fakta proti evoluci

95 faktů proti evoluci

pavelkabrt Fakta pro stvoření 0 Koment.

(Z článku „95 One Sentence Theses against Evolution“ přeložil M. T. – 8/2012)

Kdyby šlo ukázat, že existuje nějaký složitý orgán, který nemohl vzniknout četnými postupnými malými modifikacemi, pak by se moje teorie absolutně zhroutila.“ (Charles Darwin)

Neexistuje natolik absurdní myšlenka, aby si ji lidé nepřivlastnili, podaří-li se je přesvědčit, že jde o všeobecně uznávanou pravdu.“ (Arthur Schopenhauer)

Ve skutečnosti si lidé kladou jen dvě otázky: jak to začalo a jak to skončí.“ (Stephen Hawking)

První doušek ze šálku přírodních věd vás přivede k ateizmu, ale na dně šálku čeká Bůh.“ (Werner Heisenberg)

Předmluva

31. prosince 2008, přesně v době zahajování Darwinova roku 2009, se v novinách Die Zeit objevil dvoustránkový článek s titulkem „Díky, Darwine!“. I celé další čtyři strany byly věnovány tématu evoluce. Ony díky patřily muži, který se narodil před 200 lety, a jehož přelomové dílo On the Origin of Species (O původu druhů) vyšlo před 150 lety. Již filozof Immanuel Kant (1724-1804) pyšně tvrdil, „Dejte mi hmotu, a vytvořím vám svět.“ O padesát let později se francouzský matematik a astronom Laplace (1749-1827) rovněž chlubil Napoleonovi, „Moje teorie nepotřebují hypotézu ´Bůh´“.

Tihle lidé i další otcové vědeckého ateizmu hledali takové vysvětlení původu života, ve kterém by už nefiguroval Bůh. Zdánlivé spásné východisko jim poskytl Darwin, který přišel s myšlenkou, že je možné vysvětlit vývoj života „přirozeným způsobem“.

Je evoluce schůdné řešení?

Pouhý zběžný pohled do říše života nás přesvědčí o tom, že vše je tam do důsledků důkladně a cíleně promyšleno: vorvaň, savec, je vybaven tak, že z hloubky tří tisíc metrů se na hladinu dostane, aniž by se u něho projevila nemoc z dekomprese. Celá ta plejáda mikroskopicky malých bakterií v našem zažívacím traktu má zabudovány elektrické motorky, které obstarávají pohyb vpřed i dozadu.

Ve většině případů je třeba, aby byly orgány živého těla (např. srdce, játra, ledviny) plně funkční. Neúplné, teprve se vyvíjející orgány jsou k ničemu. Každý, kdo zastává Darwinovy názory, si musí uvědomit, že evoluce nesleduje žádný cíl vytvořit nakonec zcela funkční orgán. Evoluční biolog G. Osche poznamenal docela trefně, „Živé organizmy se nemohou během určitých fází evoluce chovat jako majitel továrny, a za účelem renovací dočasně přestat fungovat.“

Kde se tu vzal život?

Ve světle všeho toho dnešního evolucionistického povyku se člověk ptá sám sebe: kde se tu život tedy vlastně vzal? Evoluční teorie netuší ani v nejmenším, jak by se mohla živá hmota vyvinout z hmoty neživé. Stanley Miller (1930-2007), jehož „pokusy s prebiotickou polévkou“ uvádí od 60. let každá učebnice biologie, připustil o čtyřicet let později, že žádná ze současných hypotéz o původu života není přesvědčivá. Nazývá je všechny „nesmysly“ či „chemické fantazie“. Mikrobiolog Louis Pasteur (1822-1895) vyslovil něco velmi podstatného, „Život může vzniknout zase jen ze života“

Proč bylo napsáno pětadevadesát tezí této knihy?

Přívrženci evoluce považují svou doktrínu ohledně původu života a světa za vědeckou teorii. Podle Karla Poppera musí být empirická teorie vyvratitelná. To znamená, že i evoluční teorie musí být v zásadě vyvratitelná. Proto byly napsány teze obsažené v téhle knize.

Ve vědě se nejlépe argumentuje tehdy, můžeme-li na problém aplikovat přírodní zákony, a jejich pomocí vyloučit určitý proces nebo proceduru. Přírodní zákony neznají výjimky. Z tohoto důvodu je „perpetuum mobile – stroj, který by se po nekonečnou dobu bez dodávání energie sám pohyboval“, produktem fantazie. Dnes víme to, co Darwin vědět nemohl, a sice že v buňkách všech živých organizmů existuje téměř nepředstavitelné množství informací, a navíc v té nejkoncentrovanější formě, kterou známe. A právě informace řídí vývoj všech orgánů; řídí všechny procesy probíhající v tom kterém tvorovi i produkci všech látek v těle (například 50 000 proteinů v lidském těle). Systém života podle evolucionistů by pak mohl fungovat pouze tehdy, kdyby ve hmotě existovala možnost vytvářet náhodnými procesy informace. Informace však nejsou vlastností hmoty:

Informace je nehmotná veličina; proto není vlastností hmoty. Přírodní zákony nemateriálních veličin, zejména teorie informace, říkají, že hmota nikdy nemůže vytvořit nehmotnou veličinu. Navíc nesou s sebou to, že informace může vzniknout jedině aktem tvůrce vybaveného inteligencí a vůlí. Takže je nám jasné, že ten, kdo pokládá evoluci za schůdné řešení, věří ve „věčný pohyb informací“ (tj. v cosi předepsaného univerzálně platnými zákony přírody). Zmíněné problémy proberu podrobněji v kapitole „Teorie informace (teze 76-83)“, kterou jsem osobně přispěl do této knihy.

Závěr

Autoři Pětadevadesáti tezí proti evoluci jsou toho názoru, že evoluční učení je jedním z největších bludů ve světových dějinách. Kdyby šlo o čistě vědeckou otázku týkající se té či oné vědecké disciplíny, nerozepisovali by se o ní tak široce, aby ji důkladně vyvrátili. Ale zde jde o něco jiného. Otázka našeho původu nás nemůže nechat lhostejnými, protože je niterně spojena s otázkou existence Boha. Pokud jde totiž o autenticitu Bible, přicházejí v úvahu pouze dvě možnosti, A1 a A2:

A1: Je pravda, že původ i nezměrná rozmanitost života mohou být vysvětleny výhradně základními zákony chemie a fyziky, a tak často citovanými evolučními faktory jako jsou mutace, rekombinace, výběr, izolace, dlouhá časová údobí, náhoda a nutnost, jakož i smrt. V důsledku toho už Boha nepotřebujeme, a Bible zřejmě vychází ze zcela pohanských zdrojů. Jde o knihu vymyšlenou lidmi, a pojmy jako nebe a peklo nebo zmrtvýchvstání a poslední soud vycházejí z lidské fantazie a pro člověka nejsou důležité. Nebo

A2: To, co nám Bůh sdělil v Bibli, je pravda. Takže Bůh Bible je jediným živým Bohem a evoluce pomíjivým vědeckým omylem. Ze smrti nevzchází další život, jak tvrdí evolucionisté; jde spíše o důsledek odloučení od Boha. V Bibli můžeme věřit každičkému slovu, podobně, jako se Ježíš modlil k Bohu, svému Otci: „Tvé slovo je pravdivé“, a jak otevřeně prohlašoval apoštol Pavel, „Věřím všemu, co stojí psáno“. Po své fyzické smrti budeme vzkříšeni, a budeme se zodpovídat před Bohem; a nebe i peklo opravdu existují.

Účel a cíl této knihy

Její pojetí jako Pětadevadesát tezí se vědomě hlásí k Pětadevadesáti tezím Martina Luthera. Luther odstartoval ve své době revoluci, která měla celosvětový dopad. Zdůrazňoval totiž, že Bible pochází z jediného božského zdroje, a na základě tohoto měřítka se mu dařilo odhalovat četné nepravosti a bludná učení Římskokatolické církve své doby. Doufám, že Pětadevadesát tezí bude mít podobný účinek.

Ředitel a profesor
Dr. Werner Gitt

Až do odchodu do důchodu roku 2002 byl Werner Gitt téměř 25 let ředitelem a profesorem na Federálním fyzikálně-technickém institutu v Brunšviku (Braunschweig, Německo).

95 jednovětých tezí proti evoluci
Vědecká kritika materialistické filozofie

BIOLOGIE

01 MIKRO A MAKROEVOLUCE
Vývoj živých organizmů v nové druhy (makroevoluce) vytvářením nových druhů orgánů a struktur nebyl nikdy pozorován.
02 RODINNÉ STROMY A KEŘE
Výzkum odhaluje stále víc a víc nesystematicky rozložených znaků živých organizmů, takže hypotéza o stromovitě uspořádaném rodokmenu druhů je považována za vyvrácenou.
03 NEREDUKOVATELNĚ SLOŽITÉ SYSTÉMY
Není znám žádný mechanizmus, který by vysvětlil neredukovatelně složité systémy, které se vyskytují u živých organizmů.
04 MUTACE A VZRŮST INFORMACE
Ze 453 732 zdokumentovaných mutací popsaných v přibližně 19 milionech vědeckých článků bylo jen 186 zařazeno mezi přínosné, a žádná z nich nevedla k nárůstu genetické informace.
05 EVOLUČNÍ MECHANIZMY
Mechanizmy známé evolucionistům – mutace, výběr, genové transfery, rekombinace částí genů, genové duplikace a další faktory nevedou ke vzniku nových tělesných plánů nebo funkcí.
06 BIODIVERZITA
Dělba práce a vzájemná závislost pozorované u mnoha druhů rostlin i živočichů v rámci určitého ekosystému (biodiverzita) se v žádném případě nemohly vyvinout po malých krůčcích.
07 SYMBIÓZA A ALTRUISTICKÉ CHOVÁNÍ
Symbiózy a altruistické chování různých rostlin a zvířat nelze vysvětlit na základě známých mechanizmů evoluce.
08 OCTOMILKA
Přes 3000 umělých mutací u octomilky, Drosophila melanogaster, od roku 1908, nevyústilo ani v jediné nové, výhodnější řešení plánu jejího těla; octomilka zůstává octomilkou.
09 JUNK DNA
V rostoucí míře se potvrzuje zjištění, že velká část takzvané junk DNA, označovaná donedávna za „evoluční odpad“ zanechaný předchozí evolucí, vykazuje zcela jistě specifické funkce.
10 PSEUDOGENY
Nedávný výzkum silně naznačuje, že takzvané pseudogeny, považované dlouho za nefunkční, a tím v rozporu se stvořením, mají jasně svoje určité funkce.
11 HOMEOTICKÉ GENY
Naděje, že homeotické kontrolní geny se prokáží jako klíčové v makroevolučních procesech, se dosud nenaplnila.
12 RUDIMENTÁRNÍ ORGÁNY
Rudimentární (polovičaté či nefunkční) orgány nejsou neužitečnými pozůstatky vzhůru směřující evoluce: většina těchto orgánů má specifickou funkci, některé jsou důkazy degenerace, mohly být stvořeny ve své nynější podobě.
13 REKAPITULAČNÍ TEORIE
Přestože se již za života Ernsta Haeckela (1834-1919) ukázalo, že kresby ilustrující biogenetický zákon, který on propagoval, jsou podvodem, stále je ještě i dnes nalézáme v mnoha učebnicích!
14 DRSNOKŘÍDLEC BŘEZOVÝ
Mnoho učebnic uvádí změny v četnosti populací můry píďalky (drsnokřídlec březový) jako důkaz evoluce; ve skutečnosti v tomto případě nejde ani o mikroevoluci.
15 HMYZ REZISTENTNÍ NA DDT
Žádný hmyz odolný vůči DDT nevznikl evolucí, ale jde o genové variace, které existovaly vždy a byly vždy rezistentní vůči tomuto insekticidu.
16 REZISTENCE VŮČI ANTIBIOTIKŮM
Fakt, že se u bakterií může vyvinout odolnost vůči antibiotikům, není příkladem progresivní evoluce, jelikož mutace, které jsou takto navozeny, s sebou většinou nesou ztrátu genomických informací.

GEOLOGIE A PALEONTOLOGIE

17 STAZE A FOSILNÍ ZÁZNAM
Staze (setrvalý stav) pozorovaná často ve fosilním záznamu svědčí o tom, že hlavní typy zůstávají v podstatě nezměněny téměř po celé dějiny země, což odporuje evoluci.
18 RYCHLÁ FOSILIZACE (TAFONOMIE)
Aby se z organizmu mohla stát fosilie, musí ho rychle překrýt usazeniny a izolovat od vzduchu, jinak shnije či se rozpadne; proto se fosilie vytvořily rychle a nejsou žádným argumentem pro vysoké stáří.
19 CHYBĚJÍCÍ ČLÁNKY
Přesvědčivé spojovací články mezi rybami a obojživelníky, mezi obojživelníky a plazy, a mezi plazy, ptáky a savci se nenašly ani po 150 letech výzkumu fosilií.
20 KAMBRICKÁ EXPLOZE
Takzvaná kambrická exploze (náhlý vznik většiny kmenů fauny v období kambria) nedává za pravdu teorii, že živé organizmy vznikly ze společného předka, nýbrž potvrzuje stvoření.
21 EROZE KONTINENTŮ
Ve světle faktu, že přirozená eroze by během 10 milionů let rozrušila souše na úroveň mořské hladiny, není myslitelné, že by existovaly ještě starší horninové vrstvy s přítomností fosilií.
22 DELTY ŘEK, MOŘSKÁ POBŘEŽÍ A ÚTESY
Ani jediná říční delta na planetě není starší než několik tisíc let, což je v příkrém rozporu s údajným stářím země v miliardách let.
23 ERUPCE SVATÉ HELENY
Výbuch sopky Mount St Helens roku 1980 zanechal za sebou geologické útvary podobné z větší části útvarům vytvořeným údajně procesy trvajícími mnoho milionů let.
24 MODERNÍ SEDIMENTOLOGIE
Znaky většiny sedimentárních vrstev, které jsou viditelné a přístupné badatelům, poskytují důkazy, že vrstvy vznikaly krátkodobými intenzivními procesy.
25 NEPOŠKOZENÁ ROZHRANÍ VRSTEV
Hraniční plochy mezi jednotlivými vrstvami geologických útvarů vykazují běžně velmi malou nebo vůbec žádnou povrchovou erozi, bioturbaci či půdotvorný proces, což svědčí o rychlém vzniku těchto vrstev. (Bioturbace je proces přemisťování a promíchávání půdních částic vlivem činností různých organismů – žížaly, mravenci, termiti a někteří obratlovci – pozn. edit.)
26 POLYSTRÁTOVÉ ZKAMENĚLINY
Polystrátní fosilie, kmeny stromů a fosilní zvířata, která se táhnou přes více než jednu geologickou vrstvu, svědčí proti teorii o pomalém a postupném vývoji takových vrstev a činí evoluci nemožnou.
27 ŽIVÉ FOSILIE
Existence takzvaných živých fosilií svědčí o tom, že po miliony let zde nedošlo k žádnému progresivnímu vývoji, a vrhá stín pochybností na konvenční výklad fosilního záznamu.
28 LIDSKÉ VÝROBKY STARÉ MILIÓNY LET
Objev lidských artefaktů v geologických vrstvách starých více než 2 miliony let zpochybňuje spolehlivost konvenční časové stupnice.
29 MILIÓNY LET STAŘÍ MIKROBI
Mikrobi, které lze oživit, a které často nalézáme ve starých solných a uhelných ložiscích, určitě nejsou staří až 500 milionů let.
30 NUSPLINGENSKÝ LÍSTKOVITÝ VÁPENEC
Nejnovější poznatky získané na poli mikroevoluční speciace (subspeciace) svědčí o tom, jak se mohla biodiverzita – konkrétně u fosilních mořských živočichů – vytvořit v nusplingenském vápenci za pouhých několik desetiletí.
31 RYCHLE ROSTOUCÍ ŽULOVÉ DIAPIRY
Novější pozorování a propočty svědčí jednoznačně o tom, že se známé žulové diapiry (průniky horniny) vytvářely až 100 000krát rychleji než se dříve předpokládalo.

CHEMICKÁ EVOLUCE

32 VIVUM EX VIVO
„Omne vivum ex vivo“ (veškerý života pochází opět jen ze života) – tento výrok Louise Pasteura nebyl dodnes vyvrácen.
33 MILERŮV EXPERIMENT
Stovky takzvaných Millerových pokusů (simulací prvotní prapolévky) nebyly s to vysvětlit či dokázat náhodný vznik života.
34 DNA (DEOXYRIBONUKLEOVÁ KYSELINA)
Laboratorní pokusy prokázaly, že náhodný vznik DNA za podmínek prvotní prapolévky, bez podpory matice (programu), kterou poskytuje živá buňka, je mimořádně nepravděpodobný.
35 CHEMIE POLYMÉRŮ
Jelikož hypotetická primordiální polévka zcela jistě obsahovala vodu, není známo, jak dlouho by se v takovém prostředí tvořily aminokyselinové řetězce, neřkuli celé proteiny.
36 CHIRALITA
Jelikož se ke stavbě živých buněk používají pouze levotočivé aminokyseliny, není známo, jak by mohly vznikat buňky náhodně.
37 STÁČENÍ PROTEINŮ
Správné stáčení (folding) proteinů je proces kontrolovaný informacemi, jehož náhodný průběh je mimořádně nepravděpodobný.
38 ADRESOVÁNÍ PROTEINŮ
Není známo, jak by mohl náhodný proces vygenerovat správné umístění proteinů v buňkách.
39 TVORBA PROTEINŮ
Mechanizmus, který v každé buňce spouští a zastavuje produkci proteinů, musí fungovat řádně hned od počátku.
40 VNITŘNÍ BUNĚČNÉ KONTROLNÍ MECHANIZMY
Vnitřní buněčné kontrolní mechanizmy působí proti jakémukoli transspecifickému vývoji vzhledem k faktu, že život je v podstatě orientován na zachování existujících proteinů (stáze).

RADIOMETRIE A GEOFYZIKA

41 ODCHYLKY V RADIOMETRII
Vzhledem k faktu, že stáří zjištěná různými radiometrickými metodami vykazují systematicky různé odchylky pro stejnou horninu, musí existovat zdroj systematicky se opakujících chyb vycházející buď z metody měření a/nebo z vyhodnocování výsledků.
42 URYCHLOVAČOVÁ HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE (AMS)
Měření uhlíkatých materiálů jako třeba grafitu, mramoru, antracitu a diamantů metodou urychlovačové hmotnostní spektrometrie (AMS) vykazují stáří nižší než 90 000 let navzdory udávanému stáří mnoha milionů let.
43 URAN, HELIUM A OLOVO V ZIRKONECH
Horninové vrstvy, o kterých se tvrdí, že jsou staré miliardy let, obsahují zirkony, které jsou na základě hélia v nich obsaženého staré asi jen 4000 až 8000 let.
44 RADIOAKTIVNÍ ROZPAD NA OLOVO
Kromě uranu-238 se na olovo-206 (s poločasem od několika mikrosekund po několik tisíc let) rozpadá ještě dalších 52 prvků, což se nebere v úvahu při propočtech užívaných v konvenční radiometrii.
45 RADIOAKTIVNÍ ROZPAD PŘI TEPLOTÁCH PLAZMY
Radiometrické metody k určování stáří hornin se odchylují od neradioaktivních metod o několik řádů, což zpochybňuje právě radiometrické metody.
46 URANOVÁ A POLONIOVÁ RADIOHALA
Četnost uranových a poloniových radiohal v žulách prvohor/druhohor svědčí o jedné či více fázích dočasně urychleného radioaktivního rozpadu.
47 HLUBINNÉ HELIUM
Z množství tepla vyzařovaného z nitra země lze zjistit, že množství hélia unikajícího z nitra země činí pouhé 4% hodnoty, kterou bychom očekávali, kdyby byla země stará 4.5 miliardy let.
48 ZEMSKÉ MAGNETICKÉ POLE
Zemské magnetické pole se v minulosti několikrát přepólovalo a jeho velikost klesla na polovinu, což svědčí o tom, že planeta je mladší než 10 000 let.
49 SOLNÉ HORY A OBSAH SOLI V OCEÁNECH
Kdyby současné procesy absorpce a uvolňování soli ve světových oceánech trvaly 3.5 miliardy let, měly by oceány obsahovat 56krát víc soli, než tomu ve skutečnosti je.
50 NIKL V MOŘSKÉ VODĚ
Propočty založené na množství niklu odnášeného každý rok řekami do světových oceánů a současném obsahu niklu v oceánech svědčí o tom, že dnes probíhající procesy mohly takto fungovat maximálně 300 000 let.
51 ROPA, UHLÍ A ZKAMENĚLÉ DŘEVO
Tvrzení, že tvorba ropy, uhlí a zkamenělého dřeva vyžaduje dlouhá časová období, bylo experimentálně vyvráceno.

KOSMOLOGIE A TEORIE VELKÉHO TŘESKU

52 SINGULARITA A INFLACE
S ohledem na to, že nebyl popsán žádný mechanizmus, jak se dostat z tzv. „singularity“, musí být koncept teorie velkého třesku považován za zcela spekulativní.
53 VZNIK GALAXIÍ
Původ galaxií nelze vysvětlit v rámci teorie velkého třesku.
54 VZNIK HVĚZD
Původ hvězd nebyl stále ještě vysvětlen, navzdory neustálému ujišťování mnoha kosmologů.
55 PŮVOD PLANET
Jak mohly vzniknout planety z disku plynů a prachu, je jak nejasné tak krajně sporné.
56 POVRCHY PLANET A MĚSÍCŮ
Velmi rozmanitý charakter povrchu planet a měsíců vrhá pochybnosti na teorii o tom, že vznikly z homogenního oblaku plynů a prachu.
57 JEMNÝ PLANETÁRNÍ SYSTÉM
Sluneční soustava stará 4.5 miliardy let je prakticky nemyslitelná s ohledem na fakt, že některé planety přejdou na chaotické oběžné dráhy po „pouhých“ 10 milionech let.
58 VZDÁLENOST MĚSÍCE OD ZEMĚ
Změřené zvyšování vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem je tak velké, že by Měsíc musel být při uvažovaném stáří 4.5 miliardy let od země 3.5krát dále.
59 PLANETÁRNÍ PRSTENCE
Je pozoruhodné, že všechny čtyři plynné obří planety mají prstence, zatímco maximální stáří takového prstence činí zhruba pouhých deset tisíc let.
60 KRÁTKOPERIODICKÉ KOMETY
Naše sluneční soustava obsahuje mnohem méně krátkoperiodických komet, než bychom očekávali v planetární soustavě staré několik miliard let.
61 ZBYTKY SUPERNOV
V Mléčné dráze existuje méně zbytků supernov, než bychom očekávali po mnoha miliardách let.
62 OBSAH KOVŮ NA VZDÁLENÝCH TĚLESECH
Systematický rozdíl v zastoupení kovů ve spektru vzdálených a blízkých objektů, který předpovídá model velkého třesku, nepozorujeme.
63 ANTROPICKÝ PRINCIP
Neuvěřitelně přesné a jemné vyladění různých přirozených konstant a priori potřebných pro umožnění života na zemi nemůže být výsledkem slepé shody okolností.
64 MIKROVLNNÉ RELIKTNÍ ZÁŘENÍ
Nerovnoměrné rozložení kosmického mikrovlnného reliktního záření vykazuje kosmický severní a jižní pól i kosmický rovník, což znamená, že bychom mohli být blízko středu vesmíru, což odporuje teorii velkého třesku.

FILOZOFIE

65 EVOLUČNÍ PARADIGMA
Moderní přírodní vědy staví své bádání na paradigmatu evoluce (makroevoluce, zárodečná polévka a teorie velkého třesku), jejíž základní postuláty nelze dokázat.
66 MATERIALISTICKÝ SVĚTOVÝ NÁZOR
Jelikož není možné přesně určit bod, ve kterém končí přirozené jevy a začínají jevy nadpřirozené, není možné vysvětlit svět pouze v pojmech přírodních věd.
67 DOGMA EVOLUČNÍ TEORIE
Původ evoluční teorie je filozofické povahy (osvícenství, racionalizmus, materializmus); evoluce je náboženským dogmatem s vědeckým nátěrem.
68 EVOLUČNÍ PSYCHOLOGIE
Mnoho závěrů evoluční psychologie argumentuje vlastně v bludném kruhu nebo jsou formulovány velmi vágně a neurčitě, takže je můžeme považovat za pouhé líbivé historky, které nelze ani potvrdit ani vyvrátit.
69 NAHODILÉ PROCESY
Odůvodnění pro makroevoluci, spolu s kombinací faktorů jako jsou náhodné mutace a nutná selekce, jsou ve svém výsledku bez pevné podstaty následkem toho, že zahrnují prvek náhody, a tím argumentace evolucionistů nemůže obsahovat žádná logická tvrzení.
70 KAUZÁLNÍ EVOLUČNÍ VÝZKUM
Kauzální evolucionistické bádání v žádném případě nemůže vysvětlit nevypočitatelný a nepředvídatelný vývoj, který je podle evoluční teorie založen na čiré náhodě.
71 HOMOLOGICKÉ ORGÁNY
Podobnosti (homologní orgány) nedokazují původ ze společného předka; všechno, o čem vypovídají, je to, že u různých organizmů byly použity tytéž základní principy.
72 DOKONALOST PŘÍRODY
Pozorování, že příroda ponechaná sama sobě, nezná žádné nekompletní ekosystémy, a že většina organizmů přispívá k prospěchu celého ekosystému, je neslučitelné s myšlenkou náhodného vývoje.
73 ÚČELNOST A USPOŘÁDANOST
Tvrzení, že veškeré nesčetné kosmické i biologické struktury vznikly náhodou, je v rozporu s jednoznačně účelnou a naplánovanou povahou veškerého přírodního světa.
74 SMYSL ŽIVOTA
Evoluční teorie nemůže dát odpověď na otázku po vlastním smyslu života.
75 NADBYTEČNÁ KRÁSA
Bezúčelnou krásu, kterou oplývá příroda, nelze vysvětlit materialistickým přístupem.

INFORMAČNÍ TEORIE

76 INTELIGENTNÍ INFORMACE
Kód přítomný ve všech formách života dovoluje jen jediný závěr: že existuje inteligentní původce/vysílač zmíněných informací.
77 VŠEVĚDOUCÍ ODESILATEL
Rozsah kódování molekuly DNA daleko přesahuje kapacitu jakékoli lidské informační technologie, což naprosto vylučuje možnost, že by DNA vznikla náhodou z neživé hmoty.
78 SCHOPNÝ ODESILATEL
Základní znalosti, např. schopnost naprogramovat molekuly DNA, ještě nestačí k vytvoření života, protože je též potřeba schopnost vybudovat veškeré potřebné biologické mechanizmy.
79 NEMATERIÁLNÍ ODESILATEL
Protože smysluplná informace má podstatný nemateriální rozměr, nemohla být odvozena z rozměru materiálního.
80 VYVRÁCENÍ MATERIALISMU
Lidské bytosti jsou s to produkovat smysluplné informace, které jsou nemateriální povahy, a nemohou proto vycházet z materiální části našeho těla.
81 VYVRÁCENÍ TEORIE VELKÉHO TŘESKU
Tvrzení, že se vesmír zrodil ze singularity (vědecký materializmus), odporuje nemateriálnímu rozměru informací.
82 ABIOGENEZE A MAKROEVOLUCE
Jelikož všechny teorie chemické i biologické evoluce předpokládají, že informace má svůj původ výhradně jen ve hmotě a energii, můžeme z toho vyvodit, že všechny tyto teorie a koncepty, týkající se abiogeneze, jsou mylné.
83 STARÉ I NOVÉ DŮKAZY BOŽÍ EXISTENCE
Důkazy o Boží existenci lze odvodit z přirozených zákonů informace ve vesmíru i z prorockých informací v Bibli.

LIDÉ A KULTURA

84 ZÁZNAMY O POTOPĚ
Zprávy o potopě zachované ve starých kulturách na všech pěti světadílech svědčí o tom, že zemi postihla přinejmenším jedna gigantická záplava.
85 VĚK LIDSTVA
Pozůstatky po našich předcích (jako třeba kamenné nástroje) svědčí o tom, že dějiny lidstva trvaly nejvýše několik tisíc let.
86 NEANDERTÁLCI A AUSTRALOMORFOVÉ
Dosud nebyl nalezen ani jediný nesporný mezičlánek, který by prokazoval společného předka opic a lidí.
87 LIDSKÉ A ŠIMPANZÍ GENOMY
Bylo by zapotřebí nejméně 75 milionů „správných“ mutací, aby ze společného předka vznikl moderní člověk či šimpanz – vysoce nepravděpodobný scénář.
88 VZPŘÍMENÁ CHŮZE
Lidská vzpřímená chůze vyžaduje simultánní a koordinované změny několika znaků kostry i svalstva, což jasně odporuje myšlence neřízeného náhodného vývoje.
89 LIDSKÉ OKO
12 milionů nervových vláken, která spojují lidské oko s mozkem, musí být vedeno každé do specifického místa, aby mohl v mozku vzniknout správný obraz, což není možné vysvětlit pomocí mechanizmů evoluční teorie.
90 OBRÁCENÁ SÍTNICE
Nové výzkumy potvrzují, že uspořádání světločivých buněk v lidském oku představuje optimální design, což vyvrací dřívější opačné názory, a ukazuje na stvořitele.
91 DEGENERACE LIDSKÉHO JAZYKA
Studium starých jazyků odhalilo, že nejprve byly jazyky složité, a teprve časem se zjednodušily, což odporuje myšlence vzestupného evolučního vývoje lidských bytostí.
92 LIDSKÉ VĚDOMÍ
Studium takzvaných zážitků v blízkosti smrti svědčí jednoznačně o tom, že lidské vědomí existuje v nemateriální sféře, a nelze je vysvětlit evolucí.
93 LIDSKÁ TVOŘIVOST
Lidské schopnosti technické i umělecké kreativity (tvoření) svědčí o tom, že lidský duch v žádném případě nemohl vzejít z hmoty.
94 SVĚDOMÍ A ETIKA
Svědomí a etika jsou věci, které se sotva mohly vyvinout v nelítostném boji o přežití trvajícím milióny let.
95 LÁSKA, ŠTĚSTÍ, UTRPENÍ A ZÁRMUTEK
Není možné integrovat existenci fenoménu lásky s myšlenkami, na kterých stojí evoluční teorie.

Příloha Velikost
00540-16.8.2012-95_tezi_proti_evoluci.doc 236 KB
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
wpDiscuz