Bioetici a Obama se shodují-infanticida by měla být legální

pavelkabrt Důsledky evoluční ideologie 0 Koment.

„Bioetici“ a Obama se shodují: infanticida by měla být legální
Lita Cosnerová

Článek je z Creation Ministries International, byl vydán 2. 6. 2008, přeložil M. T. – 7/2008
http://creationontheweb.com/content/view/5828

Co má Barack Hussein Obama, jenž nedávno vyhrál nominaci Demokratické strany na kandidáta pro volbu prezidenta USA, společného s takzvanými „bioetiky“ jako je Peter Singer a Joseph Fletcher? Všichni jmenovaní prosazují, aby rodiče měli „právo“ zabít své dítě, nejen před narozením, nýbrž dokonce i bezprostředně poté, co se dítě narodí. (http://creationontheweb.com/content/view/4851/)

Peter Singer: bioetik podporující infanticidu

Peter Singer (1946-) je patrně nejznámějším bioetikem, který, ačkoli je příliš humánní na to, aby pozřel hamburger, a obhajuje poskytnutí práv lidoopům, nemá skrupule ohledně infanticidy. V jeho očích nenarozené dítě získává „morální váhu“ teprve po dvaceti týdnech těhotenství, kdy je dítě schopno vnímat bolest. Ale „i když plod už získal schopnost cítit bolest – patrně v poslední třetině těhotenství – , stále nemá vědomí sebe sama jako třeba šimpanz či pouhý pes“, a tak Singer přikládá větší „morální váhu“ šimpanzovi a psovi než nenarozenému dítěti (1).

Singer ochotně připouští, že nenarozené dítě je plně lidské, ale argumentuje tím, že lidství nenarozeného dítěte nezavazuje společnost k tomu, aby tento život zachovala. V knize Nové reflexe nad životem a smrtí zastává Singer názor, že „nově narozené děti, zejména jsou-li nechtěné, ještě nejsou plnoprávnými členy morální komunity“, a navrhuje 28denní lhůtu, během níž by mohlo být dítě zabito, než mu budou přiznána plná lidská práva (2).

Ve sloupku z roku 2007 zdá se Singer mění své stanovisko ohledně přijatelnosti infanticidy ve většině případů, ale zdůrazňuje, že to není proto, že dítě získává novou „morální váhu“ jakmile jednou existuje v lůně, ale proto, že „trestní právo potřebuje jasné dělicí linky a za normálních okolností je porod ta nejlepší, kterou máme (3).

V jiném článku však Singer tvrdil, že vzhledem k vysoké pravděpodobnosti postižení u velmi předčasně narozených dětí, lékaři by neměli léčit děti narozené před 26. týdnem těhotenství, pokud se rodiče takového dítěte rozhodnou nenechat je léčit (4). Singer zdůrazňuje: „zabití postiženého dítěte není mravně ekvivalentní zabití člověka. Velmi často to není vůbec nic špatného“. (5). A vskutku, takové uvažování je základem rozsudků v procesech ohledně narození postiženého dítěte, když rodiče argumentují, že mají právo na to, aby se jejich postižené dítě nenarodilo. (http://creationontheweb.com/content/view/5335/)

Bioetici a Obama_Peter Singer.thumbnail.jpg Peter Singer

Situační etika

Singerovy bizarní názory na lidský život by mohly vypadat jako periferní výplody šílence, ale ve skutečnosti patří k hlavnímu proudu schvalovanému „bioetiky“. Singerovy názory vycházejí z filozofie známé jako utilitarianizmus, jež si klade za cíl maximalizovat potěšení a minimalizovat bolest u co možná největšího počtu lidí. Takže „správným“ rozhodnutím v jakékoli dané situaci je ono, které přináší největší potěšení a nejmenší bolest pro největší množství lidí. Používání utilitářské etiky bylo zpopularizováno Josephem Fletcherem (1905-1991), odpadlým pastorem anglikánské církve, z něhož se stal ateista. Nejznámější je jeho „situační etika“, a byl nazýván „patriarchou bioetiky“ dalšími bioetiky a někdejším římskokatolickým knězem Albertem R. Johsenem (1931-).(6). Principy situační etiky lze shrnout v knižně zveřejněném rozhovoru mezi Fletcherem a zastáncem křesťanství právníkem Johnem Warwickem Montgomerym (1931-):

„Máme-li respektovat morální zásady nebo ne, bude vždy záviset na situaci…V některých situacích láska nesezdaných může být nekonečně mravnější než manželská neláska. Lhaní může být křesťanštější než pravdomluvnost…krádež může být lepší než respektování soukromého vlastnictví…žádný čin není dobrý či špatný sám o sobě. Záleží na tom, zda zraní lidi či jim pomůže…Neexistují normativní mravní zásady, jež jsou bytostně platné či univerzálně zavazující. Neměli bychom absolutizovat normy lidského chování. Láska je nejvyšší dobro a hodnota prvního řádu, úhelný činitel, vedle něhož v každém činu…bychom měli být připraveni dát stranou či podřídit jiná hodnotová uvažování o věcech správných či špatných.“ (7).

Montgomery docílil významného ohlasu u čtenářů, když ukázal, že situačním etikům bychom neměli věřit jejich hodnotový žebříček, protože by nás mohli snadno podvést, pokud by tomu situace přála.

Křesťané jsou toho názoru, že morální imperativy jsou reálné (viz články pod titulem Existují takové věci jako morální imperativy? – http://creationontheweb.com/content/view/3025/). Tam, kde dojde ke konfliktu, nezávisí řešení na situaci, ale odvíjí se od biblické hierarchie imperativů: povinnosti k Bohu – povinnosti k člověku – povinnosti k majetku; respektování Božích zákonů – respektování vlády. Tento systém nazýváme odstupňovanými imperativy, kde existují zproštění spíše než výjimky z mravních imperativů, tj. povinnost poslouchat vyšší autoritu zprošťuje člověka povinnosti respektovat autoritu nižší (Cool.

Integrita osobnosti

Fletcher též popularizoval rozdíl mezi „lidskou bytostí“ a „osobností“, který je ústředním motivem Singerovy etiky (9). Navrhl poučku k určení, zda se individuum kvalifikovalo jako „osobnost“, s požadavky jako třeba „minimální inteligence“, „vědomí sebe sama“, „paměť“ a „komunikace“ (10). Singerovo popření osobní integrity nenarozeného dítěte je charakteristické pro jeho obhajobu potratů, ač otevřeně přiznává, že nenarozené dítě žije a je to člověk (11). Tom Beauchamp zachází tak daleko, že říká, že „Mnoho lidí postrádá vlastnosti osobnosti a jsou méně než plnými osobnostmi, a tedy na úrovni či pod úrovní některých zvířat (v mravním žebříčku)“ (12).

Je zajímavé, že zatímco zastánci potratů s oblibou argumentují tím, že věda je na jejich straně, musí se uchylovat k neurčitým pojmům jako třeba „integrita osobnosti“. Na straně druhé zastánci života většinou zdůrazňují bytostně vědecká kritéria pro to, kdy začíná lidský život. A jejich pozice je pevná. Díky pokročilé technologii vyšetření ultrazvukem 4D je nyní možné prohlédnout si dítě v lůně podrobně a v reálném čase, což činí nezpochybnitelným tvrzení, že jde o charakteristickou živou bytost. (http://www.gehealthcare.com/usen/ultrasound/genimg/products/4d_ultrasoun…) Důkazy z genetiky to podporují ještě silněji:

„Výzkumná skupina shledává, že nové technologie rekombinantní DNA nesporně dokazují, že nenarozené dítě je plnohodnotnou lidskou bytostí od okamžiku oplodnění, že všechny potraty ukončují život lidské bytosti, a že nenarozené dítě je svébytným lidským pacientem v péči moderní medicíny“ (13).

rekombinantní = charakterizovaný umělým spojením (rekombinací) dvou druhů DNA a vzniklý tímto postupem. V lékařství obv. ve smyslu produkce lidských bílkovin či peptidů. (pozn. překl.).

Takže tábor zastánců potratů změnil definice „osobnosti“ z „žijícího člena druhu člověk“ na mlhavou definici, jež by mohla být překrucována tak, aby splňovala jimi zamýšlený cíl (přitom je zřejmé, že žádný bioetik sám o sobě zdá se nikdy nepovažuje sám sebe za neosobnost nehodnou ochrany zákona). A dokonce, jak ukážeme, může být dítě vyřazeno z definice „osobnosti“ i po narození.

Evoluční základna pro popírání posvátnosti nevinného (14) lidského života

Toto pojímání lidského života je samozřejmě v rozporu s biblickým učením o lidstvu jako bytostech stvořených k obrazu Božímu, a proto majících bytostně velkou hodnotu. Bioetik Daniel Callahan tvrdil, že „první věcí, kterou bioetika musela udělat…bylo odsunout stranou náboženství“ (15). Obhájce eutanázie (http://creationontheweb.com/content/view/631 ) Dan Brock, z programu Harvardovy univerzity pro etiku a zdraví, tvrdil:

„Tento právní názor, že zabití je zločin, samozřejmě není univerzálně akceptován. Mravní názory mnoha lidí na to, že zabití je zlo, mají své kořeny v náboženském přesvědčení o tom, že lidský život pochází z Boha a nemůže být jen tak zničen či odebrán ani osobou, která jej žije, ani jiným člověkem. Ale v pluralitní společnosti jako je ta naše, se silnou angažovaností pro svobodu náboženského vyznání, by neměla být politika založena na náboženské víře, kterou mnozí lidé zavrhují“ (16).

V Austrálii, Philip Nitschke (1947-), zakladatel organizace EXIT International podporující eutanázii, řekl v podstatě totéž:

„Setkávám se s mnoha lidmi, kteří argumentují vírou, že lidský život je posvátný. Já tuto víru nesdílím…Věříte-li, že Vaše tělo patří Bohu a že ukončit život je zločinem proti Bohu, pak zřejmě nebudete souhlasit s mými názory na tuto otázku.“

„Nevadí mi lidé zastávající tuhle víru a trpící tak, jak si přejí, když umírají. Pro ně…je-li to jejich víra, ať tak postupují, ale já zásadně protestuji proti tomu, aby se mi s těmito názory vozili po zádech. Chci, aby má víra – tedy že lidský život není posvátný – požívala stejného uznání“. (17).

Bioetici by byli samozřejmě rádi, kdyby člověk přehlížel fakt, že jejich přesvědčením je, že veřejná politika by měla být založena na jejich vlastním ateistickém náboženství, které většina společnosti odmítá. (http://creationontheweb.com/content/view/4499)

Singer se otevřeně vysmívá těm, kdo tvrdí, že lidský život je bytostně cenný:

„Někteří odpůrci potratů argumentují tím, že lidský plod, na rozdíl od psa či šimpanze, je stvořen k obrazu Božímu či že má nesmrtelnou duši. Tak doznávají, že za jejich odporem stojí náboženské přesvědčení. Ale pro tato náboženská tvrzení neexistují důkazy, a ve společnosti, jež odděluje stát od církví, bychom neměli užívat náboženství jako základnu pro trestní právo, které se vztahuje na lidi s různým vyznáním i na ty bez vyznání“ (18).
Avšak veškeré právo je zakotveno v tom, jak vnímá mravnost určitá skupina; proč by měl být Singerův pojem mravnosti základem práva prostě proto, že je bezbožný? Ve světle faktu, že většina zvěrstev 20.století byla spáchána ateistickými režimy (http://creationontheweb.com/content/view/1914), se člověk neubrání pocitu, že náboženský aspekt v etice je dobrou věcí.

V kauze Roe v. Wade, nechvalně proslulém rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 1973, jež zvrátilo možnost zakázat všechny druhy potratů, byly nenarozené děti prohlášeny za „neosobnosti“ bez práva na život deklarovaného Ústavou. Rozhodnutí bylo založeno na nerespektování toho, kdy přesně začíná život. Soudcům se tehdy skutečně podařilo najít paragraf, jak zakotvit „právo“ na potrat v Ústavě, paragraf, kterého si předtím nikdo nevšímal, neboli slovy široce citovaného vědce Johna Elyho (1938-2003):

„Soud prostě vyrobil ústavní právo z jedné vody načisto a užil je k tomu, aby zvenčí vnutil vlastní názor moudré sociální politiky soudům obecným“. (19).

„Nežádoucí“ vedlejší účinek potratů: děti, které přežijí!

Bioetici a Obama_Barack ObamaBioetici a Barack Obama

Barack Obama – foto Wikipedia
Zákon o ochraně nedostatečně vyvinutých narozených dětí (BAIPA) na celonárodní úrovni, a různé podobné zákony nižších soudů, byly přijaty v reakci na zprávy o tom, že některé oběti zfušovaných potratů, které se narodily živé, byly ponechávány bez pomoci a umíraly. Jill Staneková byla sestrou, jež vypovídala o těchto praktikách poté, co viděla děti odložené ve špinavých provozních místnostech, kde umíraly. BAIPA zaručuje dětem narozeným za takových okolností táž práva na péči jako u jiných předčasně narozených dětí, ať už rodiče s léčbou souhlasí či nikoli. Zákon prošel Senátem jednohlasně, když i ti nejvíce propotratoví senátoři souhlasili s tím, že jakmile se dítě narodí, skončilo takzvané „právo matky vybrat si“. Roku 2002 se BAIPA stala celonárodním zákonem. V senátu státu Illinois však státní verze zákona opakovaně neprošla, do značné míry vinou tehdejšího senátora Baracka Obamy (1961-). BAIPA v Illinois uspěla teprve poté, co Obama opustil illinoiský Senát. Staneková svědčila před výborem, jehož byl Obama členem. Říká o tom:

„Obama se jednoznačně bál, že zákonná ochrana dětí, které se po potratu přesto narodí živé, by mohla kolidovat s právy žen či právy zastánců potratů. Obamovo chladné vyjádření, jeho nedostatek soucitu, mne šokovaly. Byla jsem tehdy naivní. Obama dvakrát hlasoval proti. Takže to neprošlo. Roku 2003, jako předseda příštího výboru Senátu, před nějž byla poslána BAIPA, se Obama zasadil o to, že BAIPA nebyla ani vyslechnuta, čímž ji odsoudil k smrti stejně jako byly stále odsuzovány k smrti děti v illinoiských nemocnicích a potratových klinikách.“ (20).

Na celostátní úrovni se Obama „osvědčil“ jako jeden z nejvíce propotratových senátorů, přičemž zašel tak daleko, že hlasoval proti zákonu, který by vyžadoval po lékaři, provádějícím potrat na nezletilé osobě, při cestě přes hranice států, aby byl informován alespoň jeden z teenagerových rodičů. Obama se také stavěl proti rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, který podpořil zákaz potratů neúplně narozených, příšerné proceduře, při níž je tělo dítěte částečně odstraněno, v porodních cestách zůstane však i hlavička, z níž lékař odsaje mozek, a pak vyprostí zbytky dítěte poté, co se hlavička přiměřeně scvrkla (21).

Obama versus křesťanská etika

Bioetici a Obama_Výrok Baracka ObamyBioetici a Obama_Výrok Baracka Obamy

Je diskutabilní omlouvat takový extrémismus tím, že jde o podporu „práv žen“, zejména když v mnoha oblastech světa se potraty zaměřují více na nenarozené dívky než na chlapce. (http://creationontheweb.com/content/view/4851/) Obama řekl o svých dcerách, že nechce, aby byly „potrestány dítětem“, pokud by nechtěně otěhotněly (22). Bible však považuje děti za požehnání, za něž máme děkovat, nikoli za zlo (Žalm 127:4-5). Mnoho příběhů v Písmu se točí okolo žen, jež jsou zničeny žalem nad svou neschopností mít děti, a nakonec je jim požehnáno tak, že se jim narodí syn (Sára, Rebeka, Hana, Alžběta), a Bible mluví jasně o lidské integritě nenarozeného dítěte (Genesis 25:21-22, Zalm 139:13-16, Jeremjáš 1:5, Lukáš 1:41-44).

Obama nemůže otevřeně či dokonce vědomě podporovat utilitářskou etiku, kterou přijímá Singer i většina dalších bioetiků, ale jeho postoj k infanticidě, devalvující některý lidský život jako bezcenný, má své kořeny v evolučním utilitářském myšlení a vymezování osobní integrity odděleně od lidskosti. Ale nemělo by nás to překvapovat – Obama je zarytým evolucionistou, když říká, že „Evoluce je v mé zkušenosti zakotvena více než andělé“. (http://www.mediabistro.com/fishbowlny/magazines/barack_obama_i_inhaled_t…)

Avšak koneckonců ateističtí bioetici jako Singer a Fletcher jsou ve svých názorech alespoň stálí – můžeme nazvat jejich postoj zlým a ohavným, ale není nelogický. Obama však tvrdí, že je křesťan, a přitom zastává názory, jež jsou inherentně v rozporu s jakoukoli křesťanskou etikou. Jako je neomluvitelné tvrdit, že jsem příliš humánní na to, abych jedl maso, a přitom obhajovat vybíjení dětí, tak je ještě horší být pro infanticidu a přitom tvrdit, že uctívám Boha, k jehož obrazu jsou děti stvořeny.

Poznámka redakce:

CMI se neangažuje ve stranické politice; leží nám však velmi na srdci důsledky evolučního myšlení na společnost. Takže, když kandidát na nejmocnější politickou pozici ve světě (bez ohledu na stranickou příslušnost) nejenže obhajuje evoluci, nýbrž zřetelně z ní vychází ve své reflexi vážných biblických otázek, velmi se to týká našeho pastoračního poslání.

Odkazy

1. Singer, P., Abortion: the dividing lines, Herald Sun, 25 August 2007; .
2. Singer, P., Rethinking Life and Death: The Collapse of Our Traditional Ethics, pp. 130, 217. New York: Prometheus Books, 1995; cited in: Flynn, D. Intellectual Morons: How Ideology Makes Smart People Fall for Stupid Ideas, p. 74. New York: Crown Forum, 2004.
3. Singer, ref. 1.
4. Singer, P., Early births fade to grey, The Australian, 3 January 2007; .
5. Singer, P., Taking life: Humans, .
6. Jonsen, A.R., “‘O Brave New World’: Rationality in reproduction; in: Thomasma, D.C. and Kushner, T. (eds.), Birth to Death: Science and Bioethics, p. 50, Cambridge University Press, Cambridge, 1996; cited in Smith, Ref. 9;
7. Montgomery and Fletcher, Situation Ethics, Canadian Institute for Law, Theology & Public Policy, Inc., 1999.
8. See Geisler, Norman, Christian Ethics: Options and Issues, Baker Academic, 1989.
9. Smith, Wesley J., Culture of Death: the Assault On Medical Ethics In America, p. 11, San Francisco: Encounter Books, 2000.
10. Smith, ref 9, p. 12.
11. Singer, ref. 1.
12. Smith, ref. 9, p. 16.
13. New Scientist 189(2543):8–9, 18 March 2006.
14. ‘Innocent’ is here used in the original sense of the Latin in-nocens = ‘not harming’, as it is used in law, rather than meaning ‘sinless’.
15. Callahan, D., Why America Accepted Bioethics, The Hastings Center Report 23, 1993
16. Brock, D.W., Life and Death: Philosophical Essays in Biomedical Ethics, p. 213, Cambridge University press, 1993.
17. Lopez, Kathryn Jean, Euthanasia sets sail: An interview with Philip Nitschke, the other Dr Death , National Review ONLINE, 5 June 2001.
18. Singer, ref. 1.
19. Ely, John Hart, The Wages of Crying Wolf: A Comment on Roe v. Wade, The Yale Law Journal 82:920–949, 1973.
20. Stanek, J. Why Jesus would not vote for Barack Obama, World Net Daily, 19 July 2006.
21. Henthoff, Nat. Infanticide Candidate for President, World Net Daily, 30 April 2008. Hentoff is a self-described atheist.
22. Brody, David, Obama Says He Doesn’t Want His Daughters Punished with a Baby, 31 March 2008.

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na