surgery

Chirurgie prováděná pod vlivem evolučního myšlení

pavelkabrt Důsledky evoluční ideologie Leave a Comment

Jonathan Sarfati hovoří s dětským chirurgem Dr. Rossem Pettigrewem

(Z creation.com přeložil Pavel Kábrt – pavelkabrt@seznam.cz – 4/2015. Translated with permission from Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.. Anglickou verzi časopisu je možné si objednat zde.)

Ross Pettigrew získal svoji kvalifikaci na Novém Zélandu ve městě Christchurch. Ve své kariéře byl docentem na lékařské škole Univerzity Otago (Nový Zéland) a chirurgem konzultantem v nemocnici Dunedin, kde prováděl nutriční výzkum a chirurgický audit. Má na starosti většinu chirurgických zákroků na dětech v nemocnici ve městě Dunedin, což zahrnuje také operace novorozenců. Dr. Pettigrew má stále funkci docenta na univerzitě Otago [administrativní oblast Nového Zélandu] a má soukromou praxi operatéra v nemocnici Mercy v Dunedinu.

Chirurg Dr. Pettigrew se dlouhodobě zajímá o věci víry a vědy:

  • ´Moje zájmy o biologii jdou hluboko do mých školních dní a jsou spojeny s příběhy knihy „Lékař z džungle“. Byl jsem vychován v křesťanské rodině, v sedmi letech jsem dospěl k víře a uvěřil, že Bůh stvořil tento fascinující svět, který si užíváme.´
10100_-_Dr

Křesťanství kontra evoluce

A jak s evolučním učením? Dr. Pettigrew se s ním setkal velmi záhy, a nejprve si myslel, že správnou odpovědí bude kompromis:

  • ´Stejně jako tomu bylo u mnohých lidí v šedesátých letech, byla moje víra napadena učením, že evoluce je prokázaný fakt, což se ve škole tvrdilo bez zábran. Při hledání nějakého kompromisu mezi tím, co mi říkali moji učitelé a tím, co říkaly první kapitoly Genesis, jsem našel knihu, která se mi jevila jako řešení. Jmenuje se Creation´s Amazing Architect [Úžasný architekt stvoření] a v ní jsem poznával, jak šestidenní stvoření může zapadnout do „faktů“ evoluce. Vzpomínám si, jak jsem si dělal diagramy a měl pocit, že je vše vyřešeno.´

Avšak po nástupu na univerzitu zjistil, že tento kompromis neřeší nic:

  • ´Můj první den na univerzitě, který začal vstupem na lékařskou fakultu, byl pro mne šok. Profesor biologie vešel s Biblí v ruce. Otevřel ji na první kapitole Genesis a dal se do naprostého zničení jakékoliv mojí naděje na nějaký kompromis. „Ptáci jsou mimo pořadí“, prohlásil. Slunce bylo vytvořeno až po stvoření rostlin, které však potřebovaly slunce kvůli fotosyntéze, a tak to pokračuje dál.´1

A tak stejně jako mnoho dalších lidí v takovéto situaci, kdy sedí jakoby na plotě, pochopil dr. Pettigrew, že se nachází v nejisté pozici a spadne buď na jednu nebo na druhou stranu. Bohudíky, rozhodl se jako Jozue jít za Božím Slovem (Jozue 24:15):

  • ´Byl jsem ohromen! Musel jsem si vybrat. Rozhodl jsem se, že pokud je Bible tím, čím si nárokuje být, Božím Slovem, pak lze spoléhat jen na ni. Během mých studií jsem stále více viděl, jak se vědci v minulosti mýlili a měnili svoje teorie, ale mě teprve čekalo odhalení, až získám všechna potřebná fakta, jak je Bible skvělá.´

Jenže udělat takovéhle rozhodnutí v takovémhle prostředí, to šlo opravdu pod kůži, ´zvláště v „behaviorálních vědách“, kde byl neustálý útok na takovou víru, která nepřijímá evoluci.´ Ale dr. Pettigrew našel zdroj síly z jiných míst: ´Mnohé části Bible, které byly v jiných oborech kritizovány, se nakonec ukázaly jako pravdivé. Problémy historicity u Lukášova záznamu ve Skutcích a další údajně vymyšlené postavy z Bible nakonec archeologie vysvětlila a ukázala jako zcela pravdivé.´

Věda kontra evoluce

„Čím více jsem studoval, tím víc jsem byl přesvědčen, že lidské tělo není výsledkem nějaké šťastné shody okolností, ale je navrženo někým s mnohem vyšší inteligencí.“

Francis Bacon (1561-1626), křesťan, který je považován za ´otce vědecké metody´,2 řekl známý výrok: ´Trocha filosofie přitahuje lidskou mysl k ateismu, ale hlubiny filosofie přivádějí lidského ducha zase k náboženství.´ A jak nám Ross vypráví, on k tomuto Baconovu výroku našel paralelu ve své vlastní vědecké dráze:

  • ´Jak pokračovala moje lékařská kariéra, začal jsem vidět stále více oblastí, ve kterých teorie klinických lékařů byly v rozporu s fakty. Při svém chirurgickém vzdělávání jsem neustále žasnul nad lidským tělem. Čím více jsem studoval, tím víc jsem byl přesvědčen, že lidské tělo není výsledkem nějaké šťastné shody okolností, ale je navrženo někým, kdo má mnohem vyšší inteligenci.
  • ´Nedávné objevy molekulární biochemie a genetiky ukázaly neuvěřitelnou složitost i těch nejmenších organizmů. To, co Darwin považoval za nějakou obyčejnou modifikaci tvaru, se ukázalo jako něco neuvěřitelně složitého. Navíc molekulární procesy ke vzniku i té nejjednodušší buňky jsou úžasně precizní a složité a nesou všechny znaky plánu. Každý nový objev ve mně jen posiluje víru ve stvořitele.
  • ´Zatímco velmi rád důvěřuji v úspěšnost výsledků svých operací, dobře vím, že bez oněch neuvěřitelných procesů hojení a regenerace, kterými tělo disponuje, bych byl nezaměstnaný. Stačilo jen to, že jsem měl operovat pacienta, kterému chyběl v krevním řečišti malinký protein nazývaný faktor VIII, abych si uvědomil, jak je nezbytné, aby byla funkčnost srážlivosti krve kompletní, abych byl schopen vůbec něco dělat.´

Špatný design a zakrnělé orgány?

10100_-_Dr

Evolucionisté poukazují na údajně špatný projekt, ale Ross vysvětluje, jak se později zjistilo, že jde ve skutečnosti o oslnivě skvělý koncept. Obrácená sítnice oka byla z mechanického hlediska předmětem výsměchu, ale z hlediska přísunu živin jde o úžasné řešení.´3

Evolucionistická myšlenka zakrnělých (rudimentárních) orgánů, které nemají žádný užitek a jsou jen pozůstatky naší evoluční minulosti, velmi zle poznamenala chirurgii. Naopak, když se s těmito orgány začalo zacházet tak, že mají funkci, což souvisí s jejich vyprojektováním, velice moc to pak pomohlo pacientům. Jak dr. Pettigrew vyzdvihuje, ´Seznam zakrnělých či rudimentárních orgánů se od doby před 100 lety dramaticky snížil.´ Jedním takovým příkladem je štítná žláza:

„I když bych si rád připsal zásluhu na úspěšnosti svých operací, dobře vím, že bez oněch neuvěřitelných procesů hojení a regenerace, kterými tělo disponuje, bych byl nezaměstnaný.“
  • ´Po mnoho let funkce štítné žlázy mátla lékaře. Zcela jasně šlo o žlázu, patrno z její struktury, ale nemá žádný kanálek, který by někam vedl, pro vypouštění sekretů. Pokud se člověku štítná žláza (struma) zvětšila, lékaři ji odstranili. V 19. století mladý profesor chirurgie v Bernu, Theodore Kocker, světový odborník, přišel na to, že mnoho jeho pacientů se po operaci štítné žlázy zbláznilo. Poté, co si tyto pacienty připomněl a prostudoval si jejich operační záznamy, zjistil, že pokud jim štítná žláza zůstala, zůstali normální. Trvalo dalších 30 let, než byl objeven tyroxin a jeho sekrece touto žlázou, a než byla potvrzena nezbytná povaha tohoto hormonu. Dnes už ani začínající student lékařství nepochybuje o důležitosti endokrinní soustavy včetně žláz, které vylučují hormony, aniž mají kanálky pro sekreci, nebo dodávají do krevního oběhu chemické signály.´

Dalším příkladem je brzlík, ´další žláza, která měla pestrou chirurgickou historii.´

  • ´Je uložen v horní části za hrudní kostí. Vědělo se, že brzlík je relativně velký a aktivní u nemluvňat a dětí, ale jak člověk stárne, tak se scvrkává. Byl tedy z nejrůznějších důvodů odstraňován a považován za nadbytečný a evoluční rudiment. Tak tomu bylo až do pochopení imunologického systému v 50. a 60. letech 19. století. Bylo zjištěno, že tato žláza má podstatný význam při programování specifických krevních buněk (nazývaných T-lymfocyty), které napadají cizí tkáně. I když nemá funkci u dospělého člověka, pro nemluvňata je její funkce naprosto kritická. Děti, které se narodí bez této žlázy, podléhají infekci a bez léčby rychle umírají. Jak naše poznání postupuje, zjišťujeme, že mnohé z oněch „nadbytečných“ orgánů, které nemají žádnou „očividnou“ funkci, jako je třeba apendix,4 jsou ve skutečnosti velmi důležité.´

Jak je křesťanská víra požehnáním pro chirurgii

Ross prohlašuje:

„Když tělo zemře, vypadalo by to tak nesmyslné, pokud by nebyl nějaký projektant, který to vše vytvořil za nějakým účelem.“
  • ´Moje pozornost se během let měnila. Pavel ve 2. Korintským 5:1-4 popisuje naše těla jako stan, ve kterém žijeme pár let na tomto světě. Popisuje, jak touží mít stálejší příbytek, což přijde až po smrti. Takže moje práce může být chápána jako „opravování stanů“. Při své práci vidím mnoho „stanů“ a neustále zůstávám v úctě nad sofistikovaným projektem a nad neuvěřitelnými regeneračními mechanizmy, zabudovanými do lidského těla. Každá jeho část má svůj účel a funkci a mezi nimi je úžasná spolupráce.
  • ´A přece, naproti tomu, je to všechno jen dočasné. A když tělo umře, vypadalo by to tak nesmyslné, pokud by nebyl nějaký projektant, který to vše vytvořil za nějakým účelem. A to je naše úloha, najít svůj smysl v Něm, který nás stvořil pro své potěšení. A tak jsem nyní více soustředěn u lidí, kterým pomáhám opravit jejich stan, aby poznali smysl svého života na této zemi. Jak říká Pavel ve 2. Korintským 4:18, tak ty věci, které je vidět (jako třeba naše těla), jsou dočasné, ale to, co vidět není (naše „duše“), je věčné.´

Fyziologický roztok

10100_-_Dr

Ross se svojí manželkou Kateřinou

Ross také nahlíží na důležitost školení:

  • ´Také se angažuji v povzbuzování křesťanských studentů medicíny na univerzitě Otago, aby se nedali zastrašit a předávali svoji víru jak druhým studentům, tak i svým pacientům. Účastnil jsem se prezentace programu, který jsem navštěvoval v USA v roce 2000, s názvem „Fyziologický roztok“ [porovnej Matouš 5:13,Koloským 4:6]. Jde o pomoc lékařům ukazovat aspekty víry a duchovní aspekty zdraví svým pacientům, nenásilným, dobrosrdečným způsobem.
  • ´Povědomí o tom, že každá konzultace s pacientem je takovou schůzkou s Bohem a výuka, jak se s pacienty modlit, jsou částí tohoto programu. Vedl jsem kurz Fyziologický roztok pro studenty mnoho let.´

A ještě závěrem, dr. Ross má ve své chirurgické pracovně kopie časopisu Stvoření (Creation). Díky, Rossi, a pokračuj v dobré práci!

Odkazy a poznámky

  1. Viz také Sarfati, J., Refuting Compromise, ch. 4, Master Books, Arkansas, USA, 2004.
  2. I když byl Bacon šestidenním kreacionistou, přesto se dopustil tragické chyby, když považoval křesťanství a vědu za oddělené oblasti. Viz Wieland, C. a Sarfati, J., The story behind the modern-day separation of faith and science, Creation 25(1):46–48, 2002.
  3. Pro fundované odmítnutí této časté novinářské kachny, používané skeptiky, přečtěte si článek odborného oftalmologa, Gurney P., Is our ‘inverted’ retina really ‘bad design’? Journal of Creation13(1):37–44, 1999; <www.creation.com/retina>.
  4. Viz Glover, W., The human vermiform appendix: A general surgeon’s reflections, Journal of Creation 3(1):31–38, 1988; www.creation.com/appendix2.

Poznámka překladatele:

Je třeba si uvědomit důležitý fakt. Evolucionisté budou nad takovýmto článkem vytrubovat, že přece jde o pokrok vědy a nelze nikomu dávat za vinu, že při tomto procesu se udělají různé chyby. To je ale typická evolucionistická lež! Kdyby při běžném pokroku vědy evoluční lékaři tvrdě neprosazovali zlou a vadnou evoluční hypotézu, kterou doslova přes mrtvoly i protesty jiných vědců a řady faktů zarputile hlásají, nezmrzačili a nezabili by řadu svých pacientů!

Kdyby se na lidské tělo dívali kreacionistickýma očima, jako na stvoření Boží, kde vše má svůj smysl a svoji funkci, nedopustili by se takových zvěrstev, jako bylo třeba odstraňování menisků v koleně, krčních mandlí či štítné žlázy a dalších („je to tam k ničemu, učil Darwin“).

Není to o pokroku vědy, proč bylo evolučními lékaři zničeno mnoho životů, a stále ještě ničeno je, ale o urputném evolucionistickém lpění na vadné Darwinově hypotéze (že se všechno udělalo samo), a to i přes všechna fakta, volající proti tomuto jejich krvavému, smrtonosnému mýtu – se všemi svými strašnými důsledky v medicíně i jiných oblastech života. I proto nazývám evolucionisty lháři a zločinci s krví na rukách. PK

Komentujte

Please Login to comment
  Subscribe  
Upozornit na