Problém dinosauřích měkkých tkání nadále přetrvává
Brian Thomas, M. S.
(Přeložil M. T. z časopisu Acts & Facts, roč. 38, č. 9 – září 2009, str. 18 – „Dinosaur
Soft Tissue Issue Is Here to Stay“).

V uplynulých desetiletích byly ve zkamenělých dinosauřích kostech objeveny měkké, kašovité tkáně. Vypadají tak čerstvě, že se zdá, jako by byla dotyčná těla pohřbena teprve před pár tisíci lety.

Vzhledem k převládajícímu názoru, že u zkamenělin probíhá mineralizace původního kostního materiálu, je přítomnost skutečné kosti (nemluvě už o pružných cévách, červených krvinkách i bílkovinách uvnitř) jevem zcela mimořádným. Uvážíme-li, že se organické materiály jako jsou cévy a krvinky rozkládají, a jak rychle probíhá tenhle proces u některých bílkovin, jak se mohly tyhle měkké tkáně zachovat deset tisíc neřkuli více než 65 miliónů let ?

Alergie na kreacionismus

Občas vedu s někým diskuze, zda jsou či nejsou kreacionisté pronásledováni. Tvrdím, že sice nejsou upalováni, ale pronásledováni jsou. Jednou mi profesor Jan Zrzavý napsal větu "a nás je stejně víc", myslel tím nás evolucionistů. A skutečně tato přesila v počtu (ne v důkazech) působí evolucionistům značné sebevědomí a aroganci vůči těm, kteří by si chtěli dovolit něco namítnout.

S dovolením svého přítele zde přetiskuji email, který mi před pár dny (22. 10. 2009) poslal: