volavka

Atlatl (woomera) a krk volavky

Jakob Haver Fakta pro stvoření 1 Komentář

Ukázka počátků biomimetiky?

Jon Ahlquist a David Catchpoole

creation.com přeložil Jakob Haver – 10/2018. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

volavka_01

Volavka na lovu: a) Napjatý postoj, hledání kořisti, b) Přikrčení, příprava k úderu, c) Zcela natažený krk vráží do vody, d) Maximální šplouchnutí, hlava se vrací, e) Úspěšný lov – hostina začíná

Kdykoli archeologové najdou atlatl (starobylý vrhač oštěpů, předchůdce luku, pozn. překl.) – jako se to podařilo v severní Africe, Evropě, Asii, Americe a Austrálii – okamžitě v něm rozpoznávají nástroj určený k zesílení účinku při házení kopí. Aztéčtí válečníci v 16. století používali toto zařízení k umocnění hnací síly oštěpů s cílem prorazit brnění španělských dobyvatelů; slovo atlatl ve skutečnosti pochází z jazyka Nahautl, kterým Aztékové mluvili.

Australští domorodci znají toto zařízení jako woomera.

Atlatl a woomera se obvykle skládají z dříku nebo desky o délce 60-90 cm dlouhé, přičemž jeden konec je upraven k uchopení bojovníkem /lovcem a na druhém konci je důlek nebo háček pro uložení zadního konce kopí nebo dlouhého oštěpu. To při házení zcela zásadním způsobem umocňuje páku ramene a zápěstí, takže kopí nebo oštěp může letět rychleji a déle než obvykle – až 150 km za hodinu a 200 metrů. Podobný princip je možné vidět také u moderních plastových vrhačů míčků, které používají majitelé psů k házení tenisových míčků svým psům.

I když nikdo s jistotou neví, jak atlatl /woomera vznikl, jsou tu mezi házením kopí pomocí atlatlu a způsobem, jakým volavky používají při lovu svůj krk velmi zajímavé podobnosti. Proto se někteří domnívali, že ten nápad pochází ze sledování volavek při lovu.

To znamená, že pozorovali volavky, jak používají svůj typický postoj „ohnutého krku“ k vytvoření náhlého a smrtícího výpadu směrem na svou kořist (zpravidla to jsou ryby, ale také krabi, obojživelníci a hlodavci) Jedná se o útok shora dolů nebo do strany, což je rychlý, řízený pohyb hlavy a krku, zatímco tělo zůstává nehybné.

Krk volavky má 20-21 krčních obratlů, přičemž pátý až sedmý je uzpůsoben tak, že dává krku onu charakteristickou smyčku. Bodnutí zobákem je umožněno unikátní funkcí, kterou zajišťuje šestý krční obratel. Tento obratel je prodloužený a díky uspořádání svalových spojení na sedmém obratli vytváří pružný závěs. Je to v podstatě svaly ovládaný kloub, takže spolu s uspořádáním ostatních krčních svalů volavkám dovolí, aby si svůj krk složily do tvaru „S“ a potom, „jako blesk“, vyrazily velmi vysokou rychlostí hlavu a zobák dopředu, aby udeřily a ulovily svou kořist.

„Činnost a funkce šestého obratle krku volavky je stejná, jakou má atlatl /woomera ve spojení s lidským zápěstím.“

vrhač kopí

Australský domorodec používá woomeru. © alamy.com

A tak vidíme, že činnost a funkce šestého obratle krku volavky je stejná, jakou má atlatl /woomera ve spojení s lidským zápěstím. Zvláštní pákový efekt a rychlost, kterou oba případy poskytují, pomáhají dosáhnout stejného cíle: rychlý a přesný pohon ostré střely za účelem ulovení kořisti. Nikdo by neřekl, že atlatl /woomera nebyl záměrně navržen, tak proč ne také charakteristický krk volavky se všemi jeho souběžnými prvky (a mnohé další)?

Bible nám říká, že Designerem všech věcí byl Bůh, Stvořitel nebe a Země – světa, ve kterém ptáci původně nejedli ryby, žáby ani myši (Genesis 1:30). Ve své znalosti budoucích věcí o Pádu Bůh volavce při jejím stvoření očividně poskytl to, co bude v prokletém a padlém světě následně potřebovat pro svůj přechod k masité stravě – totiž že velkolepým způsobem navrhl volavce její úžasně výkonný krk.

Stejný princip využívá také rostlina

Dřín kanadský (Cornus canadensis)

(čerpáno z článku Bunchberry bang! od Davida Catchpoole na creation.com)

bunchberry

Dřín kanadský

Tato malá lesní bylina roste v chladnějších oblastech Asie a Severní Ameriky – občas je pěstována i v České republice.

Při použití vysokorychlostní videokamery vědci prokázali, že květ dřínu může otevřít své okvětní lístky a katapultovat pyl do ovzduší za méně než 0,4 milisekundy! Výzkumníci nejdříve použili vysokorychlostní videokameru, která snímá 1000 snímků za sekundu – jenže obraz byl rozmazaný, což naznačovalo, že kamera byla příliš pomalá!  Teprve až když použili superrychlou kameru, která snímá 10 000 snímků za sekundu, se podařilo zachytit přesně to, co se odehrává, když pukne květ rostliny.

Když květ praskne, okvětní lístky se rychle (během prvních 0,2 milisekund) oddělí a stočí dolů. Tyčinky se pak prudce rozvinou se zrychlením 2400x – což je přibližně 800x větší síla, než kterou zažívají kosmonauti při startu – a katapultují zrníčka pylu do ohromující výšky 2,5 cm. To se na první pohled nemusí zdát mnoho, ale je třeba si uvědomit, že rostliny jsou jen několik milimetrů vysoké. Takže ve srovnání s námi by to bylo stejné, jako kdybychom hodili kámen na střechu šestipodlažní budovy!

trebuchet

Schéma středověkého trebuchetu.

Lidé se naučili dosahovat podobných úspěchů pomocí nástrojů, jako je např. trebuchet – speciální vrhací zařízení, používané ve středověkých válkách. Trebuchet je důmyslně navržen s využitím principů fyziky (páky), takže je dosaženo mnohem větší rychlosti projektilu, než kdyby se použill jednoduchý katapult.

Ukázalo se, že tyčinky dřínu kanadského fungují stejně jako miniaturní trebuchety. Užitné zatížení (pyl v prašníku) je připevněno k vrhacímu ramenu (filament) vláknem, pružným „závěsem“, který spojuje prašník s koncem vlákna. Po otevření okvětních plátků se svinuté tyčinky rozvinou, uvolní pružinovou energii a rotace prašníku zrychlí vertikální rychlost pylu na maximum, potom ho uvolní a vrhne jej nahoru.

Jistě, jestliže středověký trebuchet byl inteligentně navržen, nemělo by to platit stejně tak i pro dřín kanadský? (a Návrháře rostliny to napadlo jako prvního!) Vědecký článek v časopise Nature si s tím zjevně nemohl poradit jinak a tak použil toto vyjádření: „Tyčinky dřínu jsou navrženy jako miniaturní středověké trebuchety…“(6)

Je jistě obtížné si představit, že by se všechny tyto rostlinné komponenty dávaly synchronizovaně dohromady během postupného vývoje krok za krokem. „Okvětní lístky se otvírají nezávisle na aktivitě tyčinky,“ říkají vědci – ale proč by potom bylo zapotřebí bleskového otevírání okvětních lístků, kdyby tyčinka plně funkčního „trebuchetu“ ještě nebyla na svém místě? Naproti tomu, pokud by se okvětní lístky neotevřely včas, byl by celý tento odpalovací systém k ničemu. (7)

Všechny tyto věci směřují k jedinému a logickému závěru (Římanům 1:20), že „palebný systém“ dřínu kanadského nemohl vzniknout nějakou náhodou.

Další čtení

Odkazy a poznámky

  1. The word was very aptly adopted as a name for the Australian township of Woomera and its nearby Rocket Range—site of launching and testing long-range missiles after WW2.
  2. Peters, P., and Sanson, G., Is an aboriginal woomera like a heron’s neck? paperbarkwriter.com, 16 May 2015.
  3. Kushlan, J.A., The terminology of courtship, nesting, feeding and maintenance in herons [online], heronconservation.org, 2011.
  4. Herons and Bitterns (Ardeidae), encyclopedia.com, 2004.
  5. For discussion of the various alternatives (and different ones may have been employed for different kinds of creatures) see chapter 6 “How did bad things come about?” of The Creation Answers Book, creation.com/cab6.
  6. Edwards, J., Whitaker, D., Klionsky, S., Laskowski, M., A record-breaking pollen catapult, Nature 435(7039):164, 2005
  7. The catapult mechanisms of chameleon tongues and horse legs are similarly irreducibly complex. That is, both ‘spring’ and ‘release’ systems must be fully in place for the catapult to work—evolution’s hypothetical small intermediate steps would have no advantage by themselves, therefore natural selection would not favour them. See ref. 8—Box: ‘Chameleon catapult’; and Sarfati, J., Horse legs: the special catapult mechanism, Creation 25(4):36, 2003.

1
Komentujte

Please Přihlásit to comment
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors
jhk - vlasta Recent comment authors
  Subscribe  
Upozornit na
jhk - vlasta
jhk - vlasta

Všechny tyto věci směřují k jedinému a logickému závěru (Římanům 1:20), že „palebný systém“ dřínu kanadského nemohl vzniknout nějakou náhodou.

– jde o zjevný design. O zjevný – tzn. jasný. Pouhý vývoj neumí designovat – pouze …………. vlastně – neumí. Prostě to neumí.