bioethicists-header

„Bioetici“ jsou posedlí zabíjením dětí – proč?

Jakob Haver Důsledky evoluční ideologie 2 Komentáře

Lita Cosner

Z creation.com přeložil Jakob Haver – 10/2018. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

bioethicists

Stockphoto

Je šokující, že mnozí „bioetici“ obhajují zabíjení nežádoucích dětí nebo dětí s vrozenými vadami po narození. Tuto maximálně absurdní obhajobu zabíjení dětí ještě více zvýraznila nedávná reportáž. Podle finské bioetičky Joony Räsänenové, „to může být důvod, který opravňuje například biologické rodiče zabít (nebo nechat zemřít) své novorozené dítě, a to i přesto, že dítě má právo na život. Kupříkladu by se mohlo argumentovat tím, že lidé mají právo na své genetické soukromí, a existence novorozeného dítěte na světě, které nese genetický materiál svých biologických rodičů, porušuje jejich právo na genetické soukromí. Řečeno jinak: plod nemá právo na genetický materiál svých rodičů.“1

Jak na tohle reagovat? Naštěstí existují proti tomuto nesmyslnému názoru jednoduché a pádné argumenty. Je jasné, že všichni rodiče mají odpovědnost vůči novému člověku, kterého sami přivedli na svět, ale je toho mnohem víc, co je nutné uvést. Například DNA dítěte už není nadále genetickým materiálem rodičů; ta patří pouze dítěti. Dětský genetický materiál je také jedinečnou kombinací genetického materiálu otce a matky, takže nemůže patřit ani jednomu z rodičů.

„Tito lidé jsou zlem. Pro ně zřejmě neexistuje dítě, které by nemohli zabít, ať už v děloze nebo jako novorozence. Neměli bychom dovolit, aby nám takoví lidé určovali, co je to etické chování.“

Nicméně existují chvíle, které si žádají důrazná varování. A toto je jedna z nich. Nemělo by být od věci poukázat na ně a říci: „Tito lidé jsou zlem. Pro ně zřejmě neexistuje dítě, které by nemohli zabít, ať už v děloze nebo jako novorozence. Neměli bychom dovolit, aby nám takoví lidé určovali, co je to etické chování, protože být vzdělaným v bioetice zřejmě zahrnuje zbavit se lidskosti a soucitu a nenechat nic než schránku bez života, která pak ze sebe chrlí takovou rétoriku, na kterou by byl pyšný i Josef Mengele.“

A není to tak, jako že by nějaký pochybný bioetik udělal takové šokující prohlášení po požití nesprávných léků – toto je už znepokojující model argumentace. Pro zabíjení nežádoucích nebo postižených novorozeňat argumentoval jiný známý „bioetik“, Peter Singer. A před několika lety debatovali další „bioetici“ o „potratu po porodu„. Když tři odborníci v této oblasti argumentují stejným způsobem, plyne z toho jasná šablona.

Pokud jste šokováni úvahami o zabíjení novorozenců, je to díky křesťanství. V Římské říši bylo pranýřování nežádoucích dětí a vyvolávání potratů různými lektvary běžné. Rané křesťanství se stavělo jak proti potratům, tak i proti jejich vyvolávání, a křesťané žili svou víru velice opravdově, pranýřované děti zachraňovali, přestože to bylo nelegální. Tudíž křesťanství bylo od samého začátku pro život. V porovnání se světovými náboženstvími, zvláště pak historicky, byla téměř vyjímkou křesťanská myšlenka, že i ti nejmladší a nejzranitelnější lidé jsou cenní, protože byli stvořeni k Božímu obrazu.

„Křesťanství bylo od samého začátku pro život.“

V protikladu k tomu je jedním z nejběžnějších ateistických „etických“ systémů utilitarismus (prospěchářství). Jak Richard Dawkins, tak i Singer jsou utilitáři. Utilitarismus je v zásadě myšlenka, že „morální“ čin je to, co zvyšuje štěstí a / nebo minimalizuje utrpení pro největší množství lidí. To zní na první pohled dobře, dokud si nepřečtete zvrácené závěry, které z toho vzápětí vyplynou. Dawkins prohlásil, že u dítěte s Downovým syndromem by bylo morálnější provést jeho potrat a pokusit se o dítě znovu. Singer zastává názor, že dospělé prase by mělo mít větší morální hodnotu než postižené novorozeně.2 Filozofické myšlenky nezůstávají bez následků, a některé z dopadů takového filozofování různých bioetiků jsou děsivé.

Mělo by nás snad překvapovat, že když se Západ zbavuje stále víc a víc svých křesťanských základů, že přitom ztrácíme mnohé z nejdůležitějších předpokladů, které jsou s těmito základy spjaty? Ale proti tomuto šílenství se křesťané mohou bránit. Za prvé, musíme se naučit jasně a přesvědčivě vysvětlit, proč má každý lidský život hodnotu, a to od početí až po přirozenou smrt. Za druhé, měli bychom svou víru představovat praktickým způsobem – ať už to znamená zapojení se do hnutí pro život, podpora nebo adopce takzvaných „nežádoucích“ dětí nebo kterýkoliv jiný způsob z mnoha dalších možností. A konečně, všichni bychom měli být aktivní ve sdílení evangelia, protože žádné lidské úsilí ho nemůže zvrátit. Jen Bůh může uskutečnit změnu srdcí a mysli.

Odkazy a poznámky

  1. Fiano-Chesse, C., Outrageous: Bioethicist says parents may have a ‘right’ to kill born children, liveaction.org, 4 September 2018.
  2. Hentoff, N, A professor who argues for infanticide, washingtonpost.com, 11 September 1999

2
Komentujte

Please Přihlásit to comment
2 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors
jhk - vlasta Recent comment authors
  Subscribe  
Upozornit na
jhk - vlasta
jhk - vlasta

Myslím, že před několika tisíci lety měli lidé více úcty aspoň k „tělu“ jako takovému.

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Například DNA dítěte už není nadále genetickým materiálem rodičů; ta patří pouze dítěti. Dětský genetický materiál je také jedinečnou kombinací genetického materiálu otce a matky, takže nemůže patřit ani jednomu z rodičů. – není nutné mít něco proti makrobiologii, či genetice jako takové – klidně si zkoumejme – ale pokud tato věda slouží jako „obhajoba“ takových názorů – jako např. ono zmíněné – DNA dítěte – či – genetický materiál – tak to už znamená, že se úplně míjí věda s přirozenem. Neexistuje žádné „genetický materiál“ – či „DNA dítěte“… Číst vice »