Bez výmluvy! Dva články o původu života

pavelkabrt Vznik života - chemická evoluce 0 Koment.

Timothy R. Stout
(Autor obou článků)

1. článek

Svědectví o „mohlo by, možná a snad“

(Z http://www.creationresearch.org/creation_matters/pdf/2009/CM14%2003%20lo… přeložil Pavel Kábrt – 10/2012. Vyšlo v časopisu Creation Matters čís. 3, sv. 14, květen/červen 2009, str. 4.)

Zvečera jsem si četl nedávný (2007) článek spekulující o původu života. Byl otištěn ve velmi prestižním vědeckém časopise RNA, který vydává Společnost RNA. Spoluautory byli čtyři universitní profesoři. Námět článku se obíral jistým navrhovaným prvním druhem RNA, který se měl vynořit v RNA světě.

Pomalu se to stává mantrou mezi evolucionisty, že jak evoluce, tak i přirozený vznik života jsou „faktem“. Důkazy podporující tyto doktríny jsou prohlašovány za obsáhlé a tak přesvědčivé, že neexistuje žádný prostor pro jiné alternativy, třeba stvoření živým Bohem. Tohle mám vždycky na mysli, když čtu nové časopisové články, kde se detaily na tato témata diskutují.

A tak když jsem začal číst tento článek, začal jsem se smát. Bylo totiž těžko uvěřitelné, že autoři to myslí vážně. Ještě obtížnější bylo pochopit, že jejich tvrzení byla považována za hodná publikování zvláště v tak prestižním časopisu.

Následuje přímá citace z tohoto článku (Ma, et al., 2007). To důležité není vlastní logika nebo technické termíny zde použité. Spíše ona neustálá spekulace. Všimněte si, kolikrát jsou použita slova jako mohlo by, možná, kdyby a snad. Označil jsem tato slova kurzívou, aby se dala snáze rozpoznat. Až to budete číst, nezapomeňte, že autoři mluví o přirozeném původu života s definitivním závěrem „tak to bylo, je to fakt“. A povšimněte si, jak oproti všem spekulacím a zbožným přáním jsou důkazy podpořeny jen málo fakty.

V jezírku nukleotidů, pokud všechny druhy RNA soutěží o nukleotidy k vlastní replikaci, na základě mechanizmu, kdy neexistuje enzymatický templát pro řízenou syntézu, budou nukleotidy vzácné. Jestliže by pak mohl určitý druh RNA katalyzovat syntézu nukleotidů („nukleotidová ribozymální syntetáza“), nukleotidy by mohly být hojnější blízko tohoto druhu a tento druh by se mohl replikovat efektivněji než ostatní. Syntéza nukleotidů by mohla být ve skutečnosti řetězovým procesem o řadě kroků, které by mohly zahrnovat řady odlišných ribozymů. Tak zvaná nukleotidová ribozymální syntetáza, která by se mohla vynořit jako první, by mohla směřovat k ribozymu, který by rozšířil stupeň omezení rychlosti v řetězci…

Až se populace ribozymálních nukleotidových syntetáz rozšíří po jezírku, darwinovská evoluce může nastat, snad ve směru vylepšení své účinnosti a ribozymy pro uskutečnění dalších kroků v řetězovém procesu se začnou vynořovat. Mezitím, pokud by se objevily ribozymy upřednostňující tvoření membrány, jako jsou amfifilické molekuly (hydrofilní i lipofilní – pozn. překl.) ribozymální syntetázy, mohly by spolupracovat s nukleotidovou ribozymální syntetázou, a protobuňka by se mohla vynořit. V protobuňce by se mohly účinně replikovat amfifilické molekuly ribozymální syntetázy, přičemž by využily syntézy nukleotidů pomocí nukleotidové ribozymální syntetázy, a tak by se mohla nukleotidová ribozymální syntetáza replikovat mnohem efektivněji než její holé analogy, protože nukleotidy nebudou difundovat pryč v důsledku zábrany, kterou jim nastaví „buněčná membrána“.

Nukleotidová ribozymální syntetáza je tak dobrým kandidátem na první druh (holé) RNA, která by se vynořila v RNA světě a měla schopnost vyvinout se do buněčné formy.

Tak tohle je ten „dobrý kandidát“? Jedině v debatách na podporu evoluce a přirozeného původu života mohou takovéto prázdné spekulace dostat status publikovatelnosti.

Realitou je, že přirozený vznik života není žádným faktem. Evolucionisté narážejí na zátarasy v každé úrovni jejich pokusnictví vysvětlit původ života. Pokud bychom šli ještě do jiných článků, najdeme celý vlak návrhů snažících se podpořit přirozený původ života, ale nic v těchto návrzích není bez fatálních překážek a nedokázaných spekulací na každém kroku této snahy. Hlavní společný jmenovatel těchto úvah se jeví tak, že „přestože každý krok této cesty vyjevuje patrně nepřekonatelné překážky, a přestože můžeme jen spekulovat, jak tyto překážky překonat, nic to nemění na našem závěru, že jde o nepopiratelný fakt.“

Bible ukazuje, že když nějaká osoba odmítá pravdu, Bůh mu pošle osudovou iluzi víry v lež (2 Tes 2:10-12, Řím 1:18-19, 28). Věřím, že tato zásada popisuje mnoho evolucionistů. Zvláště popisuje takové lidi, kteří odmítají důkazy, které Bůh umístil do svého stvoření, a které tak ukazují na Něj jako na Tvůrce (Řím 1:20). Určitě je o mnoho jednodušší věřit, že Živý Bůh stvořil život, než věřit na prázdné spekulace, jako jsou ty výše popsané, a jejich úspěšnost. Člověk je „bez výmluvy“, pokud dává vyšší hodnotu argumentům, které jste si mohli právě přečíst, nad Stvořitelem zjevené Slovo.

Odkazy

Ma, W., C. Yu, W. Zhang, and J. Hu. 2007. Nucleotide
synthetase ribozymes may have emerged
first in the RNA world. RNA 13:2012–2019.
http://rnajournal.cshlp.org/content/13/11/
2012.full.pdf+html

2. článek

Svědectví, které přináší poznání původu RNA

(Z http://www.creationresearch.org/members-only/creation_matters/CM17%2002%… přeložil M. T. – 5/2012. Vyšlo v časopisu Creation Matters čís. 2, sv. 17, březen/duben 2012, str. 10 – přístupné jen předplatitelům.)

Laboratoř Cold Spring Harbor publikovala nedávno na internetu sérii článků o původu života (Deamer a Szostak, 2012). Tahle laboratoř je jednou z nejlepších soukromých výzkumných zařízení na světě – 8 pracovníků s ní spojených získalo za dobu jejího trvání Nobelovu cenu. Zmíněná série zahrnovala devatenáct článků, které měly dohromady hodně přes 300 stran. Články reflektují současné vědecké názory předních světových badatelů v tomto oboru na problémy spojené s původem života. Pro kreacionistu představují zlatý důl na data dokumentující nejrůznější problémy a omezení, která ve svých důsledcích hovoří proti přirozenému původu života.

Sbírka zahrnuje i jeden článek, který je obzvlášť fascinující, „Planetární organická chemie a původ biomolekul“ od Stevena Bennera et al. (Benner et al., 2010). Následující odstavec je citace z článku.

Podle různých pojetí původu života na zemi vznikly biologické molekuly, které skokem odstartovaly darwinovskou evoluci, díky zmíněné planetární chemii. Nejvelkorysejší ze zmíněných modelů předpokládá, že ribonukleová kyselina (RNA) vznikla prebioticky zároveň se složkami struktur, které ji držely pohromadě, a primitivním metabolizmem, který ji vyživoval. Bohužel, identifikovat možné prebiotické sloučeniny, které podle uvedeného modelu vytvořily RNA, je nesnadné. Organické molekuly mají jak známo při dostatku energie sice skutečně tendenci tvořit složité struktury, které někdy souhrnně nazýváme „dehtem“ či „tholiny“. Ukazuje se však, že tyhle směsi nejsou vhodné pro to, aby se z nich „rozjely“ darwinovské procesy; každopádně nikdo nikdy nepozoroval, že by z nich vznikl homochirální genetický polymer. Zatím tedy řešení navrhovaná pro zmíněný problém vyžadují buď příliš přímé lidské intervence, aby tak byli mnozí ve společnosti spokojeni, nebo generují molekuly, které jsou nereaktivními „slepými uličkami“ (za standardní teploty a tlaku).

Člověk by mohl mít za to, že Dr. Benner a jeho kolegové opsali svůj seznam problémů z kreacionistické literatury, protože jde o témata, která kreacionisty eminentně zajímají. K jeho cti ale nutno přiznat, že prostě jen poctivě uznává vratkost celé problematiky i její velký význam. Všimněte si výčtu těchto problémů:

1. Je velmi obtížné identifikovat prebiotickou chemii, která by dokázala vytvořit RNA. Vědci ji stále ještě neidentifikovali. Místo toho identifikovali dlouhý seznam překážek, které by vynoření RNA mohly jenom bránit. Takže Benner vlastně konstatuje, „Nemáme ani stopu, jak se ve skutečnosti mohla RNA poprvé objevit“.
2. Organické molekuly vykazují „velmi dobře známou“ tendenci vytvářet dehet místo biologicky užitečných molekul. Laboratorní pokusy napodobující sled kroků vedoucích ke vzniku života produkují hlavně dehet, spolu s několika málo dalšími sloučeninami na své cestě stát se dehtem nebo vůbec ničím. Benner začíná diskuzi narážkou právě na tenhle problém.
3. Takže nejsou pro darwinovské procesy vhodné. Jinými slovy, kdykoli testujeme v laboratoři nejrůznější modely údajných podmínek před vznikem života na zemi, nedostaneme ani žádné výsledky ani nedojde k demonstraci principů, které by byly slučitelné s přirozeným původem života. A opravdu, produkty zmíněných testů nejsou vhodné pro využití v chemické evoluci. Kreacionista v tomto nezdaru vidí jasný důkaz toho, že existují přirozené bariéry pro chemickou evoluci. Důvody selhání uvedených laboratorních pokusů by byly ještě přesvědčivější, kdyby se pokusy prováděly v terénu, tj. v nekontrolovaném prostředí existujícím před vznikem života.
4. Určitě nikdo nikdy nepozoroval homochirální genetický polymer. Tohle je důležité přiznání a výsledek pozorování. Nejschopnější světoví vědci nebyli nikdy s to vyprodukovat jedinou molekulu RNA – ani když si svobodně navolili výchozí chemikálie, sami si navolili okolní podmínky a zvolili procesy, které mohly být zcela racionálně prebiotickými podmínkami. Pochopitelně však, na prebiotické zemi žádná taková možná svobodná volba nebyla.
5. Navrhovaná řešení tohoto problému buďto počítají s příliš velkými přímými lidskými zásahy…Všechno, co musíme udělat, abychom porozuměli tomuhle výroku, je prostudovat si byť letmo oněch devatenáct článků z Cold Spring Harbor. Navrhovaná řešení vyžadují trénované vědce, zapojení drahého laboratorního zařízení, provedení složitého sledu kroků, použití lidmi vyrobených chemikálií o čistotě nejvyššího stupně. A i potom je „pokrok“, kterého s tím vším dosáhneme, nepatrný z perspektivy celé hloubky problému. Diskuze v jednotlivých článcích jen potvrzují, jak bezvýchodná je situace s uměle navozovanou chemickou evolucí. Ani jediný článek totiž nepřináší zprávu o pokusu, který by začal s jednoduchými, přírodními, neživými chemikáliemi, a pak by úspěšně postupoval ke zrození živé buňky.
6. …nebo vygenerují molekuly, které jsou nereaktivními „slepými uličkami“. Tohle konstatování hovoří samo za sebe. Laboratorní pokusy napodobující přiměřeně přírodní podmínky nevyprodukují chemikálie potřebné pro vznik života. Zdá se, že autoři mlčky uznávají, že dostat se za pozorované „slepé uličky“ vyžaduje jednání inteligentní bytosti, která je s to chápat všechny problémy, a která má moc realizovat řešení, která vymyslela.

Souhlasil bych s Dr. Bennerem, že k překonání nesčíslných pozorovaných a zadokumentovaných problémů by byl nutný zásah inteligentní bytosti, který je protikladem přirozeného původu života. Pokročil bych však v celé problematice ještě dále. Lidská neschopnost vyrobit byť jen jediný užitečný genetický polymer při použití všech možných předpokládaných chemických surovin svědčí o tom, že je k tomu potřeba Bytost inteligentnější a mocnější než člověk.

V listě Římanům 1:20 čteme: „Jeho (Boží) věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu…“

Tyhle verše nám říkají, že Bůh naplánoval Své stvoření takovým způsobem, který nám o Něm vydává svědectví. Myslím, že článek Dr. Bennera a jeho kolegů ilustruje zmíněné verše perfektně. Vytvořit jedinou molekulu RNA z běžných surovin je nad síly nejlepších světových vědců, i když si vyberou odpovídající suroviny a vytvoří (podle svých představ) ideální podmínky prostředí, ve kterých nechají probíhat ideální procesy. Jejich snaha vytvořit zmíněnou molekulu tak pouze odkryla problémy, které tvoří nepřekonatelnou bariéru kýženého pokroku. Přirozeným závěrem vyplývajícím z jejich pozorování by pak mělo být konstatování, že je třeba nějaké Bytosti inteligentnější a mocnější než člověk, aby byl z prachu země vytvořen živý organizmus.

Proto svědčí vědecká fakta o inteligentním, mocném Bohu Stvořiteli. Bůh pak považuje uvedené důkazy za tak jasné, že člověk, který je neuznává, nemá výmluvu.

Odkazy

Deamer, D. and J.W. Szostak, editors. 2010. The Origins
of Life. Cold Springs Harbor Laboratory
Press, Long Island, New York. Retrieved May
5, 2012, from
http://cshperspectives.cshlp.org/site/misc/the_ori
gins_of_life.xhtml

Benner, S.A., H-J. Kim, M-J. Kim, and A. Ricardo.
2010. Planetary organic chemistry and the origins
of biomolecules. Cold Springs Harbor
Perspectives in Biology 2:a003467. Retrieved
May 5, 2012, from
http://cshperspectives.cshlp.org/content/2/7/a00
3467.full.pdf+html
by
Don

Příloha Velikost
00516-22.5.2012-bez_vymluvy_dva_clanky_o_puvodu_zivota.doc 52.5 KB
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
wpDiscuz