejím autorem je nejsofistikovanější mysl, kterou si dovedeme představit – Stvořitel-Bůh. Bible mluví o Ježíši jako o jediném pravém Bohu-Stvořiteli, takže je logické, že Bůh, Stvořitel zraku, byl s to vracet lidem zrak, chtěl-li tak učinit.

A co na to skeptici? Ti musí neustále bojovat se stejným velkým problémem: jakpak mohly takové biologické procesy vzniknout samy od sebe, jen prostě tak, že nahradíme inteligentní tvořivou mysl za ‚dlouhá časová období‘, náhodu a ‚přírodní procesy‘ jakožto ony vynalézavé činitele.

Avšak čas a náhoda nejsou těmi nejlepšími spojenci tvůrčích procesů, jelikož čas prostě napomáhá entropickým procesům, a kupříkladu se potvrzuje, že šance, že náhodou vznikne hypotetická fungující ‚jednoduchá‘ buňka, i když budou po ruce všechny příslušné ingredience (a dokonce i s mořem předpokladů jednoznačně ve prospěch toho, že se tak stane), činí méně než 1 ku 10^5000 (což je totéž jako snažit se uhodnout 5000místný PIN). Je totiž neslýchané, aby přirozený potenciál hmoty stačil k tomu, aby byl s to vytvořit kódovou soustavu, jak ostatně evolucionisté připouštějí:

  • „Jak se podařilo hloupým atomům napsat spontánně vlastní software…? Nikdo neví…neexistuje žádný známý fyzikální zákon schopný popsat, jak se tvoří informace z ničeho…“ (1).

Věřím v zázraky!

Když se nad tím poctivě zamyslíme, věří vlastně skeptici v zázraky úplně stejně jako křesťané. Například, protože ateisté musí vysvětlit svou existenci bez Boha, musí vposledku věřit tomu, že se život v dávné době vyvinul z neživé hmoty. To odporuje biogenetickému zákonu (život pochází pouze ze života, který byl objeven kreacionistickým vědcem Louisem Pasteurem) a je to proto nevědecké (to, co odporuje vědeckému zákonu, je a priori ‚nevědecké‘).

“Skeptici věří v zázraky stejně jako křesťané. Ateisté musí vysvětlit neexistenci Boha… musí věřit, že život vznikl kdysi dávno z neživé hmoty.”

Ateističtí evolucionisté musí věřit v to, že zmíněný vědecký zákon byl kdysi dávno ‚porušen‘, a že život skutečně vznikl z neživé hmoty – to by však znamenalo, že zmíněný vědecký zákon vlastně ‚zákonem‘ není (vždyť i jen jediná výjimka z jakéhokoli vědeckého zákona tento zákon vyvrací). Ve skutečnosti by se tedy v případě abiogeneze, vzniku života z neživého (vzhledem k tomu, že jde o porušení přírodního zákona), jednalo o zázrak!

Vrátíme-li se ve svých úvahách ještě dále v čase a k ještě zásadnějším problémům, ateisté musí také vysvětlit původ vesmíru, ve kterém žijeme, a nejpopulárnější teorií v tomto směru je model velkého třesku. Ale mnoho světských vědců velký třesk kritizuje:

„Teorie velkého třesku se dnes opírá o rostoucí množství hypotetických entit, věcí, které jsme nikdy nepozorovali – inflace, temná hmota i temná energie jsou nejprominentnějšími příklady. Bez nich by byla astronomická pozorování a předpovědi teorie velkého třesku ve fatálním rozporu“ (2).

Vzhledem k téměř nulové pravděpodobnosti velkého třesku (sám o sobě ‚nadpřirozený‘ [postulující skutečnosti, které nelze vysvětlit v souladu s přírodními zákony], protože by k němu bylo muselo dojít dříve, než existovaly základní zákony časoprostoru atd.), že by vyprodukoval náš zázračný, tak jemně vyladěný vesmír, začali někteří evolucionističtí kosmologové postulovat teorii “mnohočetnosti vesmírů”, aby vylepšili vyhlídky na to, že náš ideální vesmír existuje náhodou.

  • „Poté, co přestali vzývat laskavého stvořitele, vidí mnozí fyzikové jenom jedno možné vysvětlení: Náš vesmír je možná jen jedním z nekonečného množství vesmírů v nepředstavitelně rozlehlém společenství vesmírů. Většina z oněch vesmírů je pustá, ale některé z nich, jako ten náš, mají podmínky vhodné pro život“ (3).

Avšak odvolávat se na ‚další vesmíry‘, abychom vysvětlili, proč se zdá, že je náš vesmír naplánován, a zároveň obhájili svou víru v to, že naplánován nebyl, mi připadá jako protahování agónie před konečnou kapitulací – viz Teorie multiverza – neznámá věda či nelogické raison d´etre /smysl bytí/?

Souhlasíme, že nesouhlasíme

Takže křesťané i ateisté se mohou do jisté míry shodnout v otázce zázraků, jelikož oba tábory věří tomu, že v minulosti k zázrakům docházelo. Oba tábory přijímají vlastní verzi ‚stvoření” vírou a poukazují na stejné důkazy podporující jejich přesvědčení.

“Jak křesťané tak ateisté věří, že k zázrakům došlo. Oba tábory přijímají svou vlastní verzi ‚stvoření‘ vírou a na podporu svého přesvědčení používají týchž argumentů.”

Ateisté se pokoušejí vyvést věřící z konceptu otázkou „Stvořil-li všechno Bůh, kdo potom stvořil Boha?“, ačkoli odpověď na ni již dlouho známe (totiž že jenom věci, které mají počátek, potřebují stvořitele, zatímco Bůh stvořil samotný čas – viz Kdo stvořil Boha? Nelogická otázka). Údajný problém věčného vracení se k začátku se však nevztahuje pouze na jeden filozofický názor, nýbrž na všechny myslící lidi. Křesťan může totiž položit tutéž otázku: „Má-li hmota vnitřní schopnost ‚vytvořit cokoli‘, kde se tu hmota vzala?“

Věčně existující bytí/substance se může jevit zázrakem omezenému chápání omylných lidí, ale otázka původu se nakonec stává námětem, kde se řeší, co vlastně dává větší smysl. Začalo bytí věčným Bohem nebo věčnou hmotou? (Mimochodem, víra ve věčnou hmotu popírá druhý termodynamický zákon, což znamená, že ateista musí věřit v další zázrak: věčnou hmotu.) Ať už odpovíte jakkoli, pamatujte si, že jak křesťané, tak ateisté, věří v zázraky.

Odkazy

  1. Paul Davies Australian Centre for Astrobiology, Macquarie University, Sydney, New Scientist, 163(2204):27–30 18 Sept 1999.
  2. Lerner, E., Bucking the big bang, New Scientist 182(2448)20, 22 May 2004; cosmologystatement.org.
  3. Folger, T., Science’s Alternative to an Intelligent Creator: the Multiverse Theory, Discover, December 2008, discovermagazine.com.
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments