Oba muži výrazně ovlivnili svět, ale jejich dědictví bylo zcela odlišné.
Kenneth Alfred Ham
Ken Ham je zakladatelem křesťanské společnosti Answers in Genesis a jejích dvou součástí: Creation Museum a mezinárodně známého centra setkávání Ark Encounter. Tento jeho článek byl zveřejněn na sociální síti Twitter (nyní X). Zdroj úvodního obrázku: Daily Sundial. Přeložil Pavel Akrman – 04/2024.
Podcast
Zvuková verze tohoto článku
Ve stejný den a ve stejném roce – 12. února 1809 – se narodili dva velmi slavní lidé: Darwin a Lincoln. Mezi slavné úspěchy prezidenta Lincolna rozhodně patří zrušení otroctví v několika státech během občanské války. V téže době získávala na popularitě Darwinova proslulá kniha O původu druhů (vydaná v roce 1859). Ale Darwinův pohled na lidi tmavé pleti, jako byli bývalí otroci, se od toho Lincolnova zásadně lišil.
Darwinův rasistický postoj prozrazuje již podtitul jeho proslulé knihy: O původu druhů přírodním výběrem neboli zachování prospěšných plemen v boji o život. Obecně vešlo ve známost, že Darwin použil slovo „rasy“ jen pro označení zvířat, ale zavedení tohoto výrazu ve vztahu k lidem (jak i sám naznačil v poslední části knihy O původu druhů) se ukázalo až o několik let později v jeho další knize The Descent of Man (O původu člověka). Zde nazval Darwin lidi s tmavou pletí „degradovanými“ a napsal, že by raději pocházel z opice než z takového „divocha“.
Mimochodem, je docela na místě otázka, proč nebyly Darwinovy knihy zakázány v knihovnách a školách.
I když většina vzdělaných lidí v Anglii měla v Darwinově době přibližně stejné názory, Darwinovy spisy podněcovaly rasismus. Zesnulý evolucionista Stephen J. Gould prohlásil: „Biologické argumenty pro rasismus už mohly být před rokem 1859 běžné, ale po přijetí evoluční teorie vzrostly o několik řádů.“
Je smutné, že evolucionističtí pedagogové a vědci oslavují muže s tak příšerným rasistickým dědictvím. Není bez zajímavosti, že v nedávné době Darwinovi obránci zdůrazňovali – ve snaze upravit historii – jeho humanitární stránku, čímž chtěli alespoň minimalizovat jeho rasistické přesvědčení.
Pozornost by se však měla ve skutečnosti zaměřit na muže jako byl Lincoln, který – ačkoli možná řekl věci, které by se dnes mohly považovat za rasistické – nakonec napsal, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni a mělo by se s nimi zacházet stejně před zákonem i před Bohem. I přes jeho určité nepřesnosti bychom měli ctít muže, jako byl Lincoln, který viděl všechny lidi jako Boží stvoření, a ne muže, jehož myšlenky podněcovaly a ospravedlňovaly devalvaci lidského života.
Darwin také ve své knize „O původu člověka“ napsal, že australští domorodci měli k opicím blíže než ti se světlou pletí. Ve skutečnosti byli domorodci považováni za domnělý chybějící mezičlánek v evoluční historii. Vědci poslali lidi do Austrálie, aby tam zabili několik domorodců a získali jejich kůže a lebky jako vzorky pro muzea – to vše ve jménu evoluce.
Není pochyb o tom, že Darwinovy myšlenky podnítily konkrétní typ rasismu. Samozřejmě, jak jsem již řekl, hlavní příčinou rasismu je hřích. Čím více jsou však lidé přesvědčeni, že žádný Bůh neexistuje, tím více opouštějí světonázor založený na bibli a odmítají, že všichni lidé jsou stvořeni k obrazu Božímu a před Bohem mají stejnou hodnotu.
Existuje mnoho dokumentů, že Hitler použil Darwinovy myšlenky k ospravedlnění zabíjení milionů lidí. Také zakladatelka mezinárodní federace Planned Parenthood (Plánované rodičovství) Margaret Sanger použila Darwinovy myšlenky k ospravedlnění eugeniky, což vedlo k zabití desítek milionů dětí potratem. Pamatujme, že organizaci Planned Parenthood založila žena, která svůj pohled na svět postavila na Darwinově víře o lidském původu!
Holocaust, desítky milionů dětí zabitých při potratech – to vše je součástí Darwinova dědictví.
Proč je tedy Darwin chráněn za podporu kultury, která byla již zrušena a odvolána? Darwin je ve skutečnosti veleknězem náboženství naturalismu. Když studujete Darwinovy spisy, chápete, že Darwinovou motivací bylo přijít na to, jak vysvětlit život pouze přírodními procesy, což je ateismus. Ano, ateismus je náboženství. Je to náboženství založené na víře, že veškerý život vznikl čistě přírodními procesy a nic nadpřirozeného se přitom neúčastnilo.
A to je také důvod, proč je Darwin chráněn v knihovnách a vzdělávacích institucích. Sekularisté musí hájit náboženství ateismu a jeho velekněze Darwina za každou cenu. Nezáleží na tom, jak jsou rozporuplní nebo pokrytečtí – naturalismus musí být chráněn, aby mohly být tímto náboženstvím neustále očkovány generace studentů a ostatních lidí.
Ve skutečnosti je evoluční náboženství dobře popsáno v listu Římanům, 1:18–25:
„Z nebe se zjevuje Boží hněv proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, kteří svévolně potlačují pravdu. Co se dá o Bohu poznat, je jim zřetelné, neboť jim to Bůh odhalil. Jeho neviditelné znaky – jeho věčnou moc a božství – lze už od stvoření světa rozumem postřehnout v jeho díle. Nemají tedy výmluvu.
Ačkoli Boha poznali, nectili ho jako Boha. Místo aby byli vděční, propadli ve svých myšlenkách marnosti a jejich nerozumné srdce se ocitlo ve tmě. Prohlašují se za moudré, ale jsou blázni. Slávu nesmrtelného Boha vyměnili za pouhé obrazy smrtelného člověka, ptáků, zvěře i plazů.
Bůh je proto vydal nečistotě, po níž v srdci toužili, aby si navzájem prznili těla, když vyměnili Boží pravdu za lež a ctili stvoření a sloužili mu raději nežli Stvořiteli, který je požehnaný navěky. Amen.”
Od Darwina po Hitlera – připomínka tragické historie pseudovědy
(zdroj: Evolution News and Science Today)
Je to už více než jedno století od zavedení prvního zákona o eugenice v Indianě roku 1907. Zákon tak otevřel dveře podobným právním úpravám napříč Spojenými státy a nakonec vyvrcholil hrůzami nacistického Německa.
V Indianě byla nařízena povinná sterilizace proti „nenapravitelným zločincům“, „slabomyslným“, „hloupým“ a dalším, včetně těch, kteří byly uznáni jako nemocní duševní chorobou.
Eugenika byla v té době vědeckým „konsensem“ hlavního vědeckého proudu. To bylo podpořeno akademickou prestiží zastánců nejlepších výzkumných univerzit. Hlavními odpůrci byli duchovní a jiní náboženští aktivisté, kteří měli být tímto „vědeckým“ názorem označeni za naivní nebo i hůře.
Jen smutně poučná lekce holokaustu, vedoucí k masovým vraždám v inspiraci eugenikou, nakonec tuto myšlenku v očích nejvíce uznávaných lidí zdiskreditovala.
Dr. West vyvozuje několik závěrů:
- Vědecký „konsenzus“ může být fatálně špatný a tím také nebezpečný.
- Zásadní obhajobou pravdy proti nespravedlnosti je otevřená debata, nikoli jen pasivní přijímání toho, co je hlásáno ve jménu vědy.
- Nutnost odolat lákavé nálepce vědeckosti – mylnému přesvědčení, že vědci v každé chvíli a ve všech otázkách vědí vše nejlépe.