16 kroků k vygenerování rozvinutého života

pavelkabrt Fakta pro stvoření 0 Koment.

Dr. Hugh Ross

(Z www.reasons.org přeložil M. T. – 6/2014. Překlad stál 204 Kč. Článek vyšel na stránkách Reasons to believe 15. května 2014)

Historie života na Zemi má šestnáct mezníků. A všechny jsou zásadně důležité pro to, aby mohl vzniknout život vyspělý. Pravděpodobnost, že ke všem těmto krokům došlo tak, jak to vykládají materialisté, je v podstatě nulová. Tato nulová pravděpodobnost tedy nepočítá ani se vznikem života ani se vznikem myšlení a lidského ducha.

Proč se nám jeví dějiny života takové, jaké jsou? Naturalisté, materialisté, deisté i většina teistických evolucionistů by odpověděla, že se chemikálie na rané Zemi spontánně samy uspořádaly do jednoduché buňky, která byla schopna dál se množit. Od té doby se z jejích dceřinných buněk vyvinuly všechny další formy života, které kdy v uplynulých 3,8 miliardách let existovaly. Takové dějiny vyžadují, aby život učinil přinejmenším 16 postupných kroků, pokud měl dospět k vyspělým formám.

  1. Buňky obsahující pouze pár stovek genových produktů musejí přejít v buňky obsahující několik tisíc genových produktů.
  2. Dýchací systémy musejí přejít od anaerobních k aerobním.
  3. Buňky si musejí vybudovat jádra.
  4. Buňky si musejí vybudovat mitochondrie.
  5. Buňky musejí přejít od volně plovoucích útvarů k životu v koloniích.
  6. Jednobuněčné organizmy musejí přejít v organizmy vícebuněčné.
  7. Z organizmů rozmnožujících se asexuálně se musejí vytvořit sexuálně se množící organizmy.
  8. Organizmy si musejí vytvořit oči či předstupeň očí.
  9. Organizmy si musejí vytvořit diferencované orgány a přívěsky.
  10. Z organizmů s exoskelety se musejí vyvinout organizmy s endoskelety.
  11. Z velmi malých organizmů se musejí stát organizmy s velkými těly.
  12. Neživočišný život musí přejít v život živočišný.
  13. Necévnaté rostliny musejí přejít v rostliny cévnaté.
  14. Z nestrunatců se musejí vyvinout strunatci.
  15. U zvířat musí nastat přechod k intelektu, svobodné vůli a citům.
  16. Vyspělá zvířata musejí přejít k oduševnění (získat mysl), poznávací (kognitivní) schopnost a vnímání symbolů – jinými slovy, musejí se stát lidmi.

Nepatrné pravděpodobnosti

To by vydalo na dlouhý seznam podmínek, které musejí neřízené přírodní procesy splnit. Evoluční biolog Francisco Ayala konstatuje, že z darwinovské perspektivy jsou všechny zmíněné kroky vysoce nepravděpodobné. Poté, co vzal v úvahu pouhých několik takových kroků, dospěl Ayala k výsledku, že pravděpodobnost, že inteligentní život vznikne z bakterií, je menší než jedna ku 101 000 000 )1.

Fyzikové John Barrow, Brandon Carter a Frank Tipler propočítali, že pravděpodobnost výskytu všech 16 kroků je menší než jedna ku 1024 000 000 )2. Pro představu o tom, jak nepatrná tato pravděpodobnost je: je zhruba stejná, jako kdyby někdo vyhrál v tzv. kalifornské loterii 3 000 000krát za sebou v řadě, a přitom si kupoval pokaždé jen jeden los. Realisticky vzato nelze takovou pravděpodobnost odlišit od situace, kdy by nějaký člověk vyhrál ve zmíněné loterii 3 000 000krát za sebou, aniž by si vůbec nějaký los kupoval.

Stanovení pravděpodobnosti jedna ku 1024 000 000 předpokládá, že každý ze 16 kroků je přinejmenším přirozeně možný, i když je krajně nepravděpodobný. Poslední dva kroky představují však pro přirozený model problém. Vědomí, intelekt a mysl nejsou redukovatelné na fyziku a chemii. Jinými slovy cosi, co nemyslí, je bezduché a nevědomé (v důsledku neřízených evolučních procesů) nemůže vytvořit něco intelektuálního, co má mysl a vědomí. Barrow, Carter a Tipler uvažovali pouze o původu genů, které řídí některé myšlenkové a duševní operace.

Jejich specifikace pravděpodobnosti rovněž nebere v úvahu, že neexistuje žádné přirozené vysvětlení původu fyzického života; přirozená vysvětlení dokonce nejsou ani možná. Všechny modely o přirozeném (spontánním) původu života vyžadují přísun molekul, které jsou stavebními kameny života a čas na to, aby se tyto molekuly poskládaly. Avšak naprosto přesvědčivé důkazy nyní svědčí o tom, že pro vznik života na Zemi nebyl k dispozici ani čas ani příslušné stavební kameny3.

Navíc, z oněch 16 kroků vyplývá předpoklad, že žádná kategorie života natrvalo nevymizela, přestože v průběhu dějin života docházelo k masovému vymírání. Zmíněné kroky jsou navyšované nutné dodatky pro určitý typ života, nikoli výměny či náhrady jednoho kroku za jiný. Pokud se život na Zemi objevil bez plánu, účelu či cíle, jak to, že všechny jeho kategorie přetrvaly?

Větší smysl dává představa, že Stvořitel se postaral o to, aby žádná kategorie života natrvalo nezmizela. Cílem takového Stvořitele mohlo být to, aby veškerý život přispíval k tomu, aby bylo lidstvo vybaveno ke splnění svého účelu a poslání. V Žalmu 104:24 nalézáme výstižný souhrn původu života a 16 kroků ve dvou větách: „Jak nesčetná jsou tvá díla, Ó, Pane! Všechno jsi učinil moudře; země je plná tvých tvorů.“

Odkazy:

1. Francisco Ayala quoted by Frank J. Tipler in „Intelligent Life in Cosmology,“ International Journal of Astrobiology 2 (April 2003): 142.
2. Brandon Carter and W. H. McCrea, „The Anthropic Principle and Its Implications for Biological Evolution [and Discussion],“ Philosophical Transactions of the Royal Society A 310 (December 20, 1983): 347–63; John D. Barrow and Frank J. Tipler, The Anthropic Cosmological Principle (New York: Oxford University Press, 1986): 510–73.
3. Fazale Rana and Hugh Ross, Origins of Life (Colorado Springs: NavPress, 2004): 63–133.

Dr Hugh Ross

Web Reasons to Believe (Důvody k víře) vznikl na podkladu mojí touhy provádět výzkum, odhalit a zvěstovat ty nejpřesvědčivější nové důvody pro víru v Krista jako Stvořitele, Pána a Spasitele, a využít tyto nové argumenty pro získání lidí pro Krista.

Příloha Velikost
00682-9.6.2014-16_kroku_k_vygenerovani_rozvinuteho_zivota.doc 109.5 KB
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na