Celosvětová potopa – argument 1

Úvod  | Důkaz 1 | Důkaz 2 | Důkaz 3 | Důkaz 4 | Důkaz 5 | Důkaz 6

Dr. Andrew A. Snelling

Přeloženo z www.answersingenesis.org

FOSILIE MOŘSKÝCH TVORŮ SE NACHÁZEJÍ VYSOKO NAD ÚROVNÍ MOŘE V DŮSLEDKU TOHO, ŽE VODY OCEÁNŮ ZAPLAVILY VŠECHNY SVĚTADÍLY

Fosilie (zkameněliny) mořských tvorů nalézáme ve vrstvách hornin, které pokrývají všechny světadíly. Například většina horninových vrstev ve stěnách Grand Canyonu (více než půl druhého kilometru nad úrovní moře) obsahuje marinní (mořské) fosilie. Fosilní mořské měkkýše nalézáme dokonce i v Himálajích.

Komentář k argumentu 1

MOŘŠTÍ TVOROVÉ VYSOKO A NA SUCHU

Fosilie mořských tvorů nalézáme v horninových vrstvách vysoko nad úrovní moře. To je jen další důkaz pravdivosti Božího Slova.
Došlo-li skutečně k celosvětové Potopě, jak ji popisuje Genesis 7-8, jaké důkazy bychom očekávali, že najdeme? V předchozím jsme si uvedli přehled šesti hlavních geologických důkazů Potopy, jak ji popisuje Genesis. Teď se blíže podívejme na důkaz číslo jedna.

Mořské fosilie vysoko nad úrovní moře

Geologové všeobecně přijímají fakt, že na každém světadílu nalézáme fosilie mořských tvorů ve vrstvách hornin, které jsou dnes vysoko nad úrovní moře. Nalézáme například mořské fosilie ve většině horninových vrstev ve Velkém kaňonu (Grand Canyon, Arizona, USA). Zahrnuje to i nejvyšší vrstvu v daném sledu, kaibabský vápenec odkrytý na okraji kaňonu, který je dnes přibližně 2130 – 2440 m nad úrovní moře (1). Ačkoli je na vrcholu sledu vrstev, musel být tento vápenec ukládán pod vodami oceánu nasycenými vápenným kalem, které se přehnaly přes severní Arizonu (a dále).

Kaibabský vápenec = vápencové souvrství ve středním permu v kordillerské oblasti Severní Ameriky. Nádherné odkryvy poskytují stěny Velkého kaňonu řeky Colorado v Arizoně, kde k.v., sledovatelný při horním okraji, je vůdčím horizontem pro stanovení vzájemného poměru permských uloženin ve facii mořské a kontinentální. K.v. mořského původu pokračuje z Coloradského plató až do jižní Nevady a severovýchodního Utahu, kde se jeho mocnost zmenšuje a vápenec laterálně přechází do bílých pískovců coconino. (Pozn. překl.)

I jiné horninové vrstvy odkryté ve Velkém kaňonu obsahují velké množství mořských fosilií. Nejlepším příkladem je redwallský vápenec, který běžně obsahuje fosilní ramenonožce (škeblím podobné organizmy), korály, mechovky (krajkové korály), krinoidy (lilijice), bivalvie (dvouskořepinové mlže), gastropody (mořské plže), trilobity, hlavonožce a dokonce rybí zuby (2).

Tyhle marinní fosilie nalézáme nahodile zachované v této vápencové vrstvě. Například krinoidy nalézáme s výběžky (ciry) zcela oddělenými jeden od druhého, zatímco zaživa jsou navršené jeden na druhém a tvoří „stopky“. Takže tihle mořští tvorové zahynuli při katastrofě a byli pohřbeni v této vápencové usazenině.

Potopa_amonity_4.jpg

Obr.1: Fosilní amonity (spirálovité mořské hlavonožce) jako je tento na obrázku nalézáme ve vápencových vrstvách vysoko v Himálajích v Nepálu. Jak se dostaly mořské fosilie stovky metrů nad úroveň moře?

Marinní fosilie nalézáme také vysoko v Himálajích, nejvyšším světovém horském hřebeni, dosahujícím 8 848 m nad úrovní moře (3). Například fosilní amonity (spirálovité mořské hlavonožce) nalézáme ve vápencových vrstvách v Himálajích v Nepálu. Všichni geologové se shodují, že vody oceánu musely pohřbít tyhle marinní fosilie v oněch vápencových vrstvách. Takže jak se tyhle marinní vápencové vrstvy dostaly vysoko do Himálají?

Musíme mít na mysli, že horninové vrstvy v Himálajích a jiných horských hřebenech po celém světě byly uloženy během Potopy, dříve než se tyhle hory vytvořily. Ve skutečnosti bylo mnoho těchto horských hřebenů vyzdviženo do svých současných výšek při pohybech zemské kůry na konci Potopy. To zaznamenává Žalm 104:8, kde se popisuje, jak vody Potopy vše vymílaly a na konci Potopy údolí klesala a hory vystupovaly.

Vysvětlení

Existuje jen jedno možné vysvětlení tohoto jevu – v určité době v minulosti zaplavovaly vody oceánů kontinenty.

Mohly tehdy kontinenty klesnout pod dnešní úroveň moře, takže je zaplavily vody oceánů? Ne! Světadíly jsou složeny z lehčích hornin, které jsou řidší než horniny na dně oceánů i horniny v plášti pod světadíly. Světadíly mají ve skutečnosti automatickou tendenci se zvedat a tak „plavat“ na plášťových horninách pod sebou, vysoko nad horninami dna oceánů (4). To vysvětluje, proč jsou kontinenty tak vysoké ve srovnání s hlubokým dnem oceánů a proč oceánské pánve mohou zadržovat tolik vody.

Takže musí existovat způsob vysvětlení, jak oceány pokryly kontinenty. Hladina moře musela stoupnout, aby pak vody oceánů stouply ke světadílům a zaplavily je. Co asi bylo příčinou téhle události?

Ve skutečnosti musely existovat dva mechanizmy.

Za prvé, byla přidána do oceánů voda a hladina moře stoupla. Vědci v současné době sledují tání ledovců, protože dodatečná voda v oceánech by způsobila vzedmutí hladiny moří a zaplavila by pobřežní osídlení.

Bible prozrazuje zdroj téhle zvláštní vody. V Genezi 7:11 čteme, že na počátku Potopy byly protrženy všechny prameny obrovské propasti. Jinými slovy, zemská kůra na celé zeměkouli pukla a voda zřejmě vytryskla v pramenech z nitra země. Následně čteme v Genezi 7:24–8:2, že tyhle prameny byly otevřené 150 dní. Není divu, že objem oceánů vzrostl natolik, že vody oceánů zaplavily světadíly.

Za druhé, bylo vyzdviženo samotné dno oceánů a s ním se náležitě „zvedla“ i hladina moří. Bible prozrazuje zdroj tohoto zdvihu mořského dna: roztavenou horninu.

Katastrofické roztržení zemské kůry, o němž mluví Geneze 7:11, nejenže uvolnilo z nitra země obrovské objemy vody, nýbrž i mnoho roztavené horniny (5). Dna oceánů nahradily příslušné horké lávy. Jelikož byly řidší než původní dna oceánů, rozpínaly se tyto horké lávy, takže nová dna oceánů podstatně stoupla a zvedla hladinu moře o více než 1067 m. Protože se dnešní horstva ještě nevytvořila a je pravděpodobné, že předpotopní kopce a hory nebyly nikde zdaleka tak vysoké jako hory dnešní, vzedmutí hladiny o více než 1067m by stačilo, aby byly zaplaveny předpotopní kontinentální souše.

Ke konci Potopy, když roztavená hornina zchladla a dna oceánů poklesla, hladina moře klesla a vody ustoupily z kontinentů do nových, hlubších oceánských pánví. Jak jsme se zmínili již dříve, Žalm 104:8 popisuje, že hory se na konci Potopy zvedly a vody Potopy ustoupily do údolí a odtekly ze vznikající nové souše. To je v souladu s mnohými důkazy o tom, že dnešní hory vyrostly do svých současných neuvěřitelných výšek teprve zcela nedávno.

Dna oceánů se zvedají

 

potopa_oceanu.jpg

PŮVODNĚ PROBÍHÁ MOŘSKÝ ŽIVOT V OCEÁNECH (horní část obrázku)

Mořští tvorové žijí samozřejmě v oceánech (A). Aby mohli být tito tvorové uloženi na kontinentech, musela se hladina moře zvednout.

KŮRA OCEÁNŮ SE ZAHŘÍVÁ A ROZPÍNÁ (uprostřed)

Během Noemovy Potopy (1) se roztavená hornina uvolnila z nitra země a začala nahrazovat původní kůru oceánů. Kůru oceánů skutečně nahradily horké lávy. (2) V důsledku horké roztavené horniny kůra oceánů řídla a rozpínala se. (3) Roztavená hornina nahrazovala a vytlačovala původní kůru oceánů pod kontinent. (A) Mořská hladina se vzdula o více než 1067 m a mořští tvorové byli odneseni na kontinent, pohřbeni v usazeninách a fosilizováni.

MOŘSKÝ ŽIVOT ZŮSTÁVÁ NA KONTINENTU (spodní obrázek)

Ke konci Potopy kůra oceánů zchladla a dno oceánů pokleslo. Když voda odtekla z kontinentů, klesla hladina moří a mořské fosilie (A) zůstaly na kontinentech nad úrovní moře.

Závěr

Fosilizovaní mořští tvorové i rostliny nalézané v horninových vrstvách tisíce metrů nad úrovní moře jsou tak tichými svědky toho, že vody oceánů zaplavily kontinenty unášejíce miliardy mořských tvorů, kteří pak byli pohřbeni v usazeninách, které za sebou tyto vody oceánů zanechaly. Takto tedy byly miliardy mrtvých mořských organizmů pohřbeny v horninových vrstvách po celé zemi.

Víme, že katastrofická Potopa, jak ji popisuje Geneze, byla skutečnou historickou událostí, protože nám to říká Bůh ve svém záznamu, Bibli. Nyní můžeme také vidět přesvědčivé důkazy, které podporují to, co Bible již tak dlouho jasně učila.

V dalším článku z této speciální série o geologii probereme některé podrobnosti geologických důkazů, že došlo k rychlému pohřbení rostlin i zvířat vodami Potopy popsané v Genezi 7-8.

Odkazy k argumentu 1

1. R. L. Hopkins, and K. L. Thompson, “Kaibab Formation,” in Grand Canyon Geology, 2nd ed., eds. S. S. Beus and M. Morales (New York: Oxford University Press, 2003), pp. 196–211.
2. S. S. Beus, “Redwall Limestone and Surprise Canyon Formation,” in Grand Canyon Geology, 2nd ed., eds. S. S. Beus and M. Morales (New York: Oxford University Press, 2003), pp. 115–135.
3. J. P. Davidson, W. E. Reed, and P. M. Davis, “The Rise and Fall of Mountain Ranges,” in Exploring Earth: An Introduction to Physical Geology (Upper Saddle River, New Jersey: Prentice Hall, 1997), pp. 242–247.
4. J. P. Davidson, W. E. Reed, and P. M. Davis, “Isostasy,” in Exploring Earth: An Introduction to Physical Geology (Upper Saddle River, New Jersey: Prentice Hall, 1997), pp. 124–129.
5. A. A. Snelling, “A Catastrophic Breakup: A Scientific Look at Catastrophic Plate Tectonics,” Answers April–June 2007, pp. 44–48; A. A. Snelling, “Can Catastrophic Plate Tectonics Explain Flood Geology?” in K. A. Ham, ed., New Answers Book (Green Forest, Arkansas: Master Books, 2006), pp. 186–197.

Komentujte

Please Přihlásit to comment
  Subscribe  
Upozornit na