pocatek

Fyzikové: vesmír měl začátek

pavelkabrtVesmír, astronomie Napsat komentář

David Catchpoole

(Z creation.com/universe-had-a-beginning přeložil Pavel Kábrt – 07/2013. Vyšlo na stránkách CMI 5. června 2012. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.)

stock.xchng„Velký třesk“ je myšlenka, která to prostě nezvládá – čili už není dostačující pro svůj původní úkol. Ve skutečnosti ani nikdy nebyla.

Co bylo tím zamýšleným úkolem? Poskytnout prostředky k vysvětlení původu vesmíru bez Boha. Ale jak jsme už dříve uvedli, dokonce i nejzatvrzelejší fyzikové opouštějí velký třesk pod tlakem stále rostoucích, jasně patrných selhání, sladit s velkým třeskem známá fakta o vesmíru. (1)

Má to však ještě další důvod, proč „mnoho fyziků bojovalo proti velkému třesku po desetiletí jaksi ze zadních pozic“, jak nedávný úvodník vysvětlil v New Scientist. (2)

Je to pro jeho údajný „teologický podtext“. Úvodník New Scientist to říká takto:

  • „Když máte nějaký okamžik stvoření, nepotřebujete stvořitele?“

Redakční článek pak uvádí přehled toho, jak kosmologové přišli během řady let s „několika různými modely vesmíru, které se vyhýbaly potřebě nějakého začátku, i když stále vyžadovaly velký třesk. Ale nedávný výzkum tyto modely, plné děr, odstranil (viz str. 6). Nyní se jeví jisté, že vesmír měl zcela nepochybně počátek. (2)

Onen odkaz článku na „viz str. 6“ je odkazem na článek Lisy Grossmanové se suchým titulem/podtitulkem: „Smrt věčného vesmíru – od kosmického vejce k nekonečnému multivesmíru, každý model vesmíru má počátek.“ (3)

„Všechny dosavadní důkazy říkají, že vesmír měl počátek.“ – Kosmolog Alexander Vilenkin z Univerzity Tufts, Boston (USA), leden 2012

Článek uvádí, jak fyzici jako Stephen Hawking „mají snahu nějak cudně obejít genesi vesmíru“, aby se tak vyhnuli „palčivé otázce“, kterou je potřeba nadpřirozeného stvořitele. Spoléhali na modely konstruované tak, aby se vyhnuly problémům s počátkem, jako jsou věčně se rozpínající nebo cyklický vesmír, které dávají zdání času, který je neohraničen ani minulostí ani budoucností.

V rozporu s intuicí byly tyto modely konstruovány jako slučitelné s velkým třeskem. Ale tak, že velký třesk v nich nebyl počátkem. Jenže jak kosmolog Alexander Vilenkin z Univerzity Tufts v Bostonu vysvětlil na začátku tohoto roku /2012/, naděje na tyto představy „je asi teď mrtvá“. (3). Vilenkin ukázal, že všechny tyto modely pořád vyžadují počátek. Nepokračují do pravého nekonečna; pořád je tam „začátek všeho.“ (3)

O modelu věčného rozpínání, Vilenkin říká, že „Nemůžete zkonstruovat časoprostor s těmito vlastnostmi“ – ty rovnice prostě nefungují. „Zřejmě v minulosti nemohl být věčný. Musí tam být nějaká mez.“ (3)

A Vilenkin říká, že zatímco cyklické vesmíry mají „nepopiratelné poetické kouzlo a mysl přivádějí na Phoenix“ (cituje tak zesnulého belgického astronoma a kněze Georgesa Lemaitra), model je beznadějně špatný ve svých předpovědích vzhledem k úrovni současného uspořádání vesmíru. Pokud by skutečně proběhlo nekonečné množství cyklů, vesmír by dnes byl ve stavu maximálního nepořádku. Jak ukázal článek v New Scientist:

  • „Takový vesmír by byl rovnoměrně vlažný a beztvarý, a zcela určitě by postrádal tak komplikované objekty jako jsou hvězdy, planety a fyzikové – čili nic takového, co pozorujeme kolem nás. „ (3)

Snaha zachránit tuto představu, třeba tak, že vesmír je stále větší s každým cyklem, a proto není ještě ve stavu maximálního nepořádku, krachuje ve stejném bodě jako model stále se nafukujícího vesmíru (inflační model). Tedy „pokud se váš vesmír zvětšuje, muselo to někde začít.“ (3)

A pokud jde o třetí myšlenku, že vesmír předtím „existoval věčně ve statickém stavu nazývaném kosmické vejce“, které později ´prasklo´ a začal velký třesk, tak Vilenkin a jeho výzkumní spolupracovníci „vypráskali“ tuto myšlenku také. Jejich práce ukazuje, že by kvantové nestability donutily takové ´vejce´ po určitém množství času zcela zkolabovat. A i kdyby prasklo předtím, a tak vyústilo v údajný velký třesk, pak by se to muselo stát dříve, než zkolabovalo, a opět tedy během zcela určitého množství času. „Tohle také není dobrý kandidát pro vesmír bez začátku“, říká Vilenkin. „Všechny důkazy, které máme, říkají, že vesmír měl počátek.“ (3)

A tak v tomto světle, jak redakční článek uvedeného vydání New Scientist uvažuje, musejí fyzikové vyřešit tento problém: „Jak dostanete vesmír, se všemi zákony fyziky, z ničeho?“ (2)

Ten Jediný, který je skutečně věčný, který trvá „od věčnosti do věčnosti“ (4), a jehož stvoření časoprostoru je pro kosmology, kteří Ho neustále popírají, takovým hlavolamem, toho hodně o počátcích už řekl – těm, kteří jsou ochotni naslouchat. Je to smutné, že dokonce někteří obhájci křesťanství (jako např. Hugh Ross a William Lane Craig) se ve své naivitě nechali zlákat, aby obhajovali ‘God used the big bang and other godless origins ideas’ (Bůh použil velký třesk a jiné myšlenky původu bez Boha) – které jsou za všech okolností neudržitelné. Jediný způsob, jak se takové chybě vyhnout, je věřit Božímu slovu – od toho úplně prvního verše.

Odkazy

  1. Lerner, E., Bucking the big bang, New Scientist 182(2448)20, 22 May 2004. See also the book by Alex Williams and Dr John Hartnett, Dismantling the big bang.
  2. Editorial: In the beginning … , New Scientist 213(2847):3, 14 January 2012.
  3. Grossman, L., Death of the eternal cosmos, New Scientist 213(2847):6–7, 14 January 2012.
  4. Žalm 106:48.
  5. For which they have “no excuse” – Řím 1:20.
  6. See Sarfati, J., Refuting Compromise [updated and expanded] a biblical and scientific refutation of progressive creationism (billions of years) as popularized by astronomer Hugh Ross, Creation Book Publishers, 2011.
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments