cerv ktery si planuje budoucnost

Červ, který si plánuje budoucnost

pavelkabrt Genetika-teorie informace 3 Koment.

Podle článku Briana Thomase, M.S. zpracoval Pavel Kábrt

Z ICR vybral a zpracoval Pavel Kábrt – pavelkabrt@seznam.cz – 5/2017. Článek vyšel na stránkách ICR 15. května 2017. ICR čili Institute for Creation Research /Institut pro výzkum stvoření/ byl založen v USA roku 1970 a patří k nejstarším kreacionistickým organizacím mladé Země a doslovného výkladu Bible /jako jsou např. CRS, AiG, CMI aj./. Tisíce vědců se dnes zabývají rozšiřováním přírodovědeckých faktů o stvoření světa Bohem v protikladu k evolucionistickým nevědeckým báchorkám, jak svět vytvořil sám sebe.

Víte o tom, že někteří živočichové, třeba červi hlístice, mají schopnost předat svému potomstvu informace o prostředí, kde žijí? To se zjistilo na základně velmi důmyslných studií a proces, kterým to tito živočichové dělají, se nazývá epigenetika. A tato takzvaná epigenetická paměť  o prostředí, ve kterém daný organizmus žije, může trvat až po šest generací. (1)

Informace o prostředí, kde živočich žije, není předávána pomocí genů, ale pomocí jiných molekul, které se k řetězcům DNA přidruží a pomohou načasovat genovou aktivitu i její sílu.

Vědci z Barcelony a Badalony ve Španělsku publikovali svoje ohromující studie v časopisu Science. Zjistili, že hlístice předávají svoji informaci, například ukazatele o venkovní teplotě, až 14ti generacím svých potomků. Jak to asi dělají, jaký proces k tomu používají?

Badatelé vložili do červů cizí genetický materiál, kterému se říká transgeny, jehož biochemické cesty lze snadno vystopovat. Ukázalo se, že některé buňky hlístic dosáhly na transgeny mnohem snadněji než jiné, protože jejich předkové žili v prostředí o nižší teplotě. Zjistilo se, že určité informace, třeba o vhodné teplotě pro tyto červy, jsou doslova zapečetěny pro další generace.

Vedoucí výzkumník v časopisu Science vysvětluje: „Nevíme přesně, proč se toto děje, ale může to být určitá forma biologického plánování do budoucna.“ (2) Jak ale může nějaký biologický systém plánovat do budoucna jinak než tak, že to bylo předem předurčeno? Jestliže tělo matky může předem automaticky varovat svoje  pravnuky, prapravnuky a praprapravnuky o teplotách, které sama během svého života snášela a přežila (a co tedy oni sami mohou snést), pak je to proto, aby jejich těla se připravila na tato teplotní rozmezí a aby je snadněji snesla.

Jenže plánování do budoucna nutně vyžaduje program, design. Přírodní evoluční procesy mohou asi stěží odhadnout budoucí potřeby a možnosti, to umí jen osobní Stvořitel. Ten stvořitel, který přikázal, aby jeho stvoření bylo „plodné a množilo se“ – ten stvořitel určitě plánoval a svůj plán do svého stvoření vložil. (3)

Odkazy

  1. Klosin, A., et al. 2017. Transgenerational transmission of environmental information in C. elegans. Science. 356 (6335): 320-323.
  2. Environmental ‘memories’ passed on for 14 generations. Centre for Genomic Regulation Press Release. Posted on crg.eu April 20, 2017, accessed April 21, 2017.
  3. Genesis 1:22.

 

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page

Komentujte

3 Komentáře zapnuto "Červ, který si plánuje budoucnost"

Upozornit na
jiri
jiri

Co je na tom zvláštního???
Copak nevíme, čeho kon-glue-merat jsme?
Nechápu….

jhk - vlasta

RE: – bezboha

když všemohoucí stvořitel tak hezky odhadoval budoucí potřeby parazitů

až pochopíte, co znamená slovo „velmi dobré“ – zkuste se zeptat pak. Třeba se pak nebudete ptát, ale budete odpovídat.

bezboha
bezboha

Hlístice se obvykle živí jako parazité, dle wikipedie asi 20 000 druhů hlístic parazituje na obratlovcích. Lze se domnívat – když všemohoucí stvořitel tak hezky odhadoval budoucí potřeby parazitů – že podobně postupoval i v případě jejich hostitelů?

wpDiscuz