Bez výmluvy – svědectví sukcinátdehydrogenázy

pavelkabrt Fakta pro stvoření 0 Koment.

Napsal Timothy R. Stout

(Z Creation Matters, leden/únor 2010, ročník 15, číslo 1, přeložil M. T. – 7/2010)

Bez výmluvy_svědectvi sukcinátdehydrogenázy.jpg

Obrázek sukcinátdehydrogenázy z http://en.wikipedia.org/wiki/Soubor: sukcinátdehydrogenáza.jpg

Svědectví sukcinátdehydrogenázy

Sukcinátdehydrogenázu mám rád. Přestože je takový název laikovi cizí, pokud se nezabývá biochemií, skrývá úžasné poselství. Jste-li kreacionistou, mělo by se Vám také zamlouvat.

(dehydrogenázy = enzymy ze skupiny oxidoreduktáz katalyzující odebrání vodíku ze substrátu, který je tak oxidován. Sukcinátdehydrogenáza = fumarátreduktáza, flavoenzym katalyzující odštěpení vodíku z jantarové kyseliny – sukcinátu, tj. její oxidaci na fumarovou kyselinu. Je součástí Krebsova cyklu i dýchacího řetězce – komplex II. Pozn. překl.)

Víte, pro její existenci neexistuje jiné rozumné vysvětlení než to, že se Bůh rozhodl ji vytvořit a používat. Sukcinátdehydrogenáza (SD) je enzym. Vyskytuje se prakticky všude. Využívají ho téměř všechny živé organizmy včetně veškerých myslitelných rostlin, zvířat, hub i bakterií závislých na přístupu vzduchu (aerobních). Navíc jej využívá i mnoho bakterií anaerobních (přežívajících v prostředích bez přítomnosti vzduchu). Sukcinátdehydrogenáza je však zároveň jedním z nejsložitějších existujících enzymů. Tvoří ji více než 1100 aminokyselin. Nezáleží na tom, zda právě působí v bakterii, stromu rodícím meruňky či v člověku. Ať už se vyskytuje kdekoli, vždy ji tvoří přes 1100 aminokyselin. Pro každou z nich existuje 20 možností konfigurace. V případě enzymu nehraje volba konkrétních aminokyselin na některých místech zásadní roli, zatímco na jiných není taková volnost při jejich výběru možná – změna pouhé jediné aminokyseliny na takovém kritickém místě může způsobit, že se celý enzym stane zcela nefunkčním. Předpokládejme, že umožníme 2 alternativy na každém místě SD tvořeném aminokyselinou, což je rozumná zobecněná aproximace.

(Postup ve tvorbě přibližného matematického modelu. Pozn. překl.)

Pakliže to celé prokalkulujeme, vychází pravděpodobnost toho, že sukcinátdehydrogenáza vznikne jediným krokem, na přibližně 1:10 na 1100 (viz poznámku na konci článku). Uvážíme-li, že známý, pozorovatelný vesmír obsahuje pouze zhruba 10 na 80 atomů (1), uznají jistě i evolucionisté, že zmíněná pravděpodobnost vzniku SD jedním krokem je pranepatrná.

Evolucionisté však většinou tvrdí, že výběr jediným krokem není nutný. K vytvoření nového enzymu podle nich stačí „malé genové změny“ (2) již existujícího používaného enzymu za předpokladu, že taková změna přináší novému enzymu selekční výhodu oproti jeho předchůdci. Takže řada enzymů by mohla začít sekvencí zcela nepříbuznou sekvenci SD a postupně se v SD změnit. Jedinou podmínkou všech kroků v takovém vývojovém řetězci je požadavek, aby následující enzym měl oproti svému předchůdci selekční výhodu.

Shromážděný výkon zmíněných krůčků se pak projeví právě v novém funkčním enzymu.
Námitka, která je nasnadě vůči evolucionistům postulujícím tento proces krůčku za krůčkem zní: „Co je nutné k tomu, aby měly takovou selekční výhodu stovky a stovky oněch dílčích krůčků?“ Vzpomeňme si, že v procesu evoluce platí, že nemá-li nějaký krůček selekční výhodu oproti krůčku předcházejícímu, pak se přírodní výběr od „nového“ krůčku odvrátí a dá se jinou cestou. Jediný nevýhodný krůček by tak zničil celou sekvenci. Při obhajobě evolučního modelu vzniku enzymů jde tedy o to specifikovat selekční výhodu každého dílčího krůčku. Produktem zmíněných dílčích krůčků jsou pak enzymy, které nefungují
ani jako výchozí enzym, ani jako SD.

Enzymy si však většinou nehrají „na vlastním písečku“. Pracují jako členové celého enzymového týmu, v němž každý člen přináší svůj specifický vklad ke splnění globálního úkolu týmu. Například SD se takto účastní Krebsova cyklu známého též jako cyklus citronové kyseliny, který slouží především přeměně energie obsažené v cukrech a tucích do formy využitelné buňkou.

(Krebsův cyklus = cyklus biochemických reakcí probíhající v mitochondriích a tvořící ústřední část intermediárního metabolizmu. Ve spojení s dýchacím řetězcem má zásadní význam pro zisk energie v buňce. Sir Hans- Adolf Krebs, 1900 – 1981, anglický biochemik německého původu. 1953 Nobelova cena. Pozn. překl.).

Nové dílčí enzymy na cestě k SD jsou ve složité situaci. Nemohou ještě fungovat v Krebsově cyklu, ale přitom svou původní funkci již ztratily. Takže vlastně každý krůček ve zmíněném procesu bude vyžadovat vlastní zcela novou skupinu spolupracujících enzymů, aby takový dílčí enzym v tomto stadiu mohl plnit nějakou funkci, kterou ještě neznáme. Promyslíme-li to, dojdeme k závěru, že každý krůček na cestě k SD vyžaduje, aby se odkudsi vynořil tým nových enzymů schopných spolupracovat s oním dílčím enzymem a dát mu tak selekční výhodu. Pak, jakmile dílčí enzym splní svou funkci v celém procesu, náhle mizí. Takový proces je ovšem těžkopádnější než prostý skok k SD v jediném kroku.

Vědecké poznatky vylučují vznik enzymu jakým je SD přírodními procesy; neznáme prostě mechanizmus, který by to dokázal. SD musela vzniknout ze zdroje vně těchto procesů. Sukcinátdehydrogenáza tak poskytuje další důkaz toho, že hmotný život pochází z živého Boha Stvořitele a že člověk, který to nepochopí a nepřijme, nemá pro svou slepotu omluvu.

Odkazy:

1. Anonymous. n.d. Observable universe. Wikipedia.
Retrieved February 17, 2010 from
http://en.wikipedia.org/wiki/Observable_universe
2. Anonymous. n.d. Modern evolutionary synthesis.
Wikipedia. Retrieved February 17, 2010 from
http://en.wikipedia.org/wiki/Modern_evolutiona
ry_synthesis
Endnote: The genetic code codes for 20 possible
amino acid choices. If a logarithmic average of
2 of these choices is viable for each location,
then the probability of getting a viable choice
in a single step is one in 20 divided by 2,
which equals 10. This probability is multiplied
by itself for each amino acid in the sequence,
1,100 times. Thus, the probability of getting a
workable sequence of amino acids in a single
step capable of functioning as SD is approximately
equal to 10 multiplied by itself 1,100
times.

Příloha Velikost
Bez výmluvy-svědectví sukcinodehydrogenázy.doc 178.5 KB
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
wpDiscuz